#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vildagliptin v léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu: co je nového?


Autoři: M. Haluzík
Působiště autorů: III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2012; 58(10): 803
Kategorie: Aktualita

Setrvalý vzestup incidence a prevalence diabetes mellitus 2. typu (DM2T) nejen zvyšuje ekonomickou náročnost léčby tohoto onemocnění a jeho komplikací, ale také do značné míry přesouvá diagnostiku a léčbu časných stadií diabetu od specialistů k praktickým lékařům. Dosud provedené studie s intenzivní léčbou diabetiků 2. typu přitom jednoznačně prokazují, že pro úspěšnou prevenci dlouhodobých chronických komplikací je nezbytné diabetes včas diagnostikovat a od počátku jej intenzivně léčit včetně komplexní terapie přidružených onemocnění zejména arteriální hypertenze, dyslipidemie a obezity.

Léčba DM2T by měla být nejen účinná, ale také bezpečná a dobře tolerovaná pacienty. Předpokladem splnění všech těchto podmínek je využití léků a lékových kombinací s minimem nežádoucích účinků, ze kterých se u dia­­betiků nejvíce obáváme hypoglykemií a vzestupu hmotnosti. V posledních letech se kromě neotřesitelného postavení metforminu jako léku první volby u DM2T dostává do popředí léčebných algoritmů také inkretinová léčba, a to zejména použití perorálních inhibitorů dipeptidyl-peptidázy 4 (DPP-4) neboli gliptinů. Z hlediska jednoduchosti nasazení, pohodlí pro pacienta, malého výskytu nežádoucích účinků i dalších potenciálních výhod nad rámec účinného zlepšení kompenzace diabetu se přidání DPP-4 inhibitorů jako léků 2. volby k metforminu, případně jejich nasazení jako léků 1. volby při intoleranci nebo kontraindikaci podávání metforminu jeví jako velmi rozumná varianta, která může mít řadu výhod oproti jiným možným kombinacím.

Vildagliptin je jedním z preparátů ze skupiny inhibitorů dipeptidyl-peptidázy 4 s prokázanou účinností a bezpečností u širokého spektra pacientů s diabetem 2. typu. Tento preparát blokuje štěpení glukagon-like peptidu 1 (GLP-1) a glukózo-dependentního inzulinotropního peptidu (GIP) depeptidyl-peptidázou 4, a tím zvyšuje hladiny obou těchto inkretinových hormonů. Díky zvýšení hladin GLP-1 vede podání vildagliptinu ke zvýšení glukózo--dependentní sekrece inzulinu zároveň s poklesem produkce hyperglykemizujícího glukagonu v alfa-buňkách pankreatu. Tato kombinace účinků účinně snižuje jak glykemii na lačno tak glykemii postprandiální a vede k poklesu glykovaného hemoglobinu a zlepšení kompenzace diabetu. Kromě ovlivnění kompenzace diabetu je podávání vildagliptinu spojeno také se zlepšením lipidového spektra, mírným poklesem krevního tlaku, neutrálním vlivem na tělesnou hmotnost a obecně velmi malým výskytem nežádoucích účinků včetně minimálního výskytu hypoglykemie v četnosti srovnatelné s placebem.

Účinnost a bezpečnost vildagliptinu v léčbě DM2T byla sledována v rámci rozsáhlého klinického programu jak v monoterapii, tak i v různých kombinacích u širokého spektra dospělých pacientů všech věkových kategorií s širokým rozptylem tělesné hmotnosti, stupně inzulinové rezistence i dalších klinických charakteristik. Na základě těchto studií je nyní možno vildagliptin podávat nejen v kombinaci s metforminem, deriváty sulfonylurey či TZD, ale i v monoterapii u pacientů s kontraindikací nebo intolerancí metforminu. Kromě uvedených skupin je možné podávání vildagliptinu v redukované dávce 50 mg 1krát denně i pacientů se středně těžkou a těžkou renální insuficiencí včetně nemocných léčených hemodialýzou.

Z hlediska compliance je prokazatelně výhodné podávání kombinovaných preparátů obsahujících více účinných látek v jedné tabletě. Příkladem takovéhoto preparátu je kombinace vildagliptin-metformin (Eucreas), který při podávání ve standardní dávce 2krát denně sníží počet podávaných tablet na polovinu ve srovnání s individuálním podáním obou léků. Studie navíc prokazují, že díky pomalejšímu uvolňování metforminu z kombinované tablety je výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků nižší než při podávání samotného metforminu. Eucreas mohou od 1. 10. 2012 předepisovat kromě diabetologů, také interní lékaři a endokrinologové.

prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

http://int3.lf1.cuni.cz

e-mail: mhalu@lf1.cuni.cz

Doručeno do redakce 3. 10. 2012


Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 10

2012 Číslo 10
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Vliv funkčního chrupu na paměť a učení
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#