Ochrana osobnosti lékaře – teorie a praxe


Autoři: L. Vondráček 1;  Z. Volejníková 2;  V. Dvořáková 3
Působiště autorů: Odbor vnitřního auditu a kontroly Fakultní nemocnice Motol, Praha, Vedoucí: Ing. Pavel Vlček 1;  Advokátní kancelář, Praha 2;  Ombudsman, FN Motol, Praha 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2012; 92(4): 241
Kategorie: Právo a medicína

Praxe ukazuje, že problém ochrany osobnosti lékaře se stává stále více aktuálním, což dokládá nárůst nejen verbálních útoků, ale i nárůst brachiálních útoků směřujících proti osobnosti konkrétního lékaře a zejména nárůst útoků vedených elektronickými nosiči a sdělovacími prostředky.

Prevence útoků směřujících proti lékaři je prakticky nemožná. Zavedení sankcí za protiprávní jednání vůči osobě lékaře naráží na odpor veřejnosti laické, odborné lékařské i odborné právnické s argumentací, že lékař jako VIP osoba musí počítat s tím, že bude více pod dohledem společnosti a že s tím vzhledem ke svému společenskému postavení musí počítat a tento trend chápat a akceptovat.

Lékař vzhledem ke své činnosti a společenskému postavení může být a je označen jako VIP osoba s tím, že čím menší je lokalita, kde lékař působí, tím větší společenské postavení má, a tím větší pozornost je k němu obrácena a tím více je objektem sledování, ale i útoků na jeho osobnost.

Skutečnost, že lékař je pro svoje odborné kvality a společenské postavení v dané lokalitě persona grata, nemůže být kvalifikovaným důvodem k obhajobě protiprávního jednání vůči jeho osobě, a to ani v tom případě, že se lékař angažuje i v jiných činnostech mimo medicínu.

Je proti logice, že fyzická osoba, která je pro svoje odborné a lidské kvality oprávněně zařazena do skupiny VIP, by měla zakládat jiné fyzické osobě oprávnění protiprávního postupu vůči své osobě.

Listina západních práv a svobod v článku 1 stanoví, že lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti i v právech. Tedy přiznává se i právo na ochranu lidské důstojnosti všem fyzickým osobám bez rozdílu zaměstnání, společenského nebo jiného postavení, V čl. 10 je pak již konkrétně a taxativně vypočteno, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Tedy opět každý, bez výjimky.

Tento předpis nejvyšší právní síly nedělá rozdíl mezi právem a lidskou důstojností pacienta nebo jeho doprovodu či jiných osob při poskytování zdravotní péče a mezi lékařem, který péči poskytuje. Proto je znovu třeba zdůraznit rovnoprávnost obou subjektů, pacienta a ošetřujícího. Toto ustanovení nelze vykládat tak, že některá fyzická osoba práva na ochranu osobnosti má a jiná, lékař, protože je to odborník a osoba VIP, tak toto právo nemá nebo ho má omezené, právě proto, že je zařazena mezi VIP. Takovéto pojetí je diskriminující, v zásadě ničím nepodložené a dle našeho názoru v rozporu s platným právním předpisem.

Za neoprávněné zasahování do práva na ochranu osobnosti lékaře, stejně jako jiných osob, lze kvalifikovaně považovat každé takové jednání, které zasahuje do taxativně vypočtených osobnostních práv, a to bez ohledu na to, které fyzické osoby se věc týká.

Za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti lékaře lze mít každé nepravdivé tvrzení nebo tvrzení zkreslující, které je schopno lékaře zejména poškodit na odborné pověsti, cti, lidské důstojnosti nebo soukromí nebo které negativně ovlivňuje jeho uplatnění jako osobnosti. Lze sem zařadit i zásah do mravní integrity, která lékaře objektivně poškozuje na důstojnosti cti a vážnosti. Při hodnocení, zda je či není zásah do práva na ochranu osobnosti způsobilý lékaře poškodit, je třeba zvážit a hodnotit místo a prostředí, kde k zásahu došlo, zhodnotit jeho intenzitu a řadu dalších faktorů. Diskutabilní je otázka, zda je nutné, aby zásah škodlivé následky vyvolal. Dle našeho mínění to není třeba.

Zkreslené a zejména v malé lokalitě rozšiřování tvrzení „náš felčar vůbec nic neumí a je to jen dispečer, který se na pacienta nepodívá a již píše žádanku na vyšetření specialistou“ je jistě skutečnost, která narušuje potřebnou důvěru v lékaře a negativně ovlivňuje jeho profesní uplatnění, zejména pokud je nepravdivé.

Je také nepochybné a nevyvratitelné, že označování lékaře za „mengeleho“ nebo „vraha“ lékaře na cti a dobré pověsti poškozuje. Zejména pokud to škůdce rozšiřuje veřejně. Podobně je tomu, když je lékař na veřejnosti označován jmény různých zvířat, pánským genitálem a lékařka dámským genitálem, jak se stává stále častěji.

Mravní integritu lékaře nepochybně také narušuje a jeho rodinný život a soukromí poškozuje nedoložené tvrzení „náš chirurg je na děvky a o službě spí s instrumentářkami“.

Z uvedeného je tedy jednoznačně zřejmé, že pokud dojde ze strany pacienta, doprovodu či jiné osoby k excesu a lékař je verbálně nebo dokonce brachiálně napadán a je nevyvratitelně průkazné, že k takovému nežádoucímu, zavrženíhodnému, protiprávnímu činu došlo, pak je možné věc řešit v souladu s platnými předpisy

Je třeba zásadně odmítnout názor, že lékař, který se domáhá satisfakce za hrubý zásah do jeho osobnostních práv, včetně satisfakce vyjádřené v penězích, jedná neeticky, nebo dokonce protiprávně, neboť jako vzdělaný, kvalifikovaný odborník by měl mít empatický přístup a pochopení pro exces, chybný postup jiných osob, a měl by snášet a omlouvat i zásah do ochrany své osobnosti s odůvodněním, že se excesu dopustila osoba, která je nebo byla ošetřována pro ochranu, upevnění nebo návrat svého zdraví.

Dle našeho názoru lékař, který se domáhá svých práv zakotvených v právním sytému současné společnosti, jedná správně, oprávněně, eticky a nedělá nic zavrženíhodného, pouze využívá svá práva, stejně jako ostatní členové společnosti.

Při řešení problémů s ochranou osobnosti lékaře a závažných excesů ze strany jiných osob nelze opomíjet účinky těchto zásahů do vztahu lékař-pacient, který je postaven na vzájemné důvěře a vzájemné úctě. Narušení tohoto vztahu je pak škodlivé jak pro lékaře, tak i pro ty, kteří zdravotní péči potřebují a přicházejí k ošetřujícímu s pochybnosti a nedůvěrou. Pocit nedostatečné ochrany u lékařů pak vede ke ztrátě empatie k pacientům a k profesnímu vyhoření.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček

Odbor vnitřního auditu a kontroly

FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5

E-mail: lubomir.vondracek@fnmotol.cz


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2012 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se