Teplan V et al. Praktická nefrologie. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing 2006. 496 stran. ISBN 80-247-1122-2.

Monografie vychází po 8 letech od 1. vydání Praktické nefrologie (Teplan V. Praktická nefrologie. Praha: Grada Publishing 1988). Hlavním autorem i pořadatelem přepracovaného a doplněného vydání je náš přední nefrolog prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. V čem se kniha odlišuje od 1. vydání? Zdvojnásobil se stránkový rozsah (z 274 na 496 stran), změnila se struktura jednotlivých kapitol, nově jsou zařazeny choroby ledvin a močových cest v dětském věku, změnil se rozsah i charakter citací (z 37 odkazů na převážně domácí monografie nyní 580 citací časopisů a monografií). Významnou změnou je opuštění koncepce jednoho autora. Hlavní autor a pořadatel si nyní přizval ke spolupráci 35 odborníků z 22 pracovišť ČR -⁠ z 5 lékařských fakult tří univerzit, fakultních nemocnic, IKEM a IPVZ.

Vlastní odborný text má celkem 20 samostatných kapitol, které pokrývají celé spektrum nefrologie a přesahují do řady hraničních klinických oborů -⁠ urologie, pediatrie, diabetologie a klinické toxikologie. Úvodní část pojednává o funkční anatomii, fyziologii a patofyziologii ledvin (24 stran). Obsahem druhé a nejrozsáhlejší kapitoly monografie (51 stran) je diagnostika ledvinných onemocnění opírající se o biochemická, radionuklidová a neinvazivní radiologická vyšetření. Doplňuje ji přehled intervenčních radiologických metod používaných v nefrologické a urologické diagnostice. Náplní následujících tří kapitol je metabolická problematika -⁠ poruchy metabolizmu vody a elektrolytů (16 stran), kostního metabolizmu (17 stran) a kyseliny močové (7 stran). Další nejobsažnější kapitola monografie (42 stran) pojednává o klasifikaci, klinických projevech, histologických nálezech, diagnostice a současných možnostech léčby primárních a systémových forem glomerulárních onemocnění. Text vhodně doplňuje 30 barevných histologických obrázků. Dvě následující kapitoly spojuje problematika hypertenze a postižení ledvin aterosklerózou. V pojednání o arteriální hypertenzi (37 stran) je renální problematika zaměřená na hypertenzi u onemocnění ledvinného parenchymu, u terminálního selhání ledvin a na renovaskulární hypertenzi. Kapitola o ischemické chorobě ledvin (12 stran) se soustřeďuje na poškození ledvin esenciální hypertenzí, aterosklerotickou a ateroembolickou chorobu. Následuje tématická část o tubulointersticiálních nefritidách (37 stran) s převažujícím zaměřením na infekce močového traktu, chronické analgetické nefropatie a obstrukční uropatie. Dvě samostatné kapitoly pojednávají o diagnostice a léčbě důležitých urologických onemocnění -⁠ nefrolitiázy (12 stran) a tumorů ledvin (7 stran). Problematika samostatně zpracované nejčastější formy sekundární glomerulopatie -⁠ diabetické nefropatie (26 stran) by si zasloužila logické umístění za glomerulonefritidami. Vyčerpávající přehled dědičných a vrozených onemocnění ledvin (27 stran) uvádí možnosti moderní diagnostiky využívající metod molekulární biologie. Obsahem pěti následujících kapitol je akutní a chronická nedostatečnost ledvin. U akutního selhání ledvin (27 stran) jsou uvedeny příčiny, orgánové komplikace, diagnostika a léčebné postupy. V pojednání o chronické renální insuficienci (33 stran) jsou zdůrazněny faktory progrese spolu s možnostmi jejich ovlivnění, orgánové komplikace a hematologické projevy. U intermitentních a kontinuálních mimotělních metod nahrazujících funkci ledvin (21 stran) a u peritoneální dialýzy (13 stran) jsou popsané techniky provedení, indikace, kontraindikace a možné komplikace. Kapitola o transplantaci ledvin (15 stran) seznamuje s imunologickými aspekty, vlastním výkonem, pooperační péčí, komplikacemi a prováděním imunosupresivní léčby. Obsah monografie vhodně doplňují 2 závěrečné kapitoly -⁠ zvláštnosti diagnostiky a léčby nejčastějších chorob ledvin a močových cest v dětském věku (21 stran) a mezioborová toxikologická kapitola (20 stran) seznamující s použitím intermitentních a kontinuálních nefrologických hemoeliminačních metod při léčení otrav chemickými látkami, léky a jedovatými houbami a s přehledem nefrotoxicky působících endogenních a exogenních látek, včetně léčiv a radiokontrastů.

Text monografie je doplněn 176 tabulkami a 137 obrázky (poměr 1 tabulka : 2,7 stran textu a 1 obrázek : 3,5 stran textu). Literatura je uváděna vždy za jednotlivými kapitolami a má úctyhodný rozsah -⁠ 581 citací, z toho 96 od českých autorů. 5 prací bylo publikováno v časopisu Vnitřní lékařství. Přehled použitých zkratek je umístěn na 7 stranách za obsahem na začátku knihy. Rejstřík monografii ukončuje a rozsahem (16 stran) usnadňuje čtenáři hledání.

Dílo je výsledkem úspěšné mezioborové spolupráce specialistů podílejících se na diagnostice a léčbě onemocnění ledvin -⁠ kliniků, pracovníků laboratoří, patologie, radiologie a nukleární medicíny. I přes velký počet autorů se pořadateli podařilo sjednotit strukturu kapitol do jednoho celku, s vyvážeností jednotlivých témat úměrně jejich klinickému významu.

Monografie se dobře čte, její cena a význam je v aktuálnosti odborně hodnotného textu poskytujícího ucelený komplex informací použitelných i v širší klinické praktické medicíně.

Komu knihu doporučit? Především je určena nefrologům, pro které bude nejen učebním textem k přípravě pro získání atestace z nefrologie, ale také poskytne nové informace lékařům s již získanou nefrologickou specializací. Zdrojem poučení bude rovněž pro internisty, pediatry, urology, intenzivisty a praktické lékaře.

prof. MUDr. Václav Monhart, CSc.

Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha

www.uvn.cz

e-mail: monhart@uvn.cz

Doručeno do redakce: 13. 5. 2006