Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2011

A total of 1,266 cases of occupation-related diseases in 1,054 workers were reported in the Czech Republic in 2011. Of these, 1,210 were occupational diseases and 56 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 30.3 cases per 100,000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (347 cases, i.e. 27.4%). Most of the recognized cases occurred in the “mining and quarrying” economic sector (190 cases, i.e. 15.0%). Carpal tunnel syndrome (392 cases, i.e. 32.4%) and contact allergic dermatitis (116 cases. i.e. 9.6%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as endangerment by an occupational disease, carpal tunnel syndrome predominated (43 cases, i.e. 76.8%).

Key words:
occupational diseases, endangerment by occupational disease, incidence, trends.


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  M. Voříšková 1;  D. Havlová 1
Působiště autorů: Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Státní zdravotní ústav, Praha, Vedoucí: MUDr. Beatrica Dlouhá 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha, Přednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2012; 92(4): 214-220
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2011 bylo v České republice u 1054 pracovníků hlášeno celkem 1266 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1210 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 30,3 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (347, tj. 27,4 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (190, tj. 15,0 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (392, tj. 32,4 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (116, tj. 9,6 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2011 dominoval syndrom karpálního tunelu (43, tj. 76,8 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání, incidence, trendy vývoje

Úvod

V tomto článku předkládáme čtenářům hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolaní a ohrožení nemoci z povolaní, hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2011.

Definice nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání a kritéria a postupy, které platí pro jejich přiznávání, jsme uvedli ve svém předchozím článku v roce 2010 (1). V červenci 2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (4). Uvedenou novelou byla do kapitoly I seznamu nemocí z povolání (nemoci způsobené chemickými látkami) nově zařazena nemoc z organických kyselin (položka I.56), nemoc z louhů (položka I.57) a nemoc z dalších látek nebo směsí látek (položka I.58). Do kapitoly III seznamu nemocí z povolání (nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice) byla nově zařazena rakovina hrtanu ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury (položka III.2.d), rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) a chronická obstrukční plicní nemoc vzniklá při těžbě v podzemí černouhelných dolů (položka III.13).

Výskyt profesionálních onemocnění

V roce 2011 bylo u 1054 pracovníků diagnostikováno celkem 1266 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1210 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání. U 182 osob bylo v průběhu roku hlášeno více než jedno profesionální onemocnění. Nejčastěji (108 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s vibrujícími nástroji nebo při práci s přetěžováním končetin.

Ve srovnání s rokem 2010 (2, 3) klesl v roce 2011 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 26, tj. o 2,0 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla z 30,5 případů v roce 2010 na 30,3 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru v prvním pololetí roku 2011 podle zákona č. 187/006 Sb. (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2002–2011
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2002–2011
Legenda: *počítáno na počet zaměstnanců (pouze civilní sektor) nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2011

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2011 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 680, tj. 53,7 % případů (tab. 2). Ve srovnání s předchozím rokem byl v roce 2011 zaznamenán nárůst hlášených profesionálních onemocnění o 26 případů u nemocí kožních (kapitola IV). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených onemocnění klesaly o 1–32 případů. V rámci kapitoly VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) byl v roce 2011 diagnostikován jediný případ onemocnění.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Legenda: I – nemoci způsobené chemickými látkami II – nemoci způsobené fyzikálními faktory III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice IV – nemoci kožní V – nemoci přenosné a parazitární VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2011 profesionální onemocnění nejčastěji vznikala na území Moravskoslezského kraje – celkem 347, tj. 27,4 % případů. Nárůst o 1–24 případů proti roku 2010 byl zaznamenám v sedmi krajích, největší v kraji Ústeckém. V dalších krajích klesl počet hlášených případů o 2–38 případů. Největší pokles byl pozorován v kraji Pardubickém. U pěti pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a devět pracovníků onemocnělo profesionálním onemocněním při práci v zahraničí (tab. 2).

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2011 diagnostikováno u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05 až 09 – celkem 190, tj. 15,0 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ_NACE C25 – celkem 158 případů) a odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 151 případů). V dalších 45 odvětvích bylo profesionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–125 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (109 případů).

Při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků vznikala zejména onemocnění z vibrací a onemocnění z přetěžování končetin (64 a 58 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (116 případů, z toho scabies 83krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 22krát, nemoci z přetěžování končetin 13krát, z toho tendosynovitidy svalů předloktí 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát, artróza palce ruky 2krát, skákavý prst 2krát, morbus de Quervain a epikondylitida po jednom případě. Onemocnělo celkem 46 sester, 29 sanitářů, 17 ošetřovatelů, 13 pracovníků sociální péče, 12 pečovatelů, 10 zubních techniků, 10 lékařů, 7 uklízečů, 2 rehabilitační pracovníci, 2 RTG laboranti a dále zubní lékař, obchodní ředitel a revizní technik (po jednom případě).

Charakteristika nemocí z povolání

Kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2011 chemické látky způsobily celkem sedm akutních intoxikací (ze zplodin hoření 4krát, z chlóru, z oxidu uhličitého a z oxidu uhelnatého po jednom případu) a dvě chronické intoxikace (z alkoholů a z halogenovaných uhlovodíků po jednom případu). Dále byl diagnostikován nádor prostaty u 58letého pracovníka při výrobě koksu, který byl exponován polycyklickým aromatickým uhlovodíkům 34 let. Doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále jen doba latence) byla u tohoto pracovníka 37 let.

Kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikálními faktory bylo v roce 2011 způsobeno celkem 627 onemocnění, což představovalo 51,8 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2011
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2011
Legenda: m – měsíce d – dny

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno pět bazaliomů kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni záření v uranových dolech nebo při úpravě uranové rudy v letech 1951–1975 (doba latence byla v rozsahu 12–56 let, medián byl 52 let). Rakovina plic z radioaktivních látek bude uvedena zvlášť v rámci kapitoly III.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u 15 osob. Onemocněli pracovníci v 10 profesích, nejčastěji byli postiženi zámečníci (5krát).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2011 celkem 217 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji (položka II.6) byl diagnostikován celkem 22krát. Onemocněli zejména svářeči kovů (5krát) a zámečníci (4krát). V dalších devíti profesích byli postiženi jeden až dva pracovníci.

Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji (položka II.7) vzniklo celkem 172krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 157krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 14krát a poškození ulnárního nervu v oblasti Guyonova kanálu jednou. Onemocněli zejména zámečníci (36krát), horníci (16krát), brusiči kovů-cídiči odlitků (14krát). V dalších 33 profesích byl postižen jeden až deset pracovníků.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z práce s vibrujícími nástroji (položka II.8) byly hlášeny ve 23 případech u různých profesí, nejčastěji u zámečníků (6krát). Artróza loketního kloubu vznikla 12krát, rhizartróza 9krát a artróza zápěstí 2krát.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.11) bylo v roce 2011 hlášeno celkem 390 případů.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2011 diagnostikováno celkem 142 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (37krát) a brusiči kovů (10krát). V dalších 37 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 62krát, ve 46 případech šlo o radiální a v 16 případech o ulnární epikondylitidu.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 24krát, z toho rhizartróza 12krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 7krát, artróza akromioklavikulárního kloubu 2krát, artróza loktů 2krát a artróza kolenního kloubu jednou.

Oboustranný halux valgus a pes transversoplanus byl diagnostikovaný jako nemoc z povolání u jedné sólistky baletního souboru.

Stenózující tendovaginitida (skákavý prst) vznikla 22krát, Morbus de Quervain byl diagnostikován 10krát, impingement syndrom byl zjištěn 5krát.

Jiná poškození šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů se vyskytovala méně často nebo pouze ojediněle.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2011 celkem 242 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 235krát a léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 7krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (89krát), kvalitáři a testovači výrobků (20krát), zámečníci (16krát), horníci (14krát) a šičky (10krát). V dalších 45 profesích onemocněl jeden až pět pracovníků.

Oboustranná bursitida z tlaku v oblasti subakromiální (položka II.11) se v roce 2011 vyskytla u provozního zámečníka, železobetonáře a u foukače skla.

Kapitola III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2011 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 237 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2011
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2011
Legenda: m – měsíce d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2011 diagnostikovány u 127 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (84 případů). Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského a ze Středočeského kraje (63 a 50 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (101 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů a ve slévárenství (14 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

V roce 2011 bylo hlášeno celkem 25 případů nemocí dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2).

Azbestóza vznikla u pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1957 až 1997.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1951–1997.

Mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice vznikl u pěti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1963–1999 (doba latence byla 43–48 let, medián byl 45 let).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou vznikla u dvou pracovníků exponovaných azbestu v letech 1961–2000. Zde byla doba latence 38 a 47 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III.4) byla diagnostikovaná u pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům celkem 36 let.

Aluminóza plic (položka III. 5) vznikla u leteckého mechanika po 6 letech práce v riziku hliníkového prachu.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2011 hlášena u devíti osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud v letech 1950 až 1980. Nejkratší doba latence byla u rakoviny plic 52 let, nejdelší 61 let, medián byl 57 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátová plíce byla diagnostikována u tří dělníků při výrobě motorových vozidel, kteří byli exponování výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna u ošetřovatelky prasat. Alveolitida z peří slepic vznikla u jedné ošetřovatelky drůbeže. Alveolitida ze srsti zvířat se objevila u jednoho nákupčího zvířat.

Profesionální astma vzniklo v roce 2011 celkem u 48 osob, alergická rýma byla diagnostikována u jedenácti pracovníků (položka III.10). Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (23, tj. 39,0 % případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (21, tj. 35,6 % případů). Největší zastoupení měli montážní dělníci (25krát) a pekaři (15krát). V 52,5 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až čtyři noxy. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a mouka (21 a 12 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (sedm případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Bysinóza (položka III.11) vznikla u tkadleny v textilním podniku po 5 měsících expozice bavlněnému prachu.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2011 nově diagnostikována u šesti pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1948–1991. Doba latence byla v rozsahu 36–62 let, medián byl 47,5 roku.

Chronická obstrukční plicní nemoc (položka III.13) byla v roce 2011 hlášená jako nemoc z povolání u dvou horníků v černouhelných dolech.

Kapitola IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2011 diagnostikováno celkem 166 případů (tab. 5). Kontaktní alergická dermatitidI se vyskytla 116krát, iritační dermatitida 46krát, kopřivka 3krát. V jednom případě vznikl po kontaktu s chemickou látkou Quinckeho edém. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty. Latex v roce 2011 způsobil onemocnění u šesti osob, izokyanáty se uplatnily 2krát. Onemocněli zejména montážní pracovníci (29krát) a pracovníci při obsluze obráběcích strojů (20krát). V dalších 49 profesích onemocněl jeden až třináct pracovníků.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2011, rozdělení podle nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2011, rozdělení podle nox
Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

Kapitola V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2011 bylo hlášeno celkem 169 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6). Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 125 případů. Tato onemocnění nejčastěji vznikala v kraji Jihomoravském a Ústeckém (29 a 27 případů). Ve 116, tj. 92,8 % případů, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2011
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2011

Svrab byl zjištěn u 86 osob. Onemocněli tři vojáci z povolání a 83 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. U zdravotníků byly nejčastěji postiženy zdravotní setry (25 případů), dále sanitáři (17 případů), pracovníci sociální péče a ošetřovatelé (po 13 případech), pečovatelé (12 případů), lékaři (2 případy) a jedna uklízečka. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Léčeben pro dlouhodobé nemocné a z Center sociální péče (po 21 případech) a pracovníci z Domovů pro seniory (14 případů).

Chřipkou typu A vyvolanou virem H1N1 onemocněli čtyři lékaři, tři zdravotní sestry, RTG laborant a obchodní ředitelka zdravotnického zařízení.

Tuberkulóza plic byla diagnostikována u tří lékařů a u tří zdravotních sester z různých zdravotnických oddělení a u jedné RTG laborantky.

Ze šesti případů virových hepatitid hlášených v roce 2011 byla chronická hepatitida C zastoupena 3krát, chronická hepatitida B 2krát a akutní hepatitida C se vyskytla jednou. Chronickou hepatitidou C onemocněla zdravotní sestra, ošetřovatelka a uklízečka. Chronickou hepatitidou B onemocněli sanitáři, jeden z protetického a druhý z chirurgického oddělení. Akutní hepatitidou C byla postižena zdravotní sestra z transfuzního oddělení.

Antropozoonóz (položka V.2) bylo v roce 2011 diagnostikováno 35 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a trichofycie.

Lymeskou nemocí bylo postiženo pět lesníků-revírníků, dále tři lesní dělníci a tři kurátoři sbírkového fondu v muzeu. Onemocněl také jeden geodet, voják z povolání, řidič-silničář, řidič technických služeb, stavební mistr, vodohospodářský pracovník a učitelka základní školy.

Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno u čtyř ošetřovatelů hospodářských zvířat, dále u zootechničky, chovatele laboratorních zvířat, asistentky v prodejně potřeb pro domácí zvířata a u jednoho stavebního technika.

V rámci položky V.3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2011 hlášeno celkem devět onemocnění.

Giardiózou onemocněli dva pracovníci v Afganistanu, jeden v Ghaně a jeden v Bangladéši. Malárií se nakazily dvě osoby v Libérii a jedna osoba v Afghánistánu. Nemoc Dengue vznikla u jednoho pracovníka v Indii a u jednoho pracovníka v Guiney.

Kapitola VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2011 byl v rámci této kapitoly diagnostikován jeden případ těžké hyperkinetické dysfonie u 51leté učitelky mateřské školy po 3 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěži.

Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2011 bylo diagnostikováno 56 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódu uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2011
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2011
Legenda: m – měsíce

Nejčastěji se jednalo o poškození periferních nervů z přetěžování končetin a o poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 27 a 16 případů). V rámci těchto položek byl lehký syndrom karpálního tunelu diagnostikován ve 43 případech.

Postiženi byli především pracovníci výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (celkem 14, tj. 25,0 % případů) a pracovníci výroby elektrických zařízení (celkem 11, tj. 19,6 % případů).

Ohrožení nemocí povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (21 tj. 37,5 % případů) a z kraje Olomouckého (16, tj. 28,6 % případů). V dalších osmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až šesti případech.

Závěr

Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2011 byl ve srovnání s rokem 2010 v České republice zaznamenám mírný pokles počtu případů hlášených nemocí z povolání. V absolutních počtech se pokles týká především sekundárního Raynaudova syndromu prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji, epikondylitid kosti pažní z přetěžování končetin, alergických rinitid a hyalinóz pleury s restriktivní poruchou způsobenou azbestem.

Naopak mírný nárůst hlášených nemocí z povolání byl v roce 2011 zaznamenán zejména u iritačních dermatitid, pneumokonióz uhlokopů a u artróz kloubů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji.

Nové nemoci z povolání, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny až od 1. 7. 2011 (3) navýšily celkový počet hlášených případů pouze o 13, tj. 1,1 % případů. Zejména se nepotvrdily obavy z masivního výskytu případů chronické obstrukční plicní nemoci. V roce 2011 byly hlášeny pouhé dva případy tohoto onemocnění.

Pokles hlášených nemocí z povolání v roce 2011 nelze jednoznačně interpretovat jako jev pozitivní, protože se na něm nadále podílejí i nedostatky v poskytování pracovně lékařské péče a disimulace pracovníků, kteří z obavy ze ztráty zaměstnání své potíže při preventivních prohlídkách nepřiznávají.

Práce na publikaci byla provedena s podporou PRVOUK P28/1LF/2 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1

120 00 Praha 2

E-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., a kol. Profesionální onemocnění hlášená v  České republice v roce 2009. Prakt. Lék., 2010, 90(5), s. 280–286.

2. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2010. Prakt. Lék., 2011, 91(5), s. 263–268.

3. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D. Rozbor profesionálních onemocnění hlášených v ČR v roce 2010. Nemoci z povolání v České republice, 2011, 1(1), s. 8–14. Dostupné na http://www.szu.cz/ uploads/Hlaseni_a_ odhlaseni_2010.pdf.

4. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2012 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se