Kuřácké návyky lékařů a lékařek v porovnání s kouřením v populaci ČR. Porovnání se stavem v roce 1991


Smoking habits of female and male doctors compared with smoking in the population of the Czech Republic. Comparison with the situation in the year 1991

In the year 1992 we published the analysis of smoking habits of female and male doctors comparing the occurrence of smoking with the situation in the Czech population of corresponding age monitored within the study MONICA. The aim of this presentation is the analysis of the situation in the year 2003 and its comparison with the situation 12 years ago. Anonymous questionnaire survey was performed in the year 2003 on the occasion of training proceedings given by the Institute for further education of health care professionals (IPVZ). We analysed answers from 470 informants. The principal finding of our study 12 years ago was the fact that the occurrence of smoking among doctors is high, though significantly lower than in the common population of corresponding age (24% vs 42%). On the contrary it was found that female doctors smoke just as frequently as female population of corresponding age (27% vs 25%). The situation was substantially improved after 12 years. Smoking habits were significantly decreased both among male and female doctors. Furthermore both male and female doctors smoke significantly less than population – 16% versus 36% (p < 0.001) nowadays. The decrease of smoking habits was pronounced both among male and female doctors and sex difference in smoking habits doesn’t exist any more. Male and female doctors smoke significantly less frequently than Czech population (sample of corresponding age from the study MONICA), even though smoking habits of male population of corresponding age were decreased. Smoking occurs in 16.0% of male doctors comparing to 36.2% of the sample of male population of corresponding age nowadays; at present 16.2% of female doctors smoke in comparison with 25.8% of the sample of female population of corresponding age. But still the number of smokers among male and female doctors is higher than in USA, Great Britain and Scandinavian states, where the percentage of smokers among male and female doctors ranges between 3–8%. There is still something left to be improved.

Key words:
development of smoking habits – male doctors – female doctors


Autoři: J. Widimský 1;  Z. Škodová 2;  T. Pecka 3
Působiště autorů: Subkatedra kardiologie IPVZ, Praha, ředitel MUDr. Antonín Malina, Ph. D., Klinika kardiologie IKEM, Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Kautzner, CSc., FESC 1;  Pracoviště preventivní kardiologie IKEM, Praha, přednosta doc. MUDr. Renata Cífková, CSc. 2;  NOVARTIS, Praha 3
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2005; 51(3): 286-290
Kategorie: Původní práce

Souhrn

V roce 1992 jsme uveřejnili analýzu kuřáckých návyků českých lékařek a lékařů.a porovnali ji s výskytem kouření se situací v české populaci věkově odpovídající sledované v rámci programu MONICA. Cílem tohoto sdělení je analýza situace v roce 2003 a její porovnání se stavem před 12 lety. Anonymní dotazníková akce proběhla v roce 2003 u příležitosti školicích akcí pořádaných v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (IPVZ). Analyzovali jsme odpovědi od 470 respondentů. Hlavním nálezem naší studie před 12 lety byla skutečnost, že výskyt kouření mezi lékaři je sice vysoký, avšak významně nižší než v obecné populaci věkově odpovídající (24 % vs 42 %). Naproti tomu u lékařek bylo tehdy zjištěno, že kouří stejně často jako ženská populace věkově odpovídající (27 % vs 25 %). Po 12 letech se situace výrazně změnila k lepšímu. Došlo k významnému poklesu kuřáckých návyků u lékařů i u lékařek. Navíc nyní jak lékaři, tak lékařky významně méně často kouří nežli populace – 16 % oproti 36 % (p < 0,001). Pokles kuřáckých návyků byl výrazný u lékařek i lékařů a nyní neexistuje pohlavní rozdíl v kuřáckých návycích. Lékaři i lékařky kouří významně méně často nežli česká populace (věkově odpovídající vzorek z programu MONICA), přestože došlo k poklesu kuřáckých návyků u mužů věkově odpovídající populace. Kouření se nyní vyskytuje u 16,0 % lékařů oproti 36,2 % ve věkově odpovídajícím vzorku mužů české populace; 16,2 % lékařek nyní kouří oproti 25,8 % ve věkově odpovídajícím vzorku žen české populace. Stále však je počet kuřáků mezi lékaři a lékařkami vyšší nežli v USA, Velké Británii a skandinávských státech, v nichž se procento kuřáků mezi lékaři a lékařkami pohybuje mezi 3–8 %. Je tedy i nadále co zlepšovat.

Klíčová slova:
vývoj kuřáckých návyků – kuřáci-lékaři – kuřačky-lékařky

Úvod

Kouření cigaret představuje jeden z nejdůležitějších faktorů patogeneze kardiovaskulárních a četných onkologických onemocnění. Kouření je považováno za nejdůležitější příčinu předčasného úmrtí v rozvinutých zemích. Podle údajů z USA působí téměř polovinu úmrtí, jimž lze předejít [1]. V České republice umírá na nemoci způsobené kouřením přibližně 22 000 osob ročně [2]. Důležitým faktorem ve snaze snížit výskyt kouření v populaci musí být snaha o snížení kouření mezi zdravotníky. V Anglii a Walesu došlo v období 1981–2000 k výraznému poklesu kardiovaskulární mortality o 62 % u mužů a o 45 % u žen [3]. Plných 48 % tohoto poklesu bylo způsobeno výrazným poklesem kuřáckých návyků v Anglii a Walesu o 34 % [3]! V roce 1992 jsme uveřejnili analýzu kuřáckých návyků českých lékařek a lékařů [3]. Porovnali jsme tehdy výskyt kouření u lékařů a lékařek se situací v české populaci věkově odpovídající sledované v rámci programu MONICA [3]. Cílem tohoto sdělení je analýza situace v roce 2003 a její porovnání se stavem před 12 lety.

Metodika

Anonymní dotazníková akce proběhla v roce 2003 u příležitosti školicích akcí pořádaných v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (IPVZ). Získali jsem celkem 470 dotazníků od 470 respondentů. Analýza situace kouření českých lékařů a lékařek v roce 1992 zahrnovala celkem 673 respondentů. Věkovou skladbu nynějšího souboru respondentů, jakož i jejich rozdělení podle pohlaví, ukazuje tab. 1.

Tab. 1. Věková skladba respondentů.
Věková skladba respondentů.

Na základě tabulky lze konstatovat, že majoritní skupina respondentů u obou pohlaví je skupina 31–40 let. Analýzou bylo zjištěno, že u obou pohlaví jsou tyto skupiny statisticky významně nejčetnější.

Dále je patrné, že ve dvou nejnižších věkových kategoriích je u mužů 67 % a u žen 62 % všech zúčastněných. Vyšší věkové skupiny jsou zastoupeny u obou pohlaví minoritně. U žen dochází se zvyšujícím věkem ke statisticky významnému klesání mezi sousedními věkovými skupinami. U mužů se pak nepodařilo prokázat statisticky významný rozdíl v zastoupení skupin 41–50 let a 51–60 let.

Tab. 2 demonstruje specializaci respondentů podle pohlaví. Jak je vidět z tab. 2, přes polovinu respondentů tvořili lékaři a lékařky z interních oborů. Velikost vzorku nedovoluje bližší analýzu podle oborů, zejména porovnání interních a chirurgických oborů včetně gynekologie a porodnictví se opírá jen o soubor 77 respondentů (28 lékařů a 49 lékařek).

Tab. 2. Skladba specializací respondentů podle pohlaví.
Skladba specializací respondentů podle pohlaví.

Výsledky

Kuřácké návyky u lékařů a lékařek demonstruje tab. 3.

Tab. 3. Kuřácké návyky u lékařů a lékařek v České republice.
Kuřácké návyky u lékařů a lékařek v České republice.

Analýza výše uvedených dat prokázala, že rozložení vztahu respondentů ke kouření nevykazuje mezi pohlavími statisticky významné rozdíly a lze je považovat za shodné. Pro další analýzu slučujeme skupinu kuřák a příležitostný kuřák v jednu skupinu tak, aby to odpovídalo i analýze kuřáckých návyků v 6 okresech České republiky. Doutníky a dýmky kouřilo jen 8 lékařů a žádné lékařky. Do analýzy jsme je nezařadili.

Z této analýzy vyplývá, že 16,02 % lékařů a 16,18 % lékařek kouří.

Rozdíl mezi výskytem kouření u lékařů a lékařek je minimální a není významný. Kouření se vyskytuje nejméně u lékařů a lékařek z interních oborů – 10,66 %, následuje skupina ostatních oborů 19,77 % a nejvíc kouří respondenti z chirurgických oborů – 25,64 %.

Soubor respondentů „gynekologie a porodnictví“ má ve výběru tak nízké zastoupení, že z dalších úvah je nutno tuto specializaci vypustit jako (statisticky významně) nepodstatnou a minoritní.

Následující tab. 4 shrnuje vztah respondentů ke kouření vzhledem k jejich věku. Procenta jsou zde počítána jako zastoupení vztahu ke kouření podle věkových skupin (součet procent v řádku je 100).

Tab. 4. Věková skladba respondentů.
Věková skladba respondentů.

Z tabulky lze (při vědomí jejich orientačního významu) přijmout následující závěry:

  1. V kategorii „kuřáci“ jsou stejně četně zastoupeny 2 nejstarší věkové skupiny a zároveň jsou i nejčetnější. Ostatní jsou zastoupeny rovnoměrně.
  2. V kategorii „bývalý kuřák“ je nejčetnější věková skupina „51–60 let“ následovaná věkovou skupinou „61–70 let“. Ostatní jsou pak zastoupeny opět stejně četně.

Věk, ve kterém začal kuřák kouřit

Statistickou analýzou bylo prokázáno, že statisticky významné procento mužů začalo kouřit do 18 let věku. 45,8 % lékařů a 31,5 % lékařek začalo kouřit do 18 let. Poměrně významná část lékařů a lékařek započala kouřit v době vysokoškolského studií a krátce po jejich skončení (48 % lékařů a 68,5 % lékařek). Jen ojedinělí lékaři a (žádné lékařky) započali kouřit po 30 letech (6,5 % lékařů – kuřáků).

Kouření man#žela/man#želky

Tab. 5 dále shrnuje situaci s kouřením partnerů vzhledem ke kouření respondentů.

Tab. 5. Kouření manželů/manželek ve vztahu ke kuřáckých návykům respondentů.
Kouření manželů/manželek ve vztahu ke kuřáckých návykům respondentů.

Ze statistické analýzy vyplynulo následující:

  1. Mezi partnery/partnerkami nekuřáků a kuřáků statisticky významně převažují nekuřáci.
  2. U partnerů/partnerek ostatních skupin respondentů jsou kuřáci a nekuřáci zastoupeni statisticky stejně významně.

Tab. 6 demonstruje prevalenci kouření v 1% náhodném vzorku obyvatelstva 9 okresů České republiky z analýzy provedené v letech 2000 až 2001.

Tab. 6. Prevalence kouření v 1% náhodném vzorku obyvatelstva 9 okresů České republiky. Analýza v letech 2000–2001.
Prevalence kouření v 1% náhodném vzorku obyvatelstva 9 okresů České republiky. Analýza v letech 2000–2001.

Z této tabulky vyplývá, že v populaci věkové skupiny 25–64 let kouří 36,2 % mužů a 25,8 % žen. V naší práci z roku 1992 byla situace poněkud odlišná. Kouřilo 44,9 % mužů a 26,6 % žen. Lze tedy shrnout, že v populaci poklesl výskyt kuřáků mužů; u žen se kuřácké návyky podstatně nezměnily.

Poslední tab. 7 porovnává kouření českých lékařů a lékařek s českou populací v roce 1992 (vzorek populace stejného věku programu MONICA) a v roce 2003. Soubor lékařů a lékařek v roce 1992 zahrnoval 673 osob. Populační vzorek byl opět z programu MONICA.

Tab. 7. Kouření českých lékařů a lékařek s českou populací v roce 1992 a v roce 2003.
Kouření českých lékařů a lékařek s českou populací v roce 1992 a v roce 2003.

Z porovnání vyplývá několik závěrů. Kuřácké návyky poklesly významně v roce 2003 u lékařů oproti stavu v roce 1992 ze 24,2 % na 16,0 % (p < 0,001).

Kuřácké návyky lékařek rovněž výrazně a významně poklesly ze 27,4 % na 16,2 % (p < 0,001).

Diskuse

Hlavním nálezem naší studie před 12 lety byla skutečnost, že výskyt kouření mezi lékaři je sice vysoký, avšak významně nižší než v obecné populaci v té době věkově odpovídající (24 % vs 42 %). Naproti tomu u lékařek bylo tehdy zjištěno, že kouří stejně často jako ženská populace věkově odpovídající (27 % vs 25 %).

Po 12 letech se situace změnila k lepšímu. Došlo k významnému poklesu kuřáckých návyků u lékařů i u lékařek. Navíc nyní jak lékaři, tak lékařky významně méně často kouří nežli populace – 16 % vs 36 % (p < 0,001).

Lékaři kouří výrazně a významně méně často než populace – 16 % oproti 36 %.

Situace lékařek se rovněž zlepšila oproti roku 1992. Tehdy kouřily lékařky prakticky stejně často jako ženská populace stejného věku v České republice.

Nyní kouří lékařky méně často nežli ženská populace. Stále však je počet kuřáků mezi lékaři a lékařkami vyšší nežli v USA, Velké Británii a skandinávských státech, kde se procento kuřáku mezi lékaři a lékařkami pohybuje mezi 3–8 % [5].

Je tedy i nadále co zlepšovat.

Je také třeba zdůraznit, že v době od 1985–2000/2001 došlo podle Škodové et al [6] v české populaci věkové skupiny 25–64 let vyšetřené v rámci programu MONICA k poklesu kouření mezi muži ze 49,2 % na 37,8 % (p < 0,001). U žen české populace se prevalence kuřáckých návyků v uvedené době významně nezměnila.

Lze tedy shrnout, že výskyt kouření významně poklesl u českých lékařů i lékařek oproti situaci před 12 lety.

prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc., sr

www.ikem.cz

jiri.widimsky@medicon.cz

Doručeno do redakce: 26. 4. 2004

Přijato po recenzi: 4. 5. 2004


Zdroje

1. Bartecchi CE, MacKenzie TD, Schrier RW. The human cost of tobacco use. N Engl J Med 1994; 330: 907–912.

2. Králíková E, Kozák JT. Odvykání kouření v denní praxi lékaře. Praha: Maxdorf 1997.

3. Unal B, Crichley JA, Capewell S. Explaining the decline in coronary heart disease mortality in England and Wales between 1981 and 2000. Circulation 2004, v tisku.

4. Widimský J, Skibová J, Škodová J et al. Kuřácké návyky lékařů a lékařek v České republice. Vnitř Lék 1992; 38: 1208–1214.

5. Jamrozik K. ABC of smoking cessation. Policy priorities for tobacco control. Br Med J 2004; 328: 1007–1009.

6. Škodová Z, Cífková R, Adámková V et al. Dlouhodobý vývoj a současný stav kuřáckých zvyklostí obyvatelstva České republiky. Cor Vasa 2002; 44: 812–816.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství
Článek Oznámení
Článek Oznámení

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 3

2005 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se