Dny paměti 2008–2012. Výsledky pěti let testování paměti v ČR


The Memory Days 2008–2012: The results of 5 years of memory testing in Czech Republic

The project focuses on early diagnosis of Alzheimer‘s disease and other dementias. People who have objective difficulties with memory, but also people who suffer from mood disorders (the GDS test – Geriatric Depression Scale, which primarily serves to differentiate pseudo-dementia due to depression was included, with the number of people suffering from manifested depression reaching 7 %) get to see a specialist thanks to the project. The specialist can then initiate effective treatment for people who can benefit from it the most. According to recent estimates by Alzheimer Europe, more than 123,000 people suffer from dementia in Czech Republic; approximately one tenth of them are treated.

The second, equally important objective of the project is to collect data. The results of the examinations are archived (a signed informed consent form is needed) and the data is continuously digitalized and evaluated. Given the scope of the project is not a negligible source of data – starting in June 2008, around 5,000 people were examined, with further processing of anonymous data being agreed to and an informed consent form signed by the vast majority of participants of the project. Visits to specialists based on the results of ACE-R tests were recommended to 2089 people, i.e. 42 % of the examined subjects.

Key words:
dementia – memory testing – ACE-R


Autoři: Mgr. Martina Mátlová 1;  doc. MUDr. Iva Holmerová ;  Ph.D. 2;  doc. MUDr. Aleš Bartoš 3
Působiště autorů: Česká alzheimerovská společnost 1;  Gerontologické centrum a CELLO FHS UK, Praha 2;  AD Centrum, Psychiatrické centrum Praha 3
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2013, 2, č. 3: 108-110
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Cílem projektu je včasná diagnóza Alzheimerovy choroby a jiných typů demence. Díky projektu navštíví specialistu lidé, kteří mají objektivní potíže s pamětí, ale také lidé, kteří trpí poruchami nálad (díky zařazenému testu GDS – geriatrická škála deprese, který primárně slouží k odlišení pseudodemence způsobené depresí; manifestní depresí trpí podle tohoto testu 7 % vyšetřených). Specialista tak může zahájit účinnou léčbu u lidí, kteří z ní mohou nejvíce profitovat. Demencí podle posledních odhadů Alzheimer Europe trpí v ČR více než 135 000 osob; léčena je přitom přibližně desetina z nich.

Druhým neméně důležitým cílem projektu je sběr dat. V rámci projektu archivujeme výsledky vyšetření na základě podepsaného informovaného souhlasu a průběžně je také digitalizujeme a hodnotíme. Vzhledem k rozsahu projektu se nejedná o zanedbatelný zdroj dat – od června roku 2008 bylo vyšetřeno cca 5 000 osob, s dalším zpracováním anonymizovaných dat souhlasí a informovaný souhlas přitom podepisuje valná většina účastníků projektu. Návštěvu specialisty jsme na základě výsledků ACE-R doporučili 2089 lidem, tedy 42 % vyšetřených.

Klíčová slova:
demence – testování paměti – ACE-R

Cíle projektu/výchozí podmínky projektu

Cílem projektu Dny paměti je nabídnout lidem, kteří pociťují problémy s pamětí, přátelské, chápavé, profesionální a přitom „nelékařské“ prostředí*, kde by měli možnost získat objektivní pohled na své potíže. Tuto možnost jim nabízíme ve více než dvaceti kontaktních místech České alzheimerovské společnosti a dále v některých krajských rezidenčních zařízeních pro seniory v Jihomoravském kraji. Při objektivních potížích (dle výsledků Adenbrookského kognitivního testu – ACE-R, případně geriatrické škály deprese – GDS) zprostředkováváme kontakty na spolupracující specialisty z řad psychiatrů, neurologů či geriatrů. Takto zprostředkováváme pomoc konkrétním lidem, kteří by jinak obtížně nacházeli cestu jak získat včas diagnózu, a tím jim pomáháme zahájit terapii tehdy, kdy je nejefektivnější. Dalším cílem projektu je sběr dat a evaluace používaných hodnoticích nástrojů (především ACE-R, ale také Mini Mental State Examination – MMSE, jejichž výsledky dosahují u stejných jedinců zajímavě odlišných hodnot).

Přesnou prevalenci demence v ČR sice neznáme, neboť data o výskytu Alzheimerovy choroby či jiných typů demence nejsou v ČR systematicky sbírána, podle prevalenční studie Alzheimer Europe z roku 2009(1) a posledních dat ČSÚ(2) ale můžeme předpokládat, že v ČR žije s demencí více než 135 000 lidí. V roce 2008, kdy byl projekt zahájen, bylo možné na základě analýzy užívání kognitiv dovodit, že počet lidí s Alzheimerovou chorobou, kteří podstupují farmakoterapii kognitivy, a s jistou licencí tak tedy určit počet diagnostikovaných, nedosahuje ani 10 000**. V posledních letech se situace zlepšuje***. Data ÚZIS ukazují, že počet léčených osob s Alzheimerovou chorobou dosáhl v roce 2011 14 932 osob (podle těchto údajů bylo nově diagnostikovaných 4 588 osob) a dalších 17 955 bylo léčeno s ostatními typy demence (5680 případů bylo nově zjištěných)(3).

Je obecnějším trendem, že lidé s Alzheimerovou chorobou získávají diagnózu příliš pozdě. Výsledky anebo možnosti léčby jsou proto omezenější, než je žádoucí(4). Podle Wilkinsona(5) stojí za zpožďováním diagnózy mimo jiné bagatelizace příznaků ať už samotnými nemocnými, nebo dokonce i některými profesionály. Významná je také obava z návštěvy u lékaře. Potřeba projektu zaměřeného na podporu včasné diagnózy**** byla tedy velmi vysoká.

Projekt Dny paměti, jeho cíle, používané nástroje, zapojení specialistů a také seznam míst, kde projekt probíhá, podrobněji popisuje například Mátlová(6).

Zajímavé výsledky jednotlivých let projektu

Od počátku projektu v červnu 2008 do konce roku 2012 bylo v rámci projektu vyšetřeno 4 944 zájemců. Ke specialistovi bylo odesláno celkem 2089 vyšetřených, tedy 42 % z nich.

Každý rok, kdy vyšetření probíhala, měl svá specifika. Rok 2008 charakterizoval nejvyšší měsíční průměr počtu vyšetřených. V tomto roce jsme měsíčně vyšetřili paměť průměrně více než 147 zájemcům (v roce 2009 to už bylo pouze 104 vyšetřených měsíčně, v dalších letech měsíční průměrný počet vyšetřených nepřesáhl 100).

Výsledky roku 2009 byly ovlivněny snížením hranice pro odeslání ke specialistovi. Do přibližně poloviny roku 2009 byla hranice pro odeslání ke specialistovi stanovena na 90 bodů v ACE-R testu. V průběhu projektu ale zpětná vazba od zapojených specialistů ukázala, že tato hranice je příliš přísná. V tomto roce jsme proto hranici pro odeslání ke specialistovi snížili na 85 bodů.

V roce 2010 bylo měsíčně vyšetřeno průměrně 63 osob, podíl odeslaných ke specialistovi byl ale nejvyšší ze sledovaných roků. V tomto roce bylo ke specialistovi odesláno 48 % vyšetřených (za celou dobu projektu přitom byla návštěva specialisty doporučena průměrně 42 % vyšetřených).

Rok 2011 charakterizovalo rozšíření nabídky vyšetření paměti do rezidenčních zařízení pro seniory. V rámci pilotního testování jsme v tomto roce (od dubna do listopadu) vyšetřili paměť 252 zájemcům ze 13 jihomoravských krajských zařízení pro seniory a z blízkého okolí. Návštěva specialisty byla doporučena 54 % vyšetřených, přesně 135 lidem.

Rok 2012 byl v tomto ohledu průměrným rokem. Jeho výsledky byly ovlivněny zejména pesonálním výpadkem v Praze, kdy obě administrátorky testování přerušily právě v tomto roce.

Tab. 1. Výsledky projektu (VI 2008– XII 2012)
Výsledky projektu (VI 2008– XII 2012)

Pokračování projektu

Průběžně pracujeme také s daty. Kromě průběžné digitalizace výsledkových listů, která je nutná pro základní kvantitativní analýzu, která slouží především k hodnocení úspěšnosti a cílů projektu, nás samozřejmě zajímá i hlubší analýza zaměřená na vyhodnocování efektivity celého přístupu. Sledujeme proto pacienty, kteří podstoupili vyšetření paměti v rámci projektu a následně navštívili specialistu, který provedl vyšetření, na jejichž základě stanovil diagnózu. Pro tuto analýzu je samozřejmostí podepsaný informovaný souhlas s účastí v projektu (informovaný souhlas prozatím podepsalo více než 90 % vyšetřených). Sběr dat od vybraných specialistů a jejich vyhodnocování bude hlavní náplní příštího roku.

Pokračování projektu není možné bez silných partnerů. Projekt byl zahájen v polovině roku 2008 za významné podpory dvou farmaceutických společností, Pfizer a Beaufour IPSEN. V následujících letech jsme nabídli možnost podpořit projekt také dalším společnostem; v roce 2009 se připojila společnost Lundbeck. V roce 2013 se potýkáme se ztrátou tradičních partnerů, díky nimž bylo možné nabízet vyšetření paměti bezplatně, snažíme se proto hledat partnery také jinde (projekt podpořila například společnost Henkel). Projekt tak v menším rozsahu pokračuje a věříme, že bude pokračovat i nadále.

Závěrem

Za hlavní výsledky projektu je nutné považovat počet lidí odeslaných ke specialistovi s podezřením na demenci – těch bylo v průběhu pěti let více než 2000 z celkových téměř 5000 vyšetřených. Ke specialistovi byli odesíláni vyšetření na základě výsledků v jednom z používaných testů (Adenbrookský kognitivní test). V prvních zhruba 12 měsících projektu bylo za hranici pro odeslání určeno 90 bodů, v dalších letech projektu pak byla tato hranice na základě zpětné vazby specialistů snížena na 85 bodů.

Neméně významný je počet osob, který podle dalšího používaného testu – geriatrické škály deprese – trpí manifestní depresí. Podíl lidí, kteří v GDS dosahují více než 10 bodů, se v průběhu projektu pohyboval kolem 7 % a počet lidí s manifestní depresí, kterým byla doporučena návštěva psychiatra, tak dosáhl přibližně 350.

Výsledky pilotního projektu v rezidenčních zařízeních pro seniory navíc poukazují na významný problém – počet nediagnostikovaných obyvatel domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem s demencí.

*Významné je také to, že lidé jsou v rámci projektu vyšetřováni bezplatně.

**V té době ještě nebyla tato data zkreslena reexportem, který významně ovlivňuje trh s léky v ČR v posledních několika letech.

***Je možné změnu částečně připisovat také projektu

****Podpora včasné diagnózy bývá ostatně cílem řady strategických dokumentů, které popisují národní politiky v boji proti demenci.

Mgr. Martina Mátlová1

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.2

doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.3

1Česká alzheimerovská společnost

2Gerontologické centrum a CELLO FHS UK, Praha

3AD centrum, Psychiatrické centrum Praha

Mgr. Martina Mátlová


e-mail: martina.matlova@gerontocentrum.cz

Zabývá se především gerontologií; v současné době je výkonnou místopředsedkyní České alzheimerovské společnosti. Akademicky působila na 1. lékařské fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK. V minulosti se věnovala analýzám zdravotní politiky v Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, kde například editovala publikaci Health Care Systems in Transition Czech Republic. Byla také analytičkou vládního projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví.


Zdroje

1. Alzheimer Europe. http://www.alzheimer-europe.org/Research/Euro-pean-Collaboration-on-Dementia/Prevalence-of-dementia/Prevalence-of-dementia-in-Europe

2. Statistická ročenka 2012. ČSÚ. www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9A002AD9E0/$File/0001120402.xls. 3. 1.

3. Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007–2011. Aktuální informace ÚZIS 66, 2012

4. Waldemar G, Dubois B, Emre M et al.: Recommendations for the diagnosis and management of Alzheimers disease and other disorders associated with dementia: EFNS Guideline. Eur J Neurol 2007; 14 (1): e1–e26.

5. Wilkinson D: Inequalities in dementia care across Europe: An Agenda for Change, Int J Clin Pract, March 2005; 59 (Suppl. 146): 17–24.

6. Mátlová M, Bartoš A, Holmerová I: Dny paměti – Jak na včasnou diagnózu Alzheimerovy choroby, Čes ger rev 2009; 7 (3–4): 157–160.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2013 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se