VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Články časopisu Závisí vývoj dysfunkce mikce u roztroušené sklerózy na typu neurologické léčby?
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR 8188-3.
Novinky Prevalence a společný výskyt úzkostných stavů, deprese a únavnosti u pacientů s roztroušenou sklerózou
Roztroušená skleróza (RS) je chronické demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému, charakterizované neurodegenerativním zánětlivým procesem. Průběh choroby bývá vysoce proměnlivý. Je známo, že RS je doprovázena úzkostnými stavy, únavností a depresemi, prevalence těchto přidružených chorob je rovněž značně kolísající.
Novinky Průzkum adherence pacientů k léčbě hypertenze
Observační studie z USA sledovala míru adherence pacientů k léčbě antihypertenzivy a faktory, které ji ovlivňují. Zároveň zjišťovala, zda byla předepsaná léčba v souladu s vydanými doporučeními.
Novinky Současné problémy závislostí v Evropě: nové psychoaktivní látky, dlouhodobá léčba závislosti na opioidech i behaviorální závislosti
Závislost je opakované nutkání užít určitou látku nebo se oddávat určitému chování navzdory jeho nepříznivým důsledkům v podobě zdravotních, osobních nebo společenských problémů. Typické je okamžité uspokojení se zpožděnými škodlivými účinky.
Novinky Záchytné body pro diagnózu Pompeho choroby s pozdním začátkem
V roce 2014 popsali američtí autoři 3 kazuistiky pacientů s Pompeho chorobou s pozdním začátkem. Demonstrují na nich záchytné body, nástrahy a vyplývající doporučení pro identifikaci pacientů s tímto vzácným onemocněním. Stanovení správné diagnózy má svůj význam vzhledem k tomu, že je k dispozici enzymová substituční léčba, doplňující deficit kyselé α-glukosidázy.
Novinky Současný náhled na problematiku hojení chronických ran
Chronická rána není jen nemocí sama o sobě, ale často bývá projevem jiného celkového onemocnění. Na řadě pracovišť se v současnosti v léčbě chronických ran prosazuje multidisciplinární přístup. Komplexní péče může slavit úspěch i tam, kde předchozí léčba selhala.
Novinky Do jaké míry zpoždění mezi nástupem příznaků a stanovením diagnózy AATD ovlivňuje přežití pacientů?
Riziko chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) zvyšuje mimo jiné deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD). Časté je však zpoždění mezi nástupem příznaků a stanovením diagnózy AATD, což souvisí s horším klinickým i funkčním stavem a pokročilejším stadiem onemocnění. Níže prezentovaná studie zkoumala, jak tato skutečnost navíc ovlivňuje přežití pacientů.
Novinky Farmakologická léčba obezity u pacientek se syndromem polycystických ovarií – systematický přehled a klinická doporučení
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) postihuje až 10 % žen plodného věku. Tato metabolická a reprodukční porucha se vyznačuje inzulinovou rezistencí a nadbytkem androgenů. V populaci žen s PCOS se častěji vyskytuje obezita a doporučovanou součástí terapie je v tomto případě také snížení hmotnosti. Nedávno publikovaný systematický přehled hodnotil přínos novějších antiobezitik u žen s PCOS. Na základě analyzovaných dat byla poté aktualizována klinická doporučení pro management obézních pacientek s PCOS.
Novinky Doc. Michal Dubský: Nové modality farmakoterapie nabízejí více šancí pro pacienty s diabetickým onemocněním ledvin
Diabetické onemocnění ledvin je v současné době hlavní příčinou jejich chronického selhání. Moderní léčba inhibitory SGLT2 a agonisty receptoru pro GLP-1 významně přispěla k lepší prognóze těchto nemocných. O renoprotektivních a kardioprotektivních účincích těchto lékových skupin i optimální spolupráci v péči o pacienty s diabetem mellitem a chronickým onemocněním ledvin hovoříme s doc. MUDr. Michalem Dubským, Ph.D., FRSPH, z Centra diabetologie IKEM v Praze.
Novinky Environmentální faktory v časném dětství jsou spojené s výskytem roztroušené sklerózy
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému (CNS) se vzrůstající incidencí zejména v rozvinutých zemích. Jedním z vysvětlení tohoto fenoménu může být vyšší prevalence alergických a autoimunitních onemocnění v těchto zemích jako důsledek jinak příznivého pokroku na poli hygienických standardů a zařízení (takzvaná hygienická hypotéza).