Porovnání účinnosti kolonické kapslové endoskopie a kolonoskopie v detekci polypů a karcinomů tlustého střeva a konečníku – multicentrická, prospektivní, cross-over studie


The efficiency of colonic capsule endoscopy in detection of colorectal polyps and cancers compared to colonoscopy – multicenter, prospective, cross-over study

The national colorectal cancer screening program has been running in the Czech Republic (CR) since 2000. It is based on an examination by faecal occult blood test (FOBT) and colonoscopy. In 2012 the target population coverage reached the level of 25.8%. The European guidelines set the acceptable participation rate to at least 45%, and the recommended aim is 65%. For this reason, other screening modalities are examined. Capsule colonoscopy is one of these possible methods. In CR, a multicentre study has been running since 2011. Its interim analysis is presented here. The main aim of the study was to assess the accuracy of second-generation capsule colonoscopy (CCE2) in detection of colorectal neoplasia (polyps, adenomas, cancers) in comparison to colonoscopy (OC). The secondary aims were: comparison of colon cleansing, number of complications and target population acceptance of both methods (CCE2 and OC).

Material and methods:
Individuals examined prospectively in years 2011–2014 at four specialized endoscopy centres by capsule colonoscopy and optical colonoscopy (standard method) were enrolled. Only the “screening population” was included: asymptomatic persons aged over 50, with no personal or familial history of colorectal neoplasia. The primary outcomes were the accuracy of detection of all polyps; polyps ≥ 6 mm and ≥ 10 mm; adenomas ≥ 10 mm and cancers. Colon cleansing was grouped to adequate and inadequate. Complications were assessed as serious (bleeding, perforation) and mild. Acceptance of the methods was evaluated based on a patient questionnaire filled in after both procedures (CCE2 and OC) were finished.

Results:
In total, 203 individuals (109 men, 54%; 94 women, 46%; mean age 59 years) were enrolled. 175 (86%) of them underwent the complete examination and were further analysed. During optical colonoscopy polyps were diagnosed in 83 persons (47%), polyps ≥ 6 mm and ≥ 10 mm in 25 (14%) and 11 (6%) patients, respectively. In 40 (23%) patients the adenoma was diagnosed, in seven (4%) its size was ≥ 10 mm. The sensitivity of CCE2 for polyps ≥ 6 mm and ≥ 10 mm and adenomas ≥ 10 mm reached 76%, 91% and 100%, respectively. The specificity for polyps ≥ 6 mm and ≥ 10 mm was 97% and 98%, respectively. Only one cancer was diagnosed at both CCE2 and OC. There were no serious complications registered. Adequate colon cleansing was achieved in 87% (CCE2) and 91% (OC) individuals. 46% of people preferred colon capsule as the primary screening test.

Conclusion:
Colon capsule is a safe, non-invasive and sensitive method for diagnosis of colorectal neoplasia. It is acceptable as the primary test for colorectal cancer screening.

Key words:
colorectal cancer – adenoma – colonic capsule – optical colonoscopy

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Submitted:
5. 5. 2014

Accepted:
6. 6. 2014


Autoři: M. Zavoral 1;  O. Májek 2;  I. Tachecí 3;  M. Beneš 4,5;  P. Drastich 4,5;  G. Vojtěchová 1;  J. Martínek 1,4;  M. Voška 1;  J. Bureš 3;  J. Špičák 4;  Š. Suchánek 1
Působiště autorů: Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN, Praha 1;  Institut biostatistiky a analýz, LF a PřF MU, Brno 2;  II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové 3;  Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha 4;  G. E. P. Clinic, s. r. o., Praha 5
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2014; 68(3): 218-224
Kategorie: Významné výročí: původní práce

Práce je věnována památce prof. MUDr. Zdeňka Mařatky, DrSc. u příležitosti 100. výročí jeho narození.

Souhrn

Národní program screeningu kolorektálního karcinomu probíhá v České republice (ČR) od roku 2000. Je založen na vyšetření testem na okultní krvácení do stolice a kolonoskopií. V roce 2012 činilo pokrytí cílové populace 25,8 %. Evropská doporučení ustanovují efektivní pokrytí na minimálně 45 %, ideálně však 65 %. Z toho důvodu je zkoumán přínos dalších screeningových modalit. V ČR probíhá od roku 2011 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie, jejíž průběžné výsledky jsou v tomto textu prezentovány. Hlavním cílem studie je určit přesnost druhé generace kolonické kapsle (colon capsule endoscopy – CCE2) při detekci polypů a karcinomů kolorekta v porovnání s optickou kolonoskopií (optical colonoscopy – OC). Mezi další cíle patří porovnání úrovně střevní přípravy, počtu komplikací a akceptovatelnosti CCE2 a OC u screeningové populace.

Materiál a metody:
Do prospektivní studie byli zařazeni jedinci vyšetření v letech 2011–2014 ve čtyřech endoskopických pracovištích v ČR kapslovou kolonoskopií a následně optickou kolonoskopií (standardní metoda). Vyšetřovaní splňovali podmínku screeningové populace: asymptomatičtí, starší 50 let, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie. Primárními sledovanými parametry byla detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů. Úroveň střevní přípravy byla hodnocena jako adekvátní a neadekvátní. Komplikace byly hodnoceny jako závažné (krvácení, perforace) a nezávažné. Akceptovatelnost metod byla posuzována na základě dotazníku, který pacienti vyplnili po obou vyšetřeních.

Výsledky:
Celkem bylo vyšetřeno 203 jedinců (109 mužů, 54 %; 94 žen, 46 %; průměrný věk 59 let), z toho 175 (86 %) mělo kompletní vyšetření a bylo dále analyzováno. Polypy byly diagnostikovány během OC celkem u 83 jedinců (47 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 25 (14 %), resp. u 11 (6 %) osob. U 40 (23 %) vyšetřovaných byl nalezen adenom, u sedmi (4 %) byla velikost ≥ 10 mm. Senzitivita CCE2 pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm a adenomů ≥ 10 mm činila 76 %, 91 %, resp. 100 %. Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 97 % a 98 %. Byl diagnostikován jeden karcinom, který byl zachycen jak na CCE2, tak i OC. Nebyly prokázány žádné závažné komplikace. Adekvátní příprava byla dosažena u 87 % (CCE2) a 91 % (OC) jedinců. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 46 % vyšetřených.

Závěr:
Vyšetření druhou generací kolonické kapsle je bezpečné, neinvazivní, s dostatečnou senzitivitou pro diagnostiku kolorektální neoplazie a akceptovatelné pro populaci s běžným rizikem kolorektálního karcinomu.

Klíčová slova:
kolorektální karcinom – adenom – kolonická kapsle – optická kolonoskopie


Česká republika patří mezi země s nejvyšší incidencí (75/100 000; 39,2 ­ASR-W) a mortalitou (38/100 000; 18,2 ASR-W) kolorektálního karcinomu (KRK) na světě [1]. KRK patří mezi nejlépe prevencí ovlivnitelné a léčitelné nádory, pokud se zjistí v časném stadiu. Primární prevence zahrnuje úpravu životosprávy a jídelníčku. Sekundární prevencí se rozumí screening (depistáž, časná diagnostika u bezpříznakových jedinců) na straně jedné a dispenzarizace (follow-up, surveillance, dlouhodobé sledování vysokorizikových jedinců) na straně druhé.

V roce 2000 byl v ČR zahájen Národní program screeningu kolorektálního karcinomu založený na vstupním TOKS, který byl nabízen asymptomatickým jedincům starším 50 let. V případě pozitivity TOKS byla indikována kolonoskopie. Začátkem roku 2009 došlo k úpravě designu programu zavedením primární screeningové kolonoskopie (u asymptomatických jedinců starších 55 let) jako metody volby [2]. Nicméně účast cílové populace na programu není dostatečná, v roce 2012 činila 25,8 % [3]. Evropská doporučení publikovaná v roce 2010 však ustanovují efektivní pokrytí minimálně na 45 %, ideálně však na 65 % [4].

Proto jsou v současné době zkoumány další metody, které by byly schopny odhalit jak adenomové polypy, tak i časná stadia nádorů v tlustém střevě a konečníku a přitom by byly cílovou populací akceptovány v širším rozsahu než dosud používané metody. Jednou z těchto metod je kolonická kapslová endoskopie, při které je kolorektum vyšetřeno miniaturní kapslí bez nutnosti použití kolonoskopu. ­Výhodou kolonické kapslové endoskopie je bezbolestné vyšetření s minimálním rizikem komplikací, které lze provést ambulantně.

Metoda kapslové endoskopie byla poprvé použita v roce 1999 (v ČR v roce 2002) k vyšetření tenkého střeva. V této indikaci se stala běžnou, standardní metodou [5]. Kapslová kolonoskopie je založena na stejném principu, ale liší se v technických parametrech. V současné době se používá druhá generace kolonické kapsle (colon capsule endoscopy – CCE2), která využívá moderní technologie. V roce 2011 byla v ČR zahájena studie zaměřená na vyhodnocení efektivity CCE2 v diagnostice polypů a karcinomů kolorekta při srovnání s optickou kolonoskopií (optical colonoscopy – OC), která byla považována za standardní metodu. Dalším cílem bylo zjistit možnost využití této metody v programu screeningu KRK.

Materiál a metody

Do studie byli prospektivně zařazeni jedinci vyšetření v letech 2011–2014 ve čtyřech endoskopických pracovištích v ČR se zkušeností ve vyšetřování endoskopickou enterální kapslí (Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN v Praze; II. interní gastroenterologická klinika LF UK, FN Hradec Králové; Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha; G.E.P. Clinic, s.r.o., Praha).

Vyšetřovaní splňovali tato inkluzní kritéria: asymptomatičtí; starší 50 let; bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie; podepsaný informovaný souhlas se studií, kapslovou kolonoskopií a optickou kolonoskopií.

Kritéria vyřazení byla následující: nemocní vysokorizikových skupin kolorektálního karcinomu (příbuzní prvního stupně nemocných s KRK ve věku < 60 let; probandi z rodin FAP, HNPCC; pozitivní osobní zdravotní anamnéza kolorektální neoplazie); těžká forma akutně probíhajícího zánětlivého onemocnění střeva; předchozí chirurgický zákrok pro střevní neprůchodnost; porucha střevní pasáže aktuálně i v anamnéze; těžká polymorbidita; předpokládaná nespolupráce pacienta.

Vyšetřovaní absolvovali spe­ciální střevní přípravu, která vycházela z předchozích zahraničních zkušeností [6]. Tato příprava je obdobná jako před kolonoskopií, je založena na roztoku polyetylenglykolu (PEG), který je užíván frakcionovaně (tab. 1). Cílem je zajistit očistu, tak aby bylo možné přehledně vyšetřit střevní sliznici. Navíc ale podporuje propulzní pohyby střeva, a tedy i posun kapsle aborálním směrem, zejména skrz tenké a tlusté střevo. To je možné díky tzv. boosterům (posilovače), což jsou roztoky fosfátu sodného podávané v nízkých dávkách (25–30 ml).

Tab. 1. Režim střevní přípravy. Tab. 1. Bowel preparation regimen.
Režim střevní přípravy.
Tab. 1. Bowel preparation regimen.

Kolonická kapsle (PillCam COLON capsule colonoscopy, Given Imaging Ltd., Yoquenam, Izrael) je oválné zařízení velikosti 31,5 mm × 11,6 mm, které má dvě kamery (každou na jedné straně). Každá kamera dokáže prohlédnout 172° zorného pole, což umožňuje pokrytí téměř 360°. Kapsle je vybavena baterií s životností přibližně 10 hod. S cílem ušetřit energii byl vyvinut speciální způsob snímání, tzv. adaptive frame rate, kdy se rychlost obrázků mění v závislosti na pohybu kapsle (35 obrázků za sekundu v případě pohybu a čtyři obrázky za sekundu, pokud je v klidu).

Kapsle oboustranně komunikuje pomocí elektrod (nalepených na těle pacienta v přesně daných lokalitách) s datarekordérem, který má vyšetřovaný zavěšený u pasu. Datarekordér zároveň umožňuje kontrolu obrazu v reálném čase (real time viewer) a detekci sliznice tenkého střeva. Po ukončení vyšetření je datarekordér připojen k pracovní stanici, obrázky jsou transformovány do filmové sekvence, kterou lze prohlížet díky speciálnímu softwaru obdobně jako běžné filmy (obr. 1a–c).



Sestava kolonické kapsle PillCam COLON 2 (a – kapsle, b – datarekordér, c – pracovní stanice).
Fig. 1. PillCam COLON 2 colon capsule equipment (a – capsule, b – data recorder, c – working station).
Obr. 1. Sestava kolonické kapsle PillCam COLON 2 (a – kapsle, b – datarekordér, c – pracovní stanice). Fig. 1. PillCam COLON 2 colon capsule equipment (a – capsule, b – data recorder, c – working station).

Standardní kolonoskopie (přístroje a premedikace dle zvyklostí daného pracoviště) byla provedena ihned po vyloučení kapsle konečníkem nebo s odstupem 10 hod od polknutí kapsle.

Velikost patologických lézí byla měřena pomocí softwaru v případě CCE2 a otevřenými bioptickými kleštěmi během kolonoskopie (obr. 2a–d).




Porovnání nálezů na kolonické kapsli a optické kolonoskopii (a, b – polyp, c, d – karcinom). Zdroj: archiv Oddělení gastrointestinální endoskopie v ÚVN.
Fig. 2. Comparison of lesions found on capsule endoscopy and optical colonoscopy (a, b – polyp, c, d – cancer). Source: Department of Gastrointestinal Endoscopy of Military University Hospital.
Obr. 2. Porovnání nálezů na kolonické kapsli a optické kolonoskopii (a, b – polyp, c, d – karcinom). Zdroj: archiv Oddělení gastrointestinální endoskopie v ÚVN. Fig. 2. Comparison of lesions found on capsule endoscopy and optical colonoscopy (a, b – polyp, c, d – cancer). Source: Department of Gastrointestinal Endoscopy of Military University Hospital.

Primárními sledovanými parametry byla detekce polypů veli­kosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů. Úroveň střevní přípravy byla hodnocena na čtyřstupňové škále (A–D) a následně zjednodušena jako adekvátní (A + B) a neadekvátní (C + D), podobně jak je uvedeno v ESGE guidelines [7]. Komplikace byly hodnoceny jako závažné (krvácení, perforace) a nezávažné. Akceptovatelnost (a preference) metod byla posuzována na základě dotazníku, který pacienti vyplnili po obou vyšetřeních.

V rámci statistického vyhodnocení přesnosti kapslové endoskopie (při předpokladu OC jako zlatého standardu) byli jako skutečně pozitivní uvažováni pacienti, u kterých byl při OC nalezen polyp velikosti alespoň 6 mm (resp. 10 mm). Pro hodnocení senzitivity a specificity CCE2 byly uvažovány závěry u jednotlivých pacientů (per-patient analysis), v případě nálezu více polypů byla pro analýzu uvažována maximální velikost nalezeného polypu. Pokud byly polypy nalezeny u daného pacienta při OC i CCE2, velikostně odpovídající závěr byl uvažován také u pacientů, kde byla maximální velikost polypu nalezeného CCE2 kolonoskopií uvnitř ± 50 % intervalu okolo maximální velikosti polypu nalezeného při OC. Statistická analýza byla provedena v programu Stata/IC 13.1 (StataCorp, College Station, TX, USA).

Výsledky

Do současné doby bylo vyšetřeno celkem 203 osob (109 mužů, 54 %; 94 žen, 46 %; průměrný věk 59 let, rozpětí 50–81 let). U 175 (86 %) z nich byla obě vyšetření (CCE2 i OC) kompletní a byla provedena analýza efektivity detekce kolorektální neoplazie. Vedlejší sledované veličiny byly hodnoceny u všech vyšetřených. Z 28 jedinců (14 %) vyřazených z analýzy dominovala pomalá pasáž kapsle (22 pacientů), kdy během 10 hod od polknutí nedošlo k její exkreci a většinou i k vybití baterie. Tím tedy nebylo kapslí vyšetřeno celé kolorektum. Průměrný čas průchodu kapsle trávicím traktem byl 3 hod 45 min (bez pacientů, u kterých došlo k pomalé pasáži). Dalšími důvody pro vyřazení byly technické problémy (zejména interference signálu) a neadekvátní střevní příprava.

Přehled primárních výsledků je uveden v tab. 2. Polypy byly diagnostikovány při optické kolonoskopii celkem u 83 jedinců (47 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 25 (14 %), resp. u 11 (6 %) osob. U 40 (23 %) vyšetřovaných byl nalezen adenom, u sedmi (4 %) byl velikosti ≥ 10 mm. Senzitivita (tedy podíl pacientů s nálezem na kolonické kapsli mezi těmi s nálezem při optické kolonoskopii) pro detekci všech polypů dosáhla 84 %, v případě polypů ≥ 6 mm a ≥ 10 mm, všech adenomů a adenomů ≥ 10 mm činila 76 %, 91 % a 85 %, resp. 100 %. Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 97 % a 98 %.

Tab. 2. Porovnání kolonické kapsle a optické kolonoskopie v detekci kolorektální neoplazie (per patient analýza, n = 175). Tab. 2. Accuracy of colon capsule in colorectal neoplasia detection (per patient analyses, n = 175).
Porovnání kolonické kapsle a optické kolonoskopie v detekci kolorektální neoplazie (per patient analýza, n = 175).
Tab. 2. Accuracy of colon capsule in colorectal neoplasia detection (per patient analyses, n = 175).

Celkem bylo diagnostikováno 159 polypů u 83 pacientů, histologicky šlo v polovině případů (80 polypů, 50 %) o hyperplastické léze, adenom byl prokázán u 41 % (65 polypů), většinou tubulární (82 %) s nízkým stupněm dysplazie (85 %).

Všechny polypy byly hodnoceny pomocí Pařížské klasifikace [8], převažoval typ 0–Is u 73 pacientů v případě CCE2 a 76 pacientů v případě OC (p = 0,74), typ 0–Ip byl diagnostikován u 15 (CCE2), resp. 13 (OC) jedinců (p = 0,77), ostatní typy (0–IIa a ­­0–IIb) byly zachyceny jen výjimečně (dva nálezy na CCE2 vs šest nálezů při OC; p = 0,22).

Byl diagnostikován jeden karcinom, který byl zachycen jak na CCE2, tak i OC.

U žádného vyšetřovaného nebyly prokázány závažné komplikace ve smyslu krvácení nebo perforace. U osmi osob (3,9 %) byly dokumentovány mírné vedlejší účinky, zejména bolest při kolonoskopii čtyřikrát a nevolnost a zvracení během střevní přípravy dvakrát. Ve třech případech došlo k několikadennímu prodlouženému vylučování kapsle; retence kapsle (≥ 14 dnů) nebyla zaznamenána.

Úroveň střevní přípravy byla u CCE2 a OC hodnocena jako adekvátní (stupeň A + B) u 87 %, resp. 91 % a neadekvátní (stupeň C + D) u 12 %, resp. 7 %. Rozdíl mezi CCE2 a OC nebyl statisticky významný (p = 0,09) (tab. 3).

Tab. 3. Úroveň střevní přípravy (n = 203). Tab. 3. Colon cleansing level (n = 203).
Úroveň střevní přípravy (n = 203).
Tab. 3. Colon cleansing level (n = 203).

Na základě dotazníku, který pacienti vyplňovali po absolvování obou metod, si kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test vybralo 93 vyšetřených (46 %), optickou kolonoskopii 108 osob (53 %) a dva pacienti (1 %) se nevyjádřili.

Diskuze

Kolorektální karcinom je nejen závažný zdravotnický, ale i socioekonomický problém. Důležitost sekundární prevence zvýrazňuje fakt, že jde o preventabilní onemocnění, pokud je diagnostikováno v časném stadiu nebo ještě lépe ve fázi přednádorových lézí (adenomových polypů). V minulosti byly publikovány práce, které potvrdily efektivitu etablovaných screeningových metod, jakými jsou testy na okultní krvácení do stolice, guajakové [9] nebo imunochemické [10] nebo flexibilní sigmoideoskopie [11] a zejména kolonoskopie [12], která je stále považována za zlatý standard. Kapslová kolonoskopie patří mezi relativně nové metody, první zásadní publikace byla zveřejněna v roce 2009 [13]. Šlo o rozsáhlou evropskou multicentrickou studii, která byla zaměřena na zhodnocení efektivity první generace kolonické kapsle (CCE1). Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm nebyla příliš vysoká (64 %, resp. 60 %) se specificitou 54 %, resp. 98 %. Tato přelomová studie však ukázala, že kapslová endoskopie je bezpečná (žádné závažné komplikace; mírné vedlejší účinky u 8 % vyšetřovaných většinou spojené se střevní přípravou) a potvrdila hypotézu, že senzitivita CCE1 je závislá na úrovni střevní přípravy.

Následoval vývoj kapsle a v roce 2009 [14] a 2011 [15] byly zveřejněny výsledky dvou studií, které hodnotily efektivitu druhé generace kolonické kapsle v porovnání s optickou kolonoskopií. Obě prokázaly vyšší senzitivitu jak pro polypy ≥ 6 mm (89 % a 84 %), tak i ≥ 10 mm (88 % a 88 %), přestože specificita byla nižší u polypů ≥ 6 mm (76 % a 64 %), nicméně u polypů ≥ 10 mm se příliš nesnížila (89 % a 95 %). Důvodem je pravděpodobně technologické vylepšení druhé generace kapsle. Jde zejména o širší záběr pohledu, kdy obě kamery obsáhnou téměř 360° zorného pole (u CCE1 byl záběr jedné kamery pouze 156°). Další výhodou je proměnný počet pořizovaných obrázků (adaptive frame rate), kdy se v případě zastavení kapsle sníží počet obrázků z 35/min na 4/min (kapsle zaznamenává stále stejný úsek střeva). Tím dochází k šetření baterie kapsle a zároveň se zvyšuje pravděpodobnost, že kapsle vyšetří celé tlusté střevo a konečník. Další pozitivní technologickou změnou je nový typ datarekordéru, který dokáže s kapslí komunikovat obousměrně. To umožňuje pozorování v reálném čase, což je účinné zejména, pokud se kapsle nehýbe, na což lze reagovat podáním prokinetik. Zároveň je datarekordér schopen rozeznat první obrázky sliznice tenkého střeva, kdy začne vibrovat a bzučet a vyšetřovaný kontaktuje lékaře a je podán 1. booster.

Ve výše zmíněných zahraničních studiích byli vyšetřováni jedinci jak v rámci screeningu, tak i pacienti s vyšším rizikem vzniku KRK včetně symptomatických. Tím se zde publikovaná studie liší, neboť v našem případě šlo o striktně screeningovou populaci, která byla určena jak věkem (≥ 50 let), tak i absencí příznaků a negativní osobní a rodinnou anamnézou kolorektální neoplazie. Prevalence adenomových polypů (23 %) ve studii byla nižší než v běžné screeningové populaci v ČR, kde dosahuje 27 % (primární screeningové kolonoskopie, 4 933 vyšetření v roce 2013), jak vyplývá z celonárodního Registru preventivních kolonoskopií, kde je celkem evidováno 134 834 vyšetření (údaj k březnu 2014) [16]. To může být způsobeno nižším průměrným věkem vyšetřovaných ve studii (59 let) v porovnání s registrem (63 let).

Česká studie potvrzuje vyšší efektivitu CCE2 oproti CCE1 v detekci kolorektální neoplazie. Senzitivita i specificita pro polypy všech velikostí i pro adenomy ≥ 10 mm jsou vyšší než ve van Gossumově CCE1 studii [13]. Při porovnání s CCE2 studiemi je senzitivita a specificita polypů ≥ 10 mm velmi podobná (tab. 4). Naopak významné rozdíly lze pozorovat v senzitivitě a zejména specificitě polypů ≥ 6 mm. Nižší specificita ve studii Eliakima a Spady je vysvětlována dvěma důvody, suboptimální senzitivitou kolonoskopie, které je brána jako standardní metoda, a dále nedokonalým algoritmem určování shody polypů na CCE2 a OC [17]. Design naší studie byl velmi podobný. Post-CCE2 kolonoskopie byly také prováděny jiným vyšetřujícím, který neměl informace o výsledku CCE2, k měření jsme využívali standardní software. Proto je rozdíl ve specificitě nejasný.

Tab. 4. Porovnání studií s kolonickou kapslí druhé generace. Tab. 4. Comparison of studies with second generation of colon capsule.
Porovnání studií s kolonickou kapslí druhé generace.
Tab. 4. Comparison of studies with second generation of colon capsule.

Preference metod (CCE2 vs OC) byla hodnocena na základě dotazníku, jehož součástí byla otázka: „Jakou metodu byste preferovali jako screeningový test: kolonickou kapsli nebo optickou kolonoskopii?“. Celkem 46 % vyšetřovaných preferovalo CCE2, což ukazuje na pozitivní přístup k této metodě a její možné zařazení do programu screeningu KRK jako alternativního vyšetření k TOKS. Vyšetření CCE2 by mohlo sloužit jako první krok dvoustupňového programu, podobně jak ukazují data z recentně publikované studie z Irska [18].

Závěr

Vyšetření druhou generací kolonické kapsle je bezpečné, neinvazivní, s dostatečnou senzitivitou pro diagnostiku kolorektální neoplazie a je akceptovatelné pro populaci s běžným rizikem kolorektálního karcinomu.

Poděkování: Autoři děkují všem spolupracovníkům, kteří se podíleli na studii ať už formou organizace nebo prováděním vyšetření kolonickou kapslí nebo optickou kolonoskopií: MUDr. Bohuš Bunganič; MUDr. Tomáš Douda, Ph.D.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; MUDr. Tereza Dvořáková; MUDr. Tomáš Grega; MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.; prof. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph.D.; Simona Birtová, Jaroslava Huschinová.

Tato práce byla podpořena grantem IGA MZ č. NT 11524.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Doručeno: 5. 5. 2014

Přijato: 6. 6. 2014

prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN Praha

U Vojenské nemocnice 1200 169 02 Praha 6

miroslav.zavoral@uvn.cz


Zdroje

1. Dušek L, Mužík J, Pavlík T et al. Epidemiologie zhoubných nádorů trávicího traktu v České republice – současný stav a predikce. Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 331–339.

2. Zavoral M, Suchánek Š, Májek O et al. Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice – minulost, přítomnost a budoucnost. Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 345–349.

3. Zavoral M, Suchanek S, Majek O et al. Colorectal cancer screening: 20 years of development and recent progress. World J Gastroenterol 2014; 20(14): 3825–3834. doi: 10.3748/wjg.v20.i14.3825.

4. Von Karsa L, Patnick J, Segnan N et al. European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis: overview and introduction to the full supplement publication. Endoscopy 2013; 45(1): 51–59. doi: 10.1055/s-0032-1325997.

5. Tachecí I, Drastich P, Suchánek Š et al. Kapslová endoskopie – standard endoskopického vyšetření tenkého střeva. Čes a Slov Gastroent Hepatol 2007; 61(5): 269–275.

6. Spada C, Riccioni ME, Hassan C et al. PillCam colon capsule endoscopy: a prospective, randomized trial comparing two regimens of preparation. J Clin Gastroenterol 2011; 45(2): 119–124. doi: 10.1097//MCG.0b013e3181dac04b.

7. Spada C, Hassan C, Galmiche JP et al. Colon capsule endoscopy: European Society of Gastrointestinal Endoscopy (ESGE) Guideline. Endoscopy 2012; 44(5): ­527–536. doi: 10.1055/s-0031-1291717.

8. The Paris endoscopic classification of superficial neoplastic lesions: esophagus, stomach, and colon: November 30 to December 1, 2002. Gastrointest Endosc 2003; 58 (6 Suppl): S3–S43.

9. Mandel JS, Bond JH, Church TR et al. Reducing mortality from colorectal cancer by screening for fecal occult blood. Minnesota Colon Cancer Control Study. N Engl J Med 1993; 328(19): 1365–1371.

10. Van Rossum LG, van Rijn AF, Laheij RJ et al. Random comparison of guaiac and immunochemical fecal occult blood tests for colorectal cancer in a screening population. Gastroenterology 2008; 135(1): ­82–90. doi: 10.1053/j.gastro.2008.03.040.

11. Atkin WS, Edwards R, Kralj-Hans I et al. Once-only flexible sigmoidoscopy screen­ing in prevention of colorectal cancer: a multicentre randomised controlled trial. Lancet 2010; 375(9726): 1624–1633. doi: 10.1016/S0140-6736(10)60551-X.

12. Kaminski MF, Regula J, Kraszewska E et al. Quality indicators for colonoscopy and the risk of interval cancer. N Engl J Med 2010; 362(19): 1795–1803. doi: 10.1056//NEJMoa0907667.

13. Van Gossum A, Munoz-Navas M, Fernandez-Urien I et al. Capsule endoscopy versus colonoscopy for the detection of polyps and cancer. N Engl J Med 2009; 361(3): 264–270. doi: 10.1056/NEJMoa0806347.

14. Eliakim R, Yassin K, Niv Y et al. Prospective multicenter performance evaluation of the second-generation colon capsule compared with colonoscopy. Endoscopy 2009; 41(12): 1026–1031. doi: 10.1055/s-0029-1215360.

15. Spada C, Hassan C, Munoz-Navas M et al. Second-generation colon capsule endoscopy compared with colonoscopy. Gastrointest Endosc 2011; 74(3): 581–589. doi: 10.1016/j.gie.2011.03.1125.

16. Suchanek S, Majek O, Vojtechova G et al. Colorectal cancer prevention in the Czech Republic: time trends in performance indicators and current situation after 10 years of screening. Eur J Cancer Prev 2014; 23(1): 18–26. doi: 10.1097/CEJ.0b013e328364f203.

17. Spada C, De Vincentis F, Cesaro P et al. Accuracy and safety of second-generation PillCam COLON capsule for colorectal polyp detection. Therap Adv Gastroenterol 2012; 5(3): 173–178. doi: 10.1177/1756283X12438054.

18. Holleran G, Leen R, O'Morain C et al. Colon capsule endoscopy as possible filter test for colonoscopy selection in a screen­ing population with positive fecal immunology. Endoscopy 2014; 46(6): 473–478. doi: 10.1055/s-0034-1365402.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná
Článek Kvíz

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2014 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se