Vnímání zdravého životního stylu seniory: komparativní kvalitativní studie


Seniors’ Perceptions of Healthy Lifestyle: Compa-rative Qualitative Study

Seniors’ Perceptions of Healthy Lifestyle:
Comparative Qualitative Study. Lifestyle has an important impact on the quality of life of the elderly. However, this field has not been adequately analyzed yet. This qualitative study therefore tries to uncover how Czech elderly perceive healthy lifestyle. This question is studied in comparison with two contrasting demographic groups, college students and working adults. The students perceived healthy lifestyle primarily as a limitation in taste and time. The working adults saw healthy lifestyle as a question of equilibrium. The behavior of the elderly was significantly influenced by their life-long experience and was changed only in sight of health problems. Based on our results, we suggest changes in the way healthy lifestyle is generally communicated.

Key words:
healthy lifestyle – eating habits of seniors – lifestyle change


Autoři: Z. Chytková;  M. Kunderová;  B. Jurašková 1;  M. Karlíček
Působiště autorů: Katedra marketingu, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická, Praha ;  KLINIKA GERONTOLOGICKÁ A METABOLICKÁ LF UK A FN HRADEC KRÁLOVÉ 1
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2012, 1, č. 1: 14-19
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Životní styl má zásadní vliv na kvalitu života seniorů. Daná problematika přitom dosud není dostatečně zmapována. Cílem této kvalitativní studie je proto pochopení toho, jak čeští senioři vnímají zdravý životní styl, a to ve srovnání se dvěma kontrastními demografickými skupinami, vysokoškolskými studenty a pracujícími dospělými. Respondenti z řad studentů vnímali zdravý životní styl primárně jako omezení v chuti a čase. Respondenti z řad pracujících vnímali zdravý životní styl jako prostředek k určité rovnováze. U seniorů byl patrný výrazný vliv zažitých stravovacích návyků. Pokud tyto návyky respondenti z řad seniorů změnili, bylo to z důvodu vzniklých zdravotních problémů. Na základě našich zjištění navrhujeme změny ve způsobu, jakým je zdravý životní styl doporučován.

Klíčová slova:
zdravý životní styl – stravování seniorů – změna životního stylu

Úvod

Životní styl obyvatelstva je v současné době jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů západního světa. Je spojen s výskytem rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku nepřenosných chorob představujících hlavní příčinu úmrtnosti v rozvinutých zemích. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. Podle dat WHO(1) zde v roce 2004 zemřelo 88,6 % mužů a 92,6 % žen na jednu z nepřenosných chorob, většinou na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění, tedy na choroby, u nichž byla zjištěna závislost na životním stylu. Zvyšuje se také podíl obyvatel s nadváhou, která představuje jeden z hlavních rizikových faktorů. V České republice byl tento podíl v roce 2008 66,7 % u dospělých mužů a 51,5 % u dospělých žen.

Tato problematika se nevyhýbá ani seniorům. Podle WHO trpělo v České republice v roce 2008 nadváhou 80 % mužů a 73 % žen ve věkové skupině 65 až 74 let, stejně jako 65 % mužů a 66 % žen ve věkové skupině 75 až 84 let(1). Na druhou stranu ale stejná data WHO z roku 2002 ukazují, že po sedmdesátém roku věku se zvláště na venkově začínají objevovat osoby s podváhou, tedy BMI nižším než 18. S venkovským prostředím je zároveň spojena i vyšší míra nadváhy u těchto věkových skupin. Tato data jsou konzistentní se studiemi, které ukázaly nedostatečný příjem živin u seniorů žijících na venkově(2) a složitější přístup k rozmanité stravě(3).

Důležitost výživy a životního stylu jako takového je dokumentována i početnými studiemi dokazujícími efekt diety na dlouhověkost a kvalitu života v pozdním věku. Bylo např. zjištěno, že dodržování středomořské diety snižuje úmrtnost ve skupině lidí starších 60 let(4). Rovněž bylo prokázáno, že výživové zvyklosti pacientů mají vliv na výskyt mozkové mrtvice(5).Se zdravou dietou je spojeno i nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění(6). Studie 3634 lidí starších 65 let pak ukázala, že kvalita jejich celkové diety příznivě ovlivňovala i kognitivní funkce a zpomalovala jejich zhoršování(7).

Přestože existuje evidence, že otázka výživy a zdravého životního stylu je pro seniory velmi významná, nebyla dosud dostatečně zmapována. Ty studie, které se zabývají výživou seniorů, se často soustředí pouze na sepsání jednotlivých položek jejich jídelníčku. Např. Bailey et al. odhalili mezi staršími lidmi dva typy diety, jednu bohatou na ovoce a zeleninu, druhou obsahující spíše sladké a přidané tuky(8).

Přestože tento typ výzkumu hraje důležitou úlohu v odhalení stravovacích návyků seniorů, nedokáže už odhalit jejich vnitřní mechanismy, tedy původ, motivaci a bariéry. Právě takové informace však mohou napomoci k efektivní komunikaci se seniory, která může v konečném důsledku přispět k vyšší kvalitě jejich života.

Takové informace hrají klíčovou roli i proto, že edukace obyvatel ohledně pravidel zdravé výživy není dostačující k efektivnímu ovlivnění jejich chování. Jak vyplývá i z našich dat, informovanost o všeobecně uznávaných pravidlech zdravé výživy je dostatečná. Přesto je však obezita nebo naopak malnutrice stále velkým problémem. Tento fakt je doložen i studiemi, které ukazují diskrepance mezi znalostí zásad zdravého stravování a vlastním chováním(3).

Daný fakt je alarmující zvláště proto, že většina programů zaměřených na změnu životního stylu obyvatel si klade za cíl zvýšit informovanost cílové skupiny. Opírají se o předpoklad, že člověk, který má k dispozici zdravé alternativy i dostatek informací o nich, zvolí cestu nejzdravější(9). Vycházejí tedy ze všeobecného předpokladu racionálního rozhodování spotřebitele. Protože na základě této hypotézy by se všichni spotřebitelé měli chovat podle podobného vzorce, programy zaměřené na zdravý životní styl navíc většinou ignorují specifika jednotlivých demografických skupin.

Naše studie je založena na předpokladu, že různé skupiny uživatelů zacházejí s informacemi o zdravém životním stylu různě. Především si pak klade za cíl porozumět tomu, jak zdravý životní styl vnímá skupina seniorů, jaké faktory představují v jejich očích bariéry k adopci zdravého životního stylu, jaké jsou naopak jejich motivace a jak se tyto faktory liší od dvou zvolených kontrastních skupin, vysokoškolských studentů a pracujících dospělých. Tímto způsobem je možné odhalit generační rozdíly ve vnímání zdravého životního stylu a efektivněji definovat konkrétní programy k jejich ovlivnění.

Metodika výzkumu

Protože cílem výzkumu je pochopení toho, jak senioři vnímají, ve srovnání se dvěma kontrastními skupinami, zdravý životní styl, využili jsme kvalitativních metod, které umožňují hlubší pochopení studovaných procesů. Kvantitativní výzkumné metody by proniknutí do hloubky vnímání, motivačních struktur a rozhodovacích procesů cílových segmentů neumožnily. Z tohoto důvodu byla zvolena metoda skupinových rozhovorů (tzv. focus group).

Realizovány byly celkem tři skupinové rozhovory, jeden pro každý zkoumaný segment. Každá skupina se skládala ze sedmi respondentů, kteří byli vybráni tak, aby měli odpovídající věk a zároveň spadali do příslušné kategorie (vysokoškolský student, pracující a důchodce). Ve všech skupinách byly čtyři ženy a tři muži, aby bylo zajištěno relativně rovnoměrné zastoupení pohlaví.

Věk studentů se pohyboval od 19 do 22 let. Všichni studovali v Praze. Respondenti studovali ekonomiku, medicínu a technické obory. Skupina pracujících se skládala z lidí mezi 40 a 55 lety. Čtyři z nich měli vysokoškolské vzdělání a tři zbývající vzdělání středoškolské s maturitou. Všichni žili v menších městech do 50 tisíc obyvatel. Dva respondenti uvedli, že trpí hypertenzí a současně vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Ostatní byli zdrávi. Věk ve skupině důchodců se pohyboval od 62 do 73 let. Všichni měli středoškolské vzdělání s maturitou a bydleli ve vesnicích nedaleko větších měst. Tři z nich byli diabetici se současnou hypertenzí a vyšším cholesterolem. Dva respondenti trpěli hypertenzí bez dalších chronických onemocnění, zbývající dva byli zdrávi.

Skupinové rozhovory proběhly v průběhu dubna 2011 a jejich délka byla asi 75 minut. Rozhovory byly částečně strukturované a byl z nich pořízen audiozáznam. Následně proběhla doslovná transkripce audiozáznamu a analýza získaných dat.

Studenti

Zdravý životní styl jako omezení

Vysokoškolští studenti si byli vědomi všech všeobecně doporučovaných pravidel zdravého stravování, tedy důležitosti ovoce a zeleniny, rozmanitosti a pravidelnosti stravy. Nicméně vnímali zdravý životní styl spíše jako určité omezení. Jednalo se o omezení požitku z jídla, kdy studenti vnímali zdravé pokrmy jako méně chutné, a o omezení časové, kdy studenti vnímali zdravé stravování jako omezení ve svých aktivitách. Chuť jídla a rychlost jeho přípravy byly pro studenty důležitější než dodržování zásad zdravého stravování.

Omezení požitku z jídla

Studenti vnímali zdravé stravování v podstatě jako dietu. Vliv stravy na současný či budoucí zdravotní stav příliš neřešili, naopak eventuální vyloučení oblíbených jídel by považovali za výrazné snížení kvality života. Stejně tak produkty se sníženým obsahem tuku nebo „light“ produkty dotazovaným studentům nechutnají. Připadají jim vodnaté, resp. umělé. Opět se zde tedy odráží vnímaný kompromis v chuti.

Daná omezení jsou studenti ochotni akceptovat pouze při akutních onemocněních nebo krátkodobě ke snížení váhy (u žen, viz níže). Percepce zdravého životního stylu jako omezující diety je ilustrována v následujících citacích. V první z nich studentka popisuje zdravou stravu jako omezení, které by bylo nutné pouze v případě nemoci. Z druhé je pak evidentní vnímání zdravé životosprávy jako nucené diety v případě onemocnění, kdy si člověk nemůže dopřát vše. Je zde patrný soucit s takovým člověkem, což ukazuje na negativní konotace takového životního stylu.

„Když nejsem nemocná, tak se nebudu omezovat.“ (žena, 20 let)

„Lituji ty, co si nemohou všechno dopřát.“ (muž, 20 let)

Jak bylo uvedeno výše, omezení spojené se zdravým životním stylem (vnímaným jako redukční dieta) je akceptovatelné pro ženy v souvislosti se snižováním váhy. Studentky s tímto cílem někdy podstupují krátkodobé změny stravování. Udržování štíhlé linie u nich vyvolává dobrý pocit. Jsou také přesvědčené, že si se štíhlou postavou snadněji najdou partnera. Tato percepce zdravého životního stylu se odráží v následujícím výňatku z rozhovoru. Opět se zde objevuje identifikace zdravého životního stylu a redukční diety, tentokrát jako krátkodobé řešení problému se zvyšující se váhou.

„Když už nezapnu rifle, tak se potom fakt aspoň měsíc snažím jíst zdravě a více se hýbat.“ (žena, 22 let)

Studenti mužského pohlaví svou hmotnost pravidelně nesledují. Nechtějí sice být obézní, ale mohutnější konstituci vnímají pozitivně. Připadají si tak „výraznější v davu“ a atraktivnější pro ženy. Takové vnímání těla muži i ženami vyplývá i ze všeobecně přijímaných definic mužství a ženství.

Požitek z jídla přináší krátkodobé uspokojení, které je podle studentů žádoucí a důležitější než jeho zdravotní aspekty, zvláště při stresových situacích. Zejména ve zkouškovém období tak studenti spotřebovávají velké množství sladkostí a „fastfoodových“ jídel. Tímto způsobem se odměňují za studijní i osobní úspěchy, stejně jako kompenzují nepříjemné pocity vyvolané „nestíháním“ přípravy do školy či neúspěchem, tak jak popisuje studentka v následujícím úryvku.

„Po zkoušce jdeme do cukrárny, bez ohledu na to, jak dopadla. Alespoň malá odměna.“ (žena, 19 let)

Omezení v čase

Respondenti z řad studentů byli přesvědčeni, že zdravé stravování by pro ně také znamenalo omezení volného času. V tomto ohledu se jednalo nejen o časovou náročnost přípravy pokrmů, ale také o pravidelnost stravy. Ta byla studenty vnímána opět jako jisté omezení, protože by museli v určeném čase dát přednost jídlu před ostatními aktivitami.

Takovému vidění zdravého stravování odpovídá i fakt, že pro všechny respondenty byla typická výrazná nepravidelnost stravování. Čas jídla studenti přizpůsobují rozvrhu ve škole a dalším aktivitám. Jedí obvykle až při pocitu hladu, který ale cíleně potlačují, pokud se právě věnují činnosti, kterou vidí jako důležitější. Tou může být například spánek, jak uvádí v následujícím úryvku respondent, který mu dává přednost před snídaní.

„Když mi škola začíná v 7.30 a chci si co nejvíce pospat, snídani musím vynechat. Po přednášce něco rychlého sním.“ (muž, 20 let)

Onou důležitou aktivitou, v níž by byli studenti správným stravování omezeni, ale může být také setkávání s přáteli nebo studium. Jak uvádí studentka v následujícím výňatku z rozhovorů, domácí příprava pokrmů by ji limitovala v obou těchto aktivitách. Podobně i jejího kolegu ve druhé citaci, který se odvolává pouze na studium.

„Kdybych chodila každý den nakupovat a ještě si vařila, určitě bych nestíhala učení. To bych potom ani nemohla ven s kámoškami.“ (žena, 20 let)

„Nemohu myslet na zdravé jídlo, když mám před sebou tři zkoušky. Potřebuji se najíst rychle.“ (muž, 20 let)

Stejnou úvahu lze použít i v případě času večeře, který byl u studentů rovněž nepravidelný. Respondenti např. uváděli, že někdy konzumují jídlo i ve dvě hodiny v noci. Kromě toho si jídlo přinášejí tam, kde přerušili předešlou činnost, tedy k pracovnímu stolu nebo do postele. Při jídle obvykle provádějí ještě další činnost, např. sledují filmy, čtou nebo pracují na počítači. Opět se zde nabízí vysvětlení časového omezení, kdy jiné aktivity mají před jídlem přednost.

S tím souvisí i jejich kulinářské zvyklosti. Studenti si vaří pokrmy s rychlou a jednoduchou přípravou za pomoci polotovarů, konzervovaných a mražených výrobků. Ty lze skladovat dlouhodobě, a proto jsou pro jejich životní styl vhodnější. Mraženou a konzervovanou zeleninu přitom respondenti považovali za stejně zdravou jako zeleninu čerstvou. Často navštěvují řetězce rychlého občerstvení a menzu, což opět to značné míry odpovídá jejich životnímu stylu, ve kterém příprava pokrmů nemá prioritu a je vnímána jako ztráta času.

PRACUJÍCÍ

Zdravý životní styl jako snaha o rovnováhu

Respondenti z řad pracujících vnímají vztah zdravého životního stylu a dobré zdravotní kondice velmi silně. Obávají se budoucích zdravotních problémů a chtějí co nejdéle setrvat ve fyzické i psychické rovnováze, která je podle nich nezbytná k udržení zaměstnání a rodinné pohody. Jak dokládají například následující úryvky, přestože je i v této skupině zdravý životní styl viděn do jisté míry jako omezení, je zde i určité přijetí toho, že se jedná o nezbytnost.

„Musíme se zamyslet nad tím, co jíme. Nemůžeme pokračovat v tom, co kdysi.” (žena, 43 let)

„Už je na čase, abychom začali šetřit naše tělo a předcházet chorobám.” (muž, 42 let)

Respondenti v této skupině hledají cesty, jak zdravý životní styl zakomponovat do svého života. Optimální životní styl vidí jako určitou formu rovnováhy, ať už se jedná o rovnováhu stravování a pohybu, rovnováhu mezi pracovním a osobním životem či rovnováhu v rámci domova. Zdravý životní styl tedy vnímají jako komplexní otázku, která je součástí jakéhosi každodenního zvažování různých alternativ.

Umírněnost v jídle, rovnováha strava-pohyb

Zdravý životní styl je vnímán ve spojení se střídmostí ve stravování a v pohybu, jak je patrné z následujícího příspěvku.

„Když je člověk zdravý a má dostatek pohybu, měl by jíst všechno. Samozřejmě s mírou.“ (muž, 54 let)

Tato citace také ilustruje jednu z cest k dosažení rovnováhy popisovaných respondenty: kompenzaci toho, co člověk sní, pohybem. Respondenti cítí, že nemusí dodržovat pravidla zdravé výživy, pokud „prohřešky“ vykompenzují pohybem. Toto téma se objevuje například v následujícím výroku.

„Když má člověk dost pohybu, nemusí se tolik omezovat.“ (muž, 47 let)

Důležitost fyzické aktivity je u této skupiny zdůrazňována všeobecně v souvislosti se zachováním rovnováhy mezi energetickým příjmem a výdejem (tedy ne pouze jako kompenzace „prohřešků”). Za pohyb přitom respondenti nepovažují jen sportovní aktivitu, ale jakoukoli fyzickou činnost. U většiny z nich se jedná o procházky, které se snaží vykonávat denně. Respondenti dále uváděli, že se snaží cíleně omezovat používání dopravních prostředků na krátké vzdálenosti, místo výtahu chodit po schodech atp.

„Po večeři jdeme na pravidelnou procházku, aspoň na půl hodiny, lepší nám pak tráví.“ (žena, 55 let)

Rovnováha uvnitř domova

Respondenty z řad pracujících ovlivňuje výrazně rodinný život. I v této oblasti je patrná snaha o rovnováhu, jejímž strůjcem a strážcem bývá, v souladu s tradičními genderovými rolemi, většinou žena. Ženy kladou větší důraz na zdravé stravování, protože to jsou ony, kdo dohlíží na stravovací návyky celé rodiny. Jak dokládá výrok muže v následujícím úryvku, aktivita jeho ženy slouží jako „spouštěč“ zdravého životního stylu v rodině.

„Když manželka připraví ovocnou mísu, vždy si něco zobnu.“ (muž, 47 let)

Ženy jsou si této role vědomy, a to jak ve vztahu k mužům, tak k dětem. Uvědomují si, že ovlivňují budoucí stravovací návyky svých dětí.

„Musím se starat o to, co jí manžel. Vždyť máme velké plány na důchod.“ (žena, 55 let)

„Když už teď dětem vytvořím správný jídelní režim, budou v něm pokračovat i nadále. Aspoň v to věřím.“ (žena, 44 let)

Nicméně i v této aktivitě jde vždy o jakési každodenní zvažování a vyvažování možností s cílem vytvoření rovnováhy uvnitř domova. Např. přesto, že by respondenti dávali přednost celozrnnému pečivu, kupují i bílé, aby vyhověli chutím svých dětí. Tímto způsobem se opět vytváří jakási rovnováha mezi zdravým stravováním a klidem doma. Příkladem těchto každodenních snah jsou cereálie, které respondenti považují za zdravější alternativu čokolády a sušenek a mají je vždy po ruce. Oceňují rychlost jejich přípravy a to, že chutnají dětem.

„Cereálie nikdy nesmí dojít, pravidelně je doplňuji. Je to nejčastější snídaně mých dětí. I já si je ráda dám, když mě honí mlsná.“ (žena, 40 let)

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

S rovnováhou uvnitř domova úzce souvisí i rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Respondenti v této skupině jsou v produktivním věku, a tudíž chodí do práce a starají se o rodinu. Zvláště během pracovního týdne mají tedy omezené množství času, kdy musí zvládnout všechny povinnosti. V čase oběda navštěvují závodní jídelny a restaurace, ale i večer pro ně vaření představuje omezení. Po návratu z práce se chtějí věnovat dětem a vlastním zálibám. Zároveň se ale snaží večeřet společně, aby se rodina alespoň jednou za den sešla u jídelního stolu. Během pracovního týdne tak chtějí připravit jídlo rychle a snadno. Využívají proto i polotovary nebo využívají služeb rozvozu jídla, např. pizzy. Tato snaha o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem je patrná i z následující citace.

„Přes týden mám i jiné povinnosti, na vaření mi moc času nezůstane.“ (žena, 44 let)

Důchodci

Rovnováha mezi zvykem a zdravotními problémy

Zvyk je železná košile

Ve skupině starších lidí se objevovala dvě hlavní témata: na jedné straně to byly celoživotně zažité zvyklosti stravování, na straně druhé hledání řešení vzniklých zdravotních problémů. Senioři tak byli nejméně ovlivněni oficiálním diskursem o zdravém životním stylu. Respondenti z řad důchodců uváděli, že v podstatě pokračují ve svých dřívějších stravovacích návycích. Domnívají se, že výrazná změna v jídelníčku by se na zlepšení zdraví projevila až za velmi dlouho, proto se již cítí na radikální změny v životním stylu staří. Respondenti tedy na jednu stranu nepovažují za nutné svůj jídelníček upravovat a, jak dokládají následující výňatky z rozhovorů, dávají přednost chuťovému prožitku.

„Jíme to, co nám chutná.“ (muž, 68 let)

„Když máme na něco chuť, tak si to dáme.“ (žena, 70 let)

Chuť, která je pro ně důležitá, je zakořeněna v celoživotní zkušenosti. I proto jsou tito lidé méně náchylní k experimentům, a i když se k nim uchýlí, spíše je považují za negativní zážitek. Například pečivo představuje pro tyto respondenty důležitou součást jídelníčku, ale při jeho výběru neradi experimentují. Upřednostňují bílé nebo tmavé pečivo, celozrnné kupují jen výjimečně. Vnímají, že to není z hlediska prevence chorob optimální, ale chuťové preference převažují. Navíc celozrnné pečivo obsahuje zrníčka, proto se jim kvůli zubním protézám konzumuje hůře. Stejně tak cereálie, které jsou určitou novinkou na trhu, a tudíž na ně nejsou zvyklí, zúčastnění důchodci nekonzumovali, s výjimkou jedné respondentky. U těch, kteří se k experimentu odhodlali, jako muž v následující citaci, jsme zaznamenali negativní reakci.

„Toto jíst nebudu, je to jako bych chroupal zrno.“ (muž, 68 let)

Podobně tomu je v případě ryb a mořských plodů, které se v jídelníčku zúčastněných důchodců většinou nevyskytují. Opět se jedná se o důsledek celoživotních stravovacích návyků, kdy tyto potraviny nebyly dostupné. Silný vliv předchozí zkušenosti na současné stravování respondentů je pak doložen i výkladem jedné respondentky, která měla k mořským produktům odpor, protože jí byl v dětství podáván rybí tuk.

Efekt zvyku může být z hlediska zdraví i pozitivní. Co se složení stravy týče, jsou respondenti v této skupině zvyklí hojně konzumovat čerstvé, sezónní ovoce a zeleninu. Je to dáno zvykem i skutečností, že všichni dotazovaní měli zahrádky. Zejména v letním období tak konzumují velké množství čerstvého ovoce a zeleniny z vlastních zdrojů, jak uvádí muž v následujícím výňatku:

„Když máme jablka, tak je jíme každý den.“ (muž, 68 let)

Vliv zkušenosti z minula pak můžeme najít i v jejich vztahu k ovoci exotickému, které v dřívějších dobách bývalo vzácným požitkem. Respondenti tak pozitivně vnímají dnešní dostupnost tropického ovoce v obchodních řetězcích a dopřávají si ho.

„Někdy jsem na banány a pomeranče musela stát frontu, dnes si je koupím i v zimě za slušnou cenu.“ (žena, 72 let)

Všichni respondenti se stravují pravidelně. Mají dostatek času a vytvořili si víceméně pravidelný denní režim. Jídlo je pro ně rituálem, který rozděluje jednotlivé části dne. Jedí zásadně u jídelního stolu a při jídle se nevěnují žádné další aktivitě. Mají dostatek času i na nákupy, které jsou pro ně zpestřením dne. Mohou tak nakupovat čerstvé potraviny a vyhýbat se polotovarům a trvanlivým výrobkům.

Jsou zvyklí jíst v domácím prostředí, kde se cítí pohodlně a příjemně. Proto také pravidelně vaří. Polotovary využívají jen výjimečně, např. v době nepřítomnosti partnera, který obvykle vaří. Doma připravené pokrmy navíc považují za levnější. Z těchto důvodů navštěvují restaurace jen sporadicky, především na výletech. Řetězce rychlého občerstvení nenavštěvují vůbec, protože jejich prostředí na ně působí chaoticky a nedovedou se v něm zorientovat. Navíc je nabídka těchto řetězců neláká ani chuťově.

Podobně pozitivní jsou i zvyklosti seniorů z hlediska pohybu. Jsou zvyklí vykonávat fyzické, např. zahrádkářské práce. Na rozdíl od sportu se do práce na zahrádce nemusí nutit. Přináší jim radost. Náročnost práce přitom vždy přizpůsobují své aktuální fyzické kondici.

Zdravý životní styl jako odpověď na zdravotní problémy

Vzhledem k věku jsou účastníci v této skupině nejen ovlivněnější zvykem, ale jsou také náchylnější ke zdravotním problémům. Z našeho výzkumu vyplývá, že pokud respondenti změnili způsob stravování, pak se tak stalo především v důsledku výskytu chronických chorob, jako je hypertenze, cukrovka nebo zvýšená hladina tuků. Zdravá strava je tak vnímána jako součást řešení již vzniklých zdravotních komplikací, jak dokládá i následující výrok respondenta, který má při nákupu zdravějších potravin na paměti právě především svůj zdravotní stav.

„Beru léky na tuky, tak při nakupování musím sledovat procento tuku v potravinách.“ (muž, 73 let)

Změnu chování nicméně nevyvolávají primárně obavy o vlastní zdraví jako takové. Rozhodujícími faktory jsou okolnosti externí, které vytvářejí jakýsi kontrolní mechanismus „správného“ chování respondenta. Ve výše uvedeném výroku to byly léky, které představují onen nutný impuls ke kontrole tuků v jídelníčku. V jiných případech to může být samotný lékař. Lékaře účastníci vnímají jako velkou autoritu, která dohlíží na jejich zdravotní stav, a bojí se jeho kritiky. Je pro ně důležité, jak dopadnou výsledky pravidelných lékařských kontrol, nicméně ne primárně z důvodu starosti o svůj zdravotní stav, jako spíše z důvodů lékařova názoru na jejich osobu. Proto se snaží důsledně dodržovat dietní doporučení především v obdobích předcházejících zdravotním prohlídkám, tak jak uvádí i respondentka v následujícím úryvku.

„Hlavně když mám jít na kontrolu s cukrem, tak se dva týdny před tím fakt snažím dodržovat dietu.“ (žena, 62 let)

Respondenti se shodují na tom, že bez pravidelných lékařských kontrol by režimová opatření častěji porušovali. Zde je patrná jakási externalizace zodpovědnosti za vlastní zdraví: cukr je kontrolován pro lékaře, nikoli pro sebe samého.

Vzniklé zdravotní problémy dokážou vyvolat i změny hluboce zakořeněných zvyklostí. Například i výše zmíněný záporný postoj k rybám a mořským plodům je možné touto cestou změnit. V naší skupině se vyskytoval respondent, který pravidelně jedl mořské produkty. Šlo o cílenou změnu stravování v rámci léčby zvýšené hladiny krevních tuků. Protože se mu při pravidelné konzumaci mořských produktů výrazně zlepšily laboratorní výsledky, pokračuje v jejich konzumaci i nadále. Zde se opět promítá vnímání zdravého stravování jako řešení již vzniklých problémů.

Změna stravování neprobíhá pouze v důsledku zdravotních problémů dotyčného jedince. Zdraví respondenti zodpovědní za přípravu jídel (tedy ženy) přizpůsobili jídelníček zdravotním problémům svých partnerů. Nepřipravují více jídel, ale preferují typ stravování, který vyhovuje oběma.

„Nemůžu vždy vařit, co chci, protože manžel by měl těžkosti se žaludkem. Vůbec by nestrávil uzeniny a smažené jídlo.“ (žena, 70 let)

Závěr

Naše studie ukázala, že vnímání zdravého životního stylu se u různých generačních skupin liší. U skupiny studentů zdravé stravování ustupuje jiným prioritám, jako je chuť, studium a volnočasové aktivity. Studenti vnímají zdravý životní styl spíše jako omezení těchto priorit. U skupiny pracujících je zdravý životní styl interpretován jako hledání rovnováhy mezi energetickým příjmem a výdejem, ale i mezi zdravým stravováním a pracovním a osobním vytížením. U skupiny důchodců hrála velmi důležitou roli životní zkušenost a z ní vyplývající stravovací a pohybové návyky, které mohou fungovat jako inhibitor adopce některých aspektů zdravého životního stylu. Na druhou stranu zažité zvyklosti nemusí mít jen negativní efekt. V době, kdy se stravovací návyky seniorů formovaly, řada dnešních škodlivých vlivů neexistovala. Senioři tak např. běžně vaří doma z prvotních surovin, vyhýbají se polotovarům, jedí sezónní ovoce atp.

Na základě těchto zjištění se domníváme, že je třeba zrevidovat přístup k propagaci zdravého životního stylu různým generačním skupinám. Protože v případě seniorů hraje velkou roli životní zkušenost, kvůli níž se návyky mění jen těžko, je jasné, že správné návyky je třeba pěstovat již v mládí, případně ve středním věku. Tomuto závěru nasvědčuje i fakt, že změny životního stylu v pokročilém věku mají menší pozitivní efekt na zdravotní stav, než je tomu ve věku mladém či středním (13). U seniorů samotných je nutné zkoumat jejich životní styl v kontextu, podporovat zvyklosti, které mají pozitivní zdravotní dopady a naopak hledat cesty, jak obejít překážky ke změně negativních zvyků.

Naše poznatky potvrzují a prohlubují výsledky jiných studií, jako např. důležitost životní zkušenosti při formování postojů lidí k ovoci a zelenině(10), či konzistentnost postojů starších žen ke stravování v průběhu života i přes radikální změny v okolním prostředí a soukromém životě(11). Přínosným specifikem naší studie je zjištění, že změny v chování českých seniorů nenastávají primárně pro jejich vlastní zdraví jako je tomu v zahraničních studiích, ale spíše proto, aby „nerozzlobili“ svého ošetřujícího lékaře. To může být mimo jiné výsledkem životní zkušenosti v době komunismu, kdy došlo k oddělení soukromé a veřejné části života jedince(12). Zdraví patřilo do sféry veřejné, a tudíž i odpovědnost za něj nebyla pociťována jako vlastní, nýbrž jako odpovědnost systému. Toto zjištění je klíčové pro efektivní ovlivňování chování seniorů a má zásadní dopady na způsob, jakým by měl být zdravý životní styl komunikován, jelikož je zřejmé, že prostá komunikace informací o zdravých variantách stravování není ke změně chování postačující.

Protože je náš výzkum kvalitativní, nelze jeho výsledky zevšeobecnit na celou populaci. Není to ani cílem tohoto typu výzkumu. Ze své podstaty jsou kvalitativní metody sběru dat používány pro pochopení významů, které respondenti dávají určitým věcem, nikoliv pro zjišťování distribuce určitých proměnných v celé populaci.

Poznatky, které náš výzkum nabízí, pomáhají pochopit životní styl seniorů. Jedná se však jen o první náčrt oblasti, která zůstává stále nedostatečně zmapována. Další výzkum na tomto poli je tedy velmi žádoucí. Měl by jednak pokrýt do větší hloubky zde naznačená témata, jednak kvantitativně zmapovat situaci napříč socioekonomickým a demografickým spektrem české populace seniorů.

Ing. Zuzana Chytková, Ph.D., Bc. Martina Kunderová, Ing. Miroslav Karlíček, Ph.D.

Katedra marketingu, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická, Praha

MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.,

Klinika gerontologická a metabolická LF UK a FN Hradec Králové

Ing. Zuzana Chytková, Ph.D.


e-mail: zuzana.chytkova@vse.cz

Absolvovala evropské doktorské studium v oboru spotřebního chování na Univerzitě v Pise. Od roku 2010 působí jako odborná asistentka na katedře marketingu Vysoké školy ekonomické v Praze. Věnuje se především symbolickým, sociohistorickým a kulturním aspektům spotřebního chování.


Zdroje

1. World Health Organization, Global Database on BMI (on-line). 2011,(cit 2011-08-03). Dostupné na: https://apps.who.int/infobase/CountryProfiles.aspx

2. Marshal, T. A. et al.: Inadequate Nutrient Intakes Are Common and Are Associated with Low Diet Variety in Rural, Community-Dwelling Elderly.J Nutr 2001; 131(May): 2192–2196.

3. McKie, L. et al.: The food consumption patterns and perceptions of dietary advice of older people. J Hu Nutr Diet 2000; 13(3): 173–183.

4. Trichopoulou, A. et al.: Modified Mediterranean diet and survival: EPIC – elderly prospective cohort study. BMJ 2005; 330(7498): 991.

5. Agnoli, C. et al.: A priori-defined dietary patterns are associated with reduced risk of stroke in a large italian cohort. J Nutr 2011; 141(8): 1552–1558.

6. Huijbregts, P. et al.: Int J Epidemiol; 1995; 24(2): 131–320.

7. Wengreen, H. J. et al.: Diet Quality Is Associated with Better Cognitive Test Performance among Aging. J Nutr 2009; 139(10): 1944–1949.

8. Bailey, R. L. et al.: A dietary screening questionnaire identifies dietary patterns in older adults. J Nutr 2007; 137(2): 421–6.

9. Chrysochou, P. et al.: Social discourses of healthy eating. A market segmentation approach. Appetite 2010; 55(2): 288–97.

10. Devine, C.: Life-Course Influences on Fruit and Vegetable Trajectories: Qualitative Analysis of Food Choices. J Nutr Edu 1998; 30(6): 361–370.

11. Edstrom, K., Devine, C.: Consistency in Women’s Orientations to Food and Nutrition in Midlife and Older Age: A 10-Year Qualitative Follow-up.J Nutr Edu 2001; 33(4): 215–223.

12. Holý, L.: Malý český člověk a skvělý český národ. 2. vyd. Praha: Slon 2010.

13. Jamrozik, K. et al.: Predictors of death and vascular events in the elderly: the Perth Community Stroke Study. Stroke 2000; 31(4): 863–8.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 1

2012 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se