Akutní infarkt myokardu u mladých – stala se někde chyba? – editorial


Autoři: P. Toušek
Působiště autorů: III. interní – kardiologická klinika 3. lékařské fakulty UK a FN Královské Vinohrady Praha, přednosta prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2012; 58(10): 713-714
Kategorie: Editorial

Dostálová G et al. Akutní infarkt myokardu u mladých nemocných – závažné nedostatky v systému akutní a následné péče. Vnitř Lék 2012; 58(10): 721–729.

Akutní infarkt myokardu s elevacemi ST (STEMI) může vzniknout ve všech věkových skupinách. Vzhledem k rychle stárnoucí populaci se stále častěji setkáváme s nemocnými starších věkových kategorií. Velmi mladí pacienti ale vůbec nejsou výjimkou. Podle Národního registru kardiovaskulárních intervencí bylo v roce 2009 14 % pacientů se STEMI mladších 50 let a 2,8 % nemocných nedosáhlo věku 40 let [1]. Doporučení České kardiologické společnosti a Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu akutního infarktu myokardu s elevacemi ST nerozlišují postupy a doporučení podle věku. Přesto je v klinické praxi vždy nutné zvolit v některých aspektech individuální přístup. Práce kolektivu Dostálová et al analyzuje skupinu mladých pacientů (muži pod 45 let, ženy pod 50 let) s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST. Byly sledovány rizikové faktory aterosklerózy, léčba v akutní fázi STEMI i v poinfarktovém období. Pacienti byli také vyšetřeni na přítomnost trombofilních stavů a byly zhodnoceny další možné vyvolávající faktory STEMI (koincidence revmatologických, zánětlivých nebo nádorových onemocnění, abúzus drog). Práce tak přináší komplexní pohled na problematiku STEMI u mladší věkové populace s možnými výstupy do klinické praxe v oblasti primární prevence, léčby akutní fáze onemocnění či sekundární prevence.

Extrémně vysoká prevalence kuřáků v souboru potvrzuje, že kouření je nejvýznamnějším rizikovým faktorem akutního infarktu myokardu (AIM) v mladém věku [2]. V porovnání s kontrolním souborem byl také body mass index (BMI) významně vyšší u pacientů se STEMI. Vysoká prevalence ovlivnitelných rizikových faktorů v souboru i v dalších studiích [3,4] ukazuje na význam edukace zdravého životního stylu v mládí. Důraz na absenci kouření, pravidelnou fyzickou aktivitu, nízký BMI a racionální stravu v mládí je spojen s nízkým rizikovým profilem kardiovaskulárních onemocnění i ve středním věku a snižuje kardiovaskulární i celkovou mortalitu a morbiditu v dlouhodobém horizontu [5,6].

U mladých nemocných je STEMI nejčastějším typem akutního koronárního syndromu, ve většině případů s typickými klinickými příznaky charakteru bolestí na hrudi a nálezem typických elevací ST-T úseku na EKG [4]. Proto je velmi závažné zjištění, že 1/4 nemocných byla léčena v kardiocentru až po 24 hod od vzniku obtíží a průměrná doba od vzniku obtíží do intervenční léčby byla 9 hod. To je v průměru až o 5 hod více v porovnání se všemi pacienty se STEMI léčenými v roce 2009 v ČR [1]. Je tedy extrémně důležité nepodceňovat klinické příznaky akutního infarktu v mladém věku jak ze strany pacientů, tak ze strany lékařů prvního kontaktu. Kvalitním odebráním anamnézy a vyhodnocení EKG křivky lze jistě tyto rezervy ze strany lékařů prvního kontaktu zlepšit.

Důležitým výstupem publikované studie je fakt, že až u 1/4 nemocných byla přítomna koincidence dalšího manifestního či skrytého onemocnění nebo abnormalit zjištěných při podrobném laboratorním vyšetření (trombofilie). Také v literatuře se udává, že až u 20 % mladých pacientů s  AIM není koronární okluze způsobena na podkladě aterosklerózy [7]. Nejčastější příčinou bývá embolizace, trombóza, anomálie, zánět nebo spazmus v důsledku nejrůznějších mechanizmů. Ve sledované skupině došlo k primozáchytu 4 maligních onemocnění a 2 onemocnění pojiva. To podporuje význam pečlivého komplexního vyšetření mladých pacientů se STEMI, kde následující léčba je cílena především na vyvolávající mechanizmy. U 11 pacientů (8 %) byly prokázány mnohočetné mutace genů trombofilie. Koagulační poruchy jsou považovány za příčinu AIM zhruba u 5 % pacientů [7]. Přestože není pro tyto nemocné doporučena jasná strategie následné léčby, jak je v článku diskutováno, dle zjištěné patologie je vhodné individuálně zvolit kombinaci, délku a typ antiagregační a antikoagulační léčby nejlépe nově dostupnými preparáty, jakými jsou prasugrel, ticagrelor či rivaroxaban. Vedle toho je však také v sekundární prevenci stále dbát na snížení rizikového profilu nemocných. Jak ovšem ukazuje prezentovaná studie, to se i při poměrně dobře nastavené léčbě obtížně daří.

I přes relativně nízkou prevalenci a dobrou prognózu mladých pacientů se STEMI [3,4] se jedná o závažný psycho-socio-ekonomický problém. Výsledky práce kolektivu Dostálová et al potvrzují, že jistě lze u těchto pacientů zlepšit přístup jak v primární a sekundární prevenci, tak v diagnostické fázi onemocnění.

MUDr. Petr Toušek, Ph.D.

www.fnkv.cz

e-mail: tousek@email.cz

Doručeno do redakce: 26. 4. 2012


Zdroje

1. Želízko M, Vojáček J, Kala P et al. Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2009. Praha: ÚZIS ČR, NRKI 2011.

2. Panagiotakos DB, Rallidis LS, Pitsavos C et al. Cigarette smoking and myocardial infarction in young men and women: a case-control study. Int J Cardiol 2007; 116: 371–375.

3. Lawesson SS, Stenestrand U, Lagerqvist et al. Gender perspective on risk factors, coronary lesions and long-term outcome in young patients with ST-elevation myocardial infarction. Heart 2010; 96: 453–459.

4. Schoenenberger AW, Radanovic D, Stauffer JC et al. Acute coronary syndromes in young patients: presentation, treatment and outcome. Int J Cardiol 2011; 148: 300–304.

5. Liu K, Daviglus ML, Loria MC et al. Healthy lifestyle through young adulthood and the presence of low cardiovascular disease risk profile in middle age: the coronary artery risk development in (young) adults (CARDIA) study. Circulation 2012; 125: 996–1004.

6. Stamler J, Stamler R, Neaton JD et al. Low risk-factor profile and long-term cardiovascular and noncardiovascular mortality and life expectancy: findings for 5 large cohorts of young adults and middle-aged men and women. JAMA 1999; 282: 2012–2018.

7. Rubin JB, Borden WB. Coronary heart disease in young adults. Curr Atheroscler Rep 2012; 14: 140–149.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 10

2012 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se