Zásady dispenzární prenatální péče ve fyziologickém těhotenství


Autoři: V. Dvořák;  V. Unzeitig
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2005; 9(5): 18

(doporučený postup – závěry kongresu ČGPS a SSG ČR, Český Krumlov, 2004)

Následující přehled vymezuje nepodkročitelnou, tedy základní frekvenci a rozsah péče u žen s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Nebudou-li doporučený rozsah a frekvence vyšetření realizovány, péče bude označena za non lege artis.

Abychom co nejlépe a nejpřesněji vymezili skupinu žen, kterým bude níže uvedená péče určena, rozdělíme všechny těhotné na 3 základní skupiny podle možného rozsahu těhotenského rizika:

1. Těhotné s malým rizikem

Jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze a výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity jsou normální. Takové těhotenství označujeme jako FYZIOLOGICKÉ a dispenzární prenatální péče je poskytována:

  • do 36. týdne gravidity včetně v intervalu 4 týdnů
  • od 37. týdne do termínu porodu 1krát týdně.

Těhotná může být předána do ambulantní péče pracoviště, které povede porod, již od 36. týdne gravidity – nejpozději však v termínu porodu.

2. Těhotné se středním rizikem

Mají svoji anamnézu zatíženu rizikovým/rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování.

Takové těhotenství označujeme jako RIZIKOVÉ. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy.

Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do 3. skupiny.

3. Těhotné s vysokým rizikem

Mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity.

Takové těhotenství označujeme jako PATOLOGICKÉ. Frekvence návštěv je zcela individuální.

Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:

  • pravidelná (provádějí se při každé návštěvě gynekologa)
  • nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).

Komplexní prenatální vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do konce 12. týdne těhotenství. Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i změření zevních pánevních rozměrů těhotné a vystavení těhotenské průkazky.

Pravidelná vyšetření:

  • podrobný sběr anamnestických údajů a stesků těhotné
  • zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku
  • chemická analýza moči
  • bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix–score
  • od 24. týdne gravidity detekce známek vitality plodu

Nepravidelná vyšetření:

16. týden:

  • stanovení krevní skupiny + Rh-faktoru
  • vyšetření titru erytrocytárních protilátek
  • stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
  • sérologické vyšetření protilátek proti syfilis
  • biochemický screening VVV ve 2. trimestru
  • vyšetření močového sedimentu střední porce moči

18.–20. týden:

  • 1. první ultrazvukový screening plodu

24.–28. týden:

  • screening poruch glukózové tolerance (blíže viz Doporučení k provádění screeningu poruch glukózové tolerance v graviditě)

30.–32. týden:

  • vyšetření titru erytrocytárních protilátek u žen Rh-negativních a s krevní skupinou 0
  • stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
  • sérologické vyšetření HBsAg a HIV
  • 2. ultrazvukový screening plodu

36.–37. týden:

  • detekce streptokoků skupiny B v pochvě

36.- 40. týden:

  • kardiotokografický non–stress test (ve 36. a 37. týdnu je doporučen, v dalších týdnech již povinný)

Ostatní vyšetření zde neuvedená překračují rámec dispenzární péče fyziologického těhotenství.

Text byl schválen výbory České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP.

26. května 2005

MUDr. Vladimír Dvořák doc.

předseda ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP

MUDr. Vít Unzeitig, CSc.

předseda Sekce perinatální

medicíny ČGPS ČLS JEP


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 5

2005 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se