Uskřinutí akcesorního orgánu břišní dutiny jako neobvyklá peroperační diagnóza – kazuistika
Kratochvíl J., Mrva M., Kopřiva A., Stračár M., Doležal B.: Impingement of an Accessory Intraabdominal Organ as an Uncommon Intraoperative Diagnosis – A Case Review
In this case report is described a patient with an abdominal pain, who came to surgery. Intraoperatively was found the infarcted formation of unknown origin in the omentum – suspicion of accessory spleen. Histologically was elucidated, that the formation consisted of ischemic adipose tissue – there was a torsion of a large caul.
Key words:
ometnal torsion – strangulation – acute abdomen
Autoři:
J. Kratochvíl; M. Mrva; A. Kopřiva; M. Stračár; B. Doležal
Působiště autorů:
Chirurgické oddělení VN Brno, primář: MUDr. Martin Stračár
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2011, roč. 90, č. 5, s. 298-300.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Souhrn
V této kazuistice je popisován případ pacienta s bolestmi břicha neznámé etiologie, který dospěl až k operačnímu řešení. Peroperačně byl nalezen infarzovaný útvar omenta nejasného původu – podezření na akcesorní slezinu. Histologicky bylo ozřejměno, že se útvar skládal z ischemicky postižené tukové tkáně – v.s. došlo k torzi části velké předstěry.
Klíčová slova:
torze omenta – uskřinutí – náhlá příhoda břišní
ÚVOD
Mezi obvyklé příčiny bolestí břicha patří např. akutní apendicitis, divertikulitis, uskřinuté kýly, mezi příčiny méně obvyklé až raritní patří torze či uskřinutí epiploického apendixu, akcesorního orgánu či torze omenta.
KAZUISTIKA
Na ambulanci přišel 57letý muž normostenického habitu pro bolesti středního břicha postupně progredující cca 4 dny. Udával zvýšenou fyzickou námahu (přemisťování těžkých desek) těsně před počátkem obtíží. Dominantním problémem byla lokalizovaná bolestivost cca 5 cm nad pupkem ve střední čáře v oblasti cca 4 x 4 cm, bez hmatné rezistence. Bez peritoneálního dráždění. Pacient byl bez významných komorbidit a byl přijat do stavu chirurgického oddělení. V laboratorním nálezu byly známky zánětlivé aktivity – leukocytóza 10,15 x 109/l, zvýšené CRP 33,7 mg/l, navíc zvýšený celkový bilirubin – 22,2 mmol/l. Na UZ břicha bylo kromě těžké hepatopatie, zřejmě vysvětlující zvýšenou hladinu bilirubinu, patrno v oblasti bolestivosti těsně nad pupkem na vnitřní straně břišní stěny hyperechogenní ložisko velikosti 25 x 15 x 30 mm (Obr. 1). Bez dalšího zobrazovacího vyšetření, vzhledem k neustupujícím obtížím, bylo přistoupeno k operačnímu řešení. Peroperačně se zjistilo, že břišní stěna není porušena, tedy že o uskřinutou kýlu se nejedná (Obr. 2). Po proniknutí do břišní dutiny byla ozřejměna rezistence v omentálním tuku velikostí i lokalizací odpovídající klinickému nálezu i UZ vyšetření. Další preparací bylo vyloučeno zavzetí střevních kliček do rezistence a po protětí omenta byl odhalen nekrotický útvar ledvinovitého tvaru, cca 25 x 10 x 40 mm s velmi tenkou stopkou (Obr. 3 a 4). Tento útvar byl uložen v tukovém lůžku, jehož vitalita nebyla nijak porušena, ale vlastní útvar se zdál podléhající nekróze. Proto byl i s okolním obalujícím omentem resekován a vzniklý otvor v omentu rekonstruován. Po makroskopickém ohledání útvaru a jeho protětí bylo zjištěno, že útvar jeví známky stratifikace se světlejší korovou částí a tmavší částí dřeňovou (Obr. 5). Tento obraz nás vedl k podezření na uskřinutý akcesorní orgán. Další pooperační průběh již byl bez komplikací a pacient tak mohl být čtvrtý pooperační den propuštěn. Histologickým vyšetřením bylo ozřejměno, že útvar se skládal z nekroze podlehlého tuku.
DISKUSE
Torze omenta je velmi vzácnou příčinou bolestí břicha. Je popisována primární a sekundární – tato na podkladě adhezí, tumorů či herniací [1]. Primární byla poprvé popsána Eitelem v roce 1899 [2]. Za predispoziční faktory jsou považovány anatomické anomálie omenta jako rozštěpené omentum, přídatné omentum, obezita s nerovnoměrným rozložením viscerálního tuku. Přispívajícími faktory jsou kašel, náhlá tělesná námaha, náhlé změny tělesné polohy.
Torze omenta není urgentní náhlou příhodou břišní, nicméně nepoznána může být fatální. Její raritnost spolu s neurčitým klinickým nálezem z ní dělá diagnostickou „výzvu“. Nejpřesnější metodou k jejímu odhalení je CT vyšetření břicha [3, 4], které však často právě pro neakutnost nálezu není indikováno a torze zůstává skryta za pracovní diagnózou apendicitis, cholecystitis nebo uskřinuté kýly.
ZÁVĚR
Omentální torze je tak vzácná náhlá příhoda břišní, že není možné na ni myslet při každé bolesti břicha. Když však na ni je pomyšleno, je plně indikováno vyšetření CT, které je, vzhledem k absenci specifických známek, suverénní metodou v diagnostice. Další terapie je chirurgická, bez nutnosti další dispenzarizace.
MUDr. Jakub
Kratochvíl
Vlkaneč
96
285
64 Vlkaneč
e-mail:
indigoq@seznam.cz
Zdroje
1. Jeganathan, R., Epanomeritakis, E., Diamond, T. Primary torsion of the omentum. The Ulster Medical Journal, Volume 71, May 2002, No. 1, pp. 76–77.
2. Al Tokhais, T. I., Bokhari, A. A., Noureldin, O. H. Primary omental torsion: A rare cause of acute abdomen. The Saudi journal of gastroenterology, 2007 13(3): 144–146.
3. Khine, M., Roslani, A. C. An Unusual Cause of Abdominal Pain. Annals Academy of Medicine.
4. Chand, M., Moore, P. J., Nash, G. F. A simple case of appendicitis? An increasingly recognised pitfall. Ann. R. Coll. Surg. Engl., 2007; 89.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2011 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- S každou vynechanou dávkou tromboprofylaxe u pacientů s traumatem významně roste riziko VTE
- Trombóza portální žíly jako komplikace infekce COVID-19 – kazuistika
Nejčtenější v tomto čísle
- Pilonidální sinus – chirurgická léčba na našem pracovišti
- Caroliho nemoc – dilatace intrahepatálních žlučových cest
- Chirurgická léčba symptomatických obratlových hemangiomů
- Mediastinální cysty, chirurgické řešení
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
nový kurzVšechny kurzy