′ PULMOPATOLOGIE


Autoři: R. Matěj
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 57, 2021, No. 2, p. 71-72
Kategorie: MONITOR aneb nemělo by vám uniknout, že...

... existují protilátky vhodné pro analýzu exprese tkáňových změn souvisejících s onemocněním COVID-19

Úměrně poznatkům o morfologických změnách tkání a orgánů souvisejících s infekcí virem SARS-CoV-2 stoupá i počet publikací o širokém spektru změn na různých orgánech. K detekci přítomnosti viru se většinou využívá metodiky in situ hybridizace (ISH), která je ale pracná a drahá. Vzhledem k informační explozi o COVID-19 rovněž nepřekvapuje, že výrobci protilátek se vrhli na produkci různých klonů detekujících různé virové antigeny. Jak ale všichni dobře víme, kvalita nabízených produktů bývá mnohdy dosti sporná a vybrat tu pravou protilátku zabere čas, nervy a často též nemalé prostředky.

V lednovém čísle oficiálního časopisu Mezinárodní společnosti pro imunohistochemii a molekulární morfologii Applied Immunohistochemistry & Molecular Morphology vyšla práce autorského kolektivu z Memorial Sloan Kettering Cancer Center z New Yorku, kteří zhodnotili kvalitu 7 dostupných protilátek detekujících virus SARS-CoV-2. Porovnali jednak expresi na tkáních s expresí na peletách buněčných linií transfekovaných různými virovými peptidy a s výsledky in situ hybridizace. Pro imunoexpresi na tkáňových vzorcích byly jednak užity normální tkáně bez virové nálože (10 různých tkání na složeném bloku) a tkáně plic, srdce a ledvin ze tří zemřelých na COVID-19 s prokázanou vysokou expresí virové RNA metodou ISH. Navíc ještě detekovali imunohistochemickou pozitivitu stěrů sliznice nosu (3 pozitivní a 3 negativní nosní stěry se známým výsledkem RT-PCR průkazu viru SARS-CoV-2).

Už testování na peletách transfekovaných buněčných kultur a normální tkáni ukázalo, že variabilita porovnávaných protilátek je dosti vysoká a pro další použití autoři vybrali a následně doporučují dva klony protilátek. Je to jednak klon 001 detekující nukleoprotein a druhak klon 1A9 detekující S2 podjednotku „spike“ proteinu. Pozitivita reakce obou protilátek byla zaznamenána na různých strukturách plic zemřelých na pneumonii způsobenou COVID-19 s výraznou expresí v hyalinních membránách, ale i dalších strukturách jako jsou pneumocyty či makrofágy. Imunopozitivita byla též nalezena v ledvinách a myokardu. Vyšetření stěrů nosní sliznice bylo negativní ve všech negativních případech, ale jen v některých případech RT-PCR pozitivních stěrů byla reakce pozitivní, užití imunohistochemické detekce v tomto materiálu tedy zřejmě bude omezené.

Článek je velmi přehledně napsán, obsahuje všeobjímající tabulku porovnávající všechny testované protilátky a součástí je i bohatá obrazová dokumentace dokládající nejen velké rozdíly mezi jednotlivými protilátkami, ale i imunohistochemické pozitivity ve zkoumaných orgánech pacientů zemřelých na COVID-19.

Byť se nejedná o článek v nejprestižnějším časopise, mnohým, kdo by se chtěli věnovat detekci viru v postižených orgánech pomocí imunohistochemie, zajisté ušetří mnoho hodin testování, nářků přetížených imunohistochemických laborantek a hlavně peníze vyhozené za mizerné protilátky. 


Zdroje

Szabolcs M et al.  identification of immunohistochemical reagents for in situ protein expression analysis of coronavirus-associated changes in human tissues. Appl Immunohistochem Mol Morphol 2021; 29(1): 5–12.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 2

2021 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se