Urolitiáza u pacientů s idiopatickými střevními záněty


Autoři: V. Teplan;  M. Lukas
Působiště autorů: IBD Clinical and Research Centre, ISCARE Lighthouse and 1st Medical Faculty of Charles University, Prague
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2015; 69(6): 561-569
Kategorie: IBD: přehledová práce
doi: 10.14735/amgh2015561

Souhrn

Zánětlivá onemocnění střeva jsou typicky doprovázena průjmy a malabsorpcí, což představuje predisponující faktory pro tvorbu ledvin­ných kamenů. Prevalence urolitiázy činí kolem 1,5– 5 %, ale u nemocných po resekci střeva 3,7– 16 %. Enterická hyperoxalurie je častou komplikací zánětlivých onemocnění střeva, ileální resekce a Roux-En-Y –  gastického bypas­su a je známou příčinou nefrolitiázy a nefrokalcinózy. Nadbytek oxalátů je primárně vylučován ledvinami. Zvýšené močové vylučování oxalátů vede k zvýšené saturaci moči Ca oxaláty, agregaci krystalů a vzniku urolitiázy či nefrokalcinózy. Prevence oxalátové litiázy zahrnuje vedle zvýšeného příjmu tekutin perorální podávání citrátu, magnézia, suplementu Ca, nutričně bilanční nízkooxalátové nízkotučné diety a též bio­logické ovlivnění střevní flóry (Oxalobacter formigenes, Bifidobacterium lactis apod.). Nové léčebné postupy u nemocných se zánětlivými onemocněními střeva zásadním způsobem změnily průběh onemocnění. Zda však tato příznivá změna ovlivní prevalenci a rizikové faktory pro tvorbu močových kamenů, není dosud známo.

Klíčová slova:
zánětlivá onemocnění střeva –  urolitiáza –  hyperoxalurie –  střevní flora –  prevence

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

 Doručeno:
20. 11. 2015

Přijato:
27. 11. 2015


Zdroje

1. Romanko I, Lukas M, Bortlik M. New ap­proaches in the fol­low-up of patients suf­fer­ing from inflam­matory bowel disease. Gastroent Hepatol 2015; 69(5): 441– 448. doi: 10.14735/ amgh2015441.

2. Manganiotis AN, Ban­ner MP, Malkowicz SB. Urologic complications of Crohn’s dis­-ease. Surg Clin North Am 2001; 81(1): 197– 215.

3. Ban­ner MP. Genitourinary complications of inflam­matory bowel disease. Radiol Clin North Am 1987; 25(1): 199– 209.

4. Knudsen L, Marcus­sen H, Fleckenstein P et al. Urolithiasis in chronic inflam­matory bowel disease. Scand J Gastroenterol 1978; 13(4): 433– 436.

5. McLeod RS, Churchill DN. Ultrolithiasis complicat­ing inflam­matory bowel disease. J Urol 1993; 148(2): 974– 978.

6. Maratka Z, Nedbal J. Urolithiasis as a complication of the surgical treatment of ulcerative colitis. Gut 1964; 5: 214– 217.

7. Worcester EM. Stones due to bowel dis­ease. In: Coe FL, Favus MJ, Pak CYC et al (eds). Kidney stones: medical and surgical management. Philadelphia: Lippincott-Raven 1996: 883– 904.

8. Deren JJ, Porush JG, Levitt MF et al. Nephrolithiasisas a complication of ulcerative colitis and regional enteritis. Ann Intern Med 1962; 56: 843– 853.

9. Robertson WG, Peacock M, Baker M et al. Studies on the prevalence and epidemiology of urinary stone disease in men in Leeds. Br J Urol 1983; 55(6): 595– 598.

10. Curhan GC, Rimm EB, Wil­lett WC et al. Regional variation in nephrolithiasis incidence and prevalence among United States men. J Urol 1994; 151(4): 838– 841.

11. Soucie JM, Thun MJ, Coates RJ. Demographic and geographic variability of kidney stones in the United States. Kidney Int 1994; 46(3): 893– 899.

12. Parks JH, Worcester EM, O’Con­nor RC et al. Urine stone risk factors in nephrolithiasis patients with and without bowel disease. Kidney Int 2003; 63(1): 255– 265.

13. McCon­nell N, Campbell S, Gil­landers I et al. Risk factors for develop­ing renal stones in inflam­matory bowel disease. BJU Int 2002; 89: 835– 841.

14. Ishii G, Nakajima K, Tanaka N et al. Clinical evaluation of urolithiasis in Crohn’s dis­ease. Int J Urol 2009; 16(5): 477– 480. doi: 10.1111/ j.1442-2042.2009.02285.x.

15. Gustavs­son A, Halfvarson J, Magnuson A et al. Long-term colectomy rate after intensive intravenous corticosteroid therapy for ulcerative colitis prior tothe im­munosuppres­sive treatment era. Am J Gastroenterol 2007; 102(11): 2513– 2519.

16. Filippi J, Al­len PB, Hebuterne X et al. Does anti-TNF therapy reduce the requirement for surgery in ulcerative colitis? A systematic review. Curr Drug Targets 2011; 12(10): 1440– 1447.

17. Shen B, Remzi FH, Oikonomou IK et al. Risk factors for low bone mass in patients with ulcerative colitis fol­low­ing ileal pouch-anal anastomosis. Am J Gastroenterol 2009; 104(3): 639– 646. doi: 10.1038/ ajg.2008.78.

18. Oikonomou IK, Fazio VW, Remzi FH et al. Risk factors for anemia in patients with ileal pouch-anal anastomosis. Dis Colon Rectum 2007; 50(1): 69– 74.

19. Kuisma J, Luukkonen P, Jarvinen H et al. Risk of osteopenia after proctocolectomy and ileal pouch-anal anastomosis for ulcerative colitis. Scand J Gastroenterol 2002; 37(2): 171– 176.

20. Ben­nett RC, Hughes ES. Urinary calculi and ulcerative colitis. Br Med J 1972; 2(5812): 494– 496.

21. Knudsen L, Marcus­sen H, Fleckenstein P et al. Urolithiasis in chronic inflam­matory bowel disease. Scand J Gastroenterol 1978; 13(4): 433– 436.

22. Gelzayd EA, Breuer RI, Kirsner JB. Nephrolithiasis in inflam­matory bowel disease. Am J Dig Dis 1968; 13(12): 1027– 1034.

23. Ken­nedy HJ, Al-Dujaili EA, Edwards CR et al. Water and electrolyte balance in subjects with a permanent ileostomy. Gut 1983; 24(8): 702– 705.

24. Watts RW. Primary hyperoxaluria type I. QJM 1994; 87(10): 593– 600.

25. Robijn S, Hoppe B, Vervat BA et al. Hyper­oxaluria: a gut-kidney axis? Kidney Int 2011; 80(11): 1146– 1158. doi: 10.1038/ ki.2011.287.

26. Streit J, Tran-Ho L, Konigsberger E. Solubility of the three calcium oxalate hydrates in sodium chloride solutions and urine-like liquors. Monatsh Chem Chem Mon 1998; 129: 1225– 1236.

27. Asplin JR. Hyperoxaluric calcium nephrolithiasis. Endocrinol Metab Clin North Am 2002; 31(4): 927– 949.

28. Earnest DL. Enteric hyperoxaluria. Adv Intern Med 1979; 24: 407– 427.

29. Wil­liams HE. Oxalic acid and the hyper­oxaluric syndromes. Kidney Int 1978; 13(5): 410– 417.

30. Molodecky NA, Soon IS, Rabi DM et al. Increas­ing incidence and prevalence of the inflam­matory bowel diseases with time, based on systematic review. Gastroenterology 2012; 142(1): 46– 54. doi: 10.1053/ j.gastro.2011.10.001.

31. Lichtenstein GR, Feagan BG, Cohen RD et al. Serious infection and mortality in patients with Crohn’s disease: more than 5 years of fol­low-up in the TREAT registry. Am J Gastroenterol 2012; 107(9): 1409– 1422. doi: 10.1038/ ajg.2012.218.

32. Aber­ra FN, Lichtenstein GR. Methods to avoid infections in patients with inflam­matory bowel disease. Inflamm Bowel Dis 2005; 11(7): 685– 695.

33. Nguyen GC, Munsell M, Har­ris ML. Nationwide prevalence and prognostic significance of clinical­ly dia­gnosable protein-calorie malnutrition in hospitalized inflam­matory bowel disease patients. Inflamm Bowel Dis 2008; 14(8): 1105– 1111. doi: 10.1002/ ibd.20429.

34. Ananthakrishnan AN, McGinley EL. Infection-related hospitalizations are as­sociated with increased mortality in patients with inflam­matory bowel diseases. J Crohn Colitis 2013; 7(2): 107– 112. doi: 10.1016/ j.crohns.2012.02.015.

35. Naganuma M, Kunisaki R, Yoshimura N et al. A prospective analysis of the incidence of and risk factors for opportunistic infections in patients with inflam­matory bowel disease. J Gastroenterol 2012; 48(5): 595– 600. doi: 10.1007/ s00535-012-0686-9.

36. Peyrin-Biroulet L, Pil­lot C, Ous­salah A et al. Urinary tract infections in hospital­ized inflam­matory bowel disease patients: a 10-year experience. Inflamm Bowel Dis 2012; 18(4): 697– 702. doi: 10.1002/ ibd.21777.

37. Pardi DS, Tremaine WJ, Sandborn WJ et al. Renal and urologic complications of inflam­matory bowel disease. Am J Gastroenterol 1998; 93(4): 504– 514.

38. Primas C, Novacek G, Schweiger K et al. Renal insuf­ficiency in IBD –  prevalence and pos­sible pathogenetic aspects. J Crohn Colitis 2013; 7(12): 630– 634. doi: 10.1016/ j.crohns.2013.05.001.

39. Cury D, Moss A, Schor N. Nephrolithiasis in patients with inflam­matory bowel disease in the com­munity. Int J Nephrol Renovasc Dis 2013; 6: 139– 142. doi: 10.2147/ IJNRD.S45466.

40. Huang V, Mishra R, Thanabalan R et al. Patient awareness of extraintestinal manifestations of inflam­matory bowel disease. J Crohn Colitis 2013; 7(8): 318– 324. doi: 10.1016/ j.crohns.2012.11.008.

41. Kornbluth A, Hayes M, Feldman S et al. Do guidelines matter? Implementation of the ACG and AGA osteoporosis screen­ing guidelines in inflam­matory bowel disease (IBD) patients who meet the guidelines’ criteria. Am J Gastroenterol 2006; 101(7): 1546– 1550.

42. Mokhmalji H, Braun PM, Martinez Portil­­lo FJ et al. Percutaneous nephrostomy versus ureteral stents for diversion of hydronephrosis caused by stones: a prospective, randomized clinical trial. J Urol 2001; 165(4): 1088– 1092.

43. Pearle MS, Pierce H, Mil­ler GL et al. Optimal method of urgent decompres­sion of the col­lect­ing system for obstruction and infection due to ureteral calculi. J Urol 1998; 160(4): 1260– 1264.

44. Wenzler DL, Kim SP, Rosevear HM et al. Success of ureteral stents for intrinsic ureteral obstruction. J Endourol 2008; 22(2): 295– 300. doi: 10.1089/ end.2007.0201.

45. Yos­sepowitch O, Lifshitz DA, Dekel Y et al. Predict­ing the success of retrograde stent­ing for manag­ing ureteral obstruction. J Urol 2001; 166(5): 1746– 1749.

46. Sam­mon JD, Ghani KR, Karakiewicz PI et al. Temporal trends, practice patterns, and treatment outcomes for infected upper urinary tract stones in the United States. Eur Urol 2013; 64(1): 85– 92.

47. Larsen S, Bendtzen K, Nielsen OH. Extraintestinal manifestations of inflam­matory bowel disease: epidemiology, dia­gnosis, and management. Ann Med Mar 2010; 42(2): 97– 114. doi: 10.3109/ 07853890903559724.

48. Danese S, Semeraro S, Papa A et al. Extraintestinal manifestations in inflam­matory bowel disease. World J Gastroenterol 2005; 11(46): 7227– 7236.

49. Rothfuss KS, Stange EF, Her­rlinger KR. Extraintestinal manifestations and complications in inflam­matory bowel diseases. World J Gastroenterol 2006; 14(30): 4819– 4831.

50. Bernstein CN, Blanchard JF, Rawsthorne Pet al. The prevalence of extraintestinal dis-eases in inflam­matory bowel disease: a population-based study. Am J Gastroenterol 1996; 96(4): 1116– 1122.

51. Ricart E, Panaccione R, Loftus EV Jr et al. Autoim­mune disorders and extraintestinal manifestations in first-degree familial and sporadic inflam­matory bowel disease: a case-control study. Inflamm Bowel Dis 2004; 10(3): 207– 214.

52. Mendoza JL, Lana R, Taxonera C et al. Extraintestinal manifestations in inflam­matory bowel disease: dif­ferences between Crohn’s disease and ulcerative colitis. Med Clin (Barc) 2005; 125(8): 297– 300.

53. Pardi DS, Tremaine WJ, Sandborn WJ et al. Renal and urologic complications of inflam­matory bowel disease. Am J Gastroenterol 1998; 93(4): 504– 514.

54. Ser­ra I, Ol­ler B, Mañosa M et al. Systemic amyloidosis in inflam­matory bowel disease: retrospective study on its prevalence, clinical presentation and outcome. J Crohns Colitis Sep 2010; 4(3): 269– 274. doi: 10.1016/ j.crohns.2009.11.009.

55. Basturk T, Ozagari A, Ozturk T et al.Crohn‘s disease and secondary amyloidosis: early complication? A case report and review of the literature. J Ren Care 2009; 35(3): 147– 150. doi: 10.1111/ j.1755-6686.2009.00106.x.

56. Peeters AJ, van den Wall Bake AW, Daha MRet al. Inflam­matory bowel disease and ankylos­ing spondylitis as­sociated with cutaneous vasculitis, glomerulonephritis, and circulat­ing IgA im­mune complexes. Ann Rheum Dis 1990; 49(8): 638– 640.

57. Shaer AJ, Stewart LR, Cheek DE et al. IgA antiglomerular basement membrane nephritis as­sociated with Crohn‘s disease: a case report and review of glomerulonephritis in inflam­matory bowel disease. Am J Kidney Dis 2003; 41(5): 1097– 1109.

58. Kreisel W, Wolf LM, Grotz W et al. Renal tubular damage: an extraintestinal manifestation of chronic inflam­matory bowel disease. Eur J Gastroenterol Hepatol 1996; 8(5): 461– 468.

59. Lukas M, Bortlík M, Novotný A et al. Nefrotoxicita mesalazinu při dlouhodobé léčbě ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Čes a Slov Gastroent 1999; 53(5): 135– 139.

60. Pak CY. Medical management of urinary stone disease. Nephron Clin Pract 2004; 98(2): c49– c53.

61. Kato Y, Yamaguchi S, Yachiku S et al. Changes in urinary parameters after oral administration of potas­sium-sodium citrate and magnesium oxide to prevent urolithiasis. Urology 2004; 63(1): 7– 11.

62. Mas­sey L. Magnesium therapy for nephrolithiasis. Magnes Res 2005; 18(2): 123– 126.

63. Siener R, Schade N, Nocolay C et al. The ef­ficacy of dietary intervention on urinary risk factors for stone formation in recur­rent calcium oxalate stone patients. J Urol 2005; 173(5): 1601– 1605.

64. Stewart CS, Duncan SH, Cave DR. Oxalobacter formigenes and its role in oxalate metabolism in the human gut. FEMS Microbio­l Lett 2004; 230(1): 1– 7.

65. Delvecchio FC, Preminger GM. Medical management of stone disease. Curr Opin Urol 2003; 13(3): 229– 233.

66. Duncan SH, Richardson AJ, Kaul P et al. Oxalobacter formigenes and its potential role in human health. Appl Environ Microbio­l 2002; 68(8): 3841– 3847.

67. Hoppe B, von Unruh G, Laube N et al. Oxalate degrad­ing bacteria: new treatment option for patients with primary and secondary hyperoxaluria? Urol Res 2005; 33(5): 372– 375.

68. Campieri C, Campieri M, Bertuzzi V et al. Reduction of oxaluria after an oral course of lactic acid bacteria at high concentration. Kidney Int 2001; 60(3): 1097– 1105.

69. Lieske JC, Goldfarb DS, De Simone C et al. Use of a probio­tic to decrease enteric hyperoxaluria. Kidney Int 2005; 68(3): 1244– 1249.

70. Mittal RD, Kumar R, Bid HK et al. Ef­fect of antibio­tics on Oxalobacter formigenes colonization of human gastrointestinal tract. J Endourol 2005; 19(1): 102– 106.

71. Sidhu H, Hoppe B, Hes­se A et al. Absence of Oxalobacter formigenes in cystic fibrosis patients: a risk factor for hyperoxaluria. Lancet 1998; 352(9133): 1026– 1029.

72.Troxel SA, Sidhu H, Kaul P et al. Intestinal Oxalobater formigenes colonisation in calcium oxalate stone formers and its relation to urinary oxalate. J Endourol 2003; 17(3): 173– 176.

73. Hoppe B, Leumann E, von Unruh G et al. Dia­gnostic and therapeutic approaches in patients with secondary hyperoxaluria. Front Biosci 2003; 8: e437– e443.

74. Can­non JP, Lee TA, Bolanos JT et al. Pathogenic relevance of Lactobacil­lus: a retrospective review of over 200 cases. Eur J Clin Microbio­l Infect Dis 2005; 24(1): 31– 40.

75.Vaidyanathan S, von Unruh GE, Watson ID et al. Hyperoxaluria, hypocitraturia, hypomagnesiuria, and lack of intestinal colonisation by Oxalobacter formigenes in a cervical spinal cor injury patients with suprapublic cystostomy, short bowel, and nephrolithiasis. Scienfific World J 2006; 6(6): 2403– 2410.

76. Prezioso D, Strazzul­lo P, Lotti T et al. Dietary tratment of urinary risk factors for renal stone formation. A review of CLU Work­ing Group. Arch Ital Urol Androl 2015; 87(2): 105– 120. doi: 10.4081/ aiua.2015.2.105.

77. Nazzal L, Puri S, Goldfarb DS. Enteric hyperoxaluria: an important cause of end-stage kidney disease. Nephrol Dial Transplant 2015; pii: gfv005.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více