#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

′ PULMOPATOLOGIE


Autoři: R. Matěj
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 57, 2021, No. 1, p. 5
Kategorie: MONITOR aneb nemělo by vám uniknout, že...

… postižení plicního parenchymu u onemocnění COVID-19 nemá specifický histopatologický obraz a odpovídá především difúznímu alveolárnímu poškození

Každý má jistě víc než dost (dost možná i plné zuby) všech nejrůznějších informací o současné pandemii onemocnění COVID-19. Postupně rovněž přibývá informací o histopatologických změnách, které se nacházejí v plicním parenchymu zemřelých na infekci virem SARS-CoV-2 a nebudu zabíhat do scholastických debat, jak je to s úmrtím s a/nebo na COVID-19. Dvě asi nejpodrobnější práce popisující histopatologické změny vyšly jednak v Histopathology, kde švýcarští autoři popsali sérii 21 případu již v srpnu a společné dílo ze dvou center z USA a jednoho v Italii čítající 68 případů bylo zveřejněno v Modern Pathology v listopadu. V obou článcích se popis shoduje na tom, že nejnápadnějším obrazem postižení plicního parenchymu je difúzní alveolární poškození (DAD) s exsudací či organizací hyalinních membrán podle toho, jak dlouho pacient přežíval. Rovněž se shodují na tom, že charakteristickým obrazem jsou v naprosté většině případů (až 84%) destičkové/fibrinové mikrotromby v kapilárách, zatímco trombotizace cév větších kalibrů byly nalezeny v necelé polovině případů (47%). Popisy dalších obrazů postižení jsou už heterogennější, čítají různě intenzivní lymfoidní zánětlivou celulizaci, nasedající bronchopneumonii, alveolární hemoragii a v jednotlivých případech i vaskulitické změny. Práce italoamerického kolektivu se navíc zaobírala i průkazem přítomnosti koronaviru a došla k zajímavým zjištěním. Jednak, že virus byl prokázán pouze v pneumocytech 2. typu a respiračních epiteliích a druhak, že vitální virus pasážovaný v buněčných kulturách byl přímo asociován s výskytem depozit hyalinních membrán mezi 2. a 4. týdnem po prokázané infekci.

Otázkou zůstává, nakolik je obraz postižení COVID-19 specifický. V Histopathology uveřejnil kolektiv autorů kolem Jeffa Meyerse, známého plicního „potížisty“, článek, který už v názvu shrnuje, že DAD u zemřelých v rámci infekce COVID-19 má neodlišitelný obraz od DAD u jiných patologických stavů. Tři specializovaní pneumopatologové vyšetřili 8 případů COVID-19+ (4 případy léčených na COVIDovou pneumonii, 4 zemřelých na ARDS s průkazem COVID-19+ post mortem) a 8 případů COVID-19 -⁠ slepě a nezávisle a výsledkem experimentu bylo, že ani specialisté nebyli schopni odlišit postižení plic u COVID-19+ a COVID-19-. Tomu ostatně odpovídal i komentář Andyho Nicholsona a prof. Wellse, londýnských velikánů plicní medicíny, na článek švýcarských autorů, že COVID-19 asociovaná patologie plicního parenchymu je jen staré dobré DAD v novém kabátě.

Co tedy plyne pro vyšetřujícího patologa v ČR? Zejména, že autoptických nálezů zemřelých s infekcí novým koronavirem nejsou úplné přehršle a že je jistě poučné autopsie takových pacientů provádět, protože nálezy mohou být zajímavé a někdy i překvapující. Nález konkomitantní superinfekce, v literatuře popsaný nepříliš často, lze dle osobních zkušeností vidět mnohem častěji. Nicméně asi v celé ČR nenajdeme nějaké rozsáhlejší soubory detailně vyšetřených plic postižených infekcí SARS-CoV-2. A to je možná škoda


Zdroje

1. Nicholson AG et al. COVID-19 related lung pathology: old patterns in new clothing? Histopathology 2020; 77(2): 169-172.

2. Menter T et al. Postmortem examination of COVID-19 patients reveals diffuse alveolar damage with severe capillary congestion and variegated findings in lungs and other organs suggesting vascular dysfunction. Histopathology 2020; 77(2): 198-209.

3. Konopka KE et al. Diffuse alveolar damage (DAD) resulting from coronavirus disease 2019 Infection is Morphologically Indistinguishable from Other Causes of DAD. Histopathology 2020; 77(4): 570-578.

4. Borczuk AC et al.  COVID-19 pulmonary pathology: a multi-institutional autopsy cohort from Italy and New York City. Mod Pathol 2020; 33(11): 2156-2168.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 1

2021 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#