Posttraumatická stresová porucha


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 5, s. 334
Kategorie: Zajímavosti z literatury

Shale A, Liberzon I, Marmar Ch.

Post-Traumatic Stress Disorder. Review Article.

New Engl J Med. 2017;25:2459–2469. doi:10.1056/NEJMra1612499. 72 citací.

Přehledový článek je rozsáhlý a podrobně dokumentovaný. Přesahuje oborové zaměření kritických stavů, pobytu v intenzivní péči, akutních příhod. Je čtivý, srozumitelný a rozšiřuje obzor profesionálního chápání patofyziologie i klinických projevů a možností léčby.

Posttraumatická stresová porucha (dále PTSD) je uznávaná nozologická jednotka, která se v současném světě projeví až u 70 % dospělých lidí po konfrontaci s nečekaným, náhlým traumatizujícím zážitkem. Ten je zpracováván dlouhodobě psychopatologicky. Pobyt v intenzivní péči, kritický stav, se z tohoto rámce nevymyká – často vyžaduje dlouhodobou postintenzivní  péči. PTSD  má své nové, přesnější ukotvení v 5. vydání DSM-S (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders). Patří  do nově definované kategorie „Trauma and Stressor Related Disorders“  a v připraveném 11. vydání  ICD-11 je upraven v šesti verzích: negativní kognice, negativní pohled na svět, sebeponižování. V 50 % případů se komplikuje abuzérstvím, náladovostí, úzkostností, často i suicidálním chováním a jednáním. Má řadu predispozičních prvků; je založena a detekovatelná  fMRI v mozku.

V intenzivní péči a v postintenzivní péči vyžaduje tato mozková dysfunkce preventivní pozornost a využití psychologické i medikamentózní terapie podle nových modelových protokolů. Výsledky terapie se interindividuálně velmi liší a počty non-respondérů jsou stále poměrně vysoké. Symptomatologie snižuje postintenzivní kvalitu života; připojují se výpadky paměti, zhoršená konektivita neurálních sítí; poruchy se týkají i serotoninu; je snížená emocionální aktivita.

Pro posuzování jsou k dispozici nové hodnotící  skórovací systémy: PC-PTSD (Primary Care PTSD Screen) se čtyřmi základními kritérii a PCL (PTSD Checklist) o sedmnácti složkách. Zohledňují výkonnost v běžných denních činnostech (ADL – Activities of Daily Living), paměť, soustředění, spánek a péči o sebe sama. Kromě psychoterapie a klidného prostředí vyžaduje PTSD i medikace – nejčastěji sertralinem, venlafaxinem v kombinaci s podporou kvalitního spánku, s prevencí náhlých výbuchů vzteku nebo ubíjejícího pocitu osamělosti.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2017 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Výhody léčby pacientů s DM 2. typu GLP-1 agonisty
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Syndrom suchého oka – diagnostika, komplikace a léčba
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Systémová léčba psoriázy
Autoři: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Klinická farmakokinetika betablokátorů
Autoři:

Současné možnosti terapie osteoartrózy
Autoři: MUDr. Jakub Holešovský

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×