Jak se stárne na střední Moravě?


How people age in central Moravia

The Central Moravian region is following the national demographic prognosis and is seeing an increase in the age of the population. This puts greater strain on health care and social services with a resultant economic impact. Preventive measures must not be underestimated as a means to reduce demand for disability allowances and to extend quality of life.

Key words:
demography, aging, senior services


Autoři: M. Bretšnajdrová ;  P. Závodný
Působiště autorů: Arcidiecézní charita Olomouc ;  Ředitel: Václav Keprt
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(6): 348-349
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Region střední Moravy kopíruje celorepublikové demografické prognózy a registruje nárůst populace obyvatel vyššího věku a prodloužení střední délky života, což přináší zvýšenou spotřebu zdravotně sociálních služeb s ekonomickým dopadem. Možnosti zmírnění potřebnosti kompenzace nemocnosti a často závislosti je nepodceňování preventivních opatření a dosažení prodloužení života ve zdraví a v kvalitě.

Klíčová slova:
demografie, stárnutí, služby pro seniory.

Úvod

Vývoj civilizace je spojen se změnami reprodukčního chování, které se odráží ve změnách porodnosti a úmrtnosti. Zejména v posledním století se objevuje tendence ke stárnutí populace. Podle Haškovcové je stáří přirozeným obdobím života a je vztahováno k předchozím životním etapám. Tato autorka upozorňuje na to, že stáří není nemoc a nemělo by tak být vnímáno. Stárnutí je přirozený proces, který trvá celý život, ale změny, které nastávají, jsou nejpatrnější až v průběhu pozdějšího věku (3).

Hierarchii lidských potřeb vytvořil americký psycholog A. H. Maslow (4). Potřeby jsou zobrazeny v pyramidě, která má pět úrovní. Patří mezi ně (od základny k vrcholu):

  • fyziologické potřeby,
  • potřeba bezpečí, jistoty,
  • potřeba lásky, uznání,
  • potřeba autonomie, svobody,
  • potřeba seberealizace.

Obecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Dnes se stává naštěstí běžným celostné chápání potřeb nemocných a starých a z nich vyplývajících úkolů pro ty, kteří se o ně starají. Bývá to vyjádřeno známou čtveřicí, která odpovídá čtveřici dimenzí člověka, jakožto bytosti tělesné, sociální, psychické a duchovní. Chceme-li vidět člověka jako plnou lidskou bytost, potom ho nevidíme jen jako více či méně fungující organismus, ale vnímáme jeho osobní historii, vidíme ho v síti vztahů, tedy v dimenzi sociální a také v rozměru hloubek jeho nitra, jeho vnitřních jistot a nejistot a v těch vztazích, které mohou jít dále, než jsou běžné vztahy k lidem a k věcem (4).

Demografie kraje Olomouc

Olomoucký region je jedním z regionů s výrazným podílem seniorů v populaci a je zřejmé, že tento podíl bude v souladu s celorepublikovými sociální demografickými trendy stále výraznější. Podle výsledků statistiky ČSÚ se k 31. 12. 2006 objevil pozitivní přirozený přírůstek 0,2 na 1000 obyvatel. Počet živě narozených dětí je po mnoha letech vyšší než počet zemřelých. Je to změna k „lepšímu“, neboť v posledních letech byla situace charakterizována poklesem osob tzv. předproduktivního věku (0–14 let ) a zvyšujícím se početním stavem poproduktivní složky obyvatel nad 65 let.

Na Olomoucku v roce 2002 činila populace obyvatel ve věku 65 let 13 %. V roce 2006 osoby poproduktivního věku tvořily 14,5 % obyvatel, děti do 14 let 14,4 %. Průměrný věk v regionu Olomouc činí 38,5 let. U mužů je průměrný věk 38,5 let, u žen 41,6 let. Střední délka života při narození dosahuje u žen 78,7 let u mužů 72,1 let (1, 2).

Zcela novým fenoménem v historii je narůst počtu dlouhověkých osob (podle definice WHO nad 90 let) a dokonce osob starších 100 let. V regionu Olomouc jsou 2 muži a 3 ženy starší 100 let. Současně se objevuje převaha žen v seniorské populaci. Populace seniorů nad 80 let bude nejrychleji se rozrůstající skupinou obyvatelstva. V roce 2010 je prognóza výskytu nad 65 roků 20 % a v roce 2030 bude činit 30 %. K zajištění vyšší kvality života ve stáří v kontextu demografického stárnutí jsou nezbytné koncepční změny a přijetí opatření v různých oblastech. Co učiníme nyní, významně ovlivní kvalitu života ve stáří budoucích generací a nás všech (5).

Nemocnost a úmrtnost v kraji Olomouc

Vývoj struktury úmrtnosti podle příčin smrti, kdy muži i ženy umírají v regionu Olomouc nejvíce na nemoci oběhové soustavy – 48,1 % úmrtí, na druhém místě jsou novotvary – 27,5 %. Důležitou problematikou staré generace je zvyšující se incidence diabetes mellitus (dále DM) a zvláště jeho komplikací. DM zkracuje život a přispívá k rozvoji aterosklerózy a následně k vyšší kardiovaskulární morbiditě i mortalitě. Prevalence DM rapidně roste se stoupajícím věkem a mnohdy se hovoří o pandemii diabetu (7). Výskyt tohoto onemocnění je na 100 000 obyvatel 8 128 diabetiků. Z celkového počtu bylo léčeno 28,5 % jen dietou, 43,6 % perorálními antidiabetiky (PAD), inzulínem 21,3 % a 6,5 % kombinovanou léčbou inzulínem a PAD (2). Senioři nad 65 let jsou léčeni převážně dietou, případně PAD.

Další chorobou, která přispívá k úmrtnosti, jsou centrální mozkové příhody (dále jen CMP).

Vývoj nemocnosti u seniorů nelze charakterizovat jen základními příčinami úmrtnosti, ale četností nemocí, které se kumulují u jednotlivce s následným rozvojem multimorbidity. Jde o chronická onemocnění s rizikem exacerbace, jejichž důsledkem je zejména porucha zdatnosti a ohrožení soběstačnosti, což vyžaduje nejen specifický medicínský přístup, ale i specifický režim k podpoře a kompenzaci soběstačnosti a návratu do domácího prostředí.

S narůstající závislostí klesá kvalita života, narůstá potřebnost adekvátní zdravotně sociální kompenzace. To zvyšuje nároky na poskytování zdravotně sociálních služeb i na ekonomické zdroje (8).

Zdravotně-sociální služby v kraji Olomouc

Současný stav zdravotně-sociálních služeb v regionu Olomouc je značně vytížen. Kapacita zdravotně sociálních zařízení, tj. nemocničních geriatrických lůžek, doléčovacích ústavů, sociálních zařízení (chráněné bydlení, domov pro seniory) jednoznačně nedostačuje. Počet žádostí převyšuje často 100 % kapacity jednotlivých zařízení a čekací doby jsou několikaleté.

Domácí péče je v Olomouci zajišťována v současné době 6 agenturami, které poskytují zdravotně-sociální péči o nemocné v domácnosti. Existuje tu pouze jeden stacionář pro denní pobyt.

Během posledních let se vytvořila představa a koncepce geriatrických služeb, jejíž model je v hrubých rysech v Olomouckém regionu realizován. Jde o systém, který zahrnuje funkční geriatrické oddělení, odborné léčebné ústavy s geriatrickou a rehabilitační náplní, denní stacionář, ošetřovatelskou domácí péči a sociální zařízení k trvalému pobytu seniorů s diferenciací oddělení pro klienty vyžadující ošetřovatelskou péči (8). Senioři však budou stále početnější a náročnější skupinou, budou mít svá očekávání a požadavky na kvalitu služeb a budou klást stále rostoucí požadavky na sociální, zdravotní systémy a potažmo i ekonomiku. Pro tvorbu prostředí a rozvoj služeb, vstřícných k potřebám a preferencím starších osob, je nezbytné, aby ti, kdo tyto služby a prostředí koncipují a poskytují, věděli o potřebách a omezeních starších osob a aby do jejich plánování, tvorby a poskytování zapojili také starší osoby a jejich rodiny jako jejich potenciální uživatele (5).

V rámci řešení problematiky seniorů probíhají analýzy současného stavu a vytváření podkladů pro komunitní plánování v působnosti Magistrátu města Olomouce. Řešením situace se zabývá také Arcidiecézní charita v rámci svých zdravotně sociálních aktivit. Ve složité situaci se často ocitají praktičtí lékaři, kteří musí aktuálně řešit zajištění potřeb nesoběstačného zdravotně dekompenzovaného seniora nejen cestou zdravotní intervence, ale také zajištěním jeho sociální situace. Stávající zdravotně sociální zařízení jsou z pohledu nabídky a poptávky velmi žádané a počet potenciálních klientů-žadatelů bude stále narůstat.

Nabízené řešení v posílení zdravotně sociálních služeb za účelem úplné kompenzace stárnoucí nesoběstačné až bezmocné populace je velmi náročné až nereálné. Jednou z cest k řešení je prevence, respektive souborná preventivní opatření, která povedou k  včasné detekci chronických chorob, oddálení jejich komplikací, zabránění vzniku nesoběstačnosti, a tím i potřebnosti kompenzačních forem péče.

Dominantní charakteristikou dlouhověkosti nebude nesoběstačnost, nýbrž křehkost, ohroženost. Dlouhověcí lidé potřebují především vstřícné podmínky k aktivnímu životu v přirozeném prostředí a cíleně se soustředit na aktivní prožívání stáří (5).

Podaří-li se zvládnout prevenci, léčbu a režimová opatření u DM a případně jeho komplikací, předcházet CMP, srdečně cévním chorobám, zajistit vyhledávání včasných forem nádorových onemocnění a předcházet úrazům, budou učiněny důležité kroky k snížení nesoběstačnosti a závislosti na zdravotně sociálních službách. Spolupráce s Duchovní službou přináší vedle zdravotní péče i duchovní rehabilitaci seniorů (6). Tak lze dosáhnout nejen prodloužení života, ale i odložení stárnutí. Žádoucí není delší stáří, ale to, že lidé budou aktivní, vyrovnaní, zdraví, užiteční a schopni v radosti si užívat seniorského věku.

MUDr. Milena Bretšnajdrová

Arcidiecézní charita Olomouc

Křížkovského 6/505

779 00 Olomouc

E-mail: milena.bretsnajdrova@seznam.cz


Zdroje

1. Svobodová, K. Stárnutí populace podle výsledků projekce ČSÚ. Demografie [on line]. Zveřejněno 25-3-2005 [cit.2-3-2008]. Dostupný z www: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=34

2. Zdravotnická ročenka Olomouckého kraje 2006 [on line]. Dostupný z www:http://www. uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ro%E8enk&kind=2&mnu_id=5300.

3. Haškovcová, H. Fenomén stáří. Praha: Pyramida 1997.

4. Nekonečný, M. Encyklopedie obecné psychologie. 2.vydání.. Praha:Academia 1997.

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kvalita života ve stáří. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Dostupný z www: http://www.rscr.cz/prispevky/program08_12.pdf.

6. Opatrný, A. Malá příručka pastorační péče o nemocné. Praha: Pastorační středisko 1995.

7. Přehnal, J., Rybka, J. Světová pandemie diabetu - zaostřeno na farmakoterapii diabetu 2. typu u starší populace - 1. část. Česká geriatrická revue 4/2003. Dostupné na http://www.geriatrickarevue. cz/pdf/gr_03_04_01.pdf

8. Topinková, E. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2008 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se