#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Sexuální život v graviditě – hodnocení dotazníkem SFŽ (Sexuální funkce ženy)


Sexual life in pregnancy – assessment by the SFW questionaire (Sexual Function of a Woman)

The objective of this research was to analyze sexual life in pregnancy. To meet the objectives of the research, quantitative research using anonymous questionnaires was applied. Two standardized questionnaire tools were used: Sexual Function of a Woman and the Erotic Stimuli Inventory (Hoon – Winoze). Women were asked to complete the questionnaires both from the perspective of their current situation and from the perspective of their experience prior to pregnancy. The research sample included women in the third trimester of pregnancy attending the antenatal clinic of the Obstetrics and Gynaecology Department of the 1st LF UK (First Medical Faculty of the Charles University) and VFN (General Faculty Hospital) in Prague. Analysis of the data collected through the questionnaires provided an account of sexual life of women before and during pregnancy. The survey confirmed our hypothesis that the desire for sexual intercourse is reduced in pregnancy. Libido, frequency of sexual intercourse, the need for contact and ability to achieve orgasm are reduced during pregnancy. Responses to erotic stimuli are shifted towards a lower degree of erotic excitement. The research results suggest there is a need to improve communication and provision of information by medical staff to pregnant women and their partners. Provision of information in an anonymous form, for example by information booklet, unaffected by prejudices, attitudes, myths should be considered. Pregnant women desire more information and have the right to obtain it.

Key words:
sexuality – sex – pregnancy – awareness – communication – nursing care – partnership life


Autoři: G. Jurigová
Působiště autorů: VFN Praha, Apolinářská 18, Praha 2, 128 53
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2010; 14(4): 174-179
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cílem práce bylo analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity dva druhy anonymních dotazníků, jeden standardizovaný dotazník SFŽ (Sexuální funkce ženy) a druhý Inventář vzrušivých podnětů (Hoon – Winoze). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly těhotenstkou poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství. Hypotéza předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgazmu. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Je vhodné zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji a mýty například formou informační brožurky.

Klíčová slova:
sexualita – těhotenství – těhotná žena – sex – partnerský život – informovanost – ošetřovatelská péče – komunikace

Úvod

Zdraví a spokojenost každého člověka závisí z velké míry na citové a sexuální harmonii, kterou prožívá. Spokojenost s vlastním sexuálním životem je velmi individuální a často může být velice vzdálena většinovému vnímání. Představy o ideálním sexuálním životě jsou v dnešní době modifikovány životním stylem zaměřeným na úspěch a výkon. Pocity vlastní odlišnosti v porovnání s nereálnými představami mohou vyvolat problém, obavy z vlastní nedokonalosti, či sexuální frustraci, aniž by tomu tak ve skutečnosti bylo. K tomuto vydatně přispívají média, která popisují kvantitativně i kvalitativně neobvyklé a fantastické případy. Výsledkem je pak sebepozorování a z toho plynoucí pocity nedostatečnosti ve vlastním sexuálním prožitku.

Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexuální mýty tvoří součást společenského vědomí, společenské normy jsou tradovány ústním podáním. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu.

Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři, či porodní asistentky často dávají partnerům neadekvátní doporučení.

Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale i partnera, a následně i jejich sexuální život. Neschopnost řady parterů otevřeně mluvit o své sexualitě, pocitech a přáních se pak stává katalyzátorem nedorozumění v partnerských a manželských vztazích.

Cíl práce, materiál a metodika

Cílem práce bylo analyzovat sexuální život v graviditě.

K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum provedený v období od 1. 2.–31. 5. 2009. Výzkum byl proveden formou anonymních dotazníků rozdaných v prenatální poradně. První standardizovaný dotazník SFŽ (Sexuální funkce ženy) a druhý standardizovaný dotazník Inventář vzrušivých podnětů (Hoon – Winoze), oba zaměřené na analýzu sexuálního života v době před otěhotněním a v době těhotenství.

Soubor představovalo 150 žen ve třetím trimestru gravidity, které v daném období navštěvovaly těhotenskou poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Dotazník vrátilo 107 respondentek (71%), z toho 12 dotazníků bylo vyřazeno pro neúplnost (8%). Pro výzkum bylo zpracováno 95 dotazníků (63%).

Výsledky

Charakteristika souboru

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) bylo 10 žen (10%) ve věku 21–25 let, 36 žen (38%) ve věku 26–30 let, 34 žen (36%) ve věku 31–35 let, 13 žen (14%) 36–40 let a 2 ženy (2%) ve věku od 41–44 let. Jedna žena (1%) měla základní vzdělání, 10 žen (11%) středoškolské vzdělání bez maturity, 44 žen (46%) středoškolské vzdělání s maturitou a 40 žen (42%) vysokoškolské vzdělání. V Praze bydlelo 63 žen (66%), 5 žen (5%) v krajském městě, 17 žen (18%) v menším městě a 10 žen (11%) na vesnici. Z pohledu rodinného stavu bylo 65 žen (68%) vdaných a žily ve společné domácnosti s manželem a 30 žen (32%) svobodných nebo rozvedených, ale žily ve společné domácnosti s partnerem.

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) bylo těhotných poprvé 39 žen (41%), podruhé 26 žen (27%), potřetí 15 žen (16%), počtvrté 10 žen (11%), popáté 3 ženy (3%) a pošesté 2 ženy (2%). Na svůj první porod se chystalo 53 žen (56%), druhý 31 žen (33%), třetí 6 žen (6%), čtvrtý 4 ženy (4%) a pátý 1 žena (1%).

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) probíhá těhotenství dosud fyziologicky u 47 žen (49%), u 47 žen (49%) bylo těhotenství označeno za rizikové a 1 žena (2%) neví.

Výsledky dotazníkových šetření

Grafy znázorňují srovnání odpovědí na jednotlivé otázky strandardizovaných dotazníků před těhotenstvím a v těhotenství.

Potřeba pohlavního styku (graf 1)

Potřeba pohlavního styku.
Graf 1. Potřeba pohlavního styku.

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo potřebu pohlavního styku „vůbec nikdy, nebo nejvýš jednou ročně“ 0 žen (0%) před otěhotněním a 5 žen (5%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „několikrát ročně, nejvýš jednou měsíčně“ uvedla jedna žena (1%) v době před otěhotněním a osm žen (9%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně“ uvedlo 28 žen (30%) v době před otěhotněním a 39 žen (40%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „dvakrát nebo víckrát týdně“ uvedlo 58 žen (60%) v době před otěhotněním a 35 žen (37%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „denně nebo víckrát denně“ uvedlo 8 žen (9%) v době před otěhotněním a 8 žen (9%) v těhotenství.

Častost pohlavního vyvrcholení

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „vůbec nikdy, nebo nejvýš jednou za rok 0 žen (0%) před otěhotněním a 6 žen (6%) v těhotenství. Možnost „několikrát ročně, nejvýš jednou měsíčně“ uvedly 4 ženy (4%) v době před otěhotněním a 9 žen (9%) v těhotenství. Možnost „několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně“ uvedlo 36 žen (38%) v době před otěhotněním a 38 žen (40%) v těhotenství. Možnost „dvakrát nebo víckrát týdně“ uvedlo 49 žen (52%) v době před otěhotněním a 37 žen (39%) v těhotenství. Možnost „denně nebo víckrát denně“ uvedlo 6 žen (6%) v době před otěhotněním a 5 žen (6%) v těhotenství.

Častost pohlavních styků (graf 2)

Frekvence pohlavních styků.
Graf 2. Frekvence pohlavních styků.

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „vůbec nikdy, nebo již rok nikoli“ 0 žen (0%) před otěhotněním a 3 ženy (3%) v těhotenství. Možnost „několikrát ročně, nejvýš jednou měsíčně“ uvedly 2 ženy (2%) v době před otěhotněním a 18 žen (19%) v těhotenství. Možnost „několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně“ uvedlo 25 žen (26%) v době před otěhotněním a 35 žen (37%) v těhotenství. Možnost „dvakrát nebo víckrát týdně“ uvedlo 48 žen (51%) v době před otěhotněním a 30 žen (32%) v těhotenství. Možnost „denně nebo víckrát denně“ uvedlo 20 žen (21%) v době před otěhotněním a 9 žen (9%) v těhotenství.

Častost pohlavních vyvrcholení při pohlavních stycích

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „nikdy (nebo jen zcela ojediněle za celý život)“ 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 8 žen (9%) v těhotenství. Možnost „v menšině případů“ uvedlo 11 žen (12%) v době před těhotenstvím a 22 žen (23%) v těhotenství. Možnost „většinou“ uvedlo 34 žen (36%) v době před otěhotněním a 26 žen (27%) v těhotenství. Možnost „za běžných podmínek vždy“ uvedlo 41 žen (43%) v době před otěhotněním a 31 žen (33%) v těhotenství. Možnost „vždy a snadno i za nepříznivých podmínek, též opakovaně“ uvedlo 9 žen (9%) v době před otěhotněním a 8 žen (8%) v těhotenství.

Vzrušivost při předehře a styku (graf 3)

Vzrušivost při předehře a styku.
Graf 3. Vzrušivost při předehře a styku.

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „je mi to nepříjemné, nesnáším to, nebo to odmítám“ 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 2 ženy (2%) v těhotenství. Možnost „snáším to, ale celkem nic necítím, jsem chladná, suchá“ uvedlo 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 4 ženy (4%) v těhotenství. Možnost „cítím mírnou vlhkost a chvílemi vzrušení, které se někdy zase najednou rozplývá“ uvedlo 16 žen (17%) v době před otěhotněním a 21 žen (22%) v těhotenství. Možnost „jsem dostatečně vlhká, za vhodných podmínek se silně vzruším, vzrušení se stupňuje“ uvedlo 66 žen (69%) v době před otěhotně-ním a 50 žen (53%) v těhotenství. Možnost „velmi snadno a silně se vzruším i za málo vhodných podmínek a rychle dosahuji vyvrcholení při orgazmu“ uvedlo 13 žen (14%) v době před otěhotněním a 18 žen (19%) v těhotenství.

Soulad s partnerem v pohlavním vyvrcholení

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „nikdy” 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 4 ženy (4%) v těhotenství. Možnost „pouze při přímém dráždění pohlavního ústrojí spíše mimo vlastní soulož, před souloží, po ní” uvedlo 31 žen (33%) v době před otěhotněním a 38 žen (40%) v těhotenství. Možnost „většinou až po muži dalším drážděním nebo při další souloži” uvedlo 23 žen (24%) v době před otěhotněním a 19 žen (20%) v těhotenství. Možnost „většinou současně nebo skoro současně s partnerem” uvedlo 30 žen (32%) v době před těhotenstvím a 23 žen (24%) v těhotenství. Možnost „zpravidla několikrát během jedné soulože” uvedlo 11 žen (11%) v době před otěhotněním a 11 žen (12%) v těhotenství.

Chuť a postoj k pohlavnímu styku, vlastní aktivita, iniciativa (graf 4)

Chuť a postoj k pohlavnímu styku, vlastní aktivita, iniciativa.
Graf 4. Chuť a postoj k pohlavnímu styku, vlastní aktivita, iniciativa.

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „před pohlavním stykem cítím nechuť, strach, nebo odpor, snažím se mu raději vyhnout“ 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 2 ženy (2%) v těhotenství. Možnost „o styk nijak zvlášť nestojím, jsem pasivní, lhostejná, odmítám všelijaké experimentování“ uvedlo 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 12 žen (13%) v těhotenství. Možnost „někdy mám náladu a chuť, ale iniciativu neprojevuji“ uvedlo 19 žen (20%) v době před otěhotněním a 23 žen (24%) v těhotenství. Možnost „většinou se na styk těším, dovedu dát i sama podnět, účastním se při styku vlastními pohyby, laskám, dráždím partnera“ uvedlo 67 žen (70%) v době před otěhotněním a 48 žen (50%) v těhotenství. Možnost „na styk se stále velmi těším, vyhledávám ho, chybí mi, musím ho mít, partnera iniciativně ke styku svádím a dráždím“ uvedlo 9 žen (9%) v době před otěhotněním a 10 žen (11%) v těhotenství.

Nálada po pohlavním styku

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „velmi špatně, mám bolesti, nervové potíže, na partnera mám zlost, mám k němu odpor, hnusí se mi“ 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 1 žena (1%) v těhotenství. Možnost „jsem ráda, že je po styku, jsem bez potíží, usínám dobře“ uvedly 3 ženy (3%) v době před otěhotněním a 20 žen (21%) v těhotenství. Možnost „někdy mám pocit, že ještě něco chybí nebo mám touhu ještě pokračovat, ale cítím se celkem dobře“ uvedlo 25 žen (27%) v době před otěhotněním a 15 žen (16%) v těhotenství. Možnost „cítím se dobře, uspokojena, příjemně unavena, mám muže ráda“ uvedlo 58 žen (61%) v době před otěhotněním a 48 žen (51%) v těhotenství. Možnost „cítím silné uspokojení a štěstí, jsem veselá, chce se mi zpívat, mám větší chuť do práce“ uvedlo 9 žen (9%) v době před otěhotněním a 11 žen (11%) v těhotenství.

Hodnocení sebe jako sexuální partnerky

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „připadám si nenormální, chladná, úplně neschopná“ 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 0 žen (0%) v těhotenství. Možnost „připadám si spíš neschopná, chladnější“ uvedly 2 ženy (2%) v době před otěhotněním a 11 žen (11%) v těhotenství. Možnost „nejsem si jista, zda jsem v pořádku (sexuálně)“ uvedlo 6 žen (6%) v době před otěhotněním a 10 žen (11%) v těho-tenství. Možnost „jsem zcela v po-řádku (ev. závadu vidím jen u part-nera)“ uvedlo 62 žen (66%) v době před otěhotněním a 59 žen (61%) v těhotenství. Možnost „jsem výborná milenka, umím to s muži, do-vedu je kam chci“ uvedlo 25 žen (26%) v době před otěhotněním a 15 žen (16%) v těhotenství.

Výskyt a trvání případné poruchy, pokud je nějaká

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „nikdy to se mnou nebylo lepší, tento stav trvá od počátku“ uvedly 2 ženy (2%) v době před otěhotněním a 4 ženy (4%) v těhotenství. Možnost „trvání je již delší dobu než půl roku“ uvedly 4 ženy (4%) v době před otěhotněním a 14 žen (15%) v těhotenství. Možnost „méně než půl roku, porucha se již někdy dříve vyskytla, je jen v nynějším vztahu, od porodu“ uvedlo 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 2 ženy (2%) v těhotenství. Možnost „nestěžuji si na žádnou poruchu, nebo se potíže vyskytly jen ojediněle za nepříznivých zevních podmínek, nebo na počátku intimního vztahu“ uvedlo 65 žen (69%) v době před otěhotněním a 51 žen (54%) v těhotenství. Možnost „nevím, co je to mít nějaké potíže v pohlavním životě, nikdy jsem netrpěla sebemenší poruchou v tomto směru“ uvedlo 24 žen (25%) v době před otěhotněním a 24 žen (25%) v těhotenství.

Diskuze

V ČR existuje velmi málo uveřejněných studijí věnovaných této problematice. V roce 2006 zjišťovala a srovnávala údaje o sexuálním životě žen v graviditě a před graviditou Šteflová [13]. Na Slovensku mapoval informovanost žen o sexualitě v graviditě Korbeľ [8].

Respondentky v souboru byly rozděleny do pěti věkových skupin, z nichž je nejvíce zastoupena skupina žen ve věku 26–30 let (38%) a ve věku 31–35 let (36%), nejméně byla zastoupena skupina ve věku 41–44 let (2%). V dalších identifikačních kategoriích převládají respondentky se středoškolským vzděláním s maturitou (46%) a s vysokoškolským vzděláním (42%). Bydliště v Praze uvedlo (66%). Všechny respondentky žily ve společné domácnosti s partnerem, (68%) ve skupině vdaných a (32%) ve skupině svobodná, nebo rozvedená. Z anamnestických kategorií převládají respondentky, které jsou těhotné poprvé (41%) a respondentky, které budou také poprvé rodit (56%). V kategorii gestační týden bylo nejvyšší zastoupení respondentek v 38. týdnu těhotenství (21%), v 37. týdnu těhotenství (19%) a v 36. týdnu těhotenství (18%), všechny respondentky byly ve třetím trimestru gravidity. Poslední anam-nestický dotaz řeší průběh gravidity z pohledu rizikovosti, fyziologická i riziková gravidita měla ve zkoumaném souboru stejné zastoupení –49%.

Podobné složení zkoumaného vzorku uvádí i Šteflová: 59% žen ve věkové skupině 21–30 let, 75% skupina vdaných, primipary a sekundipary udává v 48% a 35% [13].

Na zmapování sexuálního života žen v graviditě byly použity dva standardizované dotazníky. Dotazník SFŽ mapoval sexuální funkce ženy v době před otěhotněním a v těhotenství. Nejvíce respondentek mělo potřebu pohlavního styku před těhotenstvím dvakrát, nebo víckrát týdně (60%), v těhotenství je patrný pokles potřeby pohlavního styku. V těhotenství uvedlo nejvíce žen potřebu pohlavního styku několikrát měsíčně, maximálně jednou týdně (40%) (graf 1). Toto zjištění potvrzuje pracovní hypotézu, která předpokládala snížení potřeby pohlavního styku v graviditě. Orgazmu dosahuje většina žen jak před otěhotněním (52%), tak v těhotenství (40%) při potřebě styku. Ostatní kategorie jsou zastoupeny nízkým počtem žen a výrazněji se nemění. Obdobné hodnoty udává i Šteflová, potřeba pohlavního styku před otěhotněním dvakrát nebo víckrát za týden (74%), v těhotenství pokles na 39%. Orgazmu v těchto skupinách dosahuje 57% žen před otěhotněním a 31% žen v těhotenství [13]. K pohlavnímu sblížení s partnerem dochází u žen před otěhotněním nejvíce (51%) dvakrát nebo víckrát týdně, v těhotenství se frekvence snižuje na 32%. Při frekvenci pohlavního sblížení před graviditou několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně v 26% narůstá tento počet v graviditě na 37%. Ostatní kategorie jsou zastoupeny nízkým počtem žen a výrazněji se v těhotenství nemění (graf 2). Při výše uvedených stycích dosahuje orgazmu 43% žen za běžných podmínek vždy před otěhotněním a 33% žen v těhotenství. Při většině styků dosahuje orgazmu 36% žen před otěhotněním a v těhotenství klesá tento počet na 27%. Rozdíl ve smyslu snížení schopnosti dosáhnout orgazmu v těhotenství tvoří 10%. Orgazmu při pohlavním styku s partnerem dosahuje nejvíce žen (33%) pouze při přímém dráždění pohlavního ústrojí, spíše mimo vlastní soulož, před souloží, nebo po ní. V této kategorii se počet žen v těhotenství ještě zvýší (40%). Většinou současně s partnerem, nebo skoro současně s ním dosahuje orgazmu 32% žen před otěhotněním a jenom 24% žen v těhotenství. Na základě toho lze usuzovat snížení vzrušivosti při styku i snížení schopnosti dosáhnout orgazmu. Za vhodných podmínek se dostatečně vzruší, udává dostatečné zvlhčení a vystupňování vzrušení 69% žen před otěhotněním, což se v těhotenství sníží na 53% (graf 3). Šteflová uvádí mnohem vyšší procento žen, které udávají soulad vyvrcholení s partnerem většinou současně nebo současně, 65% před otěhotněním a v těhotenství snížení počtu žen v této skupině na 41% [13]. Většina žen se na sexuální styk těší, dovede k němu dát sama podnět, účastní se při styku vlastními pohyby, laskáním a drážděním partnera, před otěhotněním je to až 71% žen, v těhotenství se počet žen snížil až na 50% (graf 4). Ostatní kategorie jsou zastoupeny nízkým počtem žen a výrazněji se v těhotenství nemění. Šteflová uvádí obdobné výsledky, z 69% žen v této skupině se snížil počet žen v těhotenství na 33% [13]. Většina žen se po pohlavním styku cítí dobře, uspokojeně, příjemně unaveně, má muže ráda. Z 61% žen před otěhotněním klesá tento počet na 51% v těhotenství. Většina žen se v sexuální sféře hodnotí jako zcela v pořádku před otěhotněním v 66%, v těhotenství v 61%. U žen, které se před otěhotněním hodnotily jako výborné milenky (26%), klesl tento počet v těhotenství téměř o polovinu (16%). V těhotenství je patrná výrazná sebekritika, přibývá pocitů nejistoty i chladnosti vůči partnerovi. Na žádnou poruchu v sexuálním životě si nestěžuje 69% žen před otěhotněním a 54% žen v těhotenství. Potíže, když už nastaly, se vyskytly jen ojediněle za nepříznivých zevních podmínek nebo na počátku intimního vztahu. U žen, které subjektivně nikdy netrpěly sebemenší poruchou v tomto směru, se situace nezměnila ani v těhotenství. Počet 25% zůstává stejný i v graviditě.

Z výzkumu tedy vyplynulo, že sexualita v graviditě se mění více či méně výrazně v negativním smyslu. V těhotenství se výrazně snižuje (v průměru o 20%) častost pohlavních styků, potřeba pohlavního styku, soulad s partnerem v pohlavním vyvrcholení, chuť a postoj k pohlavnímu styku, klesá vlastní iniciativa a aktivita žen. Dále se snižuje (v průměru o 10%) schpnost dosáhnout orgazmu, vzrušivost při předehře a styku a nálada po pohlavním styku.

Na mnohých souborech rodiček bylo dokázáno, že hodně žen v graviditě je sexuálně aktivních až do termínu porodu, bez negativního vlivu na výsledek gravidity. Někteří autoři považují koitus v graviditě za marker dobrého zdraví.

Závěr

Pracovní hypotéza, která předpokládá snížení potřeby pohlavního styku v graviditě, se potvrdila. Z výzkumu vyplynulo, že sexualita v graviditě se mění více či méně výrazně v negativním smyslu. V těhotenství se výrazně snižuje častost pohlavních styků, potřeba pohlavního styku, soulad s partnerem v pohlavním vyvrcholení, chuť a postoj k pohlavnímu styku, klesá vlastní iniciativa a aktivita žen. Dále se snižuje schpnost dosáhnout orgazmu, vzrušivost při předehře a styku a nálada po pohlavním styku.

Kvalitní a ucelené informace chybí a odborníci, lékaři, či porodní asistentky, často nemají odborné znalosti z oboru sexuologie. Studenti medicíny a studenti zdravotnických škol často podléhají pověrám, mýtům, různým formám tabu i nedokonalým informacím, které působí ve společnostech, ve kterých žijí a pracují. Někdy sami mají v sexuální oblasti nevyřešené, závažné osobní problémy. Tyto skutečnosti často vytvářejí překážky, aby mohli účinně pomáhat svým klientům jako jejich vychovatelé a poradci v sexuálních otázkách.

Téměř žádný lékař, který zakazuje pohlavní styk v graviditě, neposkytne ženě možnosti řešit sexuální tenzi partnera nekoitálním sexem. Lékař si myslí, že tato možnost napadne každého. Není to však pravda, naše populace je ve vztahu k nekoitálním aktivitám a masturbaci velice rezervovaná. Edukace těhotných je jistě potřebná, předchází partnerským konfliktům převážně u mladých a méně sexuálně vzdělaných párů.

V současné době stále panuje v oblasti sexuality ve společnosti veliké tabu. V ošetřovatelské diagnostice problémů klientů chybí do-mény v lidské sexualitě. Další vývoj ukáže, zda se sexualita stane běžnou součástí života jak netěhotných, tak těhotných žen a zda se stane součástí ošetřovatelské a gynekologicko-porodnické anamnézy.

Doručeno do redakce: 29. 10. 2010

Přijato po recenzi: 18. 11. 2010

Bc. Gabriela Jurigová, DiS.

VFN Praha, Apolinářská 18, Praha 2, 128 53

gabriela.jurigova@seznam.cz


Zdroje

1. Bendová M. Psychosomatické poruchy v gynekologii a porodnictví. In: Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, II. část – porodnictví. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994: 288–301.

2. Čábelová M. Partnerské postoje k intimnímu soužití v době gravidity. Atestační práce. Praha: 1. LF UK VFN, Sexuologický ústav, 1999.

3. Čábelová M. Perinatální sexualita. Intimní soužití partnerů v době gravidity. Atestační práce. Praha: 1. LF UK VFN, Sexuologický ústav, 1999.

4. Čepický P. Sexuální hormony a ženská sexualita. Moderní gynekologie a porodnictví 2005; 14(1): 23–27.

5. Danys T. Vplyv niektorých sociálnych faktorov na priebeh tehotnosti. Slovenská gynekológia a pôrodníctvo 2000, 9: 184–188.

6. Fifková H. Sexuální dysfunkce žen. Psychosomatické aspekty gynekologie a porodnictví. Sborník prací celostátního kongresu České gynekologické a porod-nické společnosti ČLS JEP, Karlovy Vary 11.–13. listopad 1999.Praha: Euroagentur 1999: 125–112.

7. Jurigová G. Sexuální život v graviditě. Baka­lář­ská práce. České Budějovice: ZSF JCU, 2009.

8. Korbeľ M, Nižňanská Z, Redecha M. Sexualita v gravidite. Moderní gynekologie a porodnictví 2005; 14(1): 87–98.

9. Masters WH, Johnson VE. Ženská sexuální aktivita [online]. 2000 [cit. 2008-6-4]. http://www.levret.cz/doskolovani/ostatni/zng/files/zenskasexaktivita.php.

10. Pastor Z. Sexualita ženy. 1. vyd. Praha: Grada 2007: 204.

11. Pastor Z. Ženská sexualita. Moderní babictví 2008; 15: 32–37.

12. Pažinková M. Sexuálny život počas gravidity. Slo­venská gynekológia a pôrodníctví 1999, 6, 2: 84–87.

13. Šteflová E. Sexuální život žen v graviditě. Seminární práce k atestaci ze sexuologie. Jindřichův Hradec, 2006.

14. Uzel R. Ženská sexuální aktivita. Moderní gynekologie a porodnictví 2005; 14(1): 4–8.

15. Vrublová Y, Tomanová V. Sexualita v těhotenství [online]. c2007 [cit. 2008-20-4]. http://www.planovanirodiny.cz/rservice.php.

16. Weiss P, Janáčková L. Sexuální chování českých žen dle věku Newsbulletin České společnosti pro sexuální medicínu. 2007, 2, 3: 28–31.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 4

2010 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#