Současný náhled na problematiku hojení chronických ran

23. 9. 2012

Chronická rána není jen nemocí sama o sobě, ale často bývá projevem jiného celkového onemocnění. Na řadě pracovišť se v současnosti v léčbě chronických ran prosazuje multidisciplinární přístup. Komplexní péče může slavit úspěch i tam, kde předchozí léčba selhala.

Inzerce

Pro definici chronické rány není přijat jednotný konsenzus. Chronická rána je obvykle popisována jako sekundárně se hojící rána, která se i přes léčbu manifestuje déle než 6 až 12 týdnů. Chronická rána bývá predominantně lokalizována na dolní končetině. Zde se tento patologický stav vyskytuje v 98 % případů. Nejčastějším typem chronických ran jsou bércové vředy smíšené etiologie: jak na podkladě ischemické choroby dolních končetin a venózní insuficience, tak na podkladě diabetu mellitu.

Hojení chronických ran je složitý proces, který v sobě zahrnuje interakce velkého množství aktivovaných buněčných a enzymových systémů. Tomu je třeba náležitě přizpůsobit i taktiku léčby. Díky dnešní široké tržní nabídce krycích materiálů však může vznikat problém s tím, jaký materiál v dané situaci na konkrétní ránu použít. Jedním z klíčových momentů při volbě vhodného krytí je správné vyhodnocení etiologie rány. Dále je nutné posoudit stadium hojení, v němž se rána momentálně nachází, a známky bakteriální kontaminace, která se u chronické rány rozvine téměř vždy.

Metody vlhkého hojení zajišťují optimální teplotu v ráně

V praxi byl opakovaně potvrzen poznatek, že hojení chronických kožních defektů potřebuje pro jednotlivé fáze procesu hojení vlhké prostředí, které generují moderní terapeutické krycí materiály. Použití těchto materiálů je spojeno:

  • s nižší nutností provádění převazů oproti klasickým materiálům;
  • se zajištěním optimálního prostředí v ráně;
  • s udržováním potřebného pH a vlhkosti, přičemž nedochází k přilepení krycího materiálu do defektů;
  • s umožněním výměny vodních par a plynů mezi ránou a vnějším prostředím;
  • s formací absorpčního jádra, které pohltí přebytečný exsudát z rány včetně mikroorganismů.

Převazy je možné u tohoto typu krytí provádět jednou za dva i více dnů. Tím je zachována i optimální teplota v ráně potřebná k procesu hojení, cca 37 °C. Převazy pacienta nezatěžují bolestí a s ní spojeným stresem, což zvyšuje motivaci nemocných ke spolupráci a dodržování léčebného režimu.

Vlhké hojení jako standardní terapie chronických ran

Právě časté převazy klasickými obvazovými materiály ukázaly, že teplota v ráně může během převazů klesat až o 10 ⁰C, přičemž dochází k poklesu pH, pozastavení procesu hojení a vytvoření podmínek pro pomnožení některých mikroorganismů. Organismu trvá návrat k původní fázi hojení 6 až 8 hodin. Z pohledu možných přínosů se metody vlhkého hojení jeví jako ideální kandidát na standardní terapii chronických ran používanou specialisty různých oborů, kteří se léčby účastní – od chirurgů, dermatologů, internistů až po praktické lékaře.

Zdroj: Slaninka I. et al. Současné možnosti hojení chronických ran. Hojení ran, ročník 5 (2011), číslo 5: 21–24.

Štítky
Dětská chirurgie Chirurgie všeobecná Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Psoriáza: patofyziologické mechanizmy, léčba
Autoři: Prim. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, MBA. Ph.D.

Léčba akutní bolesti - možnosti a způsob rozhodování
Autoři: MUDr. David Doležal

Možnosti nefarmakologického ovlivnění hypercholesterolémie
Autoři: MUDr. Marek Vícha, doc. MUDr. Jan Václavík, F.E.S.C. Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se