Odcházení


Autoři: J. Martínek
Působiště autorů: Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2015; 69(5): 405-406
Kategorie: Editorial

Vážení čtenáři,

Jako koeditor nového čísla našeho časopisu jsem požádal několik svých kamarádů, Ph.D. studentů či jinak spřízněných osob, aby do našeho časopisu přispěli články. Tito lidé své články napsali a vy si je můžete přečíst. Já jim všem za jejich aktivitu děkuji, stejně jako všem ostatním, kteří na moji prosbu o sepsání článků reagovali v letech 2011–2015. Tímto způsobem tedy pracuji již pátým rokem, neboť v roce 2011 jsem se stal členem redakční rady Gastroenterologie a hepatologie s tím, že mi byla svěřena gesce nad číslem věnovaným klinické a experimentální gastroenterologii.


Bohužel, nepřibližujeme se stavu, který byl na prvních zasedáních redakční rady v roce 2011 komentován jako žádoucí, tj. kdy by koeditor vybíral ze spontánně došlých článků, které by samozřejmě prošly sítem recenzního řízení (selekce kvality) a pouze jejich menšinu by koeditor aktivně poptával. Chronický nedostatek článků, a tudíž chronický nedostatek aktivních pisatelů, je zvláště po ne zcela rozumném rozšíření rozsahu našeho časopisu velkým problémem. Podobně jako já pracují i ostatní kolegové z redakční rady.

Autoři musejí být nějak motivováni, aby do časopisu přispívali. Motivace mohou být různorodé. Mezi motivační důvody patří povinnost publikovat článek v předatestační přípravě, hodnocení publikační aktivity na univerzitách a fakultách, prestiž, vliv na chod medicíny, dobrý pocit, event. finanční odměna. Pokud např. publikuje autor v zavedeném impaktovaném časopise, ví, že se mu počítají jakési body do jeho životopisu, že jeho článek bude dostupný v celosvětové databázi PubMed, a tudíž bude čten i citován širokou mezinárodní veřejností. Je známou pravdou, že publikace v časopisu bez impakt faktoru nepřináší autorovi v zásadě žádnou výhodu, notabene pokud publikace není ani v databázi PubMed.

Nedostatek (kvalitních) článků v našem časopise má mnoho různorodých příčin. Je zřejmé, že originální vědecké práce s ambicí na vysoký impakt budou autoři preferenčně zasílat do kvalitních mezinárodních časopisů a časopis český bude sloužit k publikacím originálních sdělení spíše třetí či čtvrté kategorie. Totéž platí i pro mnohé souhrnné články či kazuistiky. Na druhou stranu lze v našem časopise publikovat předběžné výsledky, pilotní experimenty, regionálně zajímavé analýzy či souhrnné články. Nezbytné je jediné – pokusit se o změnu systému tak, aby byli autoři motivováni a sami aktivně zasílali své příspěvky.

K takovému stavu je pak nutná široká shoda mezi českými i slovenskými autoritami. Lze si např. představit, že šéfové klinik a primáři oddělení budou své mladší kolegy či žáky úkolovat sepsáním článků (třeba i v angličtině), což představuje jistě vhodný trénink Ph.D. studentů či mladých lékařů nejen na akademických pracovištích. Myslím, že každý lékař by měl být schopen napsat odborný článek. Když pro nic jiného, každý si alespoň zkusí, že napsat jakýkoliv článek není nic jednoduchého. Pamatuji si, že podobnou strategii jsem zvolil jako primář oddělení v Mladé Boleslavi, kde mí lékaři napsali několik článků, které byly posléze publikovány. Ze zpětného pohledu jsem přesvědčen, že tuto tehdy spíše negativně vnímanou aktivitu vidí nyní moji bývalí kolegové pozitivně a že jí porozuměli. Příkladem kvalitního článku z neakademického prostředí je např. aktuální článek dr. Procházky z jablonecké nemocnice.

Široká shoda na koncepci časopisu a široká vůle aktivně přispívat však chybí, a to dlouhodobě. Stavu nepřispívá ani skutečnost, kdy některá pracoviště časopis ignorují či neveřejně „bojkotují“, tu a tam vznikne časopis nový, což danému stavu nepřispívá. I toto má své důvody a mnohá pracoviště např. nemusejí souhlasit s koncepcí časopisu či s jeho personálním vedením. V časopise se, bohužel, občas objeví komerční sdělení, které se tváří jako článek (naštěstí se včasným zásahem podařilo zabránit publikaci těchto „pseudočlánků“) a přemíra neodborných sdělení (Zprávy z akcí) vč. komerčně sice zajímavého, odborně však kontroverzního Lékového profilu. Kontroverzně jsou vnímány i souhrnné články z interní medicíny (je zde málo časopisů věnujících se vnitřnímu lékařství?) či překlady česky napsaných článků do angličtiny. Je opravdu smysluplné překládat česky napsaný článek do českého časopisu do angličtiny? Kvalitu překladu ponechám stranou, ale nebylo by lepší poptat přímo ang­licky psané články? Osobně jsem se nikdy neuchýlil k tomu, abych napsal odborný článek česky a pak si jej nechal přeložit do angličtiny.

Ať tak či onak, po pěti letech práce ve funkci koeditora jsem dospěl k přesvědčení, že bude vhodné přenechat místo někomu jinému a rozhodl jsem se opustit post koeditora k 30. listopadu 2015. Bylo mi ctí pro náš časopis pracovat a přeji mu do budoucna vše dobré.

Děkuji kolegům z redakční rady za výtečnou spolupráci, je nepochybné, že časopis se za posledních pět let posunul o velký krok kupředu. Doufám však v to, že aktuální „fáze plateau“ se změní a časopis se opět začne kamsi posouvat. Kam? Ke stavu, kdy bude jasné, kam chceme náš časopis směřovat – buď odborný, event. dvojjazyčný časopis, jehož cílem by bylo získání nejen členství v PubMed, ale též zisk impakt faktoru, tím pádem i jistou mezinárodní i vyšší domácí prestiž provázenou vysokou odbornou kvalitou nebo postgraduálně zaměřený časopis s omezením originálních příspěvků a event. diskuzí nad honorováním špičkových autorů.

doc. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF

koeditor sekce klinická a experimentální gastroenterologie

jan.martinek@volny.cz

Poděkování

Jménem redakční rady bych chtěl doc. MUDr. Janu Martínkovi, Ph.D., AGAF poděkovat za několikaletou výbornou spolupráci při koordinaci srpnových čísel časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Přestože se s mnoha jeho tvrzeními neztotožňuji, respektuji jeho rozhodnutí ukončit naši redakční spolupráci. Přeji bývalému koeditorovi našeho časopisu hodně úspěchů v další práci.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

šéfredaktor časopisu

milan.lukas@email.cz


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 5

2015 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se