Chirurgická léčba symptomatických obratlových hemangiomů


Hrabálek L., Starý M., Rosík S., Wanek T.: Surgery for Symptomatic Vertebral Hemangiomas

Introduction and Aim:
Vertebral hemangiomas (VH) are usually asymptomatic and, therefore, are commonly detected as accidental findings on spinal imaging. No treatment is indicated in these cases. Nevertheless, some hemangiomas may clinically manifest as axial pain and neurological deficit and may require surgery or other treatment. The aim of this study was to assess outcomes of surgical management of symptomatic vertebral hemangiomas at two neurosurgical clinics.

Material and Methods:
Prospective study of patients with symtomatic vertebral hemangioma managed surgically at Neurosurgical Clinic of Faculty Hospital and Medical Faculty (FN and LF UP) of Palacky University in Olomouc and at Neurosurgical Department of Ostrava-Fifejdy Hospital. Surgery was indicated in patients with confirmed thoracic and lumbar vertebral hemangioma, presenting with axial, eventually with radicular pain and /or neurological deficit, such as myelopathy or radicular lesion. In cases where the only basis for indication for surgery was axial lumbar pain, the procedure included only vertebroplasty (VP) of the vertebral body (Vertecem, Synthes, USA). In cases with neurological dysfunction, posterior decompression using hemilaminectomy with extirpation of hemangioma tissue protruding into the spinal canal, as well as vertebroplasty, was indicated. During the 13-month study period, 7 patients aged from 38 to 80 years (the mean age of 60.3 years) were operated. The subjects included 4 males and 3 females.

Follow up examinations were performed during hospitalization, at 6 weeks and at 6 months after the procedure. On the last follow up examination, the patients were asked to assess axial and radicular pain based on the VAS scale, ODI and the surgeons evaluated the degree of myelopathy according to Frankel and JOA classification.

Results:
Vertebroplasty had positive impact on the degree of axial and radicular pain in all subjects (seven patients) and combination of VP with decompression resulted in improvement of myelopathic symptoms in all the subjects concerned (three patients).

No spinal canal cement leak or embolization during VP was recorded, neither surgical wound healing complications, such as hematoma or infection, were recorded. No surgical revisions were required.

Discussion:
The aim of symptomatic vertebral hemangioma therapy include nervous tissue decompression, spinal stabilization and prevention of spontaneous or traumatic epidural bleeding. Nervous tissue decompression using laminectomy or hemilaminectomy can be indicated only in patients developing severe paraparesis and may have good outcome. It is advisable to combine decompression with vertebroplasty or balloon kyphoplasty, arterial embolization or intralesional alcohol injection.

Conclusion:
Vertebroplasty resulted in pain score improvement in all patients with symptomatic vertebral hemangiomas. Combinations of vertebroplasty and decompression had positive impact on myelopathic symptoms in all the patients concerned.

Key words:
vertebral hemangioma – vertebroplasty – spinal surgery


Autoři: L. Hrabálek;  M. Starý *;  S. Rosík *;  T. Wanek
Působiště autorů: Neurochirurgická klinika FN a LF UP Olomouc, přednosta: prof. MUDr. M. Houdek, CSc. ;  Neurochirurgické oddělení nemocnice Ostrava-Fifejdy, primář: MUDr. M. Starý *
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2011, roč. 90, č. 5, s. 264-269.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

Úvod a cíle:
Obratlové hemangiomy (OH) jsou obvykle asymptomatické a bývají tak většinou náhodným objevem při zobrazovacím vyšetření páteře a není u nich indikována žádná léčba. Přesto se ale malá část hemangiomů může klinicky projevit různým stupněm axiální bolesti a neurologickým deficitem a vyžádat si chirurgickou nebo jinou terapii. Cílem tohoto sdělení bylo vyhodnotit výsledky operační léčby symptomatických OH ze dvou neurochirurgických pracovišť.

Materiál a metodika:
Ve studii byli prospektivně sledováni a hodnoceni pacienti se symptomatickým OH léčeným chirurgicky na Neurochirurgické klinice FN a LF UP Olomouc a na Neurochirurgickém oddělení nemocnice Ostrava-Fifejdy. K operaci byli indikováni nemocní s prokázaným OH na úseku hrudní nebo bederní páteře, který se projevoval axiální, popřípadě i radikulární bolestí a/nebo neurologickým deficitem ve smyslu myelopatie, popřípadě kořenové léze. V případě, že důvodem operace byly pouze axiální bolesti páteře, byla provedena jen vertebroplastika (VP) obratlového těla (Vertecem, Synthes, USA). Při známkách neurologického postižení byla k VP navíc indikována zadní dekomprese hemilaminektomií s exstirpací hmot hemangiomu propagujících se do páteřního kanálu. Během 13 měsíců bylo operováno 7 nemocných ve věku 38–80 let (průměr 60,3 let), z toho byli 4 muži a 3 ženy.

Kontrolní vyšetření bylo provedeno ještě během hospitalizace, dále 6 týdnů a 6 měsíců po operaci. Současně při poslední kontrole hodnotili pacienti VAS pro axiální a kořenovou bolest, ODI a chirurg stupeň myelopatie podle Frankelovy a JOA klasifikace.

Výsledky:
Vertebroplastika ve všech případech (sedm nemocných) pozitivně ovlivnila stupeň axiální nebo kořenové bolesti a kombinace VP s dekompresí vedla vždy (u tří nemocných) ke zmírnění projevů myelopatie.

Nedošlo k úniku cementu do kanálu ani k embolizaci při VP u žádného nemocného, nebyly žádné komplikace hojení operační rány ve smyslu hematomu nebo infekce. Nevznikl důvod k revizní operaci.

Diskuse:
Cílem léčby symptomatických OH je dekomprese nervové tkáně, stabilizace páteře a prevence spontánního nebo traumatického epidurálního krvácení. Samotná dekomprese nervových struktur laminektomií nebo hemilaminektomií může být indikována jen v případech rozvoje těžké paraparézy a může mít dobrý efekt. Vhodné je kombinovat dekompresi s VP nebo BK, arteriální embolizací nebo intralezionální injekcí alkoholu.

Závěr:
U pacientů se symptomatickým OH vertebroplastika ve všech případech pozitivně ovlivnila stupeň bolesti. Kombinace VP s dekompresí vedla vždy ke zlepšení projevů myelopatie.

Klíčová slova:
obratlový hemangiom – vertebroplastika – operace páteře

ÚVOD

Obratlové hemangiomy (OH) jsou obvykle asymptomatické, bývají tak většinou náhodným objevem při zobrazovacím vyšetření páteře a není u nich indikována žádná léčba. Přesto se ale malá část hemangiomů může klinicky projevit různým stupněm axiální bolesti a neurologickým deficitem a vyžádat si chirurgickou nebo jinou terapii. OH mohou komprimovat nervovou tkáň a způsobit neurologický deficit několika mechanismy, zejména koncentrickým zúžením páteřního kanálu, kostním fragmentem při zlomenině obratle, zvětšením celého obratlového těla s balónovitým vyklenutím zadní stěny do páteřního kanálu, expanzí měkké části tumoru směrem do kanálu, a spontánním nebo traumatickým krvácením nádoru do epidurálního prostoru [1]. Řešení zvláště agresivních forem OH s propagací do páteřního kanálu vyžaduje komplexní zvládnutí různých chirurgických metod [2].

Cílem tohoto sdělení bylo vyhodnotit výsledky operační léčby symptomatických OH ze dvou neurochirurgických pracovišť.

MATERIÁL A METODA

Ve studii byli prospektivně sledováni a hodnoceni pacienti se symptomatickým OH léčeným chirurgicky na Neurochirurgické klinice FN a LF UP Olomouc a na ­Neurochirurgickém oddělení nemocnice Ostrava-Fifejdy.

K operaci byli indikováni nemocní s prokázaným OH na úseku hrudní nebo bederní páteře, který se projevoval axiální, popřípadě i kořenovou bolestí a/nebo neurologickým deficitem ve smyslu myelopatie, popřípadě kořenové léze. Podmínkou operace byla neúspěšná konzervativní léčba, která spočívala v analgetizaci a fyzio­terapii. Ve spolupráci s anesteziologem byl zhodnocen celkový stav nemocného. K operaci nebyli indikováni nemocní ve špatném fyzickém stavu (ASA 4 a více), u nichž by bylo riziko anestezie a operace příliš vysoké [3].

Před operací byli všichni nemocní podrobeni standardnímu klinickému a neurologickému vyšetření s hodnocením stupně myelopatie podle Frankelovy škály (A-E) a JOA klasifikace (0–11 bodů). Pomocí „Visual Analogue Scale“ (VAS) hodnotil pacient stupeň axiální a kořenové bolesti v rozmezí 0–10 a pomocí dotazníku „Oswestry Disability Index“ (ODI) svůj funkční stav, vyjádřený skórem v rozmezí 0–100 procentních bodů. Současně byly provedeny statické skiagrafické snímky hrudní a bederní páteře k průkazu zlomeniny, pro ověření numerace a zhodnocení míry kyfotizace. Vlastní diagnostika OH byla potvrzena pomocí magnetické rezonance (MR), v sagitální rovině v sekvenci T2 tse – rst sag pat 2 /i PAT/, v T1 tse – sag /i PAT/ a ve STIR sag Hi Res /i PAT/. Rozsah vyšetření byl biforaminální, s tloušťkou vrstvy 4 mm, TR/TE (msec) pro T2 bylo 3520/95, pro T1 bylo 564/14 a pro STIR 4500/70. V transverzální rovině bylo zobrazení jen v T2-váženém obraze. Všem nemocným bylo poté doplněno CT vyšetření (Computed Tomography) postižených a symptomatických obratlů.

V případě, že důvodem operace byly pouze axiální bolesti páteře, byla provedena jen vertebroplastika (VP) obratlového těla (Vertecem, Synthes, USA). Při známkách neurologického postižení byla k VP navíc indikována zadní dekomprese hemilaminektomií s exstirpací hmot hemangiomu propagujících se do páteřního kanálu.

Pacienti byli operováni v celkové anestezii, v pronační poloze, pod clonou antibiotik ve standardním profylaktickém antibiotickém režimu a po aplikaci nízkomolekulárního heparinu k prevenci hluboké žilní trombózy. Vertebroplastika byla provedena pod skiagrafickou kontrolou operačním C-ramenem umístěným střídavě v předozadní a bočné projekci. Oboustranně perkutánně a transpedikulárně zavedená jehla s mandrénem umožnily vstup do obratlového těla a hemangiomu. Poté byl smícháním (polymerizací) tekuté a práškové složky připraven cement, jehož základem je PMMA (polymetylmetakrylát) a namísto mandrénů byly vloženy aplikační bočně otevřené jehly. Cement byl po zkontrolování stupně viskozity aplikován pozvolna a postupně tak, aby byla výplň OH co možná nejkompletnější a přitom nedošlo k úniku látky do kanálu páteřního nebo k embolizaci žilním systémem do plic. Výkon byl ukončen odstraněním jehel. U pacientů s neurologickým deficitem operace pokračovala středočárovou incizí kůže, jednostrannou discizí fascie, skeletizací a hemilaminektomií a „undecuttingem“ za účelem kompletizace zadní dekomprese i kontralaterálně. Poté opatrně podél mediálního okraje pediklu a bez manipulace s míchou byla z jedné strany odstraněna porce hemangiomu zasahujícího do kanálu. Díky předchozí embolizaci již bez známek krvácení. Vzorky OH byly zaslány na histologické vyšetření. Následovalo vložení Redonova drénu a uzávěr operační rány po vrstvách.

Po operaci byli pacienti vertikalizováni druhý den, aniž by potřebovali korzet a za 2 týdny zahájili ambulantní rehabilitaci.

V období od května 2009 do června 2010 bylo operováno 7 nemocných (4 na Neurochirurgické klinice FN a LF UP Olomouc a 3 na Neurochirurgickém oddělení nemocnice Ostrava-Fifejdy) ve věku 38–80 let (průměr 60,3 let), z toho byli 4 muži a 3 ženy.

Kontrolní klinické, neurologické a skiagrafické vyšetření bylo provedeno ještě během hospitalizace, dále 6 týdnů a 6 měsíců po operaci. Současně při poslední kontrole hodnotili pacienti VAS pro axiální a kořenovou bolest, ODI a chirurg stupeň myelopatie podle Frankelovy a JOA klasifikace. U všech nemocných bylo ještě za hospitalizace provedeno pooperační CT a v odstupu 3–6 měsíců i kontrolní MR operovaného úseku páteře.

VÝSLEDKY

Věk, pohlaví, lokalizace OH, histologické vyšetření OH, VAS pro axiální a pro kořenovou bolest před a po operaci, ODI před a po operaci, Frankelova škála a JOA klasifikace před a po operaci jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Soubor pacientů Tab. 1. Patient group
Soubor pacientů
Tab. 1. Patient group

Celkem u šesti pacientů došlo ke zlepšení jejich stavu, jedině u nejstaršího nemocného se přes zmírnění axiálních bolestí zhoršil funkční stav (ODI), bez progrese neurologického nálezu. Příčinou v tomto případě mohla být současná degenerativní spondylolistéza a stenóza kanálu v etáži L3/4, jejíž operaci pacient odmítl.

Peroperační a pooperační komplikace

Nedošlo k úniku cementu do kanálu ani k embolizaci při VP u žádného nemocného, nebyly žádné komplikace hojení operační rány ve smyslu hematomu nebo infekce. Nevznikl důvod k revizní operaci.

KAZUISTIKA

Žena ve věku 79 let udávala v průběhu posledních dvou let progresivně se zhoršující parestezie v dolních končetinách s postupnou propagací kraniálně, až na úroveň dermatomu Th10. Neurologicky byla zjištěna hyperreflexie na L2-4 oboustranně. Bylo indikováno MR celé páteře s následným průkazem hemangiomu obratlového těla Th7 s propagací paravertebrálně oboustranně a do kanálu páteřního s kompresí míchy a známkami myelopatie (Obr. 1 a 2). Provedena byla vertebroplastika obratlového těla Th7 a pravostranná hemilaminektomie s resekcí části hemangiomu (Obr. 3 a 4). Po operaci došlo k ústupu předoperačních obtíží.

MRI (T2-vážené) hrudní páteře v sagitální rovině. Průkaz hemangiomu obratle Th7 s propagací do kanálu páteřního s kompresí míchy a myelopatií
Fig. 1. Sagittal MRI (T2-weighted) of thoracic spine. Detection of hemangioma of TH7, protruding into the spinal canal, spinal cord compression and myelopathy
Obr. 1. MRI (T2-vážené) hrudní páteře v sagitální rovině. Průkaz hemangiomu obratle Th7 s propagací do kanálu páteřního s kompresí míchy a myelopatií Fig. 1. Sagittal MRI (T2-weighted) of thoracic spine. Detection of hemangioma of TH7, protruding into the spinal canal, spinal cord compression and myelopathy

MRI (T2-vážené) v axiální rovině. Průkaz hemangiomu obratle Th7 s propagací paravertebrálně a do kanálu
páteřního
Fig. 2. Axial MRI (T2-weighted). Detection of hemangioma of TH7 with paravertebral spread into the spinal canal
Obr. 2. MRI (T2-vážené) v axiální rovině. Průkaz hemangiomu obratle Th7 s propagací paravertebrálně a do kanálu páteřního Fig. 2. Axial MRI (T2-weighted). Detection of hemangioma of TH7 with paravertebral spread into the spinal canal

CT axiální sken obratle Th7 po vertebroplastice
Fig. 3. CT axial scan of TH7 following vertebroplasty
Obr. 3. CT axiální sken obratle Th7 po vertebroplastice Fig. 3. CT axial scan of TH7 following vertebroplasty

CT hrudní páteře, sagitální rekonstrukce po vertebroplastice obratle Th7
Fig. 4. Thoracic spine CT, sagittal reconstruction following TH7 vertebroplasty
Obr. 4. CT hrudní páteře, sagitální rekonstrukce po vertebroplastice obratle Th7 Fig. 4. Thoracic spine CT, sagittal reconstruction following TH7 vertebroplasty

DISKUSE

Výskyt OH je sledován v rutinním autoptickém materiálu v rozmezí 2–12 %. Tvoří 10 % benigních nádorů páteře s lehkou predominancí ženského pohlaví [4]. Nalézají se u pacientů ve vyšším věku, u dětí jsou sledovány málo. Těhotenství, zvláště v posledních 3 měsících gestace, může vyvolat neurologické komplikace až u 10 % pacientek následkem změny intra-abdominální hemodynamiky [5]. OH postihují kteroukoliv část páteře, nejčastěji ovšem obratle hrudní a pak bederní. Přibližně v 30 % případů je popisován vícečetný výskyt [6].

Histologicky mohou být OH buď kavernózní nebo kapilární. Častější je forma kavernózní. Je tvořena velkými nepravidelnými lakunami vyplněnými krví a ohraničenými jednou vrstvou endoteliálních buněk. Kapilární forma hemangiomu obsahuje malé krevní cévy ohraničené jednou vrstvou kuboideálních buněk. V našem souboru se ovšem u všech čtyř histologicky ověřených vzorků OH prokázala vzácnější kapilární forma. Cévní zásobení lézí zajišťují malé větve interkostálních a lumbálních artérií odstupujících proximálně od radikulární artérie. Funkčně jsou OH arteriovenózním zkratem. Podle histogenetické klasifikace WHO (World Health Organization) jsou hemangiomy řazeny mezi vaskulární nádory benigní povahy, vzácně se vyskytují i nízce maligní formy jako hemangioendoteliom nebo vysoce maligní formy jako hemangiosarkom [7].

Na skiagramu se většinou OH projeví pouze snížením výšky obratle při současnému kolapsu obratle. Naopak CT a MR znázorní OH velmi přesvědčivě. CT přesně odhalí lokalizaci a stupeň kostní destrukce způsobené hemangiomem. MR zobrazí OH zvýšením intenzity signálu v T1- a T2-váženém obraze v důsledku obsahu tukové tkáně v tomto nádoru [8]. Zvláště vysoká intenzita signálu na MR a malé sycení kontrastní látkou při CT vyšetření reprezentují obvykle málo agresivní, tedy spíše tukové formy OH. Naopak méně zvýšená intenzita signálu na MR a zvýšené sycení tumoru kontrastem při CT vyšetření představují agresivnější a aktivnější vaskulární formu OH [9].

Možností, jak léčit symptomatické OH, je chirurgická resekce a páteřní stabilizace [10], zadní dekomprese míchy [11], transarteriální embolizace [12], intralezionální injekce alkoholu [13], radioterapie (RT) [14], vertebroplastika [15] a balónová kyfoplastika (BK) [16]. Každá z těchto operací má své výhody a nevýhody. V českém písemnictví se touto problematikou dosud zabýval Hrabálek [2].

Otevřený chirurgický přístup s resekcí je obtížnou procedurou, neboť hypervaskularita tumoru může vést k vážným komplikacím, jakými jsou profuzní krvácení a konzumpční koagulopatie (Merritové-Kasabachův syndrom) [10, 17]. K redukci peroperačního krvácení se v těchto případech někdy doporučuje embolizace vyživující arterie, ta ale není vždy dostatečná a užitečná [10]. Merritové-Kasabachův syndrom (anaemia haemolytica microangiopathica) je dědičný hemangiom s trombocytopenickou purpurou. V krvi je trombocytopenie a často i anémie, v kostní dřeni zmnožené megakaryocyty s poruchou zrání. Klinicky bývají známky hemoragické diatézy [17].

OH jsou dostatečně radiosenzitivní a RT vede ke kompletní remisi bolesti v 57 %, částečné remisi v 32 % a bez odezvy zůstává 11 % pacientů [18]. Rizikem RT je postradiační myelopatie, radiací indukovaný vznik osteosarkomu nebo radionekrózy a možné poruchy růstu u dětí.

Úspěšnost intralezionální injekce etanolu je referována mezi 75–85 % [19, 20]. Intralezionální embolizace obratlového těla, ačkoliv je prospěšná v případech neurologického deficitu devaskularizací nádoru [13], není dostatečně efektivní v ovlivnění axiální bolesti. Tato metoda je také často provázená avaskulární nekrózou a následnou patologickou frakturou obratle, proto je prospěšné současně stabilizovat obratel akrylátovou augmentací při perkutánní VP nebo BK.

Úspěšnost VP nebo zatím méně často používané BK je udávána mezi 71,4–91,6 % [15, 16, 21, 22, 23, 24, 25, 26]. Použití perkutánní VB u agresivních OH bylo poprvé referováno v roce 1987 Galibertem et al. [22]. Podstata úlevy od bolesti po augmentaci obratlového těla není zcela jasná, může být způsobena stabilizací mikrofraktur a kompresivních fraktur nebo účinkem polymetylmetakrylátu (PMMA) a jím indukovanou chemickou lýzou nervových zakončení v obratlovém těle [21]. Zároveň efektem výplně obratle PMMA je výrazná redukce krvácení a to umožní odstranit u agresivních forem OH i intraspinální porci tumoru a provést jeho histologické vyšetření. Únik cementu do kanálu s kompresí nervových struktur jsou u OH přitom referovány výjimečně [26]. Největší sérii 31 takto léčených pacientů publikovali Cohen et al. [21]. Brunot et al. provedli VP u 21 nemocných s velmi dobrou odezvou na axiální bolest, přitom po více jak třech letech sledování bylo 56 % z nich asymptomatických a 31 % si stěžovalo jen na občasné bolesti hrudní nebo bederní páteře [25].

Cílem léčby symptomatických OH je tedy dekomprese nervové tkáně, stabilizace páteře a prevence spontánního nebo traumatického epidurálního krvácení. Samotná dekomprese nervových struktur laminektomií nebo hemilaminektomií může být indikována jen v případech rozvoje těžké paraparézy a může mít dobrý efekt. Vhodné je kombinovat dekompresi s VP nebo BK, arteriální embolizací nebo intralezionální injekcí alkoholu [10, 15].

Algoritmus léčby při různých nálezech a klinických obrazech navrhl Hrabálek [2]. V případech OH omezených jen na obratlové tělo a projevujících se jen axiální bolestí doporučil VP nebo BK. Hemangiomy obratlového těla propagující se i do zadních kostních struktur by měly být řešeny VB nebo BK obratlového těla a intralezionální injekcí ethanolu do obratlového oblouku. Provedení pouze RT je v těchto případech alternativou léčby pro lumbální páteř. OH komplikované neurologickým deficitem v důsledku epidurálního krvácení navrhl řešit zadní dekompresí se stabilizací nebo bez stabilizace, a s augmentací obratle cementem VP nebo BK k prevenci dalšího krvácení. Pro agresivní OH s propagací do páteřního kanálu s axiální bolestí a bez neurologického deficitu doporučil VP nebo BK obratlového těla a případně intralezionální injekci ethanolu do oblouku, v úseku bederní páteře je alternativou samotná RT. V případech propagace agresivního OH do páteřního kanálu a komprese nervových struktur s neurologickým deficitem navrhl VP nebo BK s následnou zadní dekompresí hemilaminektomií a exstirpací dostupné intraspinální porce nádoru.

Výsledky této studie zatím potvrzují efektivitu uve­deného postupu. Vertebroplastika ve všech případech (100 %) pozitivně ovlivnila stupeň axiální nebo kořenové bolesti a kombinace VP s dekompresí vedla vždy (100 %) ke zlepšení projevů myelopatie.

ZÁVĚR

U pacientů se symptomatickým obratlovým hemangio­mem vertebroplastika ve všech případech pozitivně ovlivnila stupeň bolesti. Kombinace vertebroplastiky s dekompresí vedla vždy ke zlepšení projevů myelopatie.

MUDr. Lumír Hrabálek, Ph.D.
Na Vinici 615/4
783 35 Horka nad Moravou
e-mail: lumir.hrabalek@seznam.cz


Zdroje

1. Ahn, H., Jhaveri, S., Yee, A., Finkelstein, J. Lumbar vertebral hemangioma causing cauda equina syndrome: a case report. Spine, 2005; 30: E662–E664.

2. Hrabálek, L. Komplexní léčba symptomatických obratlových hemangiomů. Acta Chir. orthop. Traum. čech., 2010; 77: 149–153.

3. Adamus, M., Herold, I., Trenkler, Š., Koutná, J., Kropáč, A., Závada, J. Klasifikace fyzického stavu nemocného podle ASA – dozrál čas na změnu? Anest. intenziv. Med., 2007; 18: 9–23.

4. Deb, H. K., Datta, N. Vertebral hemangioma causing cord compression and paraplegia. J. Ind. Med. Assoc., 1982; 79: 58–59.

5. Nguyen, J. P., Djindjian, M., Gaston, A., Gherardi, R., Benhaiem, N., Caron, J. P., Poirier, J. Vertebral hemangiomas presenting with neurologic symptoms. Surg. Neurol., 1987; 27: 391–397.

6. Hemmy, D. C. Neurosurgery. Vertebral Hemangiomas. 2nd ed. McGraw-Hill, 1996: 1827–1929.

7. Schajowitz, F., Ackerman, L. V., Sisson, H. A. Histological Typing of Bone Tumors. Geneva: World Health Organization, 1972.

8. Goyal, A., Singh, A. K., Gupta, V., Tatke, M. Spinal epidural hemangioma: a case report and review of literature. Spinal Cord., 2002; 40: 200–202.

9. Laredo, J. D., Assouline, E., Gelbert, F., Wybier, M., Merland, J. J., Tubiana, J. M. Vertebral hemangiomas: fat content as a sign of agressiveness. Radiology, 1990; 177: 467–472.

10. Nader, R., Alford, B. T., Nauta, H. J., Crow, W., Vansonnengerg, E., Hadjepavlou, A. G. Preoperative embolization and intraoperative cryocoagulation as adjuncts in resection of hypervascular lesions of the thoracolumbar spine. J. Neurosurg., 2002; 97(suppl 3): 294–300.

11. Rudnick, J., Stern, M. Symptomatic thoracic vertebral hemangioma: a case report and literature review. Arch. Phys. Med. Rehabil., 2004; 85: 1544–1547.

12. Hekster, R. E. M., Luyendijk, W., Tan, T. I.: Spinal cord compression caused by vertebral hemangioma relieved by percutaneous catheter embolisation. Neuroradiology, 1972; 3: 160–164.

13. Heiss, J. D., Doppman, J. L., Oldfield, E. H. Brief report: relief of spinal cord compression from vertebral hemangioma by intralesional injection of absolute alkohol. N. Engl. Med., 1994; 53 (suppl 2): 42–43.

14. Eisenstein, S., Spiro, F., Browde, S., Allen, C. M., Grobler, L. The treatment of a symptomatic vertebral hemangioma by radiotherapy. Spine, 1986; 11: 640–642.

15. Deramond, H., Depriester, C., Galibert, P., Le Gars, D. Percutaneous vertebroplasty with polymethylmetacrylate: technique, indications, and results. Radiol. Clin. North Am., 1998; 36: 533–546.

16. Atalay, B., Caner, H., Yilmaz, C., Altinors, N. Sacral kyphoplasty for relieving pain cause by sacral hemangioma. Spinal Cord., 2006; 44: 196–199.

17. Scott, D. L., Pedlow, F. X., Hecht, A. C., Hornicek, F. J. Primary Benign and Malignant Extradural Spine Tumors. 3rd ed. Philadelphia, Lippincott Williams and Wilkins, 2004: 207–210.

18. Heyd, R., Strassmann, G., Filipowitz, I., Borowsky, K., Martin, K., Zamboglou, N. Radiotherapy in vertebral hemangioma. Roentgenpraxis, 2001; 53: 208–220.

19. Acosta, F. L. Jr., Dowd, C. F., Chin, C., Tihan, T., Ames, C. P., Weinstein, P. R. Current treatment strategie and outcomes in the management of symptomatic vertebral hemangiomas. Neurosurgery, 2006; 58: 287–295.

20. Goyal, M., Mishra, N. K., Sharma, A., Gaikwad, S. B., Mohanty, B. K., Sharma, S. Alcohol ablation of symptomatic vertebral hemangiomas. AJNR Am. J. Neuroradiol., 1999; 20: 1091–1096.

21. Cohen, J. E., Lylyk, P., Ceratto, R., Kaplan, L., Umanskyt, F., Gomori, J. M. Percutaneous vertebroplasty: technique and results in 192 procedures. Neurol. Res., 2004; 26: 41–49.

22. Galibert, P., Deramond, H., Rosat, P., Le Gars, D. Preliminary note on the treatment of vertebral angioma by percutaneous acrylic vertebroplasty. Neurochirurgie, 1987; 33: 166–168.

23. Muto, M., Muto, E., Izzo, R., Diano, A. A., Lavanga, A., Di Furia, U. Vertebroplasty in the treatment of back pain. Radiol. Med. (Torino), 2005; 109: 208–219.

24. Včelák, J., Tóth, L., Šlégl, M., Šuman, R., Majerníček, M. Vertebroplastika a kyfoplastika – metoda léčby osteoporotických zlomenin páteře. Acta Chir. orthop. Traum. čech., 2009; 76: 54–59.

25. Brunot, S., Berge, J., Barreau, X., Menegon, P., Dousset, V. Long term clinical follow up of vertebral hemangiomas treated by percutaneous vertebroplasty. J. Radiol., 2005; 86: 41–47.

26. Evangelopoulos, D. S., Kontovazenitis, P., Kokkinis, K., Glynos, M., Korres, D. S., Sapkas, G. Cement leakage in a symptomatic vertebral hemangioma: a case report and review of the literature. Cases Journal, 2009; 2: 7148.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 5

2011 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
nový kurz
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se