Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2024

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2024. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání.

METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP (zdroj ÚZIS ČR) o případech profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období budou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2024 bylo u 4530 pracovníků (3651 žen a 879 mužů) diagnostikováno celkem 5290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5240 nemocí z povolání a 50 v ohrožení nemocí z povolání (tab. 1). U 701 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U 647 osob byly uznány dvě nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. V těchto případech šlo u 565 osob o opakované covidové onemocnění. U dalších 49 osob byly hlášeny v průběhu roku tři nemoci z povolání, z toho u 43 osob bylo uznáno onemocnění covid-19 3krát. U pěti osob byly hlášeny čtyři nemoci z povolání (u třech z nich šlo o kombinaci různých diagnóz vzniklých z přetěžování končetin a ve dvou případech byl hlášen covid-19 4krát).

Ve srovnání s rokem 2023 (1, 3) klesl v roce 2024 počet hlášených profesionálních onemocnění o 1711 případů. Významný pokles onemocnění (o 1655 případů) byl zaznamenán v kapitole V seznamu nemocí z povolání – Nemoci přenosné a parazitární (tab. 2).

Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno na území Jihomoravského kraje (940, tj. 17,8 % případů). V 16 případech profesionální onemocnění vznikla při plnění pracovních úkolů v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jich bylo nejvíce uznáno u osob pracujících v Sekci Q – „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 4471, tj. 84,5 % případů) a v Sekci C – „Zpracovatelský průmysl“ (celkem 362, tj. 6,8 % případů). Uvnitř Sekce C bylo nejvíce profesionálních onemocnění v Oddílu C24 – „Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství“ – celkem 64 případů.

V Sekci Q „Zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem šlo o 4454 případů, z toho 4336krát byl diagnostikován covid-19 a 95krát svrab). Jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často – profesionální dermatózy 12krát, nemoci z přetěžování končetin celkem 4krát (šlo o tři případy syndromu karpálního tunelu a o jeden případ Morbus de Quervain) a jednou bylo hlášeno asthma bronchiale s přecitlivělostí na antibiotika vzniklé u zdravotní sestry.

U pracovníků v Oddílu C24 „Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství“ převažovala onemocnění z vibrací (celkem 27 případů) a onemocnění z přetěžování končetin (25 případů). Dále následovaly nemoci plicní – silikóza plic (3krát), mezoteliom pleury z azbestu (2krát) a po jednom případu šlo o rakovinu plic ve spojení v pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého a o azbestózu plic. Další onemocnění byla hlášena ojediněle – šlo o iritační dermatitidu, neuroboreliózu, rakovinu kořene jazyka z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků a o rakovinu ledvin vzniklou z karcinogenních látek vyskytujících se při výrobě furanových pryskyřic.

Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen covid-19 celkem 4620, tj. v 87,3 % případů, z toho 13 případů vzniklo u vojáků z povolání v zahraničí. V sestupném pořadí následoval syndrom karpálního tunelu – 226 případů, kdy 131 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 95 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. Méně často byl zastoupen svrab (95 případů), kontaktní alergická dermatitida (61 případů), artróza kloubů končetin (48 případů, z toho z přetěžování končetin 33krát a z vibrací 15krát), uhlokopská pneumokonióza (43 případů), epikondylitida (28 případů), asthma bronchiale (23 případů). U ostatních diagnóz byl výskyt případů nižší nebo ojedinělý.

Tab. 1 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2015–2024

*Data o počtech zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2024 nebyla v době zpracování tohoto článku ještě dostupná.

Tab. 2 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2024, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání

1. nemoci způsobené chemickými látkami
2. nemoci způsobené fyzikálními faktory
3. nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
4. nemoci kožní
5. nemoci přenosné a parazitární
6. nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Tab. 3 Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2024

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

Kapitola I – nemoci z povolání způsobené chemickými látkami

V roce 2024 bylo hlášeno pět akutních intoxikací způsobených buď inhalací chlóru, sirovodíku, nebo výpary acetonových barev, benzínu a zplodin hoření. Dále byla uznána tři nádorová onemocnění – v prvním případě šlo o nádor kořene jazyka u dělníka v koksovně po expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům v letech 1987–2023 s dobou latence 36 let, ve druhém případě šlo o difuzní velkobuněčný B-lymfom u pracovníka exponovaného směsi kancerogenních látek v letech 1987–2006 s dobou latence 27 let a ve třetím případě šlo o nádor ledvin u slévače, který byl exponován směsi karcinogenních látek v letech 2001–2018 s dobou latence 17 let.

Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly u 243 osob celkem 318 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka 4) byla hlášena jako nemoc z povolání u osmi pracovníků, kteří byli exponování nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích i odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji (položky 6 až 8) způsobila u 72 pracovníků celkem 100 případů nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci-svářeči kovů (33krát) a brusiči kovů (9krát). Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka 6) byl diagnostikován 6krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka 7) vzniklo 85krát, z toho syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 79krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 6krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka 8) byly hlášeny celkem 9krát. Jednalo se o artrózu loketního kloubu (5krát) a o artrózu zápěstí (4krát).

Nemoci z přetěžování končetin (položky 9 a 10) byly hlášeny u 166 osob celkem 209krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE C29 celkem 35 případů) a při výrobě základních kovů, při hutním zpracování kovů a ve slévárenství (CZ-NACE C24 celkem 24 případů). Z mnoha profesí byli nejvíce zastoupeni operátoři výroby (39krát), montážní dělníci (33krát), zámečníci-svářeči (28krát) a prodavačky (11krát).

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka 9) bylo hlášeno celkem 101 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 32krát, z toho rhizartróza 12krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 10krát, artróza drobných kloubů rukou a artróza kolenních kloubů po třech případech a artróza loketních kloubů a zápěstních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 28krát, ve 21 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Burzitida v oblasti subakromiální vznikla 9krát a v oblasti ramene 2krát. Skákavý prst byl hlášen 11krát, chronická tendosynovitida extenzorů nebo flexorů prstů nebo předloktí 7krát, Morbus de Quervain byl uznán 6krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 4krát a kapsulitida ramene a chronická tendinitida bicepsu po jednom případu. Případů nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka 10) bylo hlášeno celkem 108, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 106krát, profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 2krát.

Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací (položka 11) bylo v roce 2024 uznáno poprvé od přidání této položky do seznamu v roce 2022, z účinnosti od 1. ledna 2023. Jednalo se o stavebního dělníka, u kterého byly potvrzeny těžké nálezy na magnetické rezonanci bederní páteře a při neurologickém vyšetření, včetně EMG, který byl v pracovní neschopnosti pro tuto diagnózu alespoň 12 měsíců během posledních 3 let výkonu tzv. rizikové práce s přetěžováním bederní páteře.

Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V rámci této kapitoly bylo u 93 osob hlášeno celkem 94 nemocí z povolání. Jejich přehled obsahuje tabulka 4.

Tab. 4 Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2024

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 1) byly diagnostikovány celkem 54krát. Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (CZ-NACE B05-08 celkem 50 případů). Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (evidenční kód III.1.6 – celkem 36 případů).

Azbestový prach byl vyvolavatelem profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice (položka 2) celkem 9krát. Azbestóza (evidenční kód III.2a) vznikla u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1959–1991. Mezoteliom pohrudnice (evidenční kód III.2c) byl hlášen u pěti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1973–2012. Doba latence uváděná od začátku expozice byla v rozmezí 23–51 let, medián 47 let. Rakovina plic ve spojení s azbestózou (evidenční kód III.2d) byla diagnostikována 2krát u pracovníků, kteří pracovali v riziku azbestu v letech 1967–1995 (doba latence zde byla 55, resp. 57 let).

Pneumokonióza ze svařování (položka 4) byla diagnostikována u pracovníka po 12 letech práce v riziku svářečských dýmů.

Rakovina dýchacích cest z koksárenských plynů (položka 7) vznikla u pracovníka exponovaného uvedené noxe v letech 1994–2023. Doba latence byla 29 let.

Chronická exogenní alergická alveolitida (položka 9) byla hlášena u dělníka, který řezal dřevo na pile, vyvolavatelem onemocnění byla bakterie Sacccharopolyspora rectivirgula.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka 10) bylo hlášeno celkem 24krát. Z toho asthma bronchiale (evidenční kód III.10.1) bylo diagnostikováno 23krát a alergická rhinitida (evidenční kód III.10.2) jednou. Pouze ve 42 % případů bylo onemocnění způsobeno jen jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílelo více nox, nejvíce devět. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly diizokyanáty a lepidla (dvanáct a osm případů). Ostatní alergeny (různé druhy mouky, moučkový cukr, kakao, kypřicí prášek, dezinfekční prostředky, antibiotika, obráběcí kapaliny, prach z pracoviště, karbony, polypropylen, polyester, aceton, ethylacetát, insekticid nebo skelný prach) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle. Alergickou rýmu vyvolala žitná mouka.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 12) vznikla u čtyř pracovníků exponovaných uvedené noxe v letech 1959–1986. Doba latence od začátku expozice byla v rozmezí 37 až 63 let, medián 49 let.

Kapitola IV – nemoci z povolání kožní

Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno celkem 69 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 61krát, iritační dermatitida 7krát a kopřivka po expozici antibiotikům jednou. Postiženi byli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE C25 – celkem 13 případů) a zdravotničtí a sociální pracovníci (CZ-NACE Q86–88 celkem 12 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty a ropné výrobky (tab. 5). Z plastických hmot se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 16 případů. Ostatní noxy se objevily méně často nebo ojediněle, například latex jednou.

Tab. 5 Kapitola IV – nemoci z povolání kožní v roce 2024, rozdělení podle vyvolávajících nox

Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární

V roce 2024 bylo hlášeno celkem 4750 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 1655 případů méně než v předchozím roce.

Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka (položka 1) byly hlášeny celkem 4726krát. Z toho ve 4454, tj. v 94,2 % případech, onemocněli pracovníci poskytující„Zdravotní nebo sociální péči“ – CZ-NACE Q86–88. V dalších odvětvích ekonomické činnosti onemocněno jeden až 239 pracovníků, nejvíce v odvětví CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“.

Onemocnění covid-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání v rámci položky 1 celkem 4607krát, z toho 565 osob prodělalo toto onemocnění v období březen 2020 až srpen 2024 celkem 2krát, 43 osob 3krát a dvě osoby dokonce 4krát. Až 99,3 % případů onemocnění hlášených v roce 2024 pocházelo z předchozích 4 let – z roku 2023 to bylo 9,0 % případů, z roku 2022 to bylo 43,5 % případů a z let 2021 a 2020 pocházelo 21,7 %, resp. 25,1 % případů. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát.

Onemocněli zejména pracovníci v odvětví CZ-NACE Q86–88 „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 4336, tj. 94,1 % případů). V dalších osmi odvětvích ekonomické činnosti prodělalo covid-19 celkem 271 pracovníků. Nejčastěji šlo o pracovníky v CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“ (239 případů). Zde byli postiženi zejména učitelé mateřských a základních škol (160krát), dále asistenti pedagoga (26krát), vychovatelé (21krát), ředitelé mateřských škol (6krát), učitelé odborných předmětů (6krát), pradleny (6krát), speciální pedagogové (5krát), uklízečky (4krát), školníci a správci budov po dvou případech a administrativní pracovnice jednou. Ve zbylých sedmi odvětvích ekonomické činnosti onemocněl vychovatel ve vězeňství (6krát), dále vojáci z povolání a zdravotní sestry (po čtyřech případech), uklízečky (3krát), strážníci městské policie, dozorci, justiční stráž, ošetřovatelky v domácí péči (po dvou případech) a po jednom případu pak řidiči sanitních vozů, farmaceut, kuchařka, sociální pracovnice, lékař, speciální pedagog a policejní komisař.

Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly covidem-19 nejčastěji zdravotní sestry (47,1 % případů), sanitáři-ošetřovatelé (15,3 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče v sociálních zařízeních (celkem 11,7 % případů), dále lékaři (8,4 % případů), záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (celkem 4,3 % případů). V dalších 43 profesích bylo postiženo jeden až 95 pracovníků. V sestupném pořadí šlo zejména o zdravotní laboranty, RTG asistenty-laboranty-techniky, uklízečky, fyzioterapeuty-ergoterapeuty nebo maséry, porodní asistentky, referenty nebo jiné administrativní-dokumentační nebo další THP pracovníky a vojáky pracující jako výpomoc ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních. Ojediněle nebo v počtu do 23 případů v sestupném pořadí onemocněli dále řidiči dopravy nemocných a raněných, dělníci ve zdravotnictví (údržbáři, švadleny, pracovníci prádelen, kuchaři, skladníci, kadeřnice, pokojská, elektrikář, instalatér, truhlář), zubní lékaři, zubní asistentky-technici, dentální hygieničky, biomedicínští technici, vychovatelé a pedagogové a jejich asistenti, adiktologové, kliničtí logopedi a psychologové, farmaceuti, ředitelé domovů sociálních služeb a seniorů, nutriční terapeuti, odborní pracovníci ochrany a podpory veřejného zdraví a dále jedna arteterapeutka a pracovník ostrahy.

Tab. 6 Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2024

Tab. 7 Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2024

Ve většině případů probíhal covid-19 pod klinickým obrazem virózy s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních dýchacích cest, případně s dyspeptickými obtížemi. Ze závažnějších komplikací se ve 119 případech jednalo o virovou pneumonii, 3krát o žilní trombózu, 2krát o embolizaci plic a jednou o perikardiální výpotek. K úmrtí došlo v jednom případě.

Svrab byl uznán za nemoc z povolání pouze v odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE Q86–88 „Zdravotní a sociální péče“, a to 95krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory (celkem 41 případů). Onemocněly zejména pracovnice přímé obslužné péče-pečovatelky (30krát), zdravotní sestry (28krát), sanitáři-ošetřovatelé (18krát), lékaři (5krát), pracovnice sociálních služeb (5krát), uklízečky (3krát), zdravotničtí záchranáři (3krát), řidiči sanitního vozu (2krát) a jedna vychovatelka v dětském ústavu.

Černý kašel byl diagnostikován u osmi zdravotníků, erysipelem onemocněl jeden hasič a tří zdravotničtí pracovníci. Infekční keratokonjunktivitida byla diagnostikována u tří zdravotníků. Enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem vznikla u dvou lékařů. Chronická virová hepatitida C byla diagnostikována u zdravotní sestry a sanitářky. Po jednom případu vznikly akutní virová hepatitida A u pracovnice sociálních služeb, pásový opar u zdravotnického záchranáře, plané neštovice u farmaceuta, mykoplazmová pneumonie u lékaře a cytomegalovirová pneumonie u zdravotnického záchranáře.

Antropozoonóz (položka 2) bylo hlášeno celkem osm případů. Lymeská nemoc vznikla 4krát (z toho 2krát byl postižen nervový systém), tularemie 3krát a jednou streptokoková meningitida způsobená Streptococcus suis.

V rámci položky 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo uznáno jako nemoc z povolání celkem 16 onemocnění ze tří států. V 14 případech byli postiženi vojáci z povolání působící na Mali (13krát covid-19, jednou malárie). Jednou onemocněl malárií univerzitní vědecký pracovník v Kongu a jednou se nakazil horečkou dengue vývojový manažer v Indii.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli Profesionální poškození hlasivek (těžká fonastenie) byla diagnostikována u jedné učitelky mateřské školy po necelých 24 letech práce, při které nadměrně zatěžovala hlasový aparát.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2024 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno u 25 mužů a 20 žen celkem 50krát. Přehled těchto případů podle jednotlivých evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského, a to 30krát, tj. 60,0 % případů. V dalších deseti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až pěti případech.

Postiženi byli pracovníci v 16 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až osm případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při těžbě a úpravě uhlí (CZ-NACE B05). Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů při práci s přetěžováním končetin a při práci s vibrujícími nástroji (evidenční kód II.10 a II.7 – celkem 25, resp. 16 případů). Šlo o lehký syndrom karpálního tunelu.