Ursodeoxycholová kyselina (Ursosan® tobolky)


Autoři: M. Lukáš
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE I. V. F. a.  s.
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2015; 69(6): 588
Kategorie: Lékový profil
doi: 10.14735/amgh2015588

„Šedesátiletý vývoj klinické praxe –  od choleretického efektu, přes hepatoprotektivní vliv až k imunomodulačním účinkům.“

Ursodeoxycholová kyselina (UDCA) se vyskytuje ve vysokých koncentracích ve žluči medvědovitých šelem (Ursidae), ve stopovém množství také v lidské žluči. Její existence v živočišné říši byla poprvé popsána již v roce 1902 švédským badatelem O. Hammarstenem. Příznivé účinky UDCA byly využívány nevědomky už ve starověku, kdy oblíbeným lékem pro léčení trávicích neduhů byla sušená medvědí žluč. V roce 1936 byla definována přesná chemická struktura této žlučové kyseliny.

UDCA je strukturálním izomerem (3α, 7β-dihydroxy-5 β-cholanová kyselina) kyseliny chenodeoxycholové (CDCA) (3α, 7α-dihydroxy-5 β-cholanová kyselina). UDCA je v játrech tvořena z kyseliny 7-ketolitocholové, která vzniká ve střevě bakteriálním působením na CDCA. Narozdíl od většiny žlučových kyselin je UDCA prosta jakýchkoliv toxických účinků na jaterní buňky.

Výrazné hydrofilní vlastnosti UDCA umožňují snadné vytvoření smíšených a netoxických micel, jejichž jádro je tvořeno toxickou CDCA a obalem, resp. zevní vrstvou je UDCA. Důmyslná struktura smíšených micel minimalizuje toxický vliv CDCA na jaterní buňky a současně je zabezpečen příznivý efekt na buněčné membrány. Tento mechanizmus se uplatňuje v léčbě intrahepatálních cholestatických syndromů. Smíšené micely umožňují postupnou disperzifikaci cholesterolových krystalů a v ně­kte­rých případech kompletní disoluci cholesterolových konkrementů.

UDCA byla v roce 1957 uvedena na trh jako choleretikum. Zásadní změna v klinickém využití UDCA se odehrála na počátku 70. let minulého století, kdy se stala základem tzv. disoluční terapie u nemocných s cholesterolovými konkrementy ve funkčním žlučníku. V éře před rozvojem laparoskopické chirurgie byla varianta disoluční léčby hojně rozšířena, avšak s relativně malým efektem. V současné době je postavení disoluční léčby pouze okrajové, jde především o paliativní opatření u nemocných s vysokým operačním rizikem a jinak neřešitelnou cholesterolovou cholelitiázou. V polovině 80. let se v klinické praxi začaly využívat „hepatoprotektivní“ vlastnosti UDCA, a to především u nemocných s primární biliární cirhózou. V 90. letech došlo k dalšímu posunu indikací k léčbě UDCA na primární sklerózující cholangitidu a autoimunitní hepatitidu. V těchto indikacích se vedle „hepatoprotektivního“ vlivu využívá efekt imunomodulační.

V současné době je široce diskutován potenciál UDCA v léčení nealkoholické jaterní steatohepatitidy nebo jako profylaktické terapie komplikující dysplazie a/ nebo karcinomu u nemocných s ulcerózní kolitidou. Speciální indikací pro terapii UDCA je refluxní (reaktivní) gastritida, která je následkem biliózního duodenogastrického refluxu.

V jedné želatinové tobolce je 250 mg účinné látky. Při disoluci cholesterolových konkrementů se používá dávka 10 mg/ kg, tj. 2– 5 tobolek denně v jedné večerní dávce, dlouhodobě až po několik let. Při léčbě intraheptální cholestázy různé provenience je doporučena dávka UDCA 10– 15 mg/ kg, obvykle rozdělná do 2– 3 denních dávek. V léčbě refluxní gastritidy je doporučena jedna tobolka denně po dobu 2– 3 týdnů. U dětí s cystickou fibrózou s postižením jater a žlučových cest je doporučena dávka 20 mg/ kg na začátku terapie s následným zvýšením na 30 mg/ kg podávaná rozděleně ve 2– 3 dílčích dávkách. Nežádoucí účinky jsou relativně vzácné. Protože není dostatek informací o užití UDCA v prvním trimestru gravidity a v preklinických studiích byl potvrzen teratogenní efekt léčiva ve vysokých dávkách podávaných březím myším, je první trimester gravidity považován za relativní kontraindikaci k léčbě. V dalším průběhu gravidity musí být zvážen přínos terapie s potenciálními nežádoucími účinky léčby. Kojení při terapii UDCA je bez omezení. Na českém trhu je UDCA dostupná již od roku 1992.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s.

Jankovcova 1569/2c

170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz


Zdroje

1. Makino I, Tanaka H. From choleretic to an immunomodulator: historical review of ursodeoxycholic acid as a medicament. J Gastroenterol Hepatol 1998; 13(6): 659– 664.

2. Roma MG, Toledo FD, Boaglio AC. Ursodeoxycholic acid in cholestasis: linking action mechanic to therapeutic application. Clin Sci (Lond) 2011; 121(12): 523– 544. doi: 10.1042/ CS20110184.

3. Souhrn údajů o přípravku. URSOSAN, 250 mg, tvrdé tobolky, Sp. zn. sukls21251/ /2014. 1– 6.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se