24th EUROPEAN CONGRESS OF PATHOLOGY 2012, PRAHA - Patologie hlavy a krku


Autoři: Jan Laco
Působiště autorů: Fingerlandův ústav patologie, LF UK a FN Hradec Králové
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 49, 2013, No. 1, p. 15-16
Kategorie: MONITOR 24<sup>th</sup> EUROPEAN CONGRESS OF PATHOLOGY 2012, PRAHA

NOVINKY V DIAGNOSTICKÉ PATOLOGII OBLASTI HLAVY A KRKU

Na kongresu bylo patologii oblasti hlavy a krku věnováno jedno symposium, dva krátké kurzy a dva sklíčkové semináře. Symposium bylo zaměřeno na novinky v patologii slinných žláz, v rámci krátkých kurzů byla diskutována problematika odontogenních nádorů a cyst a bylo referováno o nových poznatcích sinonazální a nazofaryngeální patologie.

Mucinózní léze slinných žláz

D. Gnepp upozornil na současnou vágní klasifikaci mucinózních nádorů žláz, kam lze zařadit koloidní karcinom, mucinózní cystadenokarcinom, salivární duktální karcinom bohatý na hlen a mukoepidermoidní karcinom. Doporučuje např. striktně odlišovat koloidní karcinom od mucinózního cystadenokarcinomu. Podle provedené morfometrické počítačové analýzy rozdíl spočívá v procentu nádorových buněk, které jsou v kontaktu s nádorovým stromatem – u koloidního karcinomu je to méně než 17 % nádorových buněk, u mucinózního cystadenokarcinomu naopak více než 17 % nádorových buněk. Rovněž upozornil na nově popsaný nádor mucinózní myoepiteliom, charakterizovaný přítomností intracelulárního hlenu. Zatím bylo popsáno méně než 20 případů tohoto nádoru, v minulosti často označovaného jako nádor/karcinom z buněk pečetního prstenu. Zatím je mucinózní myoepiteliom slinných žláz považován za nízce maligní nádor (1).

Molekulární změny u nádorů slinných žláz

G. Stenman přednesl přehledovou přednášku o doposud známých molekulárně genetických změnách u nádorů slinných žláz. Konkrétně se jedná o pleomorfní adenom (translokace zahrnující geny PLAG1 a HMGA2), adenoidně cystický karcinom (translokace t(6;9) vedoucí ke vzniku fúzního genu MYB-NFIB), mukoepidermoidní karcinom (translokace t(11;19) vedoucí ke vzniku fúzního genu MAML2-CRTC1/CRTC2), sekretorický karcinom (translokace t(12;15) vedoucí ke vzniku fúzního genu ETV6-NTRK3) a hyalinizující světlobuněčný karcinom, charakterizovaný přítomností fúzního genu EWSR1-ATF1. Tyto translokace lze prokázat metodou FISH, v některých případech rovněž pomocí imunohistochemie, pokud je zúčastněný gen zvýšeně exprimován. Nabízí se tedy využití v diferenciální diagnostice. Zajímavé je, že translokace t(6;9), popisovaná u 60-90 % případů adenoidně cystického karcinomu (bez ohledu na jeho lokalizaci), byla prokázána až u 70 % kožních cylindromů. Fúzní gen EWSR1-ATF1, nově zjištěný u hyalinizujícího světlobuněčného karcinomu slinných žláz, byl již dříve popsán u světlobuněčného sarkomu šlach a aponeuróz. Translokace t(11;19) (MAML2-CRTC1/CRTC2) je nacházena nejen u mukoepidermoidního karcinom (zejména nízce maligního), ale i u metaplastické varianty Warthinova tumoru (jedná se pak opravdu o WT? – pozn. dopisovatele monitoru) a u světlobuněčného hidradenomu kůže. Při vzniku karcinomu z pleomorfního adenomu se u části případů uplatňuje mutace TP53 a amplifikace onkogenu Her2, jehož detekce může být využita při anti-Her2 léčbě (zatím pouze v rámci studií) (2).

Vzácnější afekce slinných žláz

V rámci přednášky byly diskutovány 2 kazuistiky popisující méně často se vyskytující léze slinných žláz – zánětlivý pseudotumor s krystaly α-amylázy a vaskulární malformace s flebolity. Dle zkušeností dopisovatele monitoru lze krystaly α-amylázy pozorovat mj. i ve vývodové cystě parotis, která se vyskytuje u starších mužů a klinicky často napodobuje nádor (3).

Salivární duktální karcinom

R. Simpson přednesl přednášku zahrnující celou problematiku salivárního duktálního karcinomu (SDC). Zejména upozornil na existenci podjednotek – sarkomatoidní, papilární, mikropapilární (prognosticky nepříznivá), bohaté na hlen, onkocytární a in situ. Dle jeho názoru onkocytární karcinom slinných žláz zřejmě neexistuje a jedná se o onkocytární variantu SDC. Rovněž vzácný karcinosarkom je nejspíše sarkomatoidní variantou SDC. Byl diskutován vztah SDC (in situ) k nízce malignímu kribriformnímu cystadenokarcinomu. Byla zmíněna také nová klasifikace SDC, inspirovaná klasifikací karcinomu prsu s tím rozdílem, že estrogenové receptory (ERα) u karcinomu prsu jsou „analogické“ androgenovým receptorům (AR) u SDC. Tato klasifikace rozlišuje SDC na luminální typ (AR+/Her2-), Her2+ typ (AR-/Her2+) a bazální typ (CK5/6+, EGFR+). Testování příslušných markerů bude zřejmě v blízké budoucnosti terapeuticky relevantní, s možností využití léčby anti-androgeny, anti-HER2, anti-EGFR a inhibitory poly-(ADP)-ribózo-polymerázy (PARP) (4).

Klasifikace odontogenních nádorů a kritéria malignity

E. Odell podrobil současnou WHO klasifikaci vpravdě zdrcující kritice, doplněnou o postřehy z bioptické praxe. Jeho přednášku bylo radost poslouchat. Heslovitě dále uvádíme pouze vybrané postřehy. Především maligní odontogenní nádory jsou zřejmě často mylně diagnostikovány jako benigní. Některé se vyskytují se i u mladších nemocných (věk 10-30 let) a pro jejich diagnózu je nezbytně nutná korelace s klinickým a radiologickým nálezem. Je pochybné, zda je nutné (a v praxi možné) rozlišit centrální a periferní, resp. primární a sekundární varianty ameloblastického karcinomu. Kritéria pro odlišení benigního dentinogenního ghost cell tumoru od maligního ghost cell odontogenního karcinomu jsou také nejasná. Vzhledem k časté přítomnosti světlých buněk v nejrůznějších odontogenních nádorech se diagnóza světlobuněčného odontogenního karcinomu stává „odpadkovým košem“. Mitotická aktivita v ameloblastomu horní čelisti nesmí automaticky vést k mylné diagnóze ameloblastického karcinomu nebo k alibistické a terapeuticky irelevantní diagnóze atypického ameloblastomu. Také zařazení odontogenní keratocysty mezi pravé nádory (pod názvem keratocystický odontogenní tumor) pouze na základě mutace genu PTCH a sklonu k lokální recidivě je diskutabilní. Přednášející naopak ve WHO klasifikaci postrádá např. glandulární odontogenní cystu a botryoidní odontogenní cystu, jejichž biologické chování se v řadě případů blíží odontogenní keratocystě (5).

Reklasifikace a nové jednotky odontogenních nádorů

Pěkně dokumentovaná přehledová přednáška, která spíše než návrhy na reklasifikaci podala přehled odontogenních nádorů uvedených v současné WHO klasifikaci. Užitečné připomenutí dané problematiky (6).

Molekulárně genetické poznatky u odontogenních nádorů

Precisní přednáška o molekulární podstatě odontogeneze a o dílčích poznatcích o molekulárně genetických změnách u vybraných odontogenních nádorů. Dle názoru dopisovatele monitoru, který v odpoledních hodinách u takto náročného tématu již obtížně udržoval pozornost, zatím bez možnosti využití v bioptické praxi (7).

Cysty maxilofaciální oblasti

Pěkná přehledová přednáška P. Slootwega, která byla v podstatě verbalizovanou formou jeho staršího přehledového článku, který lze všem jen doporučit (Slootweg PJ. Lesions of the jaws. Histopathology, 2009, 54, 401-418) (8).

Neuroendokrinní nádory

Původně měl B. Wenig přednést přednášku o vybraných neuroendokrinních nádorech sinonazální oblasti, konkrétně o adenomu středouší s neuroendokrinní diferenciací, o HPV-pozitivním nízce diferencovaném (malobuněčném) neuroendokrinním karcinomu a o velkobuněčném neuroendokrinním karcinomu. Vzhledem k tomu, že nestihl letecký spoj, zastoupil ho R. Simpson s přehledovou přednáškou o diferenciální diagnostice vybraných sinonazálních zhoubných nádorů, se zaměřením na adenokarcinomy, sinonazální nediferencovaný karcinom, maligní melanom, olfaktorický neuroblastom, teratokarcinosarkom a nazální typ extranodálního NK/T-buněčného lymfomu. Handout k původně ohlášené přednášce B. Weniga je nicméně k dispozici na kongresovém CD (9).

Novinky v problematice sinonazálních papilomů

V přednášce byla diskutována úloha HPV při vzniku invertovaného papilomu (IP) a při jeho maligní transformaci v dlaždicobuněčný karcinom (DK). V rámci přednášky byly uvedeny výsledky vlastní studie, ve které byla metodou PCR HPV DNA zjištěna u 20/68 IP a u 3/5 DK vzniklých z IP. Vzhledem k tomu, že byl ve všech případech prokázán nízce rizikový typ HPV 11, jedná se spíše o „pouhou“ kolonizaci dané léze než že by infekce HPV byla etiologickým faktorem. Je však nutné upozornit na skutečnost, že HPV 11 s mutovaným virovým proteinem E6 má podobné biologické vlastnosti jako HPV 16 a není tedy za všech okolností „klasickým“ nízce rizikovým typem (10).

Sinonazální karcinomy jako další skupina nádorů spojených s infekcí HPV

J. Lewis upozornil na sinonazální nádory, u kterých lze uvažovat o aktivní úloze HPV při jejich vzniku. Zatímco u papilomů byla HPV DNA prokázána u cca 20 % případů, tak u dlaždicobuněčných karcinomů (DK) vzniklých z papilomů až u 55 % případů. U papilomů převažují nízce rizikové typy, u DK typy vysoce rizikové. Zda jsou HPV v těchto lézích transkripčně aktivní, zůstává nejasné. Navíc, exprese proteinu p16 u papilomů nekoreluje s HPV statusem těchto lézí. U DK nevznikajících z papilomů byla HPV DNA prokázána u cca 20 % případů. Často se jednalo o nerohovějící DK s difúzní expresí proteinu p16. Vzhledem k tomu, že HPV-pozitivní sinonazální DK mají lepší prognózu v porovnání s HPV-negativními DK, bylo doporučeno rutinně testovat expresi proteinu p16 a/nebo HPV status, alespoň u nerohovějících/bazaloidních DK (11).

Glandulární afekce sinonazální oblasti a nosohltanu

V rámci přednášky byla diskutována problematika respiračního epiteliálního adenomatoidního hamartomu, seromucinózního hamartomu, nízce maligního sinonazálního adenokarcinomu neintestinálního typu a nízce maligního papilárního adenokarcinomu nosohltanu. Pro bioptickou praxi je důležité vědět, že kolem žlázových struktur seromucinózního hamartomu chybí lem myoepiteliálních a/nebo bazálních buněk, což nesmí vést k mylné diagnóze adenokarcinomu. Patologa také nesmí zaskočit exprese TTF-1 (při negativitě tyreoglobulinu) u nízce maligního papilárního adenokarcinomu nosohltanu. Tento důležitý nález není mj. zmíněn v současné WHO klasifikaci nádorů hlavy a krku. Dopisovatel monitoru doporučuje čtenářům přehledový článek o této problematice (Weinreb I. Low grade glandular lesions of the sinonasal tract: A focused review. Head Neck Pathol, 2010, 4, 77-83.) (12)

Genetické změny u sinonazálních adenokarcinomů

Výzkum genetických změn u sinonazálních adenokarcinomů je teprve na počátku. Nepřekvapí však, že u adenokarcinomu intestinálního typu byly prokázány obdobné změny jako u adenokarcinomu tlustého střeva, např. přítomnost mutací genu K-RAS a amplifikace genu EGFR, spojená se zvýšenou expresí proteinu. Někteří autoři doporučují u adenokarcinomu intestinálního typu rutinně testovat expresi proteinu p53 vzhledem k tomu, že mutace genu TP53 jsou prediktivním faktorem odpovědi na chemoterapii (13).

ABSTRAKTOVÁ SDĚLENÍ – highlights

  • Exprese ERCC1 u dlaždicobuněčného karcinomu hlavy a krku je negativním prediktivním faktorem odpovědi na neoadjuvantní chemoterapii s cisplatinou (14).
  • Nesebaceózní lymfadenom slinných žláz vzniká z inkluzí tkáně slinné žlázy v intra-/peri-parotických lymfatických uzlinách (15).
  • U části případů lymfoepiteliálního karcinomu hlavy a krku lze prokázat, kromě EBV, rovněž HPV (16).
  • Karcinom ex pleomorfní adenom s amplifikací a zvýšenou expresí HER2 příznivě reaguje na léčbu trastuzumabem v kombinaci s radioterapií (17).
  • Léze sliznice dutiny ústní u orálního lichen planus a lupus erythematosus nelze spolehlivě rozlišit imunohistochemickou analýzou zánětlivého infiltrátu ani měřením tloušťky bazální membrány epitelu (18).

KAZUISTIKY – highlights

  • Melanotická onkocytární metaplázie nosohltanu (19).

Zdroje

1. Gnepp D. Mucinous lesions of the salivary glands. Symposium SY-15-001, 24th ECP 2012, Prague.

2.  G. Stenman. Fusion oncogenes in salivary gland tumours – molecular and clinical consequences. Symposium SY-15-002, 24th ECP 2012, Prague.

3. Prasad M. Unusual tumor-like lesion of the salivary gland. Symposium SY-15-003, 24th ECP 2012, Prague.

4. Simpson R. Salivary duct carcinoma. Symposium SY-15-004, 24th ECP 2012, Prague.

5. Odell E. Odontogenic tumours – Classification and malignancy. Short Course SC-07-001, 24th ECP 2012, Prague.

6. Maiorano E. Reclassification and new entities. Short Course SC-07-002, 24th ECP 2012, Prague.

7. Heikinheimo K. Molecular biology of odontogenesis and odontogenic tumours. Short Course SC-07-003, 24th ECP 2012, Prague.

8. Slootweg P. Cysts of the maxillofacial region. Short Course SC-07-004, 24th ECP 2012, Prague.

9. Wenig B. Neuroendocrine tumors of the upper aerodigestive tract. Short Course SC-06-001, 24th ECP 2012, Prague.

10. Gale N. Sinonasal papillomas: An update. Short Course SC-06-002, 24th ECP 2012, Prague.

11. Lewis J. The sinonasal region – Another hotspot for carcinomas with transcriptionally-active HPV. Short Course SC-06-003, 24th ECP 2012, Prague.

12. Perez-OrdoĖez B. Benign and low grade glandular lesions of the sinonasal tract and nasopharynx. Short Course SC-06-004, 24th ECP 2012, Prague.

13. Franchi A. Genetic changes in sinonasal adenocarcinoma: Clinico-pathologic implications. Short Course SC-06-005, 24th ECP 2012, Prague.

14. Roussel H et al. ERCC1, p16 and Ki-67 immunohistochemical expression as predictive and prognostic markers in head and neck squamous cell carcinoma treated with platin-based induction chemotherapy. Abstract book, 24th ECP 2012, Prague. Virchows Arch 2012; 461(Suppl 1): S22.

15. Weiler C et al. Non-sebaceous lymphadenoma of salivary glands: Proposed development from intraparotid lymph nodes and risk of misdiagnosis. Abstract book, 24th ECP 2012, Prague. Virchows Arch 2012; 461(Suppl 1): S24.

16. Barbatis C et al. Detection of EBV and HPV-high risk viruses in lymphoepithelial carcinoma of head and neck. Abstract book, 24th ECP 2012, Prague. Virchows Arch 2012; 461(Suppl 1): S139.

17. Di Palma S et al. Carcinoma ex pleomorphic adenoma successfully treated with trastuzumab and radiotherapy. Abstract book, 24th ECP 2012, Prague. Virchows Arch 2012; 461(Suppl 1): S144.

18. Duval da Silva V et al. Differential diagnosis of lichen planus and lupus erythematosus oral lesions using PAS and immunohistochemistry. Abstract book, 24th ECP 2012, Prague. Virchows Arch 2012; 461(Suppl 1): S145.

19. Lee JS et al. Melanotic oncocytic metaplasia of the nasopharynx – A report of three cases and review of the literature. Abstract book, 24th ECP 2012, Prague. Virchows Arch 2012; 461(Suppl 1): S152.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 1

2013 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se