#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Časované znásilnění (date rape)


Date rape

A gynaecologist may, as part of their professional remit, become the first contact person examining a victim of a sexually motivated criminal offence. The paper emphasises that the examination should not only examine the body and capture any biological evidence but, importantly, should also take into account possible intentional intoxication of the victim by the offender. Identification and appropriate recording of possible pharmacological alteration of the victim‘s cognitive functioning should be a standard element of any comprehensive examination.

Key words:
rape – violence – drugs – alcohol – intoxication – amnesia


Autoři: P. Kovář
Působiště autorů: Gynprenatal s. r. o. ;  Místní 358/ 9;  01 Havířov-Město 736
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2010; 14(4): 183-184
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Gynekolog se může v rámci své profese stát první kontaktní osobou vyšetřující oběť sexuálně motivovaného trestného činu. Článek upozorňuje na aspekt, že by základní vyšetření mělo být vedeno nejenom po linii prohlídky těla a zajištění biologických stop, ale aby byla brána v úvahu i možná úmyslná intoxikace oběti pachatelem. Odhalení a řádné zdokumentování možného medikamentózního ovlivnění kognitivních funkcí oběti by mělo být standardní součástí komplexního vyšetření.

Klíčová slova:
znásilnění – násilí – droga – alkohol – intoxikace – amnézie

Časované znásilnění (znásilnění na schůzce) se často odehrává za pomoci omamných látek ze skupiny léků či drog, které pachatelé použijí za účelem snadnějšího zdolání oběti. Oběťmi i pachateli mohou být jak muži, tak ženy. Oběť může být zneužita nejenom sexuálně, ale současně vystavena také jiné kriminalitě (fyzické napadení, okradení apod.).

Lze formulovat tři základní strategie:

  • navození změny vnímání, smyslových funkcí nebo odbrzdění jejich sexuálního chování
  • použití látek navozujících neschopnost se fyzicky bránit, neschopnost odmítnout sex
  • vznik ztráty paměti na prožitou událost

V současnosti je zneužívána celá řada látek. Společným rysem je, že léky obvykle nemají barvu ani zápach, dají se snadno vmíchat např. do ná­poje, aniž by to oběť poznala, jsou snadno dostupné (event. lehce vyrobitelné).

Gama-hydroxymáselná kyselina (GHB) byla syntetizovaná v r. 1960 jako analogon GABA (neurotransmiter – kyselina gama-aminomáselná). Jen ve zcela krátkém období byla používaná jako celkové i.v. anestetikum hypnotického účinku a v léčbě alkoholizmu a narkolepsie. V 80. letech byla využívána v body-buildingu, dokonce u anorektických dětí (byla dokonce prodávána jako doplněk stravy v supermarketech pro děti nemající chuť k jídlu). V roce 1999 FDA důrazně varovala před jejím použitím v medicíně.

Od 90. let se tato látka objevila i se svými metabolity (gamma-butyrolakton, 1,4 butanediol a gamma-valerolakton) především v USA jako rek­reační a euforizující droga, byla typickou „párty drogou“. Způsobuje euforii, desinhibici, zvýšenou intenzitu sexuálních prožitků. Vzhledem ke snadné výrobě se zařadila mezi nejrozšířenější drogy (návod byl šířen po internetu). Je vysoce návyková. Navozuje většinovou amnézii na události v době působení. Právě pro svůj účinek krátkodobé retrográdní amnézie se stala typickou drogou pro „časované znásilnění“.

Sodná sůl GHB je používána v podobě tekutiny nebo hydroskopického prášku bez barvy a zápachu, dá se snadno přimíchat do jakéhokoli nápoje. Gamma-butyrolakton je naproti tomu olejová tekutina přidávána do aerosolu či aromatických směsí, určená k inhalaci. V moči je prokazatelná po jedné dávce po dobu asi 12 hod. Při podezření na zneužití GHB je nutno odběr moči pro toxikologické vyšetření odebrat již v prvním kontaktu na urgentním příjmu.

V malé dávce způsobuje euforii a amnézii, uvolnění, ospalost, závrať, nauzeu, neostré a deformované vidění, problémy s chůzí, třes, nadměrné pocení, ve větší dávce spánek. Dvojnásobek dávky navodí kóma, díky útlumu dýchacích center a riziku aspirace může dojít k úmrtí. Nebezpečná je především kombinace s alkoholem pro synergický účinek. Velice nebezpečný je synergický účinek s inhibitory proteáz (cytochrom P450) užívaných HIV pozitivními lidmi, kdy již v malé dávce navozuje kóma. Po kokainu má druhou nejčastější incidenci. Antidotum není k dispozici. Anderson (2006) popisuje v souboru 1 331 hlášených případů u 59% mírný klinický průběh, 11% závažný až smrtelný průběh. 16% pacientů bylo nutno intubovat a přechodně ventilovat. V 262 případech byl současně hlášen trestný čin – v 19% (49 případů) typ sexuálního násilí. V 87% případů byly oběťmi ženy. Ve skupině násilných činů se alkohol spolupodílel u 43% případů.

Flunitrazepam (známý pod firemním názvem Rohypnol) byl jednou z nejčastěji zneužívaných látek. Při předávkování jsou více postiženy funkce motorické než funkce kognitivní. U mírné otravy se setkáváme především s ospalostí a ataxií, při střední intoxikaci je dominujícím příznakem různě hluboké kóma nereagující na slovní podněty, při vyšších dávkách reakce pouze na silné bolestivé podněty. K hypotenzi a dechovému útlumu dochází vzácně. Sérové koncentrace však nekorelují s intenzitou příznaků (Hynie, 1996). V rámci ochrany před zneužitím přidávali někteří zahraniční výrobci aditivum, které při rozpuštění léku v tekutině zajistilo modré zabarvení.

Rohypnolové uspávačky byly svého času jednou ze „specialit“ na české kriminalistické scéně. V lékové formě je vázaný na preskripci dle zákona č. 223/2003 Sb. o návykových látkách a je řazen mezi psychotropní látky. V současnosti je dle dostupných informací na území ČR pozastavena výroba a distribuce tohoto preparátu, je nahrazován modernějšími hypnotiky.

Midazolam navozuje velice spolehlivě celkovou amnézii. V zahraniční kriminalistické literatuře byly v minulosti vyšetřovány případy zneužitých žen ve spojitosti s možnou intoxikací mida­zolamem přimíchaným do nápoje. Alkohol výrazným způsobem potencuje účinky midazolamu. Podobné zneužití alprazolamu není vyloučeno.

Ketamin je celkové anestetikum disociačního typu běžně používané v lékařství v i.v., ale i v i.m. aplikační formě (např. při zvládnutí skupiny zraněních při hromadných neštěstích). Mezi narkomany je oblíbená intramuskulární aplikace, lze však bez problémů podávat p.o. v podobě bílého prášku přimíchaného do nápoje. Jedná se o typickou drogu používanou při časovém znásilnění. Již malé dávky vyvolají pocit intoxikace, vedou k patlavé řeči, navozují halucinace, vedou ke ztrátě pojmu o čase a identitě, objevuje se nystagmus, pocení, svalová rigidita. Intoxikovaní jsou apatičtí, mají porušené myšlení, dochází ke ztrátě sebekontroly, většinou nastává ztráta paměti. Při vyšších dávkách nastává analgezie, stupor, kóma, i když oči mohou zůstat otevřeny. Senzorické impulzy jsou vnímány odlišně než za normálního stavu.

Fencyklidin (PCP): jednorázové podání vyvolává celkovou anestezii disociačního typu a retrográdní amnézii, negativně ovlivňuje kognitivní funkce, soudnost a náladu, vyvolává bizardní pohyby. Intoxikovaný není schopen vnímat svůj stav vyvolaný požitím drogy a často si na něj nepamatuje. Na rozdíl od obecně rozšířené představy se lidé pod vlivem PCP zřídkakdy chovají násilně. Agresivní reakce intoxikovaného je vyprovokována vnějším podnětem (např. pokud se někdo snaží této osobě, jež vyhlíží jako opilá nebo nemocná, pomoci). Intoxikovaný člověk může zranit sebe i jiné osoby, vlivem anestetika totiž necítí bolest.

K podobnému účelu časovaného znásilnění se dá zneužít také některých dalších benzodiazepinů, barbiturátů, celá řada drog navozujících amnézii a v neposlední řadě alkohol.

Doručeno do redakce: 22. 11. 2010

Přijato po recenzi: 2. 12. 2010

MUDr. Petr Kovář

Gynprenatal s.r.o.

Místní 358/9

736 01 Havířov-Město

petr.kovar.mudr@post.cz


Zdroje

1. Anderson IB, Kim SY, Dyer JE et al. Trends in gamma-hydroxybutyrate (GHB) and related druha intoxication. Ann Emerg Med 2006 47 (2): 177–183.

2. Brichcín S. Pachatelé pohlavního násilí na dospělých ženách. Prakt lék 1980; 60 (22–23): 803–806.

3. Drábková J. Návykové látky, Referátový výběr z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Suplementum 6/2004.

4. Hynie S. Specialní farmakologie, Díl 3, Látky ovlivňující CNS, vydavatelství Karolinum Praha, 1996.

5. Monroe RR, Lion JR. Review of current research. In: R.R. Monroe (ed.), Brain dysfunction in aggressive criminals, Lexington, MA: D.C.Health, 15–59, 1978.

6. Snead III OC, Gibson KM.Ggama-hydroxybutyric acid. New Engl J Med 2005; 352 (26): 2721–2732.

7. Študent V. Agresivita u psychopatických osobností. Čs. psychiat 1983; 79(3): 172–180.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 4

2010 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#