Program Zdraví 2020
Budoucnost evropské zdravotní politiky


Programme Health 2020. Future of the European health policy

The article presents the concise information on some important documents of the WHO Regional Committee for Europe outlining new European health policy. At the sixtieth session (September 2010) of the WHO Regional Committee for Europe, Member States and partners gave WHO/Europe a strong, clear mandate to develop the new European health policy, Health 2020, to

  • strengthen health systems,
  • revitalize public health infrastructures and institutions,
  • engage the public, and
  • develop coherent and evidence-based policies of tackling health threats and sustaining improvements of health situation over time.


Health 2020 will be developed through participatory process with other sectors to promote health as a responsibility of all components of society.

Key words:
Health 2020, health policy, health services system, health care, WHO Regional Office for Europe.


Autoři: J. Holčík
Působiště autorů: Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno ;  Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví ;  Přednosta: prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(9): 525-527
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Článek podává stručnou informaci o několika významných dokumentech Světové zdravotnické organizace, v nichž je představena nová evropská zdravotní politika. Na šedesátém zasedání (září 2010) Evropského regionálního výboru Světové zdravotnické organizace daly členské státy Evropské úřadovně SZO jasný mandát připravit novou evropskou zdravotní politiku, Zdraví 2020, s cílem

  • posílit zdravotní systémy,
  • oživit infrastruktury a instituce veřejného zdravotnictví,
  • zapojit veřejnost, a
  • připravit soubor navazujících a ověřených opatření, která by reagovala na zdravotní hrozby a přispívala by k soustavnému zlepšování zdravotní situace.


Program Zdraví 2020 bude připraven prostřednictvím aktivní a všestranné spolupráce všech resortů se záměrem rozvíjet u všech komponent společnosti sdílenou odpovědnost za zdraví.

Klíčová slova:
Zdraví 2020, zdravotní politika, zdravotnictví, péče o zdraví, Evropská úřadovna Světové zdravotnické organizace.

Úvod

Probíráme-li se záplavou materiálů připravovaných expertními týmy Světové zdravotnické organizace (SZO; WHO), můžeme nabýt dojmu, že jde jen o teoretické úvahy. Při bližším studiu je však zřejmé, že programové dokumenty vypracované komisemi za účasti členských států a schválené orgány SZO mají vysokou odbornou úroveň a významně předznamenávají orientaci péče o zdraví jak v národním a evropském, tak i v celosvětovém měřítku.

Jedním z hodnotových základů programu Zdraví 2020 je rozvoj demokracie. Je proto žádoucí, aby o zmíněném programu byla informována širší odborná veřejnost. Internetová dostupnost všech základních dokumentů je dobrým předpokladem pro průběžnou informovanost o rozvoji evropské zdravotní politiky a v ideálním případě i otevřenou možností pro vlastní připomínky a náměty vedoucí ke zlepšování zdravotní situace a k rostoucí úrovni zdraví lidí.

Dá se očekávat, že příprava, schválení i realizace programu Zdraví 2020 jako společného projektu Evropské regionální úřadovny SZO a 53 evropských členských zemí se stane jedním z motivů pro návrhy a realizaci reformních opatření i v  České republice.

Východiska evropské zdravotní strategie 

Když byla 1. února 2010 zvolena Zsuzsanna Jakab novou ředitelkou Evropské úřadovny Světové zdravotnické organice, bylo to příslibem nové dynamiky i nového stylu péče o zdraví v Evropském regionu. Už ve svých prvních vystoupeních výstižně charakterizovala dominantní zdravotní problémy a poukazovala na možnosti i na nutnost jejich řešení.

Zásady nové evropské zdravotní strategie SZO formulovala v publikaci „Prvních šest měsíců“, kde vymezila sedm priorit práce Evropského regionu SZO (1).

  1. Připravit novou evropskou zdravotní politiku se záměrem poskytnout integrovanou a vnitřně skloubenou osnovu umožňující věnovat se jak novým zdravotním problémům, tak rostoucím zdravotním nerovnostem v Evropě.
  2. Zlepšit řízení Evropské úřadovny SZO, posílit roli řídících orgánů a umožnit intenzivnější aktivní účast všem členským státům.
  3. Posílit spolupráci se členskými státy, věnovat se jak jejich zdravotní situaci, tak možnostem zlepšení jejich zdravotní strategie.
  4. Rozvíjet strategická partnerství s jednotlivými subjekty na základě souhrnného, společně přijatého programu s cílem zlepšit provázanost zdravotní politiky v Evropě.
  5. Posílit přínos Evropy pro zlepšení zdraví na celém světě propojením zdravotní a zahraniční politiky a posílit Evropskou pozici při zvládání globálních zdravotních problémů.
  6. Podporovat rozvoj nové informační a komunikační strategie, aby bylo možné identifikovat nové metody analýz a rozšiřování dat, informací a motivačních doporučení.
  7. Vytvořit pozitivní a tvůrčí pracovní prostředí a zajistit průběžné financování, které by umožnilo splnit uvedené záměry.

I když jsou zmíněné priority vnitřně provázané a každou z nich by bylo žádoucí podrobně vyložit, dále bude věnována pozornost zejména první z nich, která by měla výrazným způsobem ovlivnit zaměření, obsah, metody i výsledky péče o zdraví v celé Evropě. 

Začátek přípravy programu Zdraví 2020 

V posledních desetiletích se zdravotní situace většiny evropských zemí dramaticky změnila. Zdraví podstatně ovlivnily změny politické a ekonomické, nesporný význam měla i celá řada dalších okolností, např.

  • narůstající dominance chronických neinfekčních nemocí,
  • stárnutí populace,
  • nedostatek finančních prostředků spolu s vyššími náklady na zdravotnické služby,
  • rostoucí sociální diferenciace vyúsťující v nebývalé zdravotní rozdíly, a 
  • omezené pravomoci mnohých zdravotnických institucí, které nejsou schopné prosadit mezirezortní přístup ke zdravotní péči ani zajistit odpovídající financování všech aktivit v širokém systému péče o zdraví.

Je zřejmé, že všechny evropské země řeší mnoho svých specifických problémů spojených s péčí o zdraví. Lze ovšem připustit, že existuje i mnoho společných problémů vyžadujících cílevědomou spolupráci evropských zemí a dalších nejrůznějších účastníků systému péče o zdraví.

Vzhledem k dosavadní situaci i k měnícím se možnostem došla Evropská regionální úřadovna k názoru, že nastal čas připravit nově pojatou evropskou zdravotní politiku.

Za zahájení prací na nové zdravotní politice lze označit 60. zasedání Evropského regionálního výboru 13.–16. září 2010, kde ředitelka Evropské regionální úřadovny Z. Jakab předložila svou vizi lepšího zdraví pro Evropu (2). Předložený materiál byl schválen a byla uložena jeho realizace podle navrženého harmonogramu. Členské státy daly Evropské úřadovně SZO mandát pokračovat v soustavné přípravě programu ZDRAVÍ 2020, s cílem posílit národní zdravotní systémy a rozšířit zapojení veřejnosti do péče o zdraví.

S předložením první verze programu se počítalo pro 61. zasedání v roce 2011 a konečný text by mělo schválit 62. zasedání Evropského regionálního výboru SZO v roce 2012.

Jedním z důležitých úkolů přípravné fáze bylo zaměřit pozornost široké občanské veřejnosti na zdraví a péči o zdraví a zahájit všeobecnou diskusi o závažnosti zdravotních problémů a o možnostech jejich řešení v současné i budoucí Evropě.

Odborné veřejnosti představila Z. Jakab orientaci programu Zdraví 2020 mimo jiné v krátkém sdělení o rozvoji evropské zdravotní politiky (3) orientované na posílení širokého spektra činností v oblasti veřejného zdravotnictví (Public Health) v návaznosti na rozšíření jeho kapacit a na vyjasnění jeho vazeb na ostatní komponenty zdravotnictví, a to zejména pokud jde o primární zdravotní péči. 

Jednání Evropského zdravotního fóra v Andoře 

První obsáhlejší materiál věnovaný Zdraví 2020 byl připraven a schválen na prvním zasedání Evropského fóra zdravotní politiky v Andoře v březnu 2011 (4). V textu jsou specifikovány jak základní záměry a cíle, tak nástroje a hodnotící kritéria (5). V materiálu se mimo jiné uvádí, že zdraví a péče o zdraví prochází velkými revolučními změnami. Resort zdravotnictví by neměl být chápán jen jako sektor služeb poskytující péči nemocným, ale jako významný nástroj ochrany, udržení a rozvoje zdraví.

Zdraví lidí se stává jednou z hlavních ekonomických sil a důležitým sociálním cílem. Je rovněž významným politickým tématem a předmětem zájmu médií. Technický rozvoj medicíny vede nejen k růstu možností diagnostiky a terapie, ale vyvolává i nové etické otázky a problémy, které přitahují pozornost široké občanské veřejnosti.

Úroveň a rozložení zdraví lidí v populaci je důležitou determinantou sociální stability společnosti. Nově pojímaná péče o zdraví vyžaduje i nové formy spolupráce. Vzhledem k tomu, že sociální solidarita a všeobecný přístup ke zdravotní péči patří k základním evropským hodnotám, není možné akceptovat narůstající zdravotní rozdíly, a to jak mezi státy, tak uvnitř jednotlivých zemí. V dobách ekonomických nesnází to vyvolává nové nároky na řízení systému péče o zdraví jako celku.

Jednání v Andoře potvrdilo skutečnost, že zdraví lidí se dostává ve většině evropských států do popředí zájmu široké občanské veřejnosti vyžadující kompetentní řešení problémů, které se jí týkají. Se všemi prezentacemi, které doložily vysokou odbornou úroveň přípravy nové evropské zdravotní politiky, je možné se seznámit na internetu (6).

V diskusi účastníci jednání připomínali, že připravovaný program není chystán jen pro stůl ministra zdravotnictví, ale pro stoly všech ministrů vlád, a zejména pro stoly premiérů (7).

Ilona Kickbusch poukázala na významnou roli médií, která by měla přispět k tomu, aby se snaha o lepší zdraví lidí stala záležitostí všech obyvatel Evropy.

Norský profesor Bjorn Guldvog mimo jiné poznamenal, že program Zdraví 2020 by měl být tak jednoduchý a srozumitelný, aby si jej mohli přečíst a přijmout za vlastní i předsedové vlád evropských států. 

61. zasedání Regionálního výboru SZO pro Evropu

Velmi obsáhlý materiál, schválený na 61. zasedání Regionálního výboru pro Evropu v září 2011 představuje dobrý základ budoucí evropské zdravotní politiky (8). Má přesvědčivé hodnotové zakotvení, jasné cílové zaměření i přehlednou strukturu, která umožňuje jeho další doplňování. I když definitivní znění programu Zdraví 2020 bude schváleno až v roce 2012 na 62. zasedání Regionálního výboru SZO pro Evropu, může být užitečné se seznámit už teď s výsledky, kterých se v této oblasti podařilo dosáhnout. Počítá se s tím, že se zmíněný materiál stane v jednotlivých členských evropských zemích předmětem diskuse a že závěry a přínosy takových diskusí budou využity k přípravě definitivního znění programu Zdraví 2020. 

Základní členění programu Zdraví 2020

Dosavadní materiál je členěn do tří částí (8).

První si všímá širokého kontextu přípravy nové zdravotní politiky.

Ve druhé části jsou shrnuty metody péče o zdraví, které se osvědčily, a hlavní aktéři péče o zdraví.

Třetí část je věnována konkrétním možnostem a způsobům realizace zmíněného programu.

Součástí materiálu je příloha, v níž jsou přehledně uvedeny a komentovány demografické trendy v Evropě i základní charakteristiky stavu a vývoje zdraví obyvatel. Jsou rovněž zmíněny rostoucí zdravotní a sociální nerovnosti, a to jak mezi evropskými státy, tak uvnitř jednotlivých zemí. 

Hlavní cíle programu Zdraví 2020 

Dosud bylo formulováno šest hlavních cílů:

1. Pracovat společně

Záměrem programu Zdraví 2020 je spojit síly všech evropských členských států a Evropské úřadovny SZO s cílem dalšího rozvoje zdraví a životní pohody lidí. Dosavadní možnosti řešení zdravotních problémů je nezbytné rozšířit zapojením všech ostatních rezortů a dalších partnerů do péče o zdraví.

2. Vytvářet lepší zdraví

Dále zvyšovat počet roků prožitých ve zdraví, zlepšovat kvalitu života chronicky nemocných, omezovat nerovnosti ve zdraví a zvládat důsledky demografických změn.

3. Zlepšit řízení (governance) v oblasti péče o zdraví

Využít významných společenských změn pro zdraví a pojímat zdraví jako sílu, která napomáhá realizaci změn směřujících k trvale udržitelnému rozvoji a životní pohodě. Ujistit občany, že členové vlády, parlamentu, další významní činitelé a úředníci všech resortů jsou si vědomi své odpovědnosti za ochranu, udržení i rozvoj zdraví a za zlepšení celkové zdravotní situace.

4. Stanovit společné strategické cíle

Na všech úrovních řízení společnosti, organizací i institucí podporovat rozvoj aktivit zlepšujících zdraví lidí, které by mělo být vnímáno jako společný sociální cíl. Všem zúčastněným by měla být poskytnuta metodická podpora a měli by být seznámeni se záměry i s cílovou vizí společného úsilí.

5. Urychlit poskytování informací, výměnu zkušeností a realizaci inovací

Rozšířit poznatkovou základnu pro přípravu zdravotní politiky zvyšováním kvalifikace zdravotnických i dalších pracovníků schopných rozvíjet nové přístupy v oblasti veřejného zdravotnictví a při poskytování zdravotnických služeb podle potřeb pacientů v podmínkách stárnoucí a multikulturní společnosti. Je rovněž žádoucí plně využívat možností technických inovací a nových organizačních metod s cílem zlepšit zdravotní péči a její dopad na zdraví lidí.

6. Rozšiřovat a zlepšovat spolupráci

Zvyšováním úrovně zdravotní gramotnosti občanů Evropského regionu posilovat schopnosti lidí podílet se na přípravě i realizaci zdravotní politiky prostřednictvím občanských aktivit a organizací se záměrem reagovat na aktuální zdravotní problémy a splnit svou roli ve zdravotnickém systému.

* * *

V rámci přípravy definitivního znění programu se předpokládá, že budou připraveny konkrétní cíle a navazující ukazatele, jejichž prostřednictvím by bylo možné průběžně hodnotit plnění stanovených cílů a dalších konkrétních úkolů. Vzhledem k široce pojímaným determinantám zdraví by měly být do programu zahrnuty okolnosti ekonomické, zdravotní, vzdělávací a výchovné, sociální, a dále úroveň osobní bezpečnosti a charakteristiky životního prostředí (9). 

Nezbytnost posílení role primární péče 

I když je zřejmé, že v Evropě došlo k zásadním politickým, ekonomickým a sociálním změnám, důležitost primární péče je nesporná a trvalá. Smyslem dosavadních organizačních změn v oblasti práce praktických lékařů bylo posílit jejich pravomoc a autonomii a alespoň do určité míry zlepšit i jejich ekonomickou situaci.

Je žádoucí posílit roli primární péče, zvláště pokud jde o prevenci a zvládání chronických neinfekčních nemocí, a to zejména s ohledem na možnosti ovlivnění významných determinant zdraví (kouření, alkohol, obezita, sedavý způsob života).

Primární péče je rozhodujícím článkem zdravotnického systému. Narůstá potřeba jejího užšího sepětí jak s činností specialistů, tak s aktivitami posilujícími ochranu zdraví.

V mnoha evropských zemích se daří vytvářet dobré podmínky pro naplnění role primární péče, ale v některých státech je primární péče dosud podfinancovaná, špatně hodnocená, provázená nedostatečnou odbornou přípravou a problematicky organizovaná (8). Vzhledem k tomu, že primární zdravotní péče má pro zlepšení zdraví lidí zásadní význam, je nezbytné ji dále posilovat odborně, ekonomicky i organizačně. 

Závěr 

Materiály SZO obsahují nesporně cenné podněty jak pro zdravotní politiku, tak pro konkrétní zdravotnickou praxi jednotlivých evropských zemí. V situaci, kdy dominují chronické neinfekční nemoci, nestačí diagnostikovat nemoc co nejdříve a úspěšnou léčbou prodloužit život pacienta. Jednou z výrazných tendencí nové evropské zdravotní politiky je snaha prodlužovat život ve zdraví, brát vážně známé determinanty zdraví a chápat omezené, i když stále rostoucí možnosti medicíny. Pro zdraví musí společnost využít všech mechanismů, které má k dispozici, a současně rozvíjet nové metody péče o zdraví. Jak už to tak bývá, metodické materiály SZO mohou jen pomoci. Rozhodující nakonec bude, co udělají jednotliví aktéři zdravotní péče. Ten stát, který podcení zdraví lidí a péči o zdraví, musí počítat s tím, že zdraví jeho občanů bude horší, než by mohlo být. Není pochyb o tom, že primární zdravotní péče má před sebou slibné možnosti dalšího rozvoje.

Projekt č. MUNI/A/0952/2010

prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.

Ústav sociálního lékařství

a veřejného zdravotnictví

Kamenice 5,

625 00 Brno

E-mail: jholcik@med.muni.cz


Zdroje

1. WHO. Regional Office for Europe. The first six months [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0003/122907/who-RD-brochure-UK-www.pdf>

2. WHO. Regional Committee for Europe. Sixtieth session: Better health for Europe [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW: <http://www. euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0007/119446/RC60_edoc08.pdf>

3. Jakab, Z. Message from the WHO Regional director for Europe: Embarking on developing the new European health policy – Health 2020. Eur. J. Public. Health 2011, 21(1), p. 131 [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://eurpub.oxfordjournals.org/content/21/1/130.full.pdf+html> .

4. WHO. Regional Office for Europe. First meeting of the European Health Policy Forum [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.euro.who.int/en/what-we-do/event/first-meeting-of-the-european-health-policy-forum/health-2020/embarking-on-developing-the-new-european-health-policyhealth-2020#>

5. WHO. Regional Office for Europe. Developing the new European policy for health –Health 2020 [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0010/134299/07E_Health2020_110419_eng.pdf>

6. WHO. Regional Office for Europe. First meeting of the European Health Policy Forum. Presentations [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.euro.who.int/en/what-

we-do/event/first-meeting-of-the-european-health-policy-forum/speeches-and-presentations/

presentations>

7. WHO. Regional Office for Europe. First meeting of the European Health Policy Forum. Multimedia [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.euro.who.int/en/what-

we-do/event/first-meeting-of-the-european-

health-policy-forum/multimedia/introducing-health-2020-interviews-from-andorra>

8. WHO. Regional Office for Europe. The new European policy for health – Health 2020 [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www..euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0005/148946/R668–infDoc4.pdf>

9. WHO. Regional Office for Europe. Setting targets for Health 2020 [on line]. [cit. 2011-09-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/149282/RC61_InfDoc7.pdf>

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 9

2011 Číslo 9

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se