Blok II

5. Intervalový karcinom prsu

Konopásek B., Kacerovská H., Petruželka L., Daneš J.

Onkologická klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Radiodiagnostická klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Souhrn

Karcinom prsu je nejčastější nádorová nemoc našich žen. Čísla, která každoročně udává naše statistická ročenka, vykazují trvalý růst incidence, ale i úmrtnost na chorobu není uspokojivá. Zlepšení léčebných výsledků lze očekávat především v účinnějším záchytu počátečních stadií, kde máme největší šance docílit vyléčení, případně kontroly nemoci. Jasně se ukázalo, že na tomto poli se uplatňuje především preventivní mamografie v rámci skríningu. Velmi často se na ženy, které se podrobují pravidelnému mamografickému vyšetření, hledí jako na ženy, které pro své zdraví dělají maximum. Nejen žena sama, ale často i její lékař v praktické, či speciální ambulanci se spokojí se zjištěním, že zásady skríningu jsou respektovány.

Na našem pracovišti jsme se pokusili o malý rozbor výskytu tzv. intervalového karcinomu (nádor vzniklý mezi dvěma pravidelnými MMG kontrolami). Během 5-ti let jsme takovýchto nálezů měli 9. Šlo spíše o mladší pacientky. Udáváme způsob diagnostiky, histologické rozbory a indikovanou léčbu. Následný vývoj nemoci je vzhledem k relativně krátké době problematický.

Závěrem bychom rádi zdůraznili význam trvalé onkologické bdělosti. MMG je sice podstatným vyšetřením, ale zdaleka by neměla zůstat jako jediná.

6. Kdy myslet na nádor prsu u pacientek do 35-ti let –⁠ Projekt 35

Tesařová P., Zimovjanová M., Konopásek B., Barkmanová J., Přibylová O., Petruželka L.

Onkologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Souhrn

Od roku 2005 probíhá na onkologické klinice 1. LF UK a VFN Projekt 35, komplexní program pro diagnostiku a léčbu pacientek s karcinomem prsu do 35-ti let. Každoročně je v České Republice diagnostikováno 90–100 pacientek s karcinomem prsu. Nádor je v tomto věku agresivnější, nebezpečnější, často spojený s genetickou mutací. Diagnóza zhoubného nádoru se může objevit v těhotenství nebo v době kojení. V tomto věku se na nádor obecně nemyslí, diagnostika se prodlužuje. Onkologická pracoviště mají vzhledem k malému počtu nemocných obvykle menší zkušenosti s jejich léčbou.

Co je smyslem projektu.

1. Založit databázi všech pacientek s karcinomem prsu do 35-ti let.
2. Sjednotit a zároveň aktualizovat  léčebné postupy u těchto pacientek.
3. Získat epidemiologická data.
4. Umožnit pacientkám léčit se doma a zároveň mít přístup ke všem vhodným i velmi speciálním vyšetřením, klinickým studiím i novým léčebným modalitám.
5. Získat podklady pro celonárodní klinický výzkum týkající se karcinomu prsu mladých žen a zapojit do něj všechna česká a moravská pracoviště.

Co nemocné účast v projektu přinese?

• Dostupnost standartních i nadstadartních vyšetření pro rizikové pacientky.
• Konzultace léčebných postupů.
• Doplnění standartní léčby  z našich zdrojů.
• Účast na klinickém výzkumu
• Maximální komfort pro pacientky.

Co je třeba učinit

Pacientku s karcinomem prsu mladší 35-ti let je možné odeslat k onkologické péči na onkologickou kliniku 1. LF UK nebo léčit v místě bydliště po registraci do  Projektu 35. Další informace na webových stránkách www.projekt35.cz.

Dosud bylo zařazeno 121 nemocných s průměným věkem 31 let (median 32,1 (24–35). TNM staging „0 1 pac. (1 %), I 36 pac. (30 %), II 50 pac. (41 %), III 22 pac. (18 %), IV 8 pac. (7 %) X 4 pac. (3%).

Histopatologie nádoru:

invazivní duktalní 91pac. (75 %), medullární 6 pac. (5 %), invazivní lobulární 4 pac. (3 %), jiná 20 pac. (17 %); Grade I 7 pac.   (6 %), G II 48 pac. (40 %), G III 52 pac. (42 %), G X 14 pac.  (12 %); ER+ 60 pac (50 %), ER -⁠ 58 pac. (48 %), PR+ 67 pac.  (56 %), PR -⁠ 51pac. (42 %); HR nezn. 3 pac. (2 %); HER 3+ 37 pac. (31 %), triple negativní 29 pac. (24 %).

62 % nemocných bylo vyšetřeno na BRCA ½ a CHEK2 mutaci Mutace BRCA1 byla nalezena u 17 nemocných (23 %), a CHEK2 u 2 pac. (3 %). Nedetekovali jsme žádnou mutaci BRCA2.

Operováno bylo 95 pac. (79 %). 34 nemocných (28 %) bylo léčeno neoadjuvatně chemoterapií, 36 nemocných (30 %) adjuvantně, 1 pacientka v první linii metastatického onemocnění  (1 %), 48 pac. (40 %) bylo léčeno hormonálně, 20 pac. (17 %) trastuzumabem.

Patologické kompletní remise dosáhlo po neoadjuvanci 9 pac. (25 %). Zrelabovalo 13 pac. (9 %), a pro progresi zemřelo 5 pts  (4 %).

7. Implementace datového auditu v Národním programu screeningu karcinomu prsu

Májek O.,¹ Dušek L,.¹ Klimeš D.,¹ Daneš J.,² Bartoňková H.,³ Skovajsová M.⁴

¹Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno

²Radiodiagnostická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

³Radiodiagnostické oddělení, Masarykův onkologický ústav, Brno

⁴Asociace mamodiagnostiků České republiky

Souhrn

V České republice byl program mamografického screeningu zaveden v září roku 2002. Nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění má každá žena ve věku 45 –⁠ 69 let ve dvouletém intervalu. Podmínkou úhrady je účast na preventivní prohlídce a doporučení k vyšetření gynekologem nebo praktickým lékařem. Screeningovou mamografii mohou ženy podstoupit na kterémkoliv ze sítě akreditovaných center mamografického screeningu (viz seznam na stránkách http://www.mamo.cz).

Akreditovaná centra mamografického screeningu sbírají od počátku národního programu podrobná anonymní data o screeningových a diagnostických vyšetřeních. Tato data podléhají centralizovanému sběru a průběžnému monitoringu kvality centra a celého programu prostřednictvím časných indikátorů kvality. Ty umožňují průběžnou kontrolu celého procesu, a tak pomáhají zajistit účinnost, bezpečnost a hospodárnost celého programu. Sběr dat i provoz portálu www.mamo.cz zajišťuje Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně.

Monitoring kvality mamografického screeningového programu je plně v souladu s mezinárodními standardy, zejména s „European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis“ (Perry, 2006). Tento dokument vydávaný Evropskou komisí a připravovaný Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) stanoví doporučené postupy pro screening a diagnostiku zhoubných nádorových onemocnění prsu, a rovněž stanoví postupy, jak celý screeningový proces monitorovat. Česká republika rovněž úzce spolupracuje se skupinami EUNICE (EU Network for Information on Cancer) a ECN (European Cancer Network), které pracují na sběru a sdílení informací o realizaci programů sekundární prevence v Evropské unii.

Kromě monitoringu screeningového procesu prostřednictvím cíleného sběru dat na centrech mamografického screeningu představuje nezbytnou součást informační podpory organizovaného screeningového programu monitoring jeho dopadu na epidemiologické ukazatele karcinomu prsu v České populaci. Projekt se může opřít o dlouhodobě na vysoké úrovni vedený Národní onkologický registr (NOR). Výsledky analýz svědčí o značném dopadu screeningového programu na nárůst podílu časných stadií karcinomu prsu.

Projekt informační podpory programu mamografického screeningu představuje funkční a úspěšný model pro implementaci v dalších populačních programech protinádorové prevence.

8. Karcinom děložního hrdla a možnosti jeho eradikace

Dvořák V. 

Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, Brno

Souhrn

Karcinom děložního hrdla je celosvětově druhou nejčastější příčinou smrti na nádor u žen. Počet nově diagnostikovaných případů postupně narůstá. Tento tristní stav trvá i přes skutečnost, že již přes padesát let máme k dispozici účinnou metodu sekundární prevence. Po objevení asociace HPV infekce a cervikálního karcinomu byla vyvinuta i prevence primární –⁠ vakcinace proti HPV. Česká republika patří v současnosti k zemím EU, kde je incidence karcinomu děložního hrdla vysoká. Během třiceti let se výrazně nezměnila. Šance na zlepšení současného stavu u nás i ve světě dává kombinace organizovaného screeningu a vakcinace proti HPV infekci.