Virtuální realita v neurorehabilitaci pacientů v intenzivní péči


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 5, s. 334-335
Kategorie: Zajímavosti z literatury

Turon M, Fernandez-Gonzalo S, Jodar M, Gomá G, et al.

Feasibility and safety of virtual-reality-based early neurocognitive stimulation in critically ill patients.

Ann Intensive Care. 2017;7:81. doi 10.1186/s13613-017-0303-4.

Článek je založen na poznatku, že pacienti v intenzivní péči často trpí nedostatkem mentální neurokognitivní stimulace, a tím druhotnou neurokognitivní dysfunkcí, která je podobná mírné, až střední demenci. Ta může dlouhodobě přetrvávat a u některých pacientů může být i trvalá. Postihuje paměť, mentální výkonnost, pozornost i rychlost uvažování a rozhodování. Velmi nepříznivě ovlivňuje kvalitu života a reintegraci, protože jsou přednostně podporovány především somaticky významné funkce. Rehabilitace tradičního pojetí byla v současné době obohacena o časnou mobilizaci, prevenci deliria a ergoterapii. Nově se cíleně zaměřuje na časnou kognitivní rekondici zejména po cévních mozkových příhodách, po mozkolebečních poraněních, při souběžné demenci a psychiatrických poruchách.

Využívá virtuální realitu u ležících pacientů s GCS > 13 a s RASS kategorie -1 až +1 a sleduje její působení i podle HRV (Heart Rate Variability) – markeru endogenní sympatické a cholinergní akti­vity.

Studie ověřovala vhodné metody u 20 kriticky nemocných dospělých pacientů při vědomí a závislých na umělé plicní ventilaci po dobu > 24 hodin. Multidisciplinární výzkumná skupina v těchto aktivitách ENRIC (Early Neurocognitive Rehabilitation in Intensive Care) se věnovala pa­cientům v každodenních 20minutových expozicích. Ověřovala vhodné metody i obsah virtuální reality pro jednotlivé pacienty a v publikaci jsou výstižně popsány a doporučovány v různém personifikovaném výběru. Podle jednotného protokolu se sledovala HRV, SpO2, frekvence a pravidelnost dýchání při stimulaci pozornosti a pracovní paměti. Zvolené metody i expozice byly pochopitelné a byly pacienty přijaty; ti si subjektivně „lekce“ s využitím virtuální reality chválili. Nežádoucí účinky nebyly zaznamenány. Studie nemá kontrolní skupinu. Je především podnětnou výzvou pro stereotypní prostředí intenzivní péče, jak kreativně využívat nejnovější technické možnosti pro neurorehabilitaci a mentální rekondici.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2017 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se