Problematika užívání drog v pracovnělékařské péči


The problem of drug use in occupational medical care

Drug addiction represents the use of compounds causing psychical or physical addition. In general, besides certain exceptions the drug use including alcohol at work is prohibited. The use is considered as violation of working discipline and in some occupations, especially drivers, their use affects capability for work.

Key words:
inhibiting substances – stimulating compounds – hallucinogens – drugs and occupation – toxicological examination


Autoři: H. Bejčková
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň, přednosta MUDr. Vendulka Machartová, PH. D.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 64, 2012, No. 1, s. 32-34.
Kategorie: Kazuistiky

Souhrn

Drogovou závislostí se rozumí užívání látek, které vyvolávají psychickou nebo fyzickou závislost. Obecně je kromě několika výjimek zakázáno užívání drog včetně alkoholu v práci. Jejich požití se hodnotí jako porušení pracovní kázně, v některých profesích, zejména u řidičů, jejich užívání ovlivňuje také zdravotní způsobilost k práci.

Klíčová slova:
tlumivé látky – stimulační látky – halucinogeny – drogy a práce – toxikologické vyšetření

ÚVOD

Drogovou závislostí se rozumí užívání a nadužívání látek, které vyvolávají psychickou a fyzickou závislost. Při přerušení dodávání látky do organismu dochází k abstinenčním příznakům. U většiny návykových látek se odvykací stav projevuje třesy, psychomotorickým neklidem až epileptickými záchvaty, pocity na zvracení až zvracením, zvýšením krevního tlaku, pocením, poruchami spánku a silnou touhou po droze. Z psychických syndromů se mohou projevovat poruchy vědomí, iluze a halucinace.

DĚLENÍ DROG PODLE PŘEVLÁDAJÍCÍHO ÚČINKU

Drogy se dělí podle převládajícího účinku na látky tlumivé, látky stimulační a halucinogeny – tabulka 1.

Tab. 1. Dělení drog podle převládajícího účinku
Dělení drog podle převládajícího účinku

Tlumivé látky tlumí duševní i tělesnou aktivitu. Malé dávky uklidní, vyšší navodí spánek, velmi vysoké způsobí hluboké bezvědomí. Vyšší dávky ochromí mozková centra, která řídí základní životní funkce – dýchání a srdeční oběh, a vedou ke smrti jedince. Do této skupiny patří opioidy, látky užívané v medicíně na zklidnění a navození spánku (sedativa a hypnotika) a látky rozpouštějící strach a úzkost (anxiolytika). Převažujícím efektem sem patří také organická rozpouštědla včetně alkoholu. Tlumivé látky vyvolávají psychickou a tělesnou závislost.

Psychostimulancia – stimulační látky celkově zvyšují duševní i tělesnou aktivitu. Mizí únava, urychluje se myšlenkové tempo, zvyšuje se svalové napětí. Organismus „jede“ na plný výkon, vyčerpává i rezervy. Po vysazení se dostavuje stav vystupňované únavy, který se upravuje minimálně několik dní. Vedlejším účinkem je nechutenství, které ve spojení se zvýšeným energetickým výdejem vede k rychlému hubnutí. Po vysazení dojde k prudkému poklesu aktivity a jedinec velmi rychle přibírá na hmotnosti. Po menších nebo středně silných dávkách se dostavuje pocit síly a energie, jedinec je výkonnější, sociabilní, motoricky neklidný, zvýšeně hovorný. Vysoké dávky, popř. dlouhodobé užívání, vedou ke vzniku toxické psychózy, která je podobná schizofrenii. Nemocný ztrácí kontakt s realitou, může být nebezpečný sobě i druhým lidem. Závislost je pouze psychická.

Halucinogeny – psychadelika vyvolávají asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Průběh intoxikace je ovlivněný okolnostmi užití (tzv. set a setting, tj. duševní rozpoložení jedince při vstupu do intoxikace a okolní podmínky – výběr místa intoxikace, spoluuživatelů apod.) [2]. Pokud je set a setting dobrý, mívá intoxikace pro jedince příjemný průběh, může se jednat dokonce o obohacující zážitek. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. bad trip, kdy může dojít i k ohrožení života jedince nebo lidí v jeho okolí a v extrémních případech mohou nastat nevratné změny, které si vynutí dlouhodobou léčbu na psychiatrii. Následky mohou být trvalé. Nižší dávky způsobují zostření vnímání. Barvy se jeví jako živé, vnímání bývá velmi plastické. Hudbu člověk vnímá jakoby celým tělem. Středně silné dávky prohlubují intenzitu vnímání až k nesnesitelnosti, vnímání bývá výrazně změněné, objevují se halucinace. Narušeno je i myšlení, může být změněna interpretace reality a jsou častější pocity ohrožení a pronásledování. Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost intoxikovaného se rozkládá a po odeznění intoxikace se stav nemusí vrátit k normě. Závislost obvykle nevzniká, rizika jsou spíše spojena s nedobrým průběhem intoxikace [1].

Nejrozšířenější podceňovanou drogou zůstává stále alkohol. Pod jeho vlivem dochází k nebezpečnému jednání – úrazy, pády, dopravní nehody.

DROGY A PRÁCE

Požívání alkoholu v práci je povoleno degustátorům při výrobě alkoholických nápojů, v horkých provozech pivo se sníženým obsahem alkoholu s výjimkou mladistvých, tolerují se alkoholové přípitky při uzavírání smluv a kontraktů. Požívání alkoholu či jiných drog je jinak striktně zakázáno. Přístup k porušení tohoto zákazu je u různých profesí rozdílný. U většiny profesí se požití alkoholu či drog na pracovišti hodnotí jako porušení pracovní kázně, u některých skupin, jako je např. profese řidičů, je nutno problém posuzovat i z hlediska zdravotní způsobilosti.

VLASTNÍ KAZUISTIKA

Muž (25 let) se vyučil zámečníkem, potom nástavbové studium s maturitou, pracoval jako zámečník a řidič. Od 18. 6. 2007 nastoupil do FN. První vyšetření proběhlo na KPL při vstupní prohlídce – dělník, řidič na odboru dopravy. Osobní anamnéza byla bezvýznamná. Klinické vyšetření a provedené odběry byly v normě. Byl uznán zdravotně způsobilým pro uvedenou práci. Při kontrolním vyšetření v červnu 2008 udal hospitalizaci na psychiatrické klinice z rodinných důvodů pro deprese. Ve vyžádané zprávě z psychiatrie však byla uvedena jako důvod přijetí psychotická porucha při abúzu pervitinu a kanabinoidů. Při toxikologickém vyšetření moči byly opakovaně kanabinoidy pozitivní. Psychiatr doporučil uznat jako zdravotně způsobilého při pravidelné docházce na AT ambulanci psychiatrické kliniky a kontrole abstinence. V tomto smyslu byla způsobilost uzavřena. V září 2008 bylo zjištěno, že na doporučené kontroly nedochází. Při toxikologickém vyšetření moči byla zjištěna pozitivita na kanabinoidy, od října již byla moč negativní. Byl pravidelně sledován do března 2009, v únoru opět opakovaně zjištěna pozitivita na kanabinoidy. Další preventivní prohlídka provedena v červnu 2009, moč opět pozitivní. Kontrolní psychiatrické vyšetření zhodnotilo vývoj závislosti. Kouřit marihuanu začal v 16 letech, od hospitalizace asi 1 g denně. V 17 letech začal užívat pervitin asi 1 rok, potom omezil, poslední dávku užil asi 2 roky před vyšetřením. Udal i sniffing (čichání organických rozpustidel), při intoxikaci paranoidita a sluchové halucinace. Ojedinělé zkušenosti s LSD, tripy, alkohol nepravidelně. Při kontrolách na skupině měl pozitivní toxikologické vyšetření moči, proto byl opakovaně upozorněn, že vstup na ambulantní AT skupiny je možný pouze s negativní toxikologií a byla mu nabídnuta možnost intenzivnější léčby závislosti, ale od března 2009 se již nedostavoval. Psychiatr doporučil léčbu závislosti a nedoporučil držení řidičského oprávnění. Z toho důvodu závěr preventivní prohlídky zněl, že není způsobilý jako řidič skupiny C a řidič motorového vozíku. Následně byl z FN propuštěn.

DISKUSE

Podle údajů OSN 158,8 milionů lidí ve světě kouří marihuanu, což je více než 3,8 % obyvatelstva naší planety. Ze zprávy evropské drogové agentury EMCDDA vyplývá, že patnáctiletí a šestnáctiletí čeští studenti drží prvenství v užívání konopí a v polykání tablet extáze. Podle statistik OSN se Česko umístilo v pití čistého alkoholu na 2. místě za Estonskem, v pití piva na místě 1. Vedle alkoholu je marihuana nejčastěji nalezenou drogou v tělech řidičů, kteří se stali oběťmi smrtelných dopravních nehod. Z jaké části jsou nehody pod vlivem drog, však není jasné. Do statistik se mohou dostat jen nehody, kde byla droga prokázána. Toxikologické vyšetření moči ale zatím bohužel nepatří mezi rutinní vyšetření po dopravních nehodách. Studie také prokázaly, že dlouhodobé užívání konopí způsobuje poškození mozku, které je ekvivalentní jeho poranění nebo předčasnému stárnutí [5]. Jeden joint je ekvivalentní vykouření 5 cigaret [3].

ZÁVĚR

Není pochyb o tom, že užívání alkoholu je a zůstane v silničním provozu nejnebezpečnější drogou. Jeho požívání v práci je velmi nebezpečné, zejména v profesi řidiče, kde to znamená nejen závažné porušení pracovní kázně, ale omezuje i jeho zdravotní způsobilost v profesi. Stejně tak kouření marihuany ovlivňuje pozornost a soustředěnost řidičů. Při preventivních prohlídkách se však toxikologické vyšetření řidičů běžně neprovádí. Vzhledem k tomu je nutné provádět pečlivé klinické vyšetření a při podezření na možný abúzus i vyšetření laboratorní a posouzení zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, které většinou dokáží závislost odhalit. Užívání drog ovlivňuje všechny sektory společnosti včetně ekonomiky, zdravotnictví, trestního soudnictví a ohrožuje budoucnost mladých lidí [4].

Došlo dne 24. 2. 2012.

Přijato do tisku dne 5. 3. 2012.

Kontaktní adresa:

MUDr. Hana Bejčková

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Alej Svobody 80

323 00 Plzeň

e-mail: bejckova@fnplzen.cz


Zdroje

1. Drogový informační server. Dostupné na www: http//www. drogy.net/portal/ilegalit-drogy/účinky drog

2. Duševní rozpoložení jedince při vstupu do intoxikace a okolní podmínky. Dostupné na www: http//www.prevcentrum.cz/ Drogy.

3. Cannabis harm worse than Tobacco. BBC News, 31 July 2007.

4. National Drug Control Policy. 12 Jun 2008.

5. Study strenghtens marijuana brain damage case. ABC News, 4 June 2008.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1

2012 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se