Neobvyklá komplikace ERCP


Unusual ERCP complication

We present the case of a 68-year-old female patient sent by her GP for an ERCP because of a sonographic finding of biliary dilation with choledocholithiasis. Our patient underwent open cholecystectomy in 2002, the operation was complicated by a leakage of d. cysticus resolved by ERCP with an installation of a biliary stent. The patient did not comply with ambulatory dispensarisation, therefore the stent was left in the biliary tract for more than ten years. Extraction of the stent during ERCP immediately led to cardiorespiratory distress in the patient. A new biliary stent was introduced without delay. An urgent CT scan revealed a massive bilateral pneumothorax as a result of post-ERCP perforation.

Key words:
ERCP – complication – perforation – pneumomediastinum – pneumothorax

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Submitted:
3. 2. 2014

Accepted:
18. 5. 2014


Autoři: J. Valkovský 1;  J. Vrána 1;  J. Šmíd 1;  J. Kraus 1;  P. Kovala 1;  M. Kremer 1;  B. Šnajder 2;  O. Kuchyňa 3
Působiště autorů: Interní oddělení, Městská nemocnice Ostrava, p. o. 1;  Chirurgické oddělení, Městská nemocnice Ostrava, p. o. 2;  Oddělení anesteziologie a resuscitace, Městská nemocnice Ostrava, p. o. 3
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2014; 68(3): 209-211
Kategorie: Digestivní endoskopie: kazuistika

Souhrn

V našem sdělení popisujeme případ 68leté ženy, která byla odeslána k provedení ERCP pro sonografický nález dilatace žlučových cest s choledocholitiázou. Jednalo se o pacientku, která před mnoha lety podstoupila klasickou cholecystektomii komplikovanou netěsností pahýlu cystiku řešenou zavedením biliárního stentu. Pacientka v dalších letech nedocházela na ambulantní kontroly, a stent tak byl ponechán ve žlučových cestách přes deset let. Při ERCP došlo po extrakci starého stentu k náhlé kardio­respirační nestabilitě pacientky. Urychleně byl zaveden nový biliární stent. Na akutně provedeném CT vyšetření byl zjištěn rozsáhlý bilaterální pneumothorax jako důsledek post-ERCP perforace s průnikem vzduchu do retroperitonea.

Klíčová slova:
ERCP – komplikace – perforace – pneumomediastinum – pneumothorax

Popis případu

V roce 2013 jsme přijali na naše interní oddělení 68letou pacientku léčenou pro diabetes mellitus 2. typu a toxonutritivní hepatopatii. Pacientka byla k hospitalizaci odeslána praktickým lékařem, který ji v rámci předoperačního vyšetření (operace katarakty) odeslal ke kontrolní sonografii břicha, kde byl zjištěn nález dilatace intrahepatálních žlučových cest, dilatace ductus choledochus na 25 mm a choledocholi­tiázy. V laboratoři byl obraz anikterické cholestázy s GGT 10 µkat/l. Pacientka byla bez algodyspeptických obtíží s normálním fyzikálním nálezem na břiše. Jednalo se o pacientku po klasické cholecystektomii v roce 2002 komplikované netěsností pahýlu cystiku řešené ERCP s papilotomií a zavedením bi­liárního stentu (typ Amsterdam, 10F, TFE). Pacientka měla být po výkonu na žlučových cestách dispenzarizovaná gastroenterologem s naplánováním extrakce stentu za 4–6 týdnů, k ambulantním kontrolám se však nedostavila.

Za hospitalizace bylo přistoupeno k ERCP – zjištěn dislokovaný a okludovaný biliární stent, 15mm choledocholitiáza a parapilární divertikl (obr. 1). Během protrahovaného výkonu byl stent extrahován zachycením distálního konce košem a vytažen společně s endoskopem. Bezprostředně poté došlo k náhlé hyposaturaci, bylo pomýšleno na případnou perforaci, proto byl urychleně zaveden nový biliární stent a pacientka byla přeložena k observaci na urgentní příjmové oddělení nemocnice, kde byla zaintubována. Emergentně provedeno CT vyšetření břišní a hrudní oblasti – zjištěn volný vzduch retroperitoneálně, oboustranný kompletní pneumothorax, pneumomedia­stinum a podkožní emfyzém (obr. 2). Chirurg zavedl hrudní drény na aktivní sání (obr. 3). Zaintubovaná pacientka na umělé plicní ventilaci byla přeložena na jednotku intenzivní péče. Zde byla pokryta širokospektrými antibiotiky. V kontrolní laboratoři bez nárůstu zánětlivé aktivity, následující den při dobrých ventilačních parametrech byla úspěšně extubována. Na kontrolním snímku plic byla viditelná již plně rozvinutá plicní křídla. Postupně jsme vytáhli hrudní drény, provedli jsme kontrolní sonografické vyšetření břicha, kde byl funkční biliární stent. Dvacátý den od začátku hospitalizace byla pacientka bez subjektivních obtíží propuštěna do ambulantní péče gastroenterologické ambulance. Při dalších ambulantních kontrolách je pacientka zcela bez dyspepsií s klidným nálezem na břiše, laboratorně bez cholestázy. Prospektivně je na místě úvaha o trvalém řešení choledocholitiázy.

ERCP nález.
Fig. 1. ERCP findings.
Obr. 1. ERCP nález. Fig. 1. ERCP findings.

CT plic – bilaterální pneumothorax.
Fig. 2. CT of the lungs - bilateral pneumothorax.
Obr. 2. CT plic – bilaterální pneumothorax. Fig. 2. CT of the lungs - bilateral pneumothorax.

RTG plic po zavedení hrudních drénů.
Fig. 3. Chest X-ray of the lungs after the introduction of chest tubes.
Obr. 3. RTG plic po zavedení hrudních drénů. Fig. 3. Chest X-ray of the lungs after the introduction of chest tubes.

Diskuze

Mezi komplikace po ERCP řadíme post-ERCP pankreatitidu, infekci žlučových cest, krvácení a perforaci.

Perforace patří mezi komplikace relativně vzácné (v literatuře uváděno od 0,1 do 0,6 % ERCP), ale velice závažné s mortalitou přes 20 %. Obecně jsou popisovány tři mechanizmy vzniku perforace: perforace v souvislosti s papilotomií, která je nejčastější, perforace v souvislosti se zaváděním vodiče a vzácně pak perforace volné stěny duodena na straně protilehlé Vaterské papile. Literárně nejčastěji uváděná klasifikace dle Stapfera rozlišuje dle místa úniku vzduchu a závažnosti čtyři typy perforací: perforaci volné stěny duodena, perforaci peripapilární, perforaci v oblasti žlučových cest a čtvrtý typ, při kterém dochází k úniku vzduchu do retroperitonea pravděpodobně na podkladě difuze vzduchu při protrahované insuflaci s možným podílem mikroperforace. V několika studiích byly sledovány možné rizikové faktory pro vznik perforace při ECRP – stp. gastrektomii Bilroth II, dlouhý výkon, věk pacienta, terén malignity, sfinkterotomie, intramurální aplikace kontrastní látky, provádění dilatace žlučových cest, dysfunkce Vaterské papily, přítomnost peripapilárního divertiklu. Ze závěru těchto prací vyplývá, že nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro perforaci během ERCP je právě provádění papilotomie.

Dle tíže perforace rozlišujeme tři stupně. Mírný stupeň, při kterém dochází jen k minimálnímu úniku vzduchu či tekutiny retroperitoneálně a jehož léčba si nevyžádá delší než třídenní hospitalizaci, střední stupeň – jakýkoli druh perforace zvládnutý konzervativně, přičemž délka léčby osciluje mezi 4 a 10 dny, a těžký stupeň perforace, který vyžaduje hospitalizaci delší než 10 dnů a je obvykle nutno přistoupit k invazivnímu výkonu (perkutánnímu či chirurgickému).

V naší kazuistice popisujeme případ pacientky, kdy k perforaci dochází bezprostředně po extrakci mnoho let zavedeného biliárního stentu. Jedná se tedy o méně častý typ, kdy k perforaci nevedlo provedení papilotomie. Lze předpokládat, že v tomto případě došlo k perforaci mechanizmem mikroruptury peripapilární oblasti při tahu za okludovaný biliární stent. ­Nezanedbatelný vliv měly jistě i změněné mechanické vlastnosti stentu, který vlivem dlouhodobého působení okolního prostředí ztratil svou elasticitu. Následně dochází k šíření volného vzduchu (s přispěním zvýšeného tlaku intraduodenálně při insuflaci) retroperitoneem do mediastina se vznikem kompletního bilaterálního pneumothoraxu a podkožního emfyzému, což se klinicky projevilo náhlou respirační tísní pacientky. Svým rozsahem a délkou následné léčby se jednalo jednoznačně o těžký stupeň perforace. Díky včasné diagnostice a adekvátní léčbě se však podařilo tuto komplikaci úspěšně zvládnout.

Tímto sdělením bychom rádi upozornili na možné závažné komplikace při snaze o extrakci dlouhodobě zavedených biliárních stentů. V těchto případech je vždy nutno pomýšlet na možnost vzniku perforace, a to i v situacích, kdy není prováděna papilotomie. Jedinou účinnou prevencí je dbát na důslednou dispenzarizaci pacientů s biliárními stenty s dodržením odpovídající doby do výměny či extrakce. Pokud již přistupujeme k extrakci starého stentu, je na místě velká obezřetnost. Jako vhodný způsob extrakce se autorům článku jeví opatrné vytažení stentu v ose choledochu nejprve aborálním směrem do D3 (pokud to dovolí délka stentu a anatomie duodena) a následné zachycení za proximální konec a vytažením společně s endoskopem. Použití Soehendrova retrieveru či klasické vytažení (jak bylo provedeno v našem případě) již nepovažujeme za vhodné a bezpečné [1–4].

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Doručeno: 3. 2. 2014

Přijato: 18. 5. 2014

MUDr. Jan Valkovský

Interní oddělení

Městská nemocnice Ostrava, p. o.

Nemocniční 20, 728 80 Ostrava

jvalkovsky@email.cz


Zdroje

1. Stapfer M, Selby RR, Stain SC et al. Management of duodenal perforation after endoscopic retrograde cholangiopancreatography and sphincterotomy. Ann Surg 2000; 232(2): 191–198.

2. Howard TJ, Tan T, Lehman GA et al. Classification and management of perforations complicating endoscopic sphincterotomy. Surgery 1999; 126(4): 658–663.

3. Enns R, Eloubeidi MA, Mergener K et al. ERCP-related perforations: risk factors and management. Endoscopy 2002; 34(4): 293–298.

4. Lee TH, Han JH, Park SH. Endoscopic treatments of endoscopic retrograde cholangiopancreatography-related duodenal perforations. Clin Endosc 2013; 46(5): 522–528.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná
Článek Kvíz

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2014 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se