Pohled sester na seniory a stáří


Nurses view on elderly and old age

Nursing in geriatrics is one of most challenging branches of nursing. The right professional and sensitive approach helps to improve the quality of patient´s life substantially. This approach needs however a great deal of empathy and personal commitment. This feature of geriatric nursing is not evaluated adequately even by other health care professionals. The main aim of work was to realize attitudes of nurses to seniors and their own ageing.

Studied group of respondents comprised 154 nurses working in faculty health care facilities in Brno, Czech Republic. First group of 91 nurses worked with seniors as patients everyday, another group of 63 nurses came from children departments. All respondents fulfilled the originally constructed questionnaire. Data were evaluated by common statistic methods and the statistic significance was tested by parameter tau-c.

Age and practice duration influenced significantly positively the relationship to seniors. The analysis showed the stronger influence of the profession on personal attitude to ageing and to seniors in nurses working with seniors everyday. From the most perceived impact point of view non geriatric nurses answered “satisfaction” and “joy”, geriatric nurses answered more frequently “hopelessness”, “fear from own ageing” and “stress”.

The nursing care for seniors means greater psychical demands for nurses in sense of negative experience as stress, hopelessness and negative influence to personal attitude to own ageing. Despite these negative influence there is necessary to keep the professional approach, positive motivation of seniors and creation of positive atmosphere at the department.

Key words:
geriatric nursing – senior – nurse – pediatric nurse – ageing


Autoři: I. Mašlaňová
Působiště autorů: Jesenická nemocnice, spol. s r. o. Jeseník
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2012, 1, č. 2: 77-80
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Ošetřovatelská péče o seniory je jednou nejnáročnějších modalit ošetřovatelství. V geriatrickém ošetřovatelství platí, že správný odborný a citlivý postup ošetřujících výrazně pomáhá zvýšit kvalitu pacientova života. Tento přístup však vyžaduje značnou dávku empatie a osobního nasazení. Ne vždy je tato náročnost geriatrického ošetřovatelství doceněna nejen laiky, ale i zdravotníky jiných oborů. Cílem práce bylo zjistit postoje sester k seniorům a k vlastnímu stáří.

Zkoumaný vzorek tvořilo 154 sester z fakultních zařízení v Brně. První skupina zahrnovala 91 sester, které denně pracují se seniory, druhou skupinu tvořilo 63 dětských sester, které se seniory běžně nepracují. Respondentky vyplnily námi navržený anonymní dotazník. Získaná data byla zpracována běžnými statistickými metodami, jejich statistická významnost byla ověřena parametrem tau-c.

Věk a délka praxe významně pozitivně ovlivňovaly vztah respondentek k seniorům. Rozbor odpovědí ukázal, že povolání ve větší míře ovlivňuje postoj k vlastnímu stáří i postoj k seniorům obecně u sester denně pracujících se seniory. Z hlediska nejvíce vnímaného přínosu práce odpovídaly sestry, které se seniory nepracují, že povolání přináší více uspokojení a radosti, zatímco sestry, které o seniory pečují, uvádějí více negativních pocitů jako je stres, strach z vlastního stáří a beznaděj.

Poskytování ošetřovatelské péče seniorům klade vyšší nároky na psychiku sester ve smyslu negativních prožitků jako je stres, beznaděj a negativní ovlivnění postoje k vlastnímu stáří. Přes tyto negativní vjemy je nutné zachování profesionálního přístupu včetně pozitivní motivace seniorů o vytváření pozitivní atmosféry na pracovišti.

Klíčová slova:
geriatrické ošetřovatelství – senior – sestra – dětská sestra – stárnutí – stáří

Úvod

Péče o seniory má svá specifika a pro geriatrickou problematiku je třeba mít dobře připravený ošetřovatelský tým. Od roku 2004 je za vysokoškolsky vzdělanou sestru považována ta, která absolvovala minimálně bakalářský studijní program. Může pokračovat ve vzdělávání v magisterském programu.

Statistické údaje vykazují, že práce sester patří mezi nejrizikovější a nejtěžší. Zátěž sester se týká náročnosti fyzické a psychické, rizika infekce i dalších. Nejvíce negativně je ovlivněno zdraví a životní styl sester, které pracují u lůžka, tedy v nepřetržitém provozu s nepravidelným volnem, což se projevuje únavou, vyčerpáním, poruchami spánku, pocity viny vůči rodině. Sestry bývají i v osobním životě vnímány jako zdravotníci a ostatní často neberou ohledy na jejich soukromí. Ustavičný stres a někdy i zanedbání vlastních fyziologických potřeb často sestry natolik vyčerpává, že se dostávají do stavu vyhoření.

Společnost i spolupracovníci z ostatních oborů si málokdy uvědomují, co sestry při své práci zažívají. Stejně jako v jiných oborech se musí sestry v geriatrii neustále vzdělávat, protože vývoj stále přináší nové přístroje, inovují se postupy a mění se způsoby péče.

Ošetřovatelská péče o seniory je náročná také proto, že práce se seniory ovlivňuje postoj zdravotních sester k seniorůma k vlastnímu stáří. Poznatky z našeho výzkumu uvádějí rozdílnost v postojích sester k seniorům a k vlastnímu stáří u sester pracujících denně se seniory a u sester, které ve své práci do styku se seniory nepřicházejí. Těžiště práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření, které ukazuje, jak náročná práce se seniorskou populací ovlivňuje pohled sester na seniory a stáří.

Geriatrické a gerontologické ošetřovatelství

Geriatrické ošetřovatelství se jako aplikovaný vědní obor zabývá poskytováním ošetřovatelské péče pacientům ve věku nad 65 let ve směru preventivním, diagnosticko-terapeutickém a ošetřovatelském. Nedílnou součástí je řešení sociálních a ekonomických podmínek života starého člověka. Přístup k nemocnému je individuální, s cílem zmírnění vlivu probíhajících chorob, zachování nebo obnovení soběstačnosti a nezávislosti v běžných denních činnostech. Jeho úlohou je:

  • udržovat a podporovat optimální zdravotní stav, uspokojovat tělesné, psychické, sociální a duchovní potřeby,
  • poskytovat komplexní ošetřovatelskou péči v souladu s etickými principy a právy pacienta,
  • podporovat pacienta a jeho rodinu, zapojit je do procesu ošetřování, uzdravování, prevence komplikací a podpory zdraví,
  • poskytovat primární, sekundární a následnou ošetřovatelskou péči,
  • poskytovat ošetřovatelskou péči metodou ošetřovatelského procesu,
  • aplikovat výsledky vědeckého výzkumu do geriatrické ošetřovatelské praxe,
  • využívat vědecky zdůvodněné pracovní metody, postupy a techniky v gerontologickém ošetřovatelství(2).

Při vyšetření geriatrického pacienta se zaměřujeme na specifickou problematiku seniora vzhledem k věku. Funkční vyšetření se zaměřuje na biomedicínskou, psychickou a sociálně-ekonomickou oblast a na celkové funkční schopnosti v základních denních činnostech. Význam spočívá v odhalení nediagnostikovaných a nemocným nesignalizovaných chorob a poruch, v pátrání po nespecifickém zhoršení funkčního stavu. Cílem je reálně vyhodnotit aktuální stav nemocného, zpomalit nástup zdravotního postižení a omezit jeho rozsah, zabránit neefektivním a nepotřebným službám, zlepšit celkovou kvalitu života a zlepšit zdravotní a funkční stav pacienta(3).

Při posuzování se zaměřujeme na fyzické, psychické a kognitivní změny nemocného, ale i na rodinu a přátele seniora. Součástí posuzování je znalost sociálního prostředí nemocného a jeho ekonomického zabezpečení. Seznamujeme se s životním stylem, návyky, aktivitami a zájmy pacienta. Individuální přístup a vhodná komunikace je základem hodnocení. U diagnostiky bereme v úvahu věk pacienta a jeho změny ve fyzickém i duševním stavu. Respektujeme všechny zvláštnosti jeho věku. Soustřeďujeme se hlavně na nemocného jako celek a důsledky ovlivnění přítomnými chorobami. Výsledkem geriatrické diagnostiky je geriatrická intervence.

Plánování cílů a intervence sestry vypracováváme spolu s pacientem, rodinou a ošetřovatelem. Při vyhodnocení efektu se zaměřujeme na dosažení cílů. U geriatrických nemocných považujeme i malé úspěchy za počin, který zkvalitňuje život pacienta. Výsledkem intervencí není vyléčení nemocí, ale především spokojený život seniora.

Zátěž sester na geriatrických odděleních

Na geriatrických odděleních je práce sester v mnoha ohledech odlišná od jiných oddělení interního charakteru. Důležitý je multidisciplinární přístup podmíněný polymorbiditou a specifiky stárnoucího organismu. Nejvíce zatěžující pro sestry většinou není práce fyzická, rozhodující roli zde hraje zátěž psychická. Na geriatrických odděleních sestry častěji než na jiných odděleních doprovázejí umírající pacienty a setkávají se s nemocnými v terminálním stavu. Současně jsou sestry vystaveny srovnávání lékařských a ošetřovatelských úspěchů a neúspěchů v porovnání s jinými obory.

Cílem geriatrické péče je zajistit všestrannou, vysoce odbornou a lidsky kultivovanou péči(4). V geriatrii jsou si sestry vědomy problematického pozitivního efektu,­ tedy že úplné uzdravení je u většiny pacientů vysoce nepravděpodobné, mnozí z nich nebudou schopni se vrátit domů a výsledky péče mnohdy neodpovídají vynaloženému úsilí.

Sestry na geriatrii se oproti jiným oddělením častěji dostávají do situace konfrontace s vlastním budoucím stářím. Stres a psychický diskomfort, který plyne z práce se starými lidmi, může vést k podrážděnosti, psychické labilitě a až k apatii či aroganci. Sestry prožívají často pocity vlastního neuspokojení z práce, které mají vliv na spuštění „syndromu vyhoření“. Mezi dalšími faktory, které jsou pro vznik syndromu spouštěcím impulzem, patří přesčasové hodiny, nedostatek personálu a suplování neodborných činností. Již syndrom vyhoření je řešen nejčastěji přeřazením z traumatizujícího oddělení, aby byla sestra schopna problémy své i pacientů vidět jinak. Mnohá pracoviště zapojují do péče psychologa, který se stará o psychický komfort ošetřujících.

Cíle práce

Hlavním cílem práce bylo zjistit postoje sester k seniorům a k vlastnímu stáří prostřednictvím detekce ovlivňujících faktorů a zjištěním rozdílnosti v postojích mezi sestrami, které denně se seniory pracují, a sestrami, které do styku se seniory nepřicházejí.

Metodika

Z faktorů, které mohou ovlivňovat pohled sester na seniory a stáří, byly vybrány vzdělání, věk, typ oddělení, na kterém sestry pracují, a délka praxe na uvedeném typu oddělení.

Šetření bylo uskutečněno pomocí kvantitativního výzkumu. Pro získání dat byla zvolena metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Zkoumaný vzorek tvořilo 154 sester z brněnských fakultních nemocnic. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 91 sester, které denně pracují se seniory ve FN v Brně Bohunicích a to z Dermatovenerologické kliniky, z Kliniky infekčních nemocí a z Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství. Druhou skupinu tvořilo 63 sester z pracovišť pediatrické medicíny v Černých Polích, které se seniory rutinně nepracují. Získaná data byla zpracována běžnými statistickými metodami a statistická významnost byla testována korelační analýzou pomocí parametru tau-c a χ2 - testem.

Výsledky

Dosažené vzdělání nemá vliv na vztah sester k seniorům a k vlastnímu stáří. Věk a délka praxe mají pozitivní vliv na vztah sester k seniorům. Statistickým vyhodnocením bylo potvrzeno, že čím vyšší je věk sestry a delší její praxe na oddělení, tím kladnější mají vztah k seniorům (graf 1, 2).

Postoje k seniorům podle věku.
Graf 1. Postoje k seniorům podle věku.
Medián postoje k seniorům se s věkem respondentek zvyšuje, postupně od hodnoty 3 pro kategorii 20–30 let, až po hodnotu 5 pro nejstarší kategorii 51–60 let. Dle parametru tau-c je tento rozdíl statisticky významný.

Postoje k seniorům podle délky praxe.
Graf 2. Postoje k seniorům podle délky praxe.
Rozmezí, ve kterém se nachází středních 50 % hodnot sester s delší praxí, je mírně vyšší než u sester s kratší praxí. Stejné trendy se projevily i u mediánů.

Dále se potvrdila hypotéza, že faktorem, který ovlivňuje postoj sester nejen k seniorům, ale i k vlastnímu stáří, je typ oddělení, na kterém sestry pracují. Sestry pracující se seniory přiznávají vyšší profesionální ovlivnění postoje k seniorům i k vlastnímu stáří oproti sestrám dětským (graf 3, 4).

Vliv povolání na postoj k vlastnímu stáří
Graf 3. Vliv povolání na postoj k vlastnímu stáří

Povolání ovlivňuje postoj k seniorům
Graf 4. Povolání ovlivňuje postoj k seniorům

Celkem 69 (75,8 %) sester z oddělení geriatrie odpovědělo, že jejich povolání ovlivňuje postoj k vlastnímu stáří, 13 (14,3 %) sester má opačný názor a 9 (9,9 %) neví. U sester z pediatrického pracoviště odpovědělo na otázku, zda povolání ovlivňuje postoj k vlastnímu stáří, 35 (55,6 %) sester, neovlivňuje 23 (36,5 %) sester a 5 (7,9 %) nemá vyhraněný názor.

Sestry denně pracující se seniory uvedly v počtu 70 (76,9 %), že jejich postoj k seniorům je ovlivněn povoláním. Tento názor sdílí pouze 36 (57,1 %) sester, které se seniory nepracují. Zbývajících 25 (39,7 %) sester z dětské kliniky se domnívá, že jejich postoj k seniorům povolání neovlivňuje.

Pozoruhodné jsou i výsledky, které znázorňuje graf 5 – jak sestry z uvedených pracovišť hodnotily, co jim jejich povolání přináší. Na grafu vidíme, že sestrám, které se seniory ve své práci do styku nepřicházejí, přináší povolání více uspokojení a radosti, tedy více pozitivního, oproti sestrám, které se seniory denně pracují. Ty ve svých odpovědích uvádějí více negativních pocitů jako je stres, strach z vlastního stáří a beznaděj.

Přínos povolání
Graf 5. Přínos povolání

Překvapivé je zjištění, že sestry, které se seniory nepracují, mají k seniorům i ke svému vlastnímu stáří kladnější postoj.

Diskuse

Z výsledků výzkumu vyplývá, že vztah sester k seniorům není závislý na dosaženém vzdělání, na druhé straně sestry pracující delší dobu se seniory k nim mají pozitivnější postoj. Zdálo by se tedy nejvhodnější, aby se seniory pracovaly sestry starší (to jest s delší délkou praxe se seniory), byť nemají v současné době upřednostňované vysokoškolské vzdělání. Měly by vykonávat práci psychicky i fyzicky náročnou, nejlépe až do důchodového věku. Otázkou je, zda toho jsou při plném pracovním vytížení vůbec schopny. Armstrong-Ester a kol. (1986) uvádí, že sestry s příznivým vztahem k nemocným, bez ohledu na výši vzdělání, přikládají větší význam komunikaci se seniory než sestry s nepříznivými postoji k seniorům. Ty se zaměřují zejména na výkon základních ošetřovatelských činností. Samotné pregraduální vzdělání sester nemusí mít přímý vliv na schopnost komunikace sestry a schopnost navázat účinný terapeutický vztah(5).

Máme-li si tyto pracovnice udržet a jejich schopnosti pozitivního přístupu k pacientům využívat, je naprosto nezbytné jim vytvořit stejné podmínky, jaké mají vytvořeny profese, jejichž pracovníci jsou vystaveni zvýšené zátěži různých typů. Bylo by nutné zvážit zkrácenou pracovní dobu, možnost rehabilitace psychické i fyzické v rámci pracovní doby, delší dobu na nepřetržitý odpočinek.

Zkoumané parametry ukázaly měnící se vztah sester k seniorům, nikoli k vlastnímu stáří. Sestry pravděpodobně nepřemýšlejí tak intenzivně o svém vlastním stáří – toto zjištění je v souladu s výsledky šetření Tydláčkové – „I my budeme jednou staří“, která uvádí, že zdravotní sestry o vlastním stáří nepřemýšlí. Věk sester tedy neovlivňuje postoj sester k vlastnímu stáří(6).

Rovněž zjištění, že kladnější postoj k seniorům mají sestry, které se seniory nepracují, je překvapivé jen zdánlivě. Sestry, které se seniory nepracují, si neuvědomují problémy, které denní práce s nimi vyžaduje, a proto vyznívá jejich přístup jako kladnější. Zamyslíme-li se nad tímto výsledkem hlouběji, neshledáváme již tolik optimistického – sestry v jednom zdravotnickém zařízení nemají totiž představu o práci svých kolegyň na jiných odděleních. Z toho v lepším případě plyne nedocenění vlastní práce mezi zdravotníky, v horším jakási vzájemná diskriminace – „jsou oddělení lepší a horší, jsou sestry z prestižnějších a méně prestižních oddělení“.

Zátěž sester z geriatrických oddělení byla statisticky vyhodnocena a výzkum proveden v několika pracích, např. v práci J. Vlkové „Psychické a fyzické zátěže sester pracujících s geriatrickými pacienty“(7).

Na geriatrická oddělení, pro nepochopení některých managementů, často překládají pracovnice „méně výkonné a schopné“ nebo dokonce z trestu. Přestože nebyla práce tímto směrem zaměřena a problém by si vyžádal samostatný výzkum, není možné jej i za výsledky tohoto výzkumu nevidět.

Ze závěru, že není rozdílu v postoji k vlastnímu stáří v závislosti na věku ani na typu oddělení, na kterém sestry pracují, rovněž jako z názoru, že je třeba se na stáří připravit, ale většina se nepřipravuje, nemusíme být překvapeni(8, 9). Stačí si uvědomit, že sestry jsou jen vzorkem populace, která stále ještě vědomě či podvědomě (tak, jako předchozích 50 let) spoléhá, že se o ni někdo nebo něco, tzn. stát, postará. Z toho plyne určitá „bezstarostnost“ celé populace a zdravotníků bez rozdílu.

Práce sester se za poslední léta změnila. Vývoj znalostí v medicíně, nové technologie a metody vyžadují kontinuální vzdělávání, doplňování znalostí a zkušeností. Nároky na ošetřovatelské postupy a procesy se zvyšují. Obor potřebuje takové sestry, které jsou ochotny této profesi dát maximum a určovat směr vývoje profese. Sestry by se pro tuto práci měly rozhodovat ve chvíli, kdy se už rozhodují vědomě, kdy mají k dané profesi vztah a budou do ní vkládat nejen manuální dovednosti, ale také o práci přemýšlet a vykonávat ji se zaujetím.

To, jak bude veřejností profese geriatrické sestry vnímána, závisí ve velké míře i na tom, jak samotné sestry budou svou práci prezentovat.

Závěry

Vztah sester k seniorům není závislý na dosaženém stupni vzdělání, stejně jako vztah sester k vlastnímu stáří.

Vztah sester k seniorům se zkvalitňuje s prodlužující se délkou praxe a zvyšujícím se věkem sester. Sestry pečující o seniory se cítí být ovlivněnější charakterem oddělení ve svém postoji k vlastnímu stáří. Sestry pečující o seniory jsou podrobeny vyšší psychické zátěži v podobě výraznějších obav z vlastního stáří a pocitů beznaděje.

Mgr. Iva Mašlaňová

Jesenická nemocnice, spol. s r.o. Jeseník

Mgr. Iva Mašlaňová


e-mail: maslanova@seznam.cz

V roce 2012 promovala na LF MU v Brně, obor ošetřovatelská péče v gerontologii. Bakalářské studium absolvovala v zahraničí – SR. Od r. 1989 pracuje jako vrchní sestra por.- gyn. oddělení v Jesenické nemocnici. V r. 2000 dovedla nemocnici k udělení certifikace ISO a získala osvědčení auditora kvality v ošetřovatelství. V r. 2006 absolvovala na UK v Praze u SAK zkoušky pro akreditaci nemocnic. Je autorkou několika článků v časopise Sestra a spoluautorkou výzkumné práce pro časopis Česká gynekologie.


Zdroje

1. Holmerová, I., a kol.: Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha: EV public relations, 2007: s. 49.

2. Poledníková, L., a kol.: Geriatrické a gerontologické ošetrovatel’stvo. Martin: Osveta; 2006.

3. Topinková, E.: Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005; s. 11.

4. Jarošová, D.: Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing 2006.

5. Armstrong-Ester, C. A.; Sandilans, M. L.; Miller, D.: Attitudes and behaviours of nurses towards the elderly in an acute care setting. In: Journal of Advanced Nursing. No 14, 1989; s. 34–41.

6. Tydláčková, R.: I my budeme jednou staří. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2008. Diplomová práce.

7. Vlková, J.: Psychické a fyzické zátěže sester pracujících s geriatrickými pacienty. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007. Bakalářská práce.

8. Příprava na stárnutí (online). Praha: 2007. (cit. 2007-07-21). Dostupné na www.mpsv.cz/cs/2856).

9. Rabušic, L.: Časové aspekty českého důchodového věku. Sociologický časopis. Praha: 1998. Sociologický ústav AV ČR, 34(3): 267–283.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 2

2012 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
nový kurz
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Biologická léčba Crohnovy nemoci
Autoři: MUDr. Přemysl Falt, Ph.D.

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se