FAMIPASS – longitudinální studie o čtyřiadvacetihodinovém pohybovém chování u rodin s dětmi v předškolním a mladším školním věku

Stáhnout PDF English info

FAMIPASS – a longitudinal study of twenty-four-hour movement behaviour in families with preschool and younger school-age children

Objective: The aim of this longitudinal study will be to investigate the differences in 24-hour movement behaviour (24hMB) (i.e., sleep, sedentary behaviour (SB) and physical activity (PA)) in Czech children after their transition from kindergarten to primary school (or from first/second grade to upper grades of primary school) with respect to the socioeconomic background of families, the prevalence of overweight participants or participation in organised PA.

Methods: 24hMB will be monitored for seven days using ActiGraph accelerometers in families from urban and rural areas in the Bohemia, Moravia and Silesia regions, whose members completed the first phase of the study between March 2022 and May 2023. The 260 families who finished the first phase of the research provided their contact details in the family diary and have not ruled out the possibility of participating in the second phase in 2025/2026. The family diary will include information on daily bedtime and wake-up times, screen time, and participation in organised PA, as well as anthropometric data and family background information.

Results: The findings from the first phase of the research showed that a total of 25.9% of girls and 26.7% of boys met all three guidelines on sleep, PA and SB simultaneously, and 44.7% of girls and 46.1% of boys achieved at least a combination of two of the three guidelines. No differences were observed between gender, age, or body weight levels of the children. Maternal excess body weight significantly (p < 0.05) decreased the odds of children achieving at least two of the three guidelines, whereas parental higher education and maternal adherence to at least two of the three guidelines significantly (p < 0.05) increased the odds that children also complied with the guidelines. Children’s participation in organised PA significantly (p < 0.05) increased their chances of achieving at least two of the three 24hMB guidelines.

Conclusions: The first phase of the longitudinal research highlighted key family factors (parental education level, mother’s body weight, adherence to 24hMB guidelines, and support for children’s active participation in organised PA) that increase children’s chances of meeting guidelines for 24hMB.

Keywords:

parents – sleep – Physical activity – accelerometer – guidelines – sedentary behaviour

Autoři: E. Sigmund ¹; J. Dygrýn ¹; M. Vorlíček ¹; J. Voráčová ²; M. Pejzlová ¹; M. Skarka ¹; P. Jurco ¹; D. Sigmundová ¹
Působiště autorů: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu Vedoucí: Mgr. František Chmelík, Ph. D. ¹; Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury, Katedra společenských věd v kinantropologii Vedoucí: doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph. D. ²
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2025; 105(1): 3-8
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl: Cílem longitudinální studie bude zjistit rozdíly v 24hodinovém pohybovém chování (24hMB) (tj. spánku, sedavém chování (SB) a pohybové aktivitě (PA)) u českých dětí po jejich přestupu z mateřské do základní školy (ZŠ) (resp. z první/druhé třídy ZŠ do vyšších ročníků ZŠ) s ohledem na socioekonomické zázemí rodin, výskyt nadměrné tělesné hmotnosti účastníků či účasti v organizované PA.

Metodika: 24hMB bude monitorováno po dobu 7 dnů pomocí akcelerometrů ActiGraph u rodin z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska, jejichž členové dokončili první etapu výzkumu v období března 2022 až května 2023. Celkem 260 rodin, které dokončily první etapu výzkumu, poskytlo v rodinném deníku kontaktní údaje a nevyloučilo možnost pokračovat ve výzkumu ve druhé etapě v roce 2025/2026. Rodinný deník bude kromě informací o každodenním času uléhání/vstávání, době trávené před obrazovkou/monitorem/displejem obsahovat i informace o účasti v organizované PA, antropometrická data a údaje o rodinném zázemí.

Výsledky: Z první etapy výzkumu vyplynulo, že celkem 25,9 % dívek a 26,7 % chlapců splnilo všechna tři doporučení ke spánku, PA a SB současně a dalších 44,7 % dívek a 46,1 % chlapců dosáhlo alespoň kombinaci dvou z těchto tří doporučení, bez rozdílů mezi pohlavím, věkovou kategorií nebo úrovní tělesné hmotnosti dětí. Nadměrná tělesná hmotnost matek významně (p < 0,05) snížila šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení, zatímco vysokoškolské vzdělání rodičů a dodržování alespoň dvou ze tří doporučení matkami významně (p < 0,05) zvýšilo pravděpodobnost, že také děti doporučení dodrží. Účast dětí v organizované PA významně (p < 0,05) zvyšuje jejich šanci na dosažení alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB.

Závěry: První etapa longitudinálního výzkumu poukázala na stěžejní rodinné faktory (úroveň vzdělání rodičů, matčina úroveň tělesné hmotnosti a míra dosažení doporučení k 24hMB, podpora aktivní účasti dětí v organizované PA) zvyšující šanci dětí ke splnění zdravotních doporučení pro 24hMB.

Klíčová slova:

pohybová aktivita – rodiče – spánek – doporučení – akcelerometr – sedavé chování

ÚVOD

Lidský život se odvíjí v 24hodinovém rytmu, ve kterém se opakují hlavní složky pohybového chování – spánek, sedavé chování (SB) a pohybová aktivita (PA).

Pravidelnost a vzájemná vyváženost těchto složek určuje životní styl jedince, který je předmětem zkoumání lékařů, psychologů a vědců mnoha vědních oborů více než 100 let. Ale až technologický pokrok za posledních 10–15 let umožnil v podmínkách každodenního života relativně přesně zjišťovat délku a kvalitu spánku, délku a intenzitu PA a míru SB dětí i dospělých nepřetržitě po dobu několika dnů (1). V souvislosti s přístrojovým monitorováním 24hMB byla odvozena doporučení pro podporu zdraví a zdravého životního stylu kombinující všechny tři složky pohybového chování současně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) předškolní děti ve věku 3–4 let dosahují doporučení k 24hMB, pokud celkově vykonají 180 minut PA za den (z toho alespoň 60 minut PA střední až vysoké intenzity – MVPA), spí alespoň 10–13 hodin denně a doba trávená před obrazovkou/monitorem/displejem (ST) nepřekročí 1 hodinu denně (2). Děti starší 5 let s každodenní MVPA v délce trvání alespoň 60 minut, s dobou spánku v rozmezí 9–11 hodin a dobou ST do maximálně 2 hodin denně splňují doporučení k 24hMB (3, 4). Dospělí ve věku 18–64 let dosahují 24hMB doporučení v případě, že souhrnně realizují alespoň 150 minut MVPA za týden, spí 7–9 hodin denně a doba jejich SB nepřesahuje 8 hodin za den (5).

Studie FAMIly Physical Activity, Sedentary behaviour and Sleep (FAMIPASS) (6) byla iniciována jako vědecká reakce na alarmující nárůst prevalence obezity a klesající realizaci denní doporučované délky alespoň 60 minut MVPA u českých adolescentů ve věku 11–15 let, zejména v mladších věkových skupinách (11 let), a u adolescentů z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (SES) (7, 8). FAMIPASS je celostátní longitudinální studie zkoumající vztahy mezi rodiči a dětmi v 24hMB a ukazateli souvisejícími s životním stylem (jako je úroveň tělesné hmotnosti, účast v organizovaném sportu) a SES rodin s 3–10letými dětmi. FAMIPASS studie reaguje na výzvy vládních dokumentů Zdraví 2020 (Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí) (9) a Koncepce podpory sportu 2016–2025 (10), které doporučují sledování a evidenci chování podporujícího zdraví u širokých vrstev populace a odbornou propagaci zdravého životního stylu založenou na relevantních datech. V České republice stále chybí národní systém pro sledování 24hMB u dětí a mládeže, což vede k nekonzistentním zjištěním o pohybovém chování a jeho zdravotních důsledcích (11). Proto je cílem FAMIPASS studie zjistit rozdíly v 24hMB (tj. spánku, SB a PA) u českých dětí po jejich přestupu z mateřské do základní školy (ZŠ) (resp. z první/druhé třídy ZŠ do vyšších ročníků ZŠ) s ohledem na SES rodin, výskyt nadměrné tělesné hmotnosti účastníků či účasti v organizované PA.

METODIKA

Inkluzní kritéria a účastníci FAMIPASS longitudinální studie

Do první etapy FAMIPASS studie byly zahrnuty všechny rodiny ze stratifikovaně vybraných mateřských/základních škol z měst a venkovských oblastí Čech, Moravy a Slezska, které dobrovolně souhlasily s bezplatnou účastí na výzkumu (12). Dalšími inkluzními kritérii pro zařazení do výzkumu byl věk dítěte v rozmezí 3–10 let spolu s minimálně jedním z jeho rodičů a dobrý zdravotní stav dítěte (nepřítomnost onemocnění bránící absolvovat běžný program v mateřské/základní škole) (12). Z celkového počtu 860 oslovených rodin jich 552 odevzdalo podepsaný informovaný souhlas s účastí na výzkumu a 502 z nich skutečně zahájilo sedmidenní monitorování 24hMB. Celotýdenní monitoring pohybového chování dokončilo 472 rodin a do finálně analyzovaného souboru účastníků bylo zahrnuto 381 rodin (obsahujících minimálně jeden pár dítě–rodič). Důvodem k vyřazení 91 párů dítě–rodič z finálního datového souboru bylo nesplnění podmínky nošení akcelerometru požadovaný počet dnů (minimálně 3 školní dny a alespoň 1 den víkendový) nebo hodin (minimálně 16) za den (n = 65), chybějící somatické charakteristiky nebo absence údajů pro výpočet SES rodin (n = 26). Finální datový soubor první etapy longitudinálního výzkumu obsahoval platná a úplná data o 24hMB, antropometrické charakteristiky a SES od 381 dětí (49,9 % dívek) a 656 rodičů (54,9 % matek). Celkem 260 rodin, které dokončily první etapu longitudinálního výzkumu, poskytlo kontaktní údaje k možnosti oslovení v pokračování ve výzkumu ve druhé etapě v roce 2025/2026.

Organizace sběru dat ve druhé etapě longitudinálního výzkumu

Ve druhé etapě sběru dat budou rodiny oslovovány přímo výzkumníky prostřednictvím telefonických rozhovorů nebo elektronické komunikace. Přesný termín monitorování 24hMB u konkrétních rodin bude stanovován s ohledem na dobrý zdravotní stav dítěte a možnosti absolvovat běžný školní režim bez absence vlivem rodinné dovolené, státních svátků, dnů školního volna, prázdnin apod.

Rodinný deník bude obsahovat grafická schémata zobrazující způsob nošení akcelerometru, určování tělesné hmotnosti a výšky účastníků a tabulky k zaznamenávání časových údajů souvisejících s každodenním režimem – čas vstávání, příchod do školy, hodiny tělesné výchovy, odchod ze školy, jednotky organizované PA, čas ukládání ke spánku a otázky týkající se materiálního vybavení rodin k určení SES (12).

Přístrojové monitorování 24hMB ve druhé etapě longitudinálního výzkumu

Monitorování 24hMB dětí a rodičů ve druhé etapě longitudinálního výzkumu bude uskutečněno stejně jako v první etapě identickými akcelerometry wGT3X-BT/ GT9X Link ActiGraph (ActiGraph, Pensacola, Florida, USA) určenými pro dítě/rodiče, nošenými na zápěstí nedominantní ruky 24 hodin denně nepřetržitě po dobu celého týdne vyjma doby koupání a plavání. Oba typy akcelerometrů budou inicializovány pomocí specializovaného software ActiLife V.6.13.4 s využitím snímání chování ve všech třech osách s frekvencí 100 Hz. Akcelerometry budou nastaveny individuálně pro každého člena rodiny tak, aby nedošlo k jejich záměně. K hodnocení 24hMB bude využit přístup tzv. „thresholds“ založený na hraničních jednotkách tíhového zrychlení (mg) typických pro spánek, SB (< 36 mg), PA nízké intenzity (36–200 mg) intenzity a MVPA (> 201 mg) (13). Snahou monitoringu bude zaznamenat minimálně 3 školní dny a alespoň 1 víkendový den s minimální denní dobou datového záznamu 16 hodin, s dostupnými údaji o nošení akcelerometru pro každý 15minutový úsek z 24hodinového cyklu (12). Průměrná denní doba spánku, SB, MVPA a celkové PA bude vypočítána jako vážený aritmetický průměr těchto typů činností prováděných během školních a víkendových dnů (vážený průměr = [průměr pracovních dnů × 5 + průměr víkendových dnů × 2] / 7).

Etika

Studie vychází z longitudinálního výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky s identifikačním číslem 25-18101S. Struktura výzkumu, organizace sběru dat, metodika monitorování 24hMB a poskytnutí zpětné vazby byla schválena Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 21. listopadu 2023 s referenčním číslem: 102/2023. Součástí informovaného souhlasu s účastí na výzkumu je také ujištění o zdravotní nezávadnosti použitých akcelerometrů a nesankcionování v případě jejich poškození či ztráty nebo dokonce přerušení a nedokončení výzkumu. Bezprostředně po absolvování výzkumu bude každému z účastníků doručena individuální zpětná vazba o výsledcích monitoringu vlastního 24hMB ve formě grafických listů s vysvětlujícími komentáři. Po druhé etapě monitoringu 24hMB budou do zpětné vazby zahrnuty také doporučení ke spánku, SB a každodenní PA.

Zpracování dat a statistické analýzy

V prostředí software ActiLife V.6.13.4 (ActiGraph, Pensacola, Florida, USA) budou individuálně nastavena a také vyhodnocena data z akcelerometrů a v softwarovém prostředí Statistical Package for the Social Sciences for Windows V.26 (IBM Corp) následně tato data spárována s daty z rodinného deníku. U charakteristik 24hMB chování bude ověřena normalita rozložení dat pomocí Kolmogorovova-Smirnovova testu. Složky 24hMB budou prezentovány denní dobou trvání (aritmetický průměr ± směrodatná odchylka) a procentuálním zastoupením (%) zvlášť pro děti a rodiče. Adherence k doporučením k 24hMB bude vyjádřena % splnění všech tří, kombinací jakýchkoliv dvou, jednoho a žádného doporučení odděleně pro dívky a chlapce, resp. matky a otce. Pro testování rozdílů ve složkách 24hMB mezi první a druhou etapou longitudinálního výzkumu bude využita analýza variance ANOVA při opakovaných měřeních. Šance korelátů (pohlaví, úroveň tělesné hmotnosti, účast v organizované PA, typ transportu do školy, nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, SES rodin) k dosažení doporučení k 24hMB bude odhalována pomocí logistické regresní analýzy. Srovnání procentuální adherence k doporučením pro 24hMB mezi dívkami a chlapci (resp. dětmi z rodin s různým SES) v jednotlivých kategoriích SES bude provedeno pomocí χ2-testu. Pro všechny statistické analýzy bude stanovena hladina alfa (α) 5 %.

VÝSLEDKY

Z výsledků první etapy longitudinálního zkoumání 24hMB jsou z dat měřených akcelerometry patrné rozdíly ve složkách pohybového chování dětí a jejich rodičů. Spánek je u dětí nejdelší složkou z 24hodinového cyklu (8,51–9,95 hodin), zatímco u rodičů je to SB (9,67–12,93 hodin) (obr. 1). Přestože PA svorně u dětí i rodičů zaujímá nejmenší část z 24hodinového cyklu, je potřebné si uvědomit, že jej lze realizovat pouze v průběhu bdělé části dne. U dětí připadá na PA 28,5 % (5,66–8,02 hodin) a u matek 23,8 % (4,39–7,05 hodin) a otců 22 % (3,84–6,72 hodin) z 24hMB. Z celkové denní PA pak MVPA (tj. PA odpovídající minimálně intenzitě rychlejší chůze) představuje u chlapců/dívek průměrně 83,8 ± 34/72,6 ± 26,8 minut za den. U rodičů, matek/otců, MVPA dokonce průměrně zaujímá 137,4 ± 52,4/133,4 ± 51 minut za den.

Více než čtvrtina 3–10letých dětí (25,9 % dívek a 26,7 % chlapců) splnila všechna tři doporučení k 24hMB současně a navíc 44,7 % dívek a 46,1 % chlapců splnilo jakoukoliv kombinaci dvou ze tří doporučení pro 24hMB, přičemž podle χ2-testu nebyly signifikantní rozdíly mezi pohlavími v adherenci ke všem třem ani ke kombinacím jakýchkoliv dvou doporučení pro 24hMB (obr. 2). Pouze 2,4 % matek a 2,3 % otců splnilo všechna tři doporučení k 24hMB současně, ale více než 2⁄3 matek (69,7 %) a více než polovina otců (57,1 %) splnila kombinaci jakýchkoliv dvou ze tří těchto doporučení (obr. 2). Důvodem propastného rozdílu mezi dosažením kombinace jakýchkoliv dvou doporučení a dosažením všech tři doporučení k 24hMB u matek i otců je ten, že téměř všichni rodiče denně prosedí více než 10 hodin, a nesplní tak doporučení k SB (tj. max. 8 za den).

Obr. 1 Průměrná denní doba trvání (minuty) a zastoupení (%) složek 24hodinového pohybového chování u členů rodin s 3–10letými dětmi

Obr. 2 Adherence k doporučením o 24hMB (spánek, sedavé chování a pohybová aktivita) členů rodin: všechna tři (zelená), kombinace jakýkoliv dvou (žlutá), pouze jedno (modrá) a žádné (fialová)

DISKUZE

Koncept sledování a analyzování spánku, PA a SB dohromady a ve vzájemných souvislostech sjednotil metodologickou a publikační roztříštěnost postihování lidského chování, odvíjejícího se v 24hodinových periodách. Dříve bylo časté oddělené sledování jednotlivých složek nebo monitorování maximálně kombinace dvou ze tří složek 24hMB, což přinášelo kromě přesvědčivých výsledků také matoucí až protichůdné informace. Přestože PA zaujímá nejkratší část z 24hMB je její příspěvek ke kvalitě spánku (4) a prevenci rozvoje dětské obezity zásadní (7, 8). Ve srovnání s českou populací dětí a mládeže (11) vykazuje námi sledovaný vzorek 3–10letých dětí častější splnění doporučení ke každodenní délce trvání MVPA a spánku, což vytváří příznivé předpoklady zakotvování zdravého životního stylu.

Možnou příčinu relativně vysoké adherence ke všem třem (25,9 % dívek a 26,7 % chlapců) nebo ke kombinaci jakýchkoliv dvou (44,7 % dívek a 46,1 % chlapců) ze tří doporučení k 24hMB sledovaných 3–10letých dětí shledáváme v pozitivním vlivu rodiny, protože ani pohlaví, věková kategorie dítěte či úroveň jejich tělesné hmotnosti významně neovlivňuje šanci dosažení těchto doporučení (14, 15). Nenadměrná tělesná hmotnost matek, vyšší úroveň vzdělání rodičů a matčino dosažení alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB významně zvyšovalo šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB bez ohledu na SES rodin dětí (14, 15). Účast ve volnočasové organizované PA (tj. strukturovaná, cíleně zaměřená PA pod vedením edukátora) také významně zvyšovala šanci dětí dosáhnout alespoň dvě ze tří doporučení k 24hMB. V útlém věku dětí závisí jejich pravidelná účast ve volnočasové organizované PA na podpoře rodičů, kteří finančně a logisticky zajišťují své děti a nezřídka sami vedou nebo asistují při vedení organizovaných jednotek PA (15).

S rostoucím věkem dětí předpokládáme rozvolňování vztahu mezi jejich chováním a chováním jejich rodičů, včetně PA. Proto bude ve druhé etapě výzkumu, s ohledem na výsledky z první etapy longitudinálního výzkumu a snahu maximalizovat účast rodin, rodinný deník zjednodušen a redukován, přičemž bude zachována možnost sledování adherence dětí k doporučením o 24hMB a jejích korelátů, potenciálně ovlivněných chováním rodičů nebo socioekonomickým zázemím rodin.

Silné stránky a limity studie

Silnou stránkou studie je longitudinální design výzkumu, který umožní zachytit změny sledovaných složek 24hMB dětí a jejích korelátů a který umožní poukázat na potenciální příčiny těchto změn. Ověřené přístrojové monitorování 24hMB a individualizovaný rodinný deník pro záznam antropometrických parametrů a časových údajů denního režimu účastníků považujeme také za silnou stránku studie, stejně jako využívání Kanadských doporučení a doporučení Světové zdravotnické organizace k 24hMB, které umožňují mezinárodní srovnávání výsledků (3–5). Za jistou limitu lze považovat finální vzorek účastníků, který bude, vedle splnění inkluzních kritérií, také podmíněn dobrovolností a ochotou jedinců účastnit se i druhé etapy výzkumu. Lze se oprávněně domnívat, že zachycený vzorek opakovaně monitorovaných rodin se školními dětmi nemusí reprezentovat celou populaci, neboť může patřit k pohybově aktivnějšímu populačnímu spektru s vnitřním zájmem o zdravý životní styl. Limitě možného odmítání opakující se účasti ve výzkumu budeme předcházet zjednodušením záznamu monitorování 24hMB do redukovaného rodinného deníku a drobnou finanční odměnou za dokončení druhé etapy výzkumu.

ZÁVĚRY

25,9 % dívek a 26,7 % chlapců splnilo všechna tři, a dalších 44,7 % dívek a 46,1 % chlapců současně dosáhlo na kombinaci jakýchkoliv dvou ze tří doporučení k 24hMB bez ohledu na pohlaví, věkovou kategorii nebo úroveň tělesné hmotnosti dětí.
Normální tělesná hmotnost matek, vyšší úroveň vzdělání rodičů a matčino dosažení alespoň dvou ze tří doporučení významně zvyšovalo šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB bez ohledu na SES rodin.
Pravidelná účast dětí ve volnočasové organizované PA významně zvyšovala šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB bez ohledu na jejich pohlaví, věkovou kategorii nebo úroveň tělesné hmotnosti či SES rodin dětí.
Ve druhé etapě longitudinálního výzkumu bude rodinný deník zjednodušen a redukován ve snaze maximalizovat účast rodin, přičemž bude zachována možnost sledování adherence dětí k doporučením o 24hMB a jejích korelátů, potenciálně ovlivněných chováním rodičů nebo socioekonomickým zázemím rodin.

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem: 25-18101S.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 21. listopadu 2023 (ref. číslo 102/2023).

Konflikt zájmů: žádný.

Zdroje

Quante M, Kaplan ER, Rueschman M, et al. Practical considerations in using accelerometers to assess physical activity, sedentary behavior, and sleep. Sleep Health. 2015; 1(4): 275–284.
WHO. Guidelines on physical activity, sedentary behaviour and sleep for children under 5 years of age. Geneva: World Health Organization 2019 [online]. Dostupné z: https://www.who.int/ publications-detail-redirect/9789241550536 [cit. 2025-1-18].

WHO. Guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Geneva: World Health Organization 2020 [online]. Dostupné z: https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128 [cit. 2025-1-18].
Tremblay MS, Carson V, Chaput JP, et al. Canadian 24-hour movement guidelines for children and youth: an integration of physical activity, sedentary behaviour, and sleep. Appl Physiol Nutr Metab. 2016; 41(6 Suppl 3), S311–S327.
Ross R, Chaput JP, Giangregorio LM, et al. Canadian 24-hour movement guidelines for adults aged 18-64 years and adults aged 65 years or older: an integration of physical activity, sedentary behaviour, and sleep. Appl Physiol Nutr Metab. 2020; 45(10 Suppl 2): S57–S102.
Sigmundová D, Dygrýn J, Vorlíček M, et al. FAMIly Physical activity, sedentary behaviour and sleep (FAMIPASS) study: protocol for a cross-sectional study. BMJ Open 2023; 13(8): e073244.
Sigmund E, Sigmundová D, Badura P, et al. Time-trends and correlates of obesity in Czech adolescents in relation to family socioeconomic status over a 16-year study period (2002–2018). BMC Pub Health 2020; 20(1): 229.
Sigmund E, Sigmundová D, Pavelka J, et al. Changes in the prevalence of obesity in Czech adolescents between 2018 and 2022 and its current non-genetic correlates – HBSC study. BMC Pub Health 2020; 20(1): 229.
MZ ČR. Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí [Health 2020 – National Strategy for Health Protection and Promotion and Disease Prevention]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2014 [online]. Dostupné z: https://mzd.gov.cz/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci-2/ [cit. 2025-1-16].
MŠMT. Koncepce podpory sportu 2016–2025 [Sport Concept for 2016–2025]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 2016 [online]. Dostupné z: https://msmt.gov.cz/ sport-1/koncepce-podpory-sportu-2016-2025 [cit. 2025-1-16].
Gába A, Baďura P, Dygrýn J, a kol. Národní zpráva o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže 2022 [National Report on Physical Activity of Czech Children and Youth 2022]. Olomouc: Univerzita Palackého 2022 [online]. Dostupné z: https://doi. org/10.5507/ftk.22.24461069 [cit. 2025-1-16].
Sigmund E, Vorlíček M, Voráčová J, a kol. Je odlišný socioekonomický status rodin zdrojem rozdílů v pohybové aktivitě, spánku a sedavém chování již u 3–8letých dětí? Prakt. Lék. 2024; 104(3): 124–129.
Migueles JH, Rowlands AV, Huber F, et al. GGIR: A research community-driven open source R package for generating physical activity and sleep outcomes from multi-day raw accelerometer data. J Measur Phys Behav. 2019; 2(3): 188–196.
Sigmundová D, Vorlíček M, Voráčová J, et al. Parental impact on adherence of young children to 24-h movement behaviour guidelines: the Czech FAMIly Physical Activity, Sedentary behaviour and Sleep study. Eur J Public Health 2025; 11: ckae224 [online]. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/eurpub/ckae224 [cit. 2025-1-28].
Sigmund E, Sigmundová D, Voráčová J, et al. Does active participation in organized physical activity contribute to children’s achievement of the 24-hour movement guidelines? BMC Pub Health 2025; 25: 1–8 (submitted); submission ID 7cbe0c1e-bae2-43ff-a516-a6db88287c6a.

adresa pro korespondenci:
prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.
Institut aktivního životního stylu UP,
Fakulta tělesné kultury
třída Míru 117, 771 11 Olomouc
e-mail: erik.sigmund@upol.cz