#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

ARDS – historie i současnost


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 5, s. 335
Kategorie: Zajímavosti z literatury

Bernard G.

Acute Lung Failure –⁠ Our Evolving Understanding of ARDS.

New Engl J Med. 2017;377 : 507–509. doi:10.1056/NEJMp1706595.

Thompson BT, Chambers RC, Liu KD.

Acute Respiratory Distress Syndrome.

New Engl J Med. 2017;377 : 562–572. doi: 10.1056/NEJMra1608077.

Historie ARDS u dospělých začíná vynálezcem stetoskopu Laennecem v roce 1821 –⁠ popsal syndrom  klinicky jako anasarku plic bez srdečního selhání s akutní dušností a cyanózou a se 100% úmrtností.

Současnost se odvíjí od roku 2012, kdy byla mezinárodně konsenzuálně  přijata tzv. berlínská definice ARDS. Vypustila předchozí ALI a sjednotila ARDS dospělých s různými stupni závažnosti; sjednotila terapii a péči. Mortalita klesla z předchozích  60 % na 25 % při časné a protektivní umělé plicní ventilaci. Analogie s instilací surfaktantu novorozencům se neosvědčila, ani kortikosteroidy výskyt a závažnost neovlivnily. Byla doporučena klinická, prognosticky cílená prozíravost při sepsi, pankreatitidě, polytraumatu, při aspiraci a rozsáhlé pneumonii. Další snížení morbidity a mortality bude zřejmě obtížné a překročí dnešní terapeutický rámec.

Oba články se tématu velmi obsáhle a podrobně věnují. Výskyt ARDS se odhaduje na 10–86 případů/100 000 i ve zdravotnicky vyspělých zemích; má v 51,3 % střední závažnost, v 78,5 % vysokou závažnost, kategorizovatelnou podle FiO2/paO2 hodnoty. Svou roli má zřejmě i genetická dispozice. Do časné diagnostiky se zařadily nové rizikové faktory a doplnily se i laboratorní markery.

Mottem současného i budoucího pohledu je  navíc skutečnost, že ARDS je součástí celkové komplexní reakce organismu charakteru multiorgánového postižení a dysfunkce. Dlouhodobá morbidita  vzdor úvodnímu úspěšnému zvládání ARDS z pohledu plicních funkcí zůstává, ale celková rekondice je nižší než 50 %. V současné době vedou především kognitivní komplikace po dlouhodobém kritickém stavu ventilodependentních pacientů, které trvají nejméně jeden rok.

Oba články v NEJM jsou svým zpracováním i doporučeními hodny multidisciplinární pozornosti.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2017 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA

Cesta od prvních příznaků RS k optimální léčbě
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#