Úvod do veřejného zdravotnictví


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2009; 89(12): 714-715
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

PhDr. Hana Janečková, Ph.D., PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D

Úvod do veřejného zdravotnictví

Portál, s.r.o., Praha 2009, 294 stran, ISBN 978-80-7367-592-9;.

Knihu tvoří – kromě předmluvy a úvodu – 12 částí, které se liší rozsahem, logicky na sebe navazují a tvoří vyvážený celek.

Charakteristice veřejného zdravotnictví, jako multidisciplinárnímu oboru je věnováno26 stran, z nichž značnou část tvoří vznik a vývoj veřejného zdravotnictví u nás, v širších historických souvislostech.

V části „metodologie výzkumu a zdroje informací ve veřejném zdravotnictví“ autorky poukazují na široké spektrum používaných metod (v epidemiologii, informatice, demografii) v návaznosti na základní i aplikovaný výzkum, který poskytuje data a kvalifikované informace pro zdravotně politická i manažerská rozhodnutí.

Část „zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj“ obsahuje kromě řady demograficko-statistických ukazatelů i informace o šetřeních národních i navazujících mezinárodních.

V části „determinanty zdraví“ si autorky všímají kvality života, včetně jeho měření související se zdravím.

V části „zdravotnictví jako společenský systém“ jsou charakterizovány trendy ve vývoji zdravotnických systémů i jejich hodnocení.

Největší část knihy je věnována „zdravotnictví ČR“ jak z hlediska historického vývoje (zahrnuta je i reforma 2007–2008), tak z hlediska základních právních předpisů, financování zdravotní péče, organizace péče o zdraví, druhy zdravotní péče (akutní přednemocniční, primární, sekundární (specializovaná), zvláštní (ambulantní a ústavní) péče, terciární péče (nemocnice, OLÚ); při hodnocení českého zdravotnictví, uvádějí autorky jeho silné i slabé stránky.

Samostatnou část tvoří „kvalita a bezpečnost zdravotní péče“, v níž autorky uvádějí jak ji lze sledovat, zjišťovat a zvyšovat, popisují standardy, licence a registrace, akreditace zdravotnických zařízení, druhy auditů i přístupy mezinárodních organizací (WHO, OECD) k hodnocení kvality zdravotní péče.

Další část knihy je věnována „zdravotnickým povoláním a způsobilosti k jejich výkonu“, zaměřena nejen na lékaře a sestry, ale i na profesní organizace a občanská sdružení.

Část „role pacienta a pacientských organizací“ obsahuje jak sociologický pohled na pacienta a jeho nemoc, tak i jeho roli i pacientských skupin ve zdravotní politice, průzkumy spokojenosti pacientů.

V části „podpora zdraví a prevence“ uvádějí autorky principy a východiska podpory zdraví a poukazují na postupné změny paradigmat a přístupů k podpoře zdraví i na hodnocení podpory zdraví v ČR experty Evropské kanceláře WHO ve spolupráci s IZPE (Institut zdravotní politiky a ekonomiky) z roku 2004, včetně uvedení výtek k vybraným tématům.

V předposlední části knihy věnované „sociální nerovnosti ve zdraví a problematice ekvity“ autorky uvádějí a vysvětlují výrazy „inequality“ – jako kategorii empirickou, neutrální a „inequity“, jako kategorii etickou. Poukazují např. na nerovnost ve zdraví, která souvisí také s dostupností zdravotnických služeb; sociální skupiny s horším zdravotním stavem a větší potřebou zdravotní péče mají ztížený přístup k potřebným zdravotnickým službám. Efekt intervencí, s dopadem na zdravotní stav „je nepochybně třeba vystavit dalšímu vědeckému hodnocení (evidence based approach)“.

V poslední části knihy nazvané „současnost a budoucnost veřejného zdravotnictví v ČR“ uvádějí autorky, že veřejné zdravotnictví není mezi základními ani nástavbovými specializačními obory (dle vyhlášky č. 185/2009 Sb.), je „nejasná budoucnost systematického postgraduálního vzdělávání“„bez specializačního vzdělávání nebude mít obor šanci se rozvíjet a vychovávat kvalifikované odborníky. Je paradoxem, že právě specialisté ve veřejném zdravotnictví v jiných zemích poskytují vládě, státní správě a dalším aktérům zdravotní politiky validní a spolehlivé informace a analýzy jako podklady pro jejich rozhodování.

Všímají si výuky oboru na jednotlivých fakultách (lékařských i nelékařských) v ČR a uvádějí příklady ze zahraničí. „Zbývá jen věřit, že i v ČR dojde ve veřejném zdravotnictví k navázání na bohatou tradici a že obor prostřednictvím společného úsilí v oblasti výzkumu, vědy, vzdělávání i veřejné diskuze s politiky prokáže svoji životaschopnost a odborný potenciál.“

Text je doplněn 7 tabulkami a 6 ilustrujícími grafy, charakterizujícími vývojové trendy několika ukazatelů.

Autorkám patří dík i za rozsáhlé „přílohy“, v nichž najdou čtenáři i to, co se do této publikace „nevešlo“:

Použitá a další doporučená literatura je uvedena na 18 stranách.

Zákony, vyhlášky a jiné závazné předpisy zaujímají 2 strany.

Webové stránky institucí i publikací (tuzemských a zahraničních) jsou uvedeny na 3 stranách.

Na dvou stranách jsou uvedeny používané zkratky, včetně jejich obsahu.

Rejstřík zaujímá 6 stran.

Větší přehlednosti a rychlejší orientaci čtenáře by – dle mého názoru – prospělo, kdyby u jednotlivých kapitol byly uvedeny i „subčásti“, které jsou sice v textu u jednotlivých částí uváděny odděleně, ale v obsahu nejsou uvedeny.

Publikace seznamuje se základy oboru, který se v ČR od roku 1989 rozvijí pod názvem veřejné zdravotnictví. Zahrnuje celou řadu disciplín, které ve své syntéze umožňují vnímat zdraví a péči o zdraví jako komplexní systém a poznat nejrůznější vlivy, faktory a podmínky, jež ovlivňují lidské zdraví a péči o ně nejen na úrovni jednotlivce, ale i populačních skupin a celé společnosti.

Kniha vysvětluje základní pojmy, smysl studia zdraví populace a zejména pak vztah zdraví a kvality a života člověka. K tradičním tématům patří výklad zdravotnických systémů včetně podrobného popisu organizace péče o zdraví a jejího financování v ČR. Pozornost je věnována také problematice ochrany a podpory veřejného zdraví a tématu sociálních determinant a rovnosti ve zdraví.“ (Přebal knihy.)

„Tato kniha byla připravena pro učitele oboru „veřejné zdravotnictví“ a s ním souvisejících předmětů, které jsou součástí studijních programů na vyšších odborných školách i na školách vysokých zaměřených na přípravu odborníků zejména v oblasti zdravotnictví a sociální práce. Najde uplatnění též při přípravě pracovníků veřejné správy, kteří se zabývají řízením zdravotní péče v regionech a komunitním plánováním, nebo při přípravě pedagogů, kteří mohou ovlivnit zdraví a vývoj nové generace. Kniha seznamuje s historií veřejného zdravotnictví, jeho základními principy, metodami, financováním a organizací zdravotní péče v ČR, jakož i s vybranými zdravotnickými systémy v zahraničí.“ (Předmluva, s. 7)

Při celkovém hodnocení této knihy nelze upřít autorkám snahu charakterizovat veřejné zdravotnictví, jak je u nás nazýván obor „public health“ po roce 1989, ve své komplexnosti a v širších souvislostech, což se jim dle mého názoru podařilo.

Domnívám se, že obsah knihy je širší, než je uvedeno v jejím názvu.

Oceňuji i aktuálnost vydané publikace, neboť obsahuje např. „Aktuální informace ÚZIS“, vydané v roce, v němž byla kniha dána do prodeje; z uvedeného se dá usuzovat, že svou pozitivní úlohu sehrálo i nakladatelství Portál, které „letošní novinky“ zahrnulo do této knihy.

Obě autorky jsou známé části odborné veřejnosti ze svého mnohaletého působení ve Škole veřejného zdravotnictví IPVZ v Praze; nyní působí na lékařských fakultách UK v Praze. Při psaní této knihy využily poznatky a zkušenosti získané studiem, pedagogickou a publikační činností, a prokázaly, že umí „pracovat a využít“ i nové poznatky, které získaly dalším studiem „příbuzných“ oborů; za sepsání této užitečné publikace jim patří velký dík.

Kniha může být užitečná i studentům, případně ostatním zájemcům zabývajícím se problematikou zdravotnictví, protože v ní najdou nejen informativní přehled o tomto zajímavém a potřebném oboru, ale mohou rozšířit „své obzory“ o poznatky, čerpané např. z použité a doporučené literatury či z web. stránek, v knize uvedených.

Lze si jen přát, aby poznatky v knize uvedené sloužily nejen k výchově odborníků, pedagogů i studentů, ale všech, kteří mají zájem na kultivaci a popularizaci zajímavého i užitečného multidisciplinárního oboru - veřejného zdravotnictví

Ing. Alexandr Stožický, CSc.


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 12

2009 Číslo 12

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se