Astma a výživa: stravovací doporučení pro prevenci a léčbu astmatu


Asthma and nutrition: diet for the primary prevention and treatment of asthma

This article summarizes new findings about the importance of nutrition in the prevention and treatment of asthma. There is no doubt that diet plays an important role in the development and progress of asthma. Dietary factors often associated with asthma are antioxidants, polyunsaturated fatty acids, vitamin D and the Mediterranean diet.

Currently there is insufficient evidence to support antioxidant supplementation in the treatment of asthma. Therefore basic dietary advice is to consume antioxidant-rich food such as fruit and vegetables. The results of studies that focused on the effects of polyunsaturated fatty acids are very inconsistent, but as with antioxidants, it is recommended their intake come from natural resources (fish oil, olive and canola oils, nuts, seeds, and plants). Vitamin D is the nutrient that is currently being researched in the context of asthma therapy, it is recommended that an adequate intake of Vitamin D be ensured especially for long-term treatment and/or high dosages with corticosteroids. The benefits of a Mediterranean diet for the prevention and treatment of asthma have been proven by numerous scientific studies (thanks to routine consumption of fruits of fruits, vegetables, olive oil, meat and fish).

The diet of people with food allergies or gastroesophageal reflux requires the exclusion of foods that cause the problem. If the food choice is extremely limited, it is appropriate to provide expert nutritional advice.

Key words:
asthma, nutrition, antioxidants, Mediterranean diet, vitamin D, polyunsaturated fatty acids.


Autoři: I. Klimešová 1;  K. Neumannová 2;  R. Šlachta 3
Působiště autorů: Katedra přírodních věd v kinantropologii, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc, Vedoucí: prof. RNDr. Miroslav Janura, Ph. D. 1;  Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc, Vedoucí: prof. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc. 2;  Katedra rekreologie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc, Vedoucí: Mgr. Zdeněk Hamřík 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2012; 92(4): 198-202
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Článek shrnuje nové poznatky o významu výživy v prevenci i léčbě astmatu. Dnes již víme, že způsob našeho stravování se významnou měrou podílí na rozvoji a průběhu tohoto onemocnění. Výživové faktory nejčastěji dávané do souvislosti s astmatem jsou antioxidanty, polynenasycené mastné kyseliny, vitamin D a středomořská dieta.

O prospěšnosti užívání antioxidantů formou potravinových doplňků stravy nebyl zatím podán jednoznačný důkaz, proto základním opatřením k zajištění jejich dostatečného příjmu je konzumace antioxidantů z běžné stravy, tedy zejména ovoce a zeleniny. Výsledky studií zaměřených na vliv polynenasycených mastných kyselin jsou nekonzistentní, nicméně podobně jako u antioxidantů, je doporučeno využití jejich přirozených zdrojů (rybího tuku, olivového a řepkového oleje, ořechů a semen rostlin). Vitamin D je aktuálním nutrientem zkoumaným v souvislosti s terapií astmatu, kdy je doporučováno zajistit jeho dostatečný příjem zejména u osob léčených dlouhodobě kortikosteroidy nebo jejich vysokými dávkami. Nejméně otazníků je kolem vlivu středomořské diety, která díky svému vysokému obsahu ochranných látek (obsažených v ovoci, zelenině, olivovém oleji a rybím mase) působí pozitivně v prevenci i léčbě astmatu.

Stravování osob s potvrzenou alergií na potraviny nebo gastroezofageálním refluxem vyžaduje vyloučení potravin, které potíže způsobují. Pokud je možnost výběru potravin výrazně omezená, je vhodné zajistit odborné výživové poradenství.

Klíčová slova:
astma, výživa, antioxidanty, středomořská dieta, vitamin D, polynenasycené mastné kyseliny.

Úvod

V posledních letech narůstá výskyt astmatu v populaci. Světová zdravotnická organizace považuje nyní astma za jeden z hlavních problémů veřejného zdraví a nejčastější chronické onemocnění u dětí. Rozvoj astmatu je podmíněn dědičnými predispozicemi jedince a vlivy vnějšího prostředí. Strmá křivka nárůstu onemocnění v hospodářsky rozvinutých zemích je dávána spíše do souvislostí se změnami životního prostředí a životního stylu než se změnami genetických vlivů.

Způsob stravování je v současné době považován za významný faktor vnějšího prostředí, který modeluje rozvoj astmatu (13). K největším změnám ve způsobu stravování v posledních letech došlo zejména v oblasti kvality potravin a nutrientů, které jsou v nich obsažené, a také ve způsobu jejich dalšího zpracování. V naší moderní stravě dominují zejména potraviny, které byly již zpracovány, dlouhodobě skladovány a přepravovány na velké vzdálenosti. Obsah živin a jejich kvalita jsou díky tomu změněny. V roce 2003 byly například publikovány závěry dlouhodobé studie potvrzující snižování obsahu minerálních látek v ovoci, zelenině a masu potravě během let 1940–1991 v Anglii (27). Rovněž je, na rozdíl od minulosti, v naší stravě vysoké zastoupení technologicky již upravených potravin (polotovarů), kdy opět dochází ke změnám kvality jednotlivých nutrientů.

Nejnovější poznatky výzkumů také prokazují vliv výživy matky na vývoj astmatu u dítěte přes epigenetické vlivy (tedy změny v genetické expresi na podkladě výživy). U skupiny více než 500 australských těhotných žen bylo například prokázáno, že suplementace kyselinou listovou, která je doporučovaná jako prevence neurologických poruch plodu, vedla k většímu výskytu astmatu u dětí (29).

Řada prací, které se zabývají vlivy výživy na rozvoj astmatu, podává přesvědčivé důkazy o tom, že způsob stravování je jedním z hlavních faktorů propuknutí tohoto onemocnění. Výživa se ale může také stát významným pomocníkem v jeho prevenci i léčbě.

Nutriční faktory v prevenci i léčbě astmatu

Z dietních faktorů, které by mohly mít vliv na rozvoj astmatu, je diskutována celá řada. Za klíčové faktory rozvoje onemocnění jsou ve stravě považovány tyto tři skupiny nutrientů: antioxidanty (vitaminy A, C, E, karotenoidy, selen, zinek a obecně potraviny bohaté na antioxidanty), polynenasycené mastné kyseliny (zejména skupina n-3) a vitamin D. Nejpřesvědčivější jsou pak práce hodnotící vliv středomořské diety na rozvoj astmatu, kde všechny ochranné látky působí současně (6, 21). Nutriční terapie se v dnešní době stává nezbytnou součástí komplexního pohledu na prevenci i léčbu astmatu.

Antioxidanty

Antioxidanty jsou primární obranou buňky před oxidativním poškozením volnými kyslíkovými radikály. Tyto kyslíkové radikály jsou vysoce reaktivní složky, které jsou schopny poškodit molekuly typu DNA, proteiny, sacharidy i lipidy. Volných radikálů je mnoho druhů a různé antioxidanty zneškodňují jen některé z nich. Pro naši ochranu tedy potřebujeme celou škálu antioxidantů.

Nejdůležitějšími antioxidanty, které můžeme přijímat potravou, jsou: vitaminy C, E a A, selen, zinek, mangan a koenzym Q10.

Studií potvrzujících hypotézu rizika rozvoje astmatu při nízkém příjmu antioxidantů potravou nalezneme celou řadu. Zejména funkce vitaminu C je poměrně důkladně prozkoumaná. Byl prokázaný vztah mezi sníženou hladinou vitaminu C v krvi a snížením plicních funkcí a také větší pravděpodobnost rozvoje astmatu dospělých i dětí (11). Meta-analýza srovnávající výsledky celkem 40 experimentálních studií prokázala nižší příjem vitaminů C, E a A potravou u dospělých i u dětí s astmatem, zejména u pacientů s těžkou formou astmatu (2). Rovněž další studie zkoumající dospělé i dětské pacienty s astmatem zjistily nízký příjem potravin bohatých na karotenoidy a selen. Opakovaně bylo zjištěno, že nízká konzumace ovoce a zeleniny je spojená se sníženou funkcí plic a výskytem dušnosti. A naopak, pravidelný příjem banánů a ovocného džusu nebo citrusových plodů a kiwi (potravin bohatých na karotenoidy a selen) vedl k nižšímu výskytu záchvatů dušnosti a sípání (1).

Logickým vyústěním provedených výzkumů by tedy mohlo být doporučení konzumace potravinových doplňků obsahujících antioxidanty. Zdá se však, že pokud jsou antioxidanty podávané ve formě potravinových doplňků, je jejich působení nulové a v horším případě může být dokonce i zdravotně rizikové. K těmto závěrům došla například britská studie Heart Protection Study (dvojitě slepá, randomizovaná, placebem kontrolovaná), která sledovala vliv antioxidantů podávaných ve formě potravinových doplňků u více než 20 000 osob. Po 5 letech experimentu nebyl prokázán vliv užívání antioxidantů ve formě potravinových doplňků (suplementy obsahovaly vitaminy C, E a beta-karoten) na výskyt kardiovaskulárních chorob, chronické obstrukční bronchopulmonální nemoci a astmatu (10).

V poslední době se dokonce objevují práce naznačující, že konzumace potravinových doplňků s antioxidanty a potravin obohacených o antioxidanty může vést ke změně rovnováhy v produkci cytokinů buňkami imunitního systému a následné patogenezi astmatu (19).

Pro zajištění dostatečného příjmu antioxidantů je tedy doporučován jejich příjem z běžné potravy, kdy by měl být zajištěn zejména konzum rozmanitých druhů zeleniny a ovoce. Denně bychom měli sníst asi 400 g zeleniny a 200 g ovoce.

Pro doporučení použití antioxidantů formou potravinových doplňků nebyl podán jednoznačný důkaz o jejich prospěšnosti.

Polynenasycené mastné kyseliny

Široká osvěta v oblasti prevence srdečně-cévních chorob s sebou přinesla výraznou změnu ve skladbě tuků v naší stravě. Upřednostňováním rostlinných tuků před živočišnými došlo k tomu, že je v naší potravě zvýšený obsah polynenasycených mastných kyselin (PUFA) typu n-6 (zdrojem jsou zejména rostlinné oleje a pomazánky z rostlinných tuků) a naopak snížené množství nasycených mastných kyselin (zdrojem je například máslo) a polynenasycených mastných kyselin typu n-3 (zdrojem jsou zejména tučné ryby). Na první pohled by se mohlo zdát toto zastoupení vhodnější než v minulosti. Bohužel, zvýšením poměru n-6 PUFA a n-3 PUFA došlo rovněž ke zvýšení pohotovosti k zánětu.

Výzkumy z této oblasti jsou v dnešní době ne zcela konzistentní a najdeme studie, které přinášejí důkazy o vlivu vysokého příjmu margarínů (zdroje n-6 PUFA) na vyšší výskyt astmatu a záchvatů dušnosti u dětí i dospělých (8, 20), ale také ty, které tento závěr vyvracejí. Konzumace ryb (dobrý zdroj n-3 PUFA) je, také ne zcela jednoznačně, dávána do souvislosti s nižším rizikem astmatu u dětí i dospělých (23, 26).

Při použití potravinových doplňků ve formě tobolek s rybím olejem v léčbě astmatiků pak nebyl podán jednoznačný důkaz o jejich prospěšnosti (1).

Pro zajištění optimální skladby tuků ve stravě se doporučuje upřednostňovat rostlinné oleje před živočišnými tuky, preferovat olivový a řepkový olej, zařazovat do jídelníčku pravidelně vlašské ořechy, mandle a semena rostlin, konzumovat alespoň 2krát týdně rybí pokrmy.

Pro doporučení použití potravinových doplňků s rybími tuky nebo jednotlivými mastnými kyselinami zatím neexistuje dostatek důkazů.

Vitamin D

Nižší příjem vitaminu D matky v době těhotenství je dáván do souvislosti se zvýšeným rizikem onemocnění astmatem a projevy sípání u dětí (4). Současně však existuje podezření, že zvýšený výskyt astmatu je důsledkem plošného podávání vitaminu D kojencům v profylaxi křivice (30). Zvýšené riziko rozvoje astmatu v dospělosti při vysokých dávkách vitaminu D (2000 IU/denně) v dětství popisuje například rozsáhlá finská studie (12).

V literatuře zatím nenalezneme souhrn více intervenčních studií, které by tento problém detailněji zkoumaly. Terapeutický potenciál vitaminu D u osob s astmatem bude nejspíše objasněn výsledky několika v současnosti probíhajícími studiemi.

Asi 90 % potřebné dávky vitaminu D by mělo být zajištěno vystavením kůže ultrafialovému záření a pouze 10 % pocházet ze stravy, kdy dobrými potravinovými zdroji jsou tučné ryby, játra a vaječný žloutek. Nedávné epidemiologické studie však naznačují, že díky změně životního stylu (menší vystavování se slunečnímu záření a používání ochranných krémů) hladina vitaminu D v naší populaci klesá (16). Z tohoto důvodu se uvažuje o plošné suplementaci některých základních potravin. Již dnes jsou v některých zemích fortifikovány vybrané mléčné výrobky, nápoje a pečivo. Také například kojené děti musí dostávat vitamin D uměle, protože v mateřském mléce jsou jeho hodnoty nízké a nemohou být dostatečně dlouho vystavené slunečnímu záření. Nemocní s astmatem, kteří jsou dlouhodobě léčeni kortikosteroidy nebo užívají vysoké léčebné dávky, mají zvýšenou potřebu vitaminu D a je vhodné jim ho dodávat uměle (17).

Vzhledem k tomu, že nadměrné dávky vitaminu D jsou pro organismus toxické, jeho dávkování patří vždy do rukou ošetřujícího lékaře.

Středomořská dieta

Ačkoliv řada odborných studií prokázala vztahy mezi rozvojem astmatu a dietním příjmem antioxidantů, další výzkumy zjistily, že doplnění stravy pacientů s astmatem o suplementy s antioxidanty a polynenasycené mastné kyseliny má minimální, pokud nějaký klinický přínos. Proto v současnosti neexistují dostatečné důkazy pro podporu využívání nějaké konkrétní látky jako doplňku klasické léčby.

Při sledování stravovacích zvyklostí se však podařilo prokázat, že středomořská strava, která je typická velkým příjmem čerstvého ovoce, zeleniny, olivového oleje a rybího masa, svým vysokým obsahem ochranných látek má prokázaný ochranný účinek v prevenci i léčbě astmatu (5, 28). Je pravděpodobné, že jednotlivé antioxidanty mají odlišný vliv při podávání samostatně, než když jsou přijímány komplexně v rámci středomořské stravy, zejména kvůli synergické interakci s ostatními nutrienty ve stravě.

Dietní postupy u vybraných komorbidit astmatu

V rámci multidisciplinárního pohledu na léčbu astmatu je nutné identifikovat a řešit problémy pacientů související s výživou. Tyto problémy mohou zahrnovat obezitu nebo naopak podvýživu, gastroezofageální reflux, potravinové alergie a další.

Dietní postupy u obézních pacientů

V posledních 20 letech je zaznamenaný souběžný nárůst prevalence obezity a astmatu (25). Je zřejmé, že obě tyto nemoci mají své kořeny v raném dětství, kdy se rozvíjejí na podkladě společných prediktorů: genetických dispozic, prenatálního vystavení konkrétním živinám, úrovně výživy matky, vzorům kolonizace novorozeneckého a kojeneckého střeva, porodní hmotnosti dítěte a přibývání na váze, sedavého způsobu života a úrovně aktivity adipokinů (produktů tukové tkáně) během časného života.

Většina dlouhodobých studií ukazuje, že obezita, která často předchází rozvoji astmatu, může měnit mechaniku dýchacích cest a zvyšovat riziko gastroezofageálního refluxu. Obezita také zvyšuje závažnost astmatu a snižuje kvalitu života astmatiků. Kromě toho může ovlivnit i odpověď na léčbu. U obézních osob s astmatem studie prokázaly, že redukce hmotnosti vedla ke zmírnění příznaků astmatu, zlepšení plicních funkcí a snížení počtu astmatických záchvatů. U sledovaných osob se logicky snížila i potřeba medikace (16).

Dietní doporučení pro snižování nadměrné hmotnosti se zaměřují na sedm klíčových faktorů (13):

  1. omezení konzumace slazených nápojů,
  2. zvýšení příjmu ovoce a zeleniny,
  3. pravidelnou snídani,
  4. konzumaci přiměřených porcí jídel,
  5. omezení času stráveného u televizní obrazovky nebo počítače,
  6. omezení stravování mimo domov,
  7. podporu stravování v rodinném kruhu.

Redukční dieta by měla zajistit postupné snižování hmotnosti, které by mělo být u dospělého jedince asi 0,5 kg za týden. Nejčastěji používané snížení denního energetického příjmu je obvykle asi 2000 kJ ve srovnání s odhadovaným energetickým výdejem. Přijímaná energie během dne by měla být rozdělena do pěti jídel tak, aby snídaně byla tvořena 30 %, dopolední svačina 10 %, oběd 30 %, odpolední svačina 10 % a večeře 20 %. V redukční dietě je z mnoha důvodů velmi důležitý vyvážený příjem jednotlivých živin. Celková energie by měla být tvořena z 50–55 % sacharidy, 25–30 % lipidy a 15–20 % proteiny. Preferovány by měly být potraviny s nízkým glykemickým indexem a bohaté na vlákninu. Dále je třeba zajistit dostatečný příjem zejména vitaminů A, E, D a také vápníku (13).

Dietní postupy u podvyživených pacientů

Nejčastější příčinou podvýživy ve vyspělých zemích jsou chronická celková onemocnění. Podvýživu můžeme rozdělit na dva základní typy – energetickou (marasmus) a proteinovou (kwashiorkor), případně kombinaci obou, a to podle toho, zda forma nemoci vede spíše k omezenému příjmu potravy nebo spíše ke ztrátě bílkovin a jejich katabolismu. Při dlouhodobě probíhajícím zánětu dochází ke zvýšenému katabolismu, to znamená ke spotřebování vlastních bílkovin, k tvorbě proteinů akutní fáze na úkor proteinů stavebních a transportních (14). V tomto případě se tukové zásoby nezmenšují a jsou přítomny otoky, které mohou hodnocení stavu podvýživy zkreslit. Pro zhodnocení chronické proteino-energetické malnutrice jsou významné celkové známky podvýživy, které zahrnují především ubývání svalů a ztrátu podkožního tuku.

U obézních pacientů bývá obtížné hodnotit svalovou hmotu, ale je třeba mít na paměti, že i obézní může být ve stavu proteino-energetické malnutrice, a to zvláště kriticky nemocný obézní. Bylo by tedy hrubou klinickou chybou neposkytnout kriticky nemocnému obéznímu pacientovi adekvátní nutriční podporu.

Při dietní terapii malnutrice je nutné zhodnotit, zda lze standardní dietou (kterou sestaví nutriční terapeut) pacientovi dodat veškeré potřebné živiny i dostatečné množství energie. V některých případech je nutné přidat jednotlivé makro- či mikronutrienty ve formě potravinových doplňků (například vitaminy, vápník, draslík, hořčík…) anebo použít přípravky enterální výživy – v nejjednodušším případě ústy (sipping), ve složitějších případech sondou či gastrostomií. Pokud ani enterální výživa nestačí, je nutné využít parenterální výživu (14).

Dieta by měla být především lehce stravitelná a podávaná v menších porcích a kratších intervalech. Jako hlavní zdroj energie jsou preferovány především škroby. Upřednostňujeme jídla energeticky bohatá s malým objemem, nižším obsahem vlákniny a nestravitelných zbytků. Měla by samozřejmě obsahovat plnohodnotné bílkoviny, tzn. libové maso, vejce, mléko a mléčné výrobky (netrpí-li pacient zároveň intolerancí laktózy); co se týká tuků, doporučení odpovídají racionální výživě – mělo by být omezeno množství nasycených tuků (na 10 % denního energetického příjmu) a cholesterolu (na 300 mg/den). Dieta by měla dále obsahovat dostatek vitaminů a minerálních látek (především vápníku pro prevenci vzniku osteoporózy). Dle snášenlivosti vybíráme druhy ovoce a zeleniny, které pro lehčí stravitelnost zbavujeme slupek, tepelně upravujeme nebo podáváme mixované jako pyré. Luštěniny obvykle nejsou díky vysokému obsahu vlákniny a horší stravitelnosti vhodné. Často je pacienty dobře tolerovaná zmrzlina a chlazené potraviny (13).

Dietní opatření při gastroezofageálním reflexu

Gastroezofageální reflux patří do skupiny onemocnění označovaných jako poruchy motility gastrointestinálního traktu a u pacientů s bronchiálním astmatem je velmi častý. Uvádí se, že jeho výskyt je u astmatiků asi 3krát vyšší než u ostatní populace. V těchto případech se snažíme dietními opatřeními utlumit zvýšenou žaludeční sekreci, která gastroezofageální reflux doprovází.

Mezi základní dietní doporučení u této komorbidity patří vyloučení dráždivých látek, jako jsou kofein, čokoláda, sycené nápoje, výrazně kořeněná a kyselá jídla. Rovněž je vhodné snížit příjem potravin s vysokým obsahem tuku a vyhnout se přejídání, nevhodné je rovněž hladovění. Po jídle je vhodné 2–3 hodiny neuléhat, při spaní preferovat spánek na levém boku a zvýšit podložení hlavy (13).

Dietní opatření u potravinových alergií

Další častou komorbiditou astmatu jsou potravinové alergie. Alergie na arašídy, ořechy, vejce a mléko byly přímo identifikovány jako nezávislé rizikové faktory pro vznik astmatu a morbiditu pacientů (3). Hlavními potravinovými alergeny v kojeneckém věku jsou kravské mléko, vejce, pšenice, sója, treska a arašídy (hovoříme o alergenech 1. třídy). U starších dětí a dospělých je škála alergenních potravin širší.

Je důležité upozornit na existující vzájemnou zkříženou přecitlivělost mezi jednotlivými potravinami navzájem a mezi potravinovými a pylovými alergeny pylovými (tab. 1). Asi 30 % jedinců s potravinovou alergií trpí i dalšími typy alergií (18).

Tab. 1. Příklady zkřížení reagujících potravinových alergenů (upraveno podle 18)
Příklady zkřížení reagujících potravinových alergenů (upraveno podle 18)

Zajímavé je, že v alergické odpovědi na potraviny hraje roli také jejich kuchyňská úprava. Jsou známé termolabilní alergeny, jejichž tepelnou úpravou se alergen stává nealergenním (např. jablka, většina zeleniny, zejména kořenové druhy). Jen výjimečně teplo alergenicitu potravin zvyšuje. Příkladem je burský oříšek, u kterého pražením alergenicita stoupá (18).

Samostatnou skupinu potravinových alergenů dávaných do souvislosti s rozvojem astmatu jsou potravinářské přídatné látky (barviva, stabilizátory a konzervační přísady), zejména siřičitany, tartrazin a L-glutamát sodný (17). Výsledky provedených studií jsou však zatím nekonzistentní.

Jediným účinným způsobem léčby potravinové alergie a anafylaxe je vyloučení alergenů ze stravy. Je nutné pamatovat i na zkříženou přecitlivělost mezi spřízněnými skupinami potravin (luštěniny a peckovité ovoce) i nepříbuznými druhy ovoce s podobnými panalergeny. (Panalergeny nazýváme alergeny, které jsou si molekulárně velice podobné a spouštějí u senzitivních jedinců stejnou alergickou reakci. Tyto panalergeny obsahují například jablko a mrkev.)

Možné interakce léčiv s potravinami

Pacienti s astmatem by měli být seznámeni s možnými interakcemi potravin a některých běžně používaných léků. Následující text se vztahuje k dietním opatřením, která jsou vhodná při léčbě nemocných kortikosteroidy, inhibitory leukotrienů nebo beta-sympatomimetiky.

Léčba kortikosteroidy

Kortikosteroidy, zejména v inhalační formě, jsou nejčastěji používanými léky při léčbě astmatu. Tyto léky potlačují zánětlivé změny na bronchiální sliznici, tím snižují otok a zlepšují průchodnost průdušek. Při nízkých nebo středních dávkách léků nejsou popisovány žádné interakce s živinami. Dlouhodobé užívání nebo použití vysokých léčebných dávek však přináší riziko poruchy vstřebávání a využití sacharidů, proteinů i lipidů, dále vápníku, vitaminů D, A a C, draslíku, sodíku (22). Pacienti jsou ohroženi zvýšeným ukládáním tuků (riziko centrální obezity), hyperglykémií (změnou metabolismu aminokyselin k tvorbě glukózy), hypercholesterolémií a rizikem osteoporózy a u dětí potlačením růstu (17).

Zvýšení katabolismu bílkovin

Při dlouhodobém užívání kortikosteroidů je rizikem zvýšený katabolismus bílkovin, což se může projevit svalovou slabostí, bolestí svalů, zhoršeným hojením ran, osteoporózou nebo zlomeninami (22). Z tohoto důvodu zařazujeme do jídelníčku potraviny bohaté na bílkoviny (maso včetně rybího masa, vejce, mléko a mléčné výrobky, luštěniny a ořechy). Odhad potřeby bílkovin je asi 1,3–1,6 g/kg hmotnosti (17), kdy u zdravých jedinců je toto doporučení 1 g bílkoviny/kg hmotnosti.

Snížení hladiny vápníku a vitaminu D

Léčba kortikosteroidy je dávána do souvislosti se snížením hladiny vitaminu D (24). Provedené studie uvádějí, že k nejrychlejšímu poklesu kostní hmoty dochází během prvních 6–12 měsíců léčby kortikosteroidy. Případný negativní dopad inhalačních kortikosteroidů na skelet je sporný.

Pro zabezpečení optimální mineralizace kostí u pacientů dlouhodobě léčených kortikosteroidy je standardně doporučovaná suplementace vápníkem a vitaminem D, především v případě zjištěného deficitu těchto látek a u pacientů imobilizovaných a nevycházejících na slunce.

Při dlouhodobé léčbě kortikosteroidy jsou doporučované hodnoty denního příjmu vápníku pro dospělé 1200 mg denně, ať formou diety, či kalciových suplement. Vhodné dávky vitaminu D jsou 800 IU cholekalciferolu denně nebo kalcitriolu 0,5 mg denně (7).

Dobrými přirozenými zdroji vápníku jsou tvrdé sýry a mléčné výrobky, mandle a tofu. Většina vitaminu D se vytváří v těle působením slunečního záření. Potraviny bohaté na vitamin D jsou například tučné ryby, játra, žloutek a mléko.

Zvýšení hladiny sodíku

Kortikosteroidy mohou způsobit retenci sodíku, což může mít za následek otoky, ztráty draslíku, hypokalemickou alkalózu a hypertenzi (22). Z tohoto důvodu je dietním opatřením omezení používání soli včetně konzervovaných potravin a jiných potravin bohatých na sůl.

Snížení hladiny draslíku

Kortikosteroidy dále mohou zvýšit vylučování draslíku a způsobit jejich následně nízkou hladinu v krvi (22). Z tohoto důvodu zařazujeme do stravy potraviny bohaté na draslík, jako jsou například pomeranče, meruňky, banány, melouny, brambory, rajčata nebo avokádo.

Snížení hladiny vitaminů A a C

Možnému snížení hladiny vitaminů A a C při dlouhodobé léčbě (22) předejdeme podporou konzumace ovoce a zeleniny, kdy jak již bylo zmíněno v předešlém textu. Za optimální množství se považuje denní příjem 400 g zeleniny a 200 g ovoce. Vynikajícími zdroji vitaminů A a C jsou například mrkev, brokolice, špenát, citrusové plody, jahody, papriky, brambory a rajčata.

Inhibitory leukotrienů

Podobně jako inhalační steroidy se tyto léky používají na potlačení astmatického zánětu, snížení otoku v dýchacích cestách a uvolnění bronchospazmu. Při užívání inhibitorů leukotrienů je doporučeno omezit konzumaci grapefruitů, citrusových plodů a granátového jablka, protože mohou pozměňovat účinnost podávaných léků (24).

Beta-sympatomimetika

Tyto léky by měly být používány s opatrností u pacientů s alergií na mléko, protože laktóza (mléčný cukr), která se používá při jejich výrobě, může způsobit alergickou reakci na medikaci beta-sympatikomimetiky (24).

Pro akutní léčbu astmatického záchvatu se nejčastěji využívají krátkodobě působící beta-sympatomimetika a steroidy ve formě tablet. Pro snížení trávicích potíží při podávání krátkodobě působících beta-sympatomimetik (bronchodilatancia) by měly být léky podávané současně s jídlem. Doporučené je omezení kofeinu, který může ovlivnit působení léků (24).

Základní stravovací doporučení při léčbě astmatu

Obecná dietní doporučení pro prevenci i léčbu osob s astmatem kopírují středomořskou dietu, která je bohatá na zeleninu a ovoce, rybí a libové druhy masa, výrobky z celozrnné mouky, mléčné výrobky, ořechy, semena rostlin a rostlinné oleje s preferencí olivového a řepkového oleje. Tato dieta by měla také zajistit udržení přiměřené hmotnosti a u osob s nadměrnou hmotností její postupné snižování. Denně bychom měli zkonzumovat asi 400 g zeleniny a 200 g ovoce.

Stravování osob s potvrzenou alergií na potraviny nebo gastroezofageálním refluxem vyžaduje vyloučení potravin, které potíže způsobují. Pokud je možnost výběru potravin výrazně omezená, je vhodné zajistit odborné výživové poradenství.

Při dlouhodobé terapii kortikosteroidy nebo používání vysokých léčebných dávek by měl být zajištěný dostatečný příjem bílkovin, vápníku a vitaminu D.

Není doporučené přijímání žádných konkrétních potravinových doplňků.

Mgr. Iva Klimešová, Ph.D.

Katedra přírodovědných věd v kinantropologii FTK UP

Třída Míru 115

771 00 Olomouc

E-mail: iva.klimesova@upol.cz


Zdroje

1. Allan, K., Devereux, G. Diet and asthma: nutrition implications from prevention to treatment. J Am Diet Assoc, 2011, 111, p. 258–268.

2. Allen, S., Britton, J., Leonardi-Bee, J. Association between antioxidant vitamins and asthma outcomes: Systematic review and meta-analysis. Thorax, 2009, 64, p. 610–619.

3. Bird, J.A., Burks, A.W. Food allergy and asthma. Prim Care Respir J, 2009, 18, 258–265.

4. Camargo, C.A. Jr, Rifas-Shiman, S.L., Litonjua, A.A., et al. Maternal intake of vitamin D during pregnancy and risk of recurrent wheeze in children at 3 y of age. Am J Clin Nutr, 2007, 85, p. 788–795.

5. Chatzi, L., Kogevinas, M. Prenatal and childhood Mediterranean diet and the development of asthma and allergies in children. Public Health Nutr, 2009, 12, p. 1629–1634.

6. Chatzi, L., Torrent, M., Romieu, I., et al. Diet, wheeze, and atopy in school children in Menorca, Spain. Pediatr Allergy Immunol, 2007, 18, p. 480–485.

7. Dusilová Sulková, S. Nezastupitelná úloha vitaminu D v prevenci a léčbě osteoporózy. Prakt. lékáren., 2011, 7(2), 58–61.

8. Foliaki, S., Annesi-Maesano, I., Tuuau-Potoi, N., et al. Risk factors for symptoms of childhood asthma, allergic rhinoconjunctivitis and eczema in the Pacific: An ISAAC Phase III study. Int J Tuberc Lung Dis, 2008, 12, p. 799–806.

9. Grossman, J.M., Gordon, R., Ranganath, V.K., et al. American College of Rheumatology 2010 recommendations for the prevention and treatment of glucocorticoid-induced osteoporosis. Arthritis Care Res, 2010, 62, 1515–1526.

10. Heart Protection Study Collaborative Group. MRC/BHF Heart Protection Study of cholesterol lowering with simvastatin in 20 536 high-risk individuals: a randomised placebo controlled trial. Lancet, 2002, 360(9326), p. 7–22.

11. Hu, G., Cassano, P. Antioxidants and pulmonary function: The third National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES III). Am J Epidemiol, 2000, 151, p. 975–981.

12. Hyppönen, E., Sovio, U., Wjst, M., et al. Infant vitamin D supplementation and allergic conditions in adulthood: northern Finland birth cohort 1966. Ann NY Acad Sci, 2004, 1037, p. 84–95.

13. Klimešová, I. Základní stravovací doporučení. In: Neumannová, K., Kolek, V. a kol. Asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc. Praha: Mladá fronta, 2012, s. 140–145.

14. Kohout, P. Výživa u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Postgraduální medicína, 2011, 2, 122–127.

15. Lips, P. Worldwide status of vitamin D nutrition, J Steroid Biochem Mol Biol, 2010, 121(1–2), p. 297–300.

16. Litonjua, A.A., Gold, D.R. Asthma and obesity: Common early-life influences in the inception of disease. J Allergy Clin Immunol, 2008, 121, p. 1075–1084, quiz p. 1085–1076.

17. McCloud, E., Papoutsakis, C. A medical nutrition therapy primer for childhood asthma: Current and emerging perspectives. J Am Diet Assoc, 2011, 111, p. 1052–1064.

18. Morris, A.J. Potravinové alergie. Závěry vzdělávacího cyklu EAACI/GA2LEN. Praha: Institut UCB pro alergii, 2006.

19. Murr, CH., Schroecksnadel, K., Winkler, C., et al. Antioxidants may increase the probability of developing allergic diseases and asthma. Med Hypotheses, 2005, 64, p. 973–977.

20. Nagel, G., Linseisen, J. Dietary intake of fatty acids, antioxidants and selected food groups and asthma in adults. Eur J Clin Nutr, 2005, 59, p. 8–15.

21. Nurmatov, U., Devereux, G., Sheikh, A. Nutrients and foods for the primary prevention of asthma and allergy: Systematic review and meta-analysis. J Allergy Clin Immunol, 2011, 127(3), p. 724–733.

22. Pronsky, Z.M., Crowe, J.P. Food Medication Interactions. 16th edition. Birchrunville, PA: Food Medication Interactions, 2010.

23. Sala-Vila, A., Miles, E.A., Calder, P.C. Fatty acid composition abnormalities in atopic disease: Evidence explored and role in the dinase process examined. Clin Exp Allergy, 2008, 38, p. 1432–1450.

24. Searing, D.A., Zhang, Y., Murphy, J.R., et al. Decreased serum vitamin D levels in children with asthma are associated with increased corticosteroid use. J Allergy Clin Immunol, 2010,125, 995–1000.

25. Szefler, S.J. Advances in pediatric asthma in 2008: Where do we go now? J Allergy Clin Immunol, 2009, 123, p. 28–34.

26. Takemura, Y., Sakurai, Y., Honjo, S., et al. The relationship between fish intake and the prevalence of asthma: The Tokorozawa Childhood Asthma and Pollinosis Study. Prev Med, 2002, 34, p. 221–225.

27. Thomas, D. A study on the mineral depletion of the foods available to us as a nation over the period 1940 to 1991. Nutrition Health, 2003, 17, p. 85–115.

28. Vardavas, C.I., Flouris, A.D., Tsatsakis, A., et al. Does adherence to the Mediterranean diet have a protective effect against active and passive smoking? Public Health, 2011, 125, p. 121–128.

29. Whitrow, M.J., Moore, V.M., Rumbold, A.R., Davies, M.J. Effect of supplemental folic acid in pregnancy on childhood asthma: a prospective birth cohort study. Am J Epidemiol, 2009, 170(12), 1486–1493.

30. Wjst, M., Dold, S. Genes, factor X, and allergens: What causes allergic diseases? Allergy, 1999, 54, p. 757–759.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2012 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se