Idiopatické střevní záněty a fertilita mužů


Inflammatory bowel disease and male fertility

Up to 15% of couples are diagnosed with infertility. The male cause of infertility is being found in up to 50% of couples. There is a correlation between sperm quality and male health status. Sperm quality is frequently decreased in inflammatory bowel disease patients, especially those in the active disease phase. This decrease is due to both the disease and its treatment. This article summarises knowledge of male infertility in inflammatory bowel disease patients from urological and immunological view points, and should be useful for gastroenterologists and patients who are considering trying to conceive.

Conflict of Interest: Authors declare that the article/manuscript complies with ethical standards, patient anonymity has been respected, and states that they have no financial, advisory or other commercial interests in relation to the subject matter.

Publication Ethics: The article/manuscript has not been published or is currently being submitted to another review. The authors agree to publish their name and e-mail in the published article/manuscript.

Dedication: Supported by Ministry of Health, Czech Republic – conceptual development of research organization 64165, General University Hospital in Prague, Czech Republic.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Submitted: 11. 1. 2019

Accepted: 19. 2. 2019

Keywords:

inflammatory bowel disease – infertility – sulfasalazine – azathioprine – infliximab


Autoři: Novák J. 1,2;  Vik V. 2,3;  Malíčková K. 2,4;  Krátká Z. 2
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2019; 73(2): 132-137
Kategorie: IBD: přehledová práce
doi: 10.14735/amgh2019132

Souhrn

S diagnózou neplodnosti se potýká až 15 % párů v neselektované populaci. Až v polovině případů je příčina neplodnosti zjištěna na straně muže. Kvalita ejakulátu koreluje se zdravotním stavem mužů. U pacientů s idiopatickými střevními záněty zejména v období, kdy je onemocnění aktivní, dochází k poklesu kvality spermií jak vlivem vlastního onemocnění a prozánětlivé imunitní reakce, tak vlivem medikace používané v léčbě. Článek shrnuje dosavadní poznatky v dané problematice z pohledu urologa a imunologa a měl by být užitečným vodítkem nejen pro gastroenterology, ale eventuálně i pro pacienty, kteří uvažují o početí potomka.

Klíčová slova:

idiopatické střevní záněty – neplodnost – sulfasalazin – azathioprin – infliximab

Úvod

Problematice plodnosti mužů s idiopatickými střevními záněty (IBD – inflammatory bowel disease) je věnováno méně pozornosti než problematice plodnosti žen s IBD [1]. Dostupných publikací je omezený počet a výsledky jsou velmi často podloženy pouze malými soubory pacientů, což je způsobeno relativně nízkou prevalencí onemocnění a nedostatkem mužů vhodných pro takovéto šetření. V ČR je dle statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR aktuálně přes 46 000 pacientů s IBD, z čehož asi polovinu představují muži. Přesto je tato problematika velmi významná a zaslouží si náležitou pozornost.

U pacientů se stabilizovaným a neoperovaným IBD je plodnost srovnatelná se zdravou populací [2]. Aktivní onemocnění, malnutrice a vyšší propustnost střeva pro bakterie se spolupodílejí na poklesu fertility mužů s IBD. Aktivací prozánětlivé imunitní odpovědi se navíc zvyšuje oxidační stres v organizmu a produkcí kyslíkových radikálů dochází mj. k poškození spermií – snižuje se integrita jejich membrány nebo dochází k fragmentaci deoxyribonukleové kyseliny (DNA – deoxyribonucleic acid). Zároveň se může aktivovat i protilátková imunitní odpověď, čímž dochází k produkci protilátek proti spermiím.

Výzkum fertility v souvislosti s léčbou pacientů s IBD se provádí spíše ojediněle a je ztížen několika skutečnostmi:

  1. Koncentrace spermií i další parametry spermiogramu nejsou stabilní parametry, bývají velmi proměnlivé; i u zdravých mužů hodnoty kolísají a jsou ovlivňovány mnoha faktory.
  2. Kvalitu ejakulátu i sexualitu mužů neovlivňuje pouze sledované léčivo, ale i samotná aktivita autoimunitního onemocnění a s tím související narušená imunologická rovnováha [3].
  3. Neplodnost je diagnóza konkrétního páru a nikoli jedince; muž s IBD může mít kvalitní spermie, ale problém otěhotnět může mít jeho partnerka, na což studie ne vždy pamatují.
  4. Při testování nových léků jsou na zvířecích modelech zjišťovány toxické a teratogenní účinky. Na základě výsledků těchto pokusů se zvažuje i možný vliv na lidskou plodnost. Skutečný negativní efekt se může projevit až v rámci klinických studií při sledování bezpečnosti léčby (tzv. safety data). Případný pozitivní účinek léčby se nesleduje; ten se spíše projeví až v průběhu dalších let po zavedení léčby do praxe.

Nižší plodnost pacientů s IBD ve srovnání se zdravou populací je ovlivněna také významným počtem pacientů, kteří se rozhodnou pro dobrovolnou bezdětnost [2]. Z australského dotazníkového průzkumu, který byl proveden mezi 255 pacienty s IBD, vyplynulo, že nejčastějšími důvody dobrovolné bezdětnosti bývá obava z přenosu nemoci na potomka, obava z vedlejších účinků užívané medikace, ale také doporučení ošetřujícího lékaře [4]. V systematickém review srovnávali Tavernier et al fertilitu mužů s IBD se zdravou populací [5]. Review zahrnulo tři publikované studie s pacienty s Crohnovou nemocí (CD – Crohn’s disease) a dvě studie s pacienty s ulcerózní kolitidou (UC – ulcerative colitis). U 493 mužů s CD byl zjištěn 18–50% pokles fertility v porovnání se zdravými kontrolami. Bylo také zjištěno, že muži s CD měli více dětí narozených před diagnostikou jejich onemocnění než po zahájení léčby. Naopak nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi 217 pacienty s UC a kontrolní skupinou. V review byla diskutována nedostatečná informovanost pacientů o vlivu onemocnění a léků na jejich plodnost, což mohlo vést k častějšímu rozhodnutí pro dobrovolnou bezdětnost.

Cílem sdělení je poskytnout základní informace o (ne) plodnosti mužů a její léčbě, o vlivu IBD a užívané medikace na fertilitu pacientů. Neplodnost a obecně sexuální dysfunkce jsou do značné míry tabuizovaným tématem, o němž se často mluví se studem (nebo raději vůbec). Uvádíme proto i základní informace o současných diagnostických postupech a možných příčinách mužské infertility.

Neplodnost

Vývoj spermií probíhá ve varleti, kde dochází k opakovanému dělení zárodečných buněk. Dozrávání spermií probíhá v nadvarleti. Doba potřebná pro vznik a vývoj spermií je přibližně 74 dní. Tedy z pohledu léčby neplodnosti jsou 2 měsíce minimální doba, kdy lze očekávat jakýkoli pozitivní efekt léčby či změny terapie.

Neplodnost je Světovou zdravotnickou organizací definována jako neschopnost ženy otěhotnět při pravidelném nechráněném pohlavním styku v horizontu 1 roku. Infertilita postihuje ve vyspělých zemích 15 % párů v plodném věku [6,7]. U poloviny infertilních párů bývá příčina infertility zjištěna na straně muže – tzv. andrologický faktor [8].

Základním vyšetřením ke zhodnocení fertilního potenciálu muže je tzv. spermiogram – nativní mikroskopické vyšetření čerstvého ejakulátu pomocí kalibrované komůrky [9]. V případě opakovaných odchylek ve zjištěných hodnotách (stanovuje se zejména koncentrace, pohyblivost a zastoupení morfologicky normálních spermií) či v případě sexuálních dysfunkcí (porucha erekce, ejakulace, morfologické abnormality) je vhodné vyšetření a eventuální léčba andrologem.

Andrologické vyšetření muže

Jak bylo zmíněno výše, základním vyšetřením v andrologii je spermiogram. Jelikož se však jedná o čistě morfologické vyšetření spermií, je vhodné doplnit spermiogram také o cytometrické vyšetření ejakulátu. Při něm se stanovuje přítomnost živých a tzv. apoptotických spermií, zjišťuje se, zda jsou v ejakulátu přítomny spermie s poškozeným akrozomem nebo spermie s fragmentovanou DNA [10].

Kromě spermií lze v ejakulátu detekovat i leukocyty, které mohou souviset s probíhajícím zánětem. V ejakulátu se stanovuje také přítomnost protilátek proti spermiím (MAR test), které mohou snížit či znemožnit pohyb spermií nebo mohou blokovat receptory potřebné pro interakci spermie s vajíčkem. Vyskytují se často u pacientů (i pacientek) s autoimunitními onemocněními (např. u pacientů s UC) [11].

Samotné urologicko-andrologické vyšetření muže spočívá v odběru osobní a rodinné anamnézy, palpačním a ultrazvukovém vyšetření urogenitálního traktu a v indikovaných případech je součástí také genetické vyšetření. Laboratorně je nutné vyloučit hormonální a infekční příčinu neplodnosti.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že jen na základě výsledku spermiogramu není možné posoudit fertilitu zdravého muže, natož pacienta s IBD. U pacientů vstupují do hry i další faktory, jako jsou aktuální zdravotní i psychický stav a účinek medikace.

Vliv léčiv na kvalitu ejakulátu

Farmakologická léčba ovlivňuje fertilitu mužů na několika úrovních [3]. Spermatogeneze může být ovlivněna alterací exokrinní funkce testes (spermatogonie a Sertoliho buňky). Negativní ovlivnění neurologických a hormonálních funkcí může vést k erektilní dysfunkci, poruše ejakulace nebo k poklesu libida. Některé léky mohou mít mutagenní a potenciálně teratogenní účinky (např. metotrexát) – v tomto případě je koncepce doporučena až po vysazení léčby zpravidla s několikaměsíčním odstupem. V následujícím přehledu uvádíme informace o lécích užívaných při léčbě pacientů s IBD (tab. 1), nicméně doporučujeme k prostudování i review Semet et al [3], ve kterém jsou shrnuty dostupné informace o používaných lécích s negativním účinkem na plodnost mužů.

Tab. 1. Přehled léků používaných v léčbě idiopatických střevních zánětů a jejich vliv na mužskou plodnost – dle Palomba et al [1].
Tab. 1. Overview of drugs used in idiopathic bowel disease treatment and their impact on male fertility – according to Palomba et al. [1].
Přehled léků používaných v léčbě idiopatických střevních zánětů a jejich vliv na mužskou plodnost – dle Palomba et al [1].<br>
Tab. 1. Overview of drugs used in idiopathic bowel disease treatment and their impact on male fertility – according to Palomba et al. [1].

5-aminosalicyláty– mesalazin, sulfasalazin

Sulfasalazin je po dosažení tračníku metabolizován střevními bakteriemi na dva aktivní metabolity, a sice sulfapyridin a mesalazin. Metabolit sulfapyridin reverzibilně zhoršuje koncentraci, pohyblivost i morfologii spermií, což bylo prokázáno u 60 % pacientů s IBD léčených sulfasalazinem [3,12]. Jako mechanizmus poškození je uváděna zvýšená tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, ale teoreticky může docházet i k ovlivnění osy hypothalamus–hypofýza–gonády a ovlivnění sérové hladiny testosteronu [3]. Efekt nastává již po 2 měsících léčby a nezávisí na podávané dávce. Odeznění negativního účinku sulfasalazinu na tvorbu spermií lze očekávat v horizontu 2–3 měsíců od ukončení léčby, ale alterace spermiogeneze může být trvalá. V případě mesalazinu k negativnímu efektu na kvalitu spermií zpravidla nedochází, byl popisován pouze jeden případ dočasné oligozoospermie [3]. Je-li mesalazin potažen dibutylftalátem (Asacol®), byl pozorován v animálních studiích zvýšený výskyt urogenitálních malformací u mužských potomků. Uvedený teratogenní efekt sice nebyl v humánních studiích prokázán, ale z důvodu možného rozvoje předčasné puberty v důsledku expozice vysoké dávce dibutylftalátu, je vhodná změna za jiný 5-aminosalicylát [2].

Kortikosteroidy – prednizon, metylprednizolon

V případě kortikoidů – prednizon a metylprednizolon – není v současné době k dispozici dostatek kvalitních dat, ale nepředpokládá se, že by jejich užívání zhoršovalo tvorbu spermií [3]. Jejich účinek spočívá v inhibici apoptózy spermií, čímž ve výsledku mohou zvyšovat celkovou koncentraci spermií [13]. Při dlouhodobé kortikoterapii ve vysokých dávkách může dojít k inhibici hormonální osy hypothalamus–hypofýza–gonády mající za následek pokles sérové hladiny testosteronu [3].

Biologická léčba – terapeutické monoklonální protilátky

Biologická léčba patří mezi nejmodernější léčiva využívaná k léčbě autoimunitních onemocnění. U této skupiny léčiv je k dispozici nejméně informací o jejich účinku na fertilitu mužů. U pacientů s IBD, podobně jako u pacientů s revmatoidními onemocněními, se nejčastěji používají monoklonální protilátky blokující funkci tumor nekrotizující faktor alfa (TNFα), který je jedním z nejsilnějších prozánětlivých cytokinů v lidském organizmu.

Infliximab je chimérická monoklonální protilátka a adalimumab a golimumab jsou lidské monoklonální protilátky proti TNFα. U pacientů s CD byly zjištěny signifikantně lepší hodnoty pohyblivosti, koncentrace i morfologie spermií u pacientů léčených infliximabem než u pacientů bez anti-TNF léčby [14]. Zlepšení vitality a pohyblivosti spermií uvádí Puchner et al [15]. Jiná studie popisuje signifikantní zvýšení objemu ejakulátu po aplikaci infliximabu [16]. V této studii současně poklesla pohyblivost spermií při léčbě, ale celkový vliv léčby na fertilitu léčených mužů nebyl sledován. Vliv infliximabu na mužskou fertilitu byl sledován také u pacientů se spondylartritidou, u nichž aplikace protilátky nevedly ke zhoršení kvality spermií [14,17,18]. Na základě výsledků autoři doporučují anti-TNF terapii nepřerušovat, pokud pár usiluje o koncepci [19,20].

Puchner et al [15] sledovali, zda nemá anti-TNF léčba negativní efekt na vývoj plodu. Zaznamenáno bylo v šesti publikacích 60 případů, kdy byl otec léčen anti-TNF. Zdravotní stav potomků byl zaznamenán u 30 párů, v jedné studii nebyl sledován. Narodilo se 28 zdravých dětí, u dvou případů došlo k abortům, ale nikoli v souvislosti s léčbou [15].

Cytokin TNF-alfa má výrazně negativní účinek na spermie. Zvýšená hladina TNFα koreluje s horší pohyblivostí spermií [21]. V in vitro studii bylo ke spermiím přidáváno definované množství TNFα. Spermie in vitro inkubované s TNFα byly nejen méně pohyblivé než spermie bez přítomnosti cytokinu, ale byla zjištěna i nižší integrita jejich membrán a vyšší fragmentace DNA. Kvalita spermií inkubovaných s infliximabem a současně TNFα byla obdobná jako u spermií kontrolních [22]. Uvedený protektivní efekt infliximabu lze předpokládat i in vivo, neboť při systémové aplikaci bylo prokázáno jeho vylučování, byť v zanedbatelné koncentraci, do ejakulátu [21].

O vlivu adalimumabu a golimumabu na mužskou fertilitu nejsou k dispozici žádná data. S ohledem na stejný mechanizmu účinku lze však u obou protilátek očekávat obdobný efekt jako u infliximabu.

Mezi další užívané monoklonální protilátky patří vedolizumab, což je humanizovaná monoklonální protilátka proti integrinu α4β7, a ustekinumab, což je lidská monoklonální protilátka blokující působení prozánětlivých cytokinů IL-12 a IL-23. O vlivu vedolizumabu a ustekinumabu na mužskou fertilitu nejsou dostupná žádná data.

Testování monoklonálních protilátek je obecně limitováno skutečností, že jejich podání modelovým zvířatům vede často k produkci neutralizačních protilátek (tj. protilátek produkovaných zvířetem a namířených proti protilátkám terapeutickým). Přítomnost neutralizačních protilátek snižuje, až zcela potlačuje efekt monoklonálních protilátek. Pouze v souhrn údajů o léčivém přípravku vedolizumabu je zmíněna extrapolace z animální studie – jelikož se protilátka neváže na tkáně reprodukčních orgánů mužů a samců opic rodu Cynomolgus a u myší nebyla pozorována zhoršená fertilita, předpokládá se, že nedochází ani k ovlivnění mužské plodnosti.

Imunosupresiva – azathioprin, 6-merkaptopurin, cyklosporin A, metotrexát

Azathioprin je purinovým antimetabolitem a jeho imunosupresivní účinek spočívá v inhibici syntézy purinových bází, 6-merkaptopurin je jeho přirozeným metabolitem. Azathioprin sice nemá negativní účinek na spermiogenezi [2,23], ale byl popisován mutagenní a teratogenní účinek. Jiné recentní studie signifikantní mutagenní a teratogenní účinky azathioprinu zpochybňují [24], na základě čehož nejsou vyžadována žádná speciální opatření před plánovanou koncepcí [25].

Vliv kalcineurinového inhibitoru cyklosporinu A na mužskou fertilitu u pacientů s IBD nebyl studován. Z animálních studií je zřejmé poškození testikulární tkáně a pokles kvality spermií [26], což lze nejspíše kompenzovat zvýšeným příjmem antioxidantů [27]. Malé studie sledující vliv cyklosporinu A na mužskou fertilitu u imunosuprimovaných pacientů z jiných důvodů než IBD neprokázaly zhoršení spermiogramu těchto mužů [28] a byl dokonce pozorován pokles titru antispermatických protilátek v séru [29]. Na základě těchto skutečností není vysazení cyklosporinu A před plánovanou koncepcí obecně vyžadováno.

Metotrexát je antimetabolit kyseliny listové s mutagenním a nejspíše i teratogenním efektem. Jelikož je metotrexát zřídka užíván v monoterapii, je dat blíže charakterizujících jeho účinky nedostatek. Názory na jeho negativní vliv na spermiogenezi nejsou jednotné, ale v porovnání s ostatními preparáty používanými v léčbě IBD je nejčastěji doprovázen erektilní dysfunkcí. S ohledem na jeho dlouhý biologický poločas je nutné ho vysadit min. 3–6 měsíců před plánovanou koncepcí [1–3]. Před zahájením terapie metotrexátem je vhodné zvážit kryoprezervaci spermatu, neboť léčba může mít genotoxický efekt, který se může projevit na kvalitě zárodečných buněk.

V případě známého teratogenního účinku molekuly, jako je tomu právě u metotrexátu, je nutné v graviditě dodržovat zásady bariérové kontracepce, neboť se léčivo může dostávat do seminální tekutiny, čímž vzniká riziko přestupu látky přes cervikální hlen s negativním ovlivněním vývoje plodu [1].

Spermie jako biomarker zdravotního stavu mužů

Spermie patří mezi velmi citlivé biomarkery zdravotního stavu mužů [30,31]. U zdravého muže jsou kvalitní a v dostatečném počtu, s horším zdravotním stavem či při stresu dochází k poklesu jejich kvality, ale i k poklesu kvality sexuálních funkcí. Mezi významné rizikové faktory patří vyšší věk, nadváha/obezita, špatně kontrolovaný diabetes, hypertenze, metabolický syndrom, ale i kouření, stres, nedostatečný pohyb a přehřívání reprodukčních orgánů [31,32].

Diskuze

Se zlepšující se léčbou a potažmo prognózou do nedávna závažných onemocnění se do popředí zájmu lékařů i pacientů dostávají aspekty, které byly dříve opomíjeny. Zmíněný posun je nejvíce patrný v souvislosti s onkologickými onemocněními, ačkoli ani v případě IBD tomu jistě není jinak. Idiopatické střevní záněty postihují velmi často mladé muže v reprodukčním věku. Sice v období exacerbace onemocnění je jejich prvořadým zájmem zlepšit zdravotní stav a zvládnout ataku, nicméně v období remise je u řady z nich zjevná snaha vést normální život vč. založení rodiny.

Uvedený trend není ničím novým, již v roce 1943 americký psycholog Abraham Maslow publikoval svou hierarchii potřeb, obvykle zobrazovanou jako pyramidu, kdy postuloval, že úspěšnou realizací nižších etáží začínajících u základních fyziologických funkcí je možné postupně stoupat až po samotný vrchol oné pyramidy reprezentovaný seberealizací, a to vč. naplnění reprodukční role [33].

Problematika sexuality, respektive reprodukce, bývá pacienty i samotnými zdravotníky opomíjena. Příčinou je jak neznalost, tak i stud na jedné či obou stranách [34]. Při efektivitě současných terapeutických možností IBD je však nutné na reprodukční záměr těchto pacientů nahlížet jako na zcela legitimní požadavek a, je-li to možné, přizpůsobit této potřebě i další léčbu a podat potřebné informace.

V průběhu andrologické léčby lze kvalitu ejakulátu zlepšit, ale ne vždy je to možné. U pacientů s IBD lze předpokládat, že jejich plodnost závisí na aktuálním zdravotním stavu a bude se lišit v době remise či naopak relapsu střevního onemocnění. Je pravděpodobné, že u mladých mužů s IBD se vyskytují období, kdy je kvalita ejakulátu v normě a je možná spontánní koncepce. V případě exacerbace onemocnění lze očekávat výrazně zhoršenou kvalitu ejakulátu, která navíc bude dále alterována některými léky používanými k léčbě IBD. Preventivním řešením může být kryoprezervace spermií v období, kdy je pacient v nejlepším zdravotním stavu. Tato možnost sice není v současnosti hrazena ze zdravotního pojištění, nicméně za finanční spoluúčasti pacienta je jistě realizovatelná.

V každém případě je třeba další výzkum této problematiky, který se zaměří zejména na vliv biologické léčby na fertilitu mužů a zdraví narozených dětí. Léčba neplodných pacientů s IBD je do značné míry možná, ale úspěchu bude dosaženo při dobré spolupráci androloga s ošetřujícím gastroenterologem a případně i s klinickým imunologem.

Závěr

U autoimunitních onemocnění, IBD nevyjímaje, dochází ke snížení kvality spermií, a to jak vlivem aktivity samotného onemocnění, tak v důsledku použité léčby. Pacienti s IBD jsou diagnostikováni zpravidla v mladém reprodukčním věku. Jejich reprodukční záměr je třeba považovat za zcela legitimní, byť existuje jisté riziko, že onemocněním mohou být postiženi i jejich potomci. Uvedený přehled může oslovit nejen gastroenterology, ale také praktické lékaře, gynekology či urology, na které se pacienti v dané problematice mohou obracet.

Doručeno: 11. 1. 2019

Přijato: 19. 2. 2019

MUDr. Jan Novák

Urologická klinika1. LF UK a VFN v Praze

Ke Karlovu 6

128 00 Praha 2

jan.novak3@vfn.cz

Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že text článku odpovídá etickým standardům, byla dodržena anonymita pacientů a prohlašují, že v souvislosti s předmětem článku nemají finanční, poradenské ani jiné komerční zájmy.

Publikační etika: Příspěvek nebyl dosud publikován ani není v současnosti zaslán do jiného časopisu pro posouzení. Autoři souhlasí s uveřejněním svého jména a e-mailového kontaktu v publikovaném textu.

Dedikace: Podpořeno MZ ČR – RVO VFN64165.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Palomba S, Sereni G, Falbo A et al. Inflammatory bowel diseases and human reproduction: a comprehensive evidence-based review. World J Gastroenterol 2014; 20 (23): 7123–7136. doi: 10.3748/wjg.v20.i23.7123.

2. van der Woude CJ, Ardizzone S, Bengtson MB et al. The second European evidenced-based consensus on reproduction and pregnancy in inflammatory bowel disease. J Crohns Colitis 2015; 9 (2): 107–124. doi: 10.1093/ecco-jcc/jju006.

3. Semet M, Paci M, Saïas-Magnan J et al. The impact of drugs on male fertility: a review. Andrology 2017; 5 (4): 640–663. doi: 10.1111/andr.12366.

4. Mountifield R, Bampton P, Prosser R et al. Fear and fertility in inflammatory bowel disease: a mismatch of perception and reality affects family planning decisions. Inflamm Bowel Dis 2009; 15 (5): 720–725. doi: 10.1002/ibd.20839.

5. Tavernier N, Fumery M, Peyrin-Biroulet L et al. Systematic review: fertility in non-surgically treated inflammatory bowel disease. Aliment Pharmacol Ther 2013; 38 (8): 847–853. doi: 10.1111/apt.12478.

6. Agarwal A, Mulgund A, Hamada A et al. A unique view on male infertility around the globe. Reprod Biol Endocrinol 2015; 13: 37. doi: 10.1186/s12958-015-0032-1.

7. Jungwirth A, Giwercman A, Tournaye H et al. European Association of Urology guidelines on Male Infertility: the 2012 update. Eur Urol 2012; 62 (2): 324–332. doi: 10.1016/j.eururo.2012.04.048.

8. Sharlip ID, Jarow JP, Belker AM et al. Best practice policies for male infertility. Fertil Steril 2002; 77 (5): 873–882.

9. World Health Organization. WHO laboratory manual for the examination and processing of human semen. 5th ed. [online]. Available from: https: //apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/44261/9789241547789_eng.pdf; jsessionid=F8BAC2793E1EA2A96C1D7A14E67D93DB?sequence=1.

10. Krátká Z, Luxová Š, Vik V. Využití průtokové cytometrie pro stanovení kvality ejakulátu u mužů s poruchou reprodukce. Ces Urol 2017; 21 (4): 289–298.

11. Dimitrova D, Kalaydjiev S, Mendizova A et al. Circulating antibodies to human spermatozoa in patients with ulcerative colitis. Fertil Steril 2005; 84 (5): 1533–1535. doi: 10.1016/j.fertnstert.2005.05.041.

12. O’Moráin C, Smethurst P, Doré CJ et al. Reversible male infertility due to sulphasalazine: studies in man and rat. Gut 1984; 25 (10): 1078–1084. doi: 10.1136/gut.25.10. 1078.

13. Mogilner J, Elenberg Y, Lurie M et al. Effect of dexamethasone on germ cell apoptosis in the contralateral testis after testicular ischemia−reperfusion injury in the rat. Fertil Steril 2006; 85 (Suppl 1): 1111–1117. doi: 10.1016/j.fertnstert.2005.10.021.

14. Valer P, Algaba A, Santos D et al. Evaluation of the quality of semen and sexual function in men with inflammatory bowel disease. Inflamm Bowel Dis 2017; 23 (7): 1144–1153. doi: 10.1097/MIB.0000000000001081.

15. Puchner R, Danninger K, Puchner A et al. Impact of TNF-blocking agents on male sperm characteristics and pregnancy outcomes in fathers exposed to TNF-blocking agents at time of conception. Clin Exp Rheumatol 2012; 30 (5): 765–767.

16. Mahadevan U, Terdiman JP, Aron J et al. Infliximab and semen quality in men with inflammatory bowel disease. Inflamm Bowel Dis 2005; 11 (4): 395–399.

17. Saougou I, Markatseli TE, Papagoras C et al. Fertility in male patients with seronegative spondyloarthropathies treated with infliximab. Joint Bone Spine 2013; 80 (1): 34–37. doi: 10.1016/j.jbspin.2012.03.004.

18. Micu MC, Micu R, Surd S et al. TNF-α inhibitors do not impair sperm quality in males with ankylosing spondylitis after short-term or long-term treatment. Rheumatology 2014; 53 (7): 1250–1255. doi: 10.1093/rheumatology/keu007.

19. Villiger PM, Caliezi G, Cottin V et al. Effects of TNF antagonists on sperm characteristics in patients with spondyloarthritis. Ann Rheum Dis 2010; 69 (10): 1842–1844. doi: 10.1136/ard. 2009.127423.

20. Ramonda R, Foresta C, Ortolan A et al. Influence of tumor necrosis factor α inhibitors on testicular function and semen in spondyloarthritis patients. Fertil Steril 2014; 101 (2): 359–365. doi: 10.1016/j.fertnstert.2013.10.048.

21. Grosen A, Bungum M, Christensen LA et al. Semen quality and sperm DNA Integrity in patients with severe active inflammatory bowel disease and effects of tumour necrosis factor-alpha inhibitors. J Crohns Colitis 2018. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjy198.

22. Said TM, Agarwal A, Falcone T et al. Infliximab may reverse the toxic effects induced by tumor necrosis factor alpha in human spermatozoa: an in vitro model. Fertil Steril 2005; 83 (6): 1665–1673. doi: 10.1016/j.fertnstert.2004.11.068.

23. Dejaco C, Mittermaier C, Reinisch W et al. Azathioprine treatment and male fertility in inflammatory bowel disease. Gastroenterology 2001; 121 (5): 1048–1053.

24. Leroy C, Rigot JM, Leroy M et al. Immunosuppressive drugs and fertility. Orphanet J Rare Dis 2015; 10: 136. doi: 10.1186/ s13023-015-0332-8.

25. Palomba S, Sereni G, Falbo A et al. Inflammatory bowel diseases and human reproduction: a comprehensive evidence-based review. World J Gastroenterol 2014; 20 (23): 7123–7136. doi: 10.3748/wjg.v20.i23.7123.

26. Masuda H, Fujihira S, Ueno H et al. Ultrastructural study on cytotoxic effects of cyclosporine A in spermiogenesis in rats. Med Electron Microsc 2003; 36 (3): 183–191. doi: 10.1007/s00795-003-0213-4.

27. Türk G, Ateşşahin A, Sönmez M et al. Lycopene protects against cyclosporine A-induced testicular toxicity in rats. Theriogenology 2007; 67 (4): 778–785. doi: 10.1016/j.theriogenology.2006.10.013.

28. Bouloux PM, Wass JA, Parslow JM et al. Effect of cyclosporin A in male autoimmune infertility. Fertil Steril 1986; 46 (1): 81–85.

29. Sakamoto Y, Matsumoto T, Kumazawa J. Cell-mediated autoimmune response to testis induced by bilateral testicular injury can be suppressed by cyclosporin A. J Urol 1998; 159 (5): 1735–1740. doi: 0.1097/00005392-199805000-00103.

30. Latif T, Kold Jensen T, Mehlsen J et al. Semen quality as a predictor of subsequent morbidity: a danish cohort study of 4,712 men with long-term follow-up. Am J Epidemiol 2017; 186 (8): 910–917. doi: 10.1093/aje/kwx067.

31. Omu AE. Sperm parameters: paradigmatic index of good health and longevity. Med Princ Pract 2013; 22 (Suppl 1): 30–42. doi: 10.1159/000354208.

32. Kobayashi H, Tamura K, Tai T et al. Semen cryopreservation as an oncofertility treatment in 122 Japanese men with cancer: a decade-long study. Reprod Med Biol 2017; 16 (4): 320–324. doi: 10.1002/rmb2.12044.

33. Maslow AH. A theory of human motivation. Psychol Rev 1943; 50 (4): 370–396. doi: 10.1037/h0054346.

34. Šrámková T. Sexuologie pro zdravotníky. Praha: Galén 2015.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 2

2019 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se