#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Perinatální infekce GBS


Perinatal infection GBS.

Problems of Group B Streptococcus (GBS) perinatal infection from the neonatologist´s perspective are presented. GBS infection may lead even to death of the newborn. Basic information on the pathogen, risk factors, clinical course and current diagnostic approaches is provided. The screening system that is currently in use and prophylactic procedures are described as well.

Key words:
GBS – group B Streptococcus, perinatal infection, screening, antibiotic prophylaxis, risk factor for perinatal infection


Autoři: D. Matušková
Působiště autorů: Neonatologické oddělení FN Brno
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2005; 9(5): 13-14

Souhrn

Autorka předkládá pohled na problematiku perinatální infekce GBS (group B Streptococcus) očima neonatologa. Tato infekce může vést ke smrti novorozence. V článku jsou stručně uvedeny poznatky o původci onemocnění, rizikových faktorech vzniku, klinickém průběhu onemocnění, možnostech současné diagnostiky. Dále je uveden současný systém optimálního postupu při screeningu a profylaxi.

Klíčová slova:
GBS – group B Streptococcus, perinatální infekce, screening, antibiotická profylaxe, rizikové faktory infekce

Úvod

Pohled na problematiku prevence GBS v perinatálním období se stále vyvíjí a mění - od 70. let minulého století, kdy byly GBS-infekce v USA hlavní příčinou neonatální úmrtnosti a u řady novorozenců vznikly pozdní komplikace (slepota, hluchota, mentální retardace), až po dnešek, kdy je již vyvíjena očkovací látka k imunizaci. Ve vyspělých zemích je nyní zaveden systém screeningu a účinné antibiotické profylaxe.

Původce onemocnění

GBSgroup B Streptococcus – Streptococcus agalactiae se vyskytuje v sérotypu I.-V. Nejčastěji se vyskytuje sérotyp III. Původně se jednalo o zvířecí patogen, způsobující mastitidu hovězího dobytka. V lidské populaci se vyskytuje asi ve 4–20 %. Primárním rezervoárem je gastrointestinální trakt se snadným šířením do traktu urogenitálního. Je velmi často asymptomatický a má sklon perzistovat v organizmu. Speciálního významu nabývá v graviditě, kde je prokázána kolonizace až u 20–40 % žen.

Rizikové skupiny pro nosičství GBS

  • žena do 20 let věku
  • primigravida
  • diabetička
  • uživatelka p.o. antikoncepce
  • sociálně slabší vrstva.

Přenos na novorozence proběhne asi v 8–l5 % případů při průchodu porodními cestami. Přenos in utero je diskutován a není zatím spolehlivě prokázán. Pouze 5 % z takto osídlených novorozenců onemocní, ale mortalita je 40%!! Časově rozdělujeme infekce na časné – early onset (začínají i jen několik hodin po porodu do 7. dne), zde je jasný původ od matky, a pozdní - late onset, které mají většinou nozokomiální původ.

Klinické projevy infekce u novorozence

  • zhoršená poporodní adaptace, únava až apatie, špatné pití u prsu, dítě se nehlásí o stravu
  • termolabilita – jak ve smyslu horečky, tak hypotermie
  • poruchy dýchání, apnoické pauzy, tachypnoe, dyspnoe
  • pokles krevního tlaku, bledost a zpomalený kapilární návrat nad 3 sekundy. Tento příznak již většinou svědčí o septickém stavu. Tyto projevy vyústí v pneumonii (50 %), sepsi (30 %), meningitidu, infekci močových cest.

Klinické projevy u těhotné

  • většinou zcela asymptomatický průběh
  • infekce močových cest (častá asymptomatická bakteriurie)
  • chorioamnionitis s možným následným předčasným porodem
  • porod mrtvého plodu bez zjevné příčiny.

Laboratorní markery

Kultivace u těhotné – tomuto vyšetření by se měly podrobit dle screeningového programu ženy mezi 35. až 38. týdnem gravidity

  • stěr z postranních stěn dolní třetiny pochvy
  • rektální výtěr není dle současných doporučení přínosný
  • pokud je pozitivní vaginální stěr, doplňujeme test moč na kultivaci, abychom vyloučili infekci močových cest.

Kultivace u novorozence

  • stěr ze zevního zvukovodu
  • stěr z axily
  • žaludeční aspirát
  • hemokultura
  • likvor.

Rychlé diagnostické testy

  • založené na barevné změně media nebo na odečítání aglutinace
  • vyšší riziko falešně negativních výsledků
  • nepreferovat před klasickou kultivací
  • použít pouze v případě časové tísně.

Další metody diagnostiky GBS

  • PCR (polymerase-chain-reaction) - velmi rychlé, ale drahé vyšetření
  • detekce specifického antigenu
  • nepřímá imunofluorescence.

Biochemické a hematologické markery infekce u novorozence

  • acidóza vnitřního prostředí
  • leukopenie
  • nárůst počtu nezralých forem leukocytů (zvýšené I/T ratio)
  • trombocytopenie
  • hypo nebo hyperglykemie
  • zvýšení markerů akutní fáze zánětu (CRP, prokalcitonin, cytokiny, ...).

Management prevence infekce GBS

Management prevence infekce GBS probíhá na 2 úrovních:

  • v terénu - v poradnách pro těhotné
  • na porodním sále.

Důležitá je informovanost a kompliance lékařů, aby nedocházelo k zanedbání screeningu a profylaxe.

V terénu je nutné poučení pacientky a provedení kultivací se záznamem do těhotenské průkazky. Na porodním sále je nutné identifikovat pozitivní výsledek (v případě jeho absence provést rychlý diagnostický test) a zajistit provedení antibiotické profylaxe. Intrapartální profylaxe má zajistit v okamžiku porodu účinnou baktericidní koncentraci ATB v oběhu plodu, který je při porodu kolonizován. Antepartální antibiotická profylaxe (lokální, celková) není účelná a většinou dojde velmi rychle k rekolonizaci. Samotné praktické provedení, výběr ATB a dávkování je uvedeno podrobně v dokumentu vydaném v roce 2004 Sekcí perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP.

Novorozenec matky GBS-pozitivní nebo s rizikovými faktory při neprovedeném screeningu

  • do dokumentace zvýrazníme tento údaj na viditelné místo
  • ihned po narození je dítě prohlédnuto neonatologem; v případě potřeby jsou kultivační vyšetření odebrána ještě před 1. koupelí
  • dle rozhodnutí lékaře je proveden odběr krve na biochemické a hematologické vyšetření
  • zvýšená observace trvá nejméně 48 hodin (pravidelné měření rektální teploty, opakovaná kontrola klinického stavu)
  • okamžité zahájení terapie při podezření na počínající infekci

Díky vybudování systému afektivního screeningu a pečlivému dodržování pravidel antibiotické intrapartální profylaxe je výskyt letálních infekcí Streptococcus agalactiae téměř nulový. Otázka širokého používání antibiotické terapie, nárůst bakteriální rezistence a snaha snížit nadužívání antibiotik vedla k vývoji speciální očkovací látky k imunizaci proti GBS. Její zavedení k praktickému využití je výhled do budoucna v řešení této problematiky.

MUDr. Dana Matušková

Neonatologické oddělení

FN Brno


Zdroje

1. Schrag S, Phil D, Zywicki S et al. Group B streptococcal disease in the era of intrapartum antibiotic prophylaxis. N Engl J Med 2000; 342(1): 15-20.

2. Schrag S, Phil D, Zell E et al. A population – based comparison of strategies to prevent early – onset group B streptococcal disease in neonates. N Engl J Med 2002; 347(4): 233-239.

3. Feikin D, Thorsen P, Zywicki S et al. Association between colonization with group B streptococci during pregnancy and preterm delivery. Am J Obstet Gynecol 2001; 184: 427-33.

4. Hager D, Schuchata,Gibbs R et al. Prevention of perinatal group B streptococcal infection. Obstet Gynecol 2000; 96: 141-5.

5. Koucký M. Novinky v managementu GBS-infekce. Prakt Gyn 2003; 4: 28-29.

6. Bergeron M, Danbing K, Ménard Ch. Rapid detection of group B streptococci in pregnant Women at delivery. N Engl J Med 2000; 343 (3): 175–9.

7. Měchurová A, Unzeitig V, Vlk R. Doporučený postup při diagnostice a léčbě streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu. Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 5

2005 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#