Vyjádření českých onkologů k usnesení Evropského parlamentu o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii

Poslanci Evropského parlamentu (EP) dne 10. dubna 2008 přijali usnesení o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii. Poukazují jeho prostřednictvím na dramatický nárůst případů tohoto onemocnění v Evropě. Za nejvhodnější strategii boje proti tomuto jevu přitom považují prevenci a žádají Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu vyčlenila finanční prostředky na podporu výzkumu a inovací v oblasti primární prevence, screeningu a včasného rozpoznání rakoviny a nových léků a léčebných postupů.

Česká onkologická společnost (ČOS) touto zprávou poskytuje informaci o aktuální situaci v České republice.

V rámci České republiky probíhají tři screeningové programy zaměřené na včasné odhalení karcinomu prsu, karcinomu děložního čípku a karcinomu tlustého střeva a konečníku. Dostupné je i očkování proti lidským papilomavirům (HPV), které chrání mladé ženy před rakovinou děložního čípku. U mužů nad 50 let se standardně provádí stanovování hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Zvýšení této látky v krvi je důvodem pro další důkladné vyšetření prostaty. ČOS aktivně podporuje všechny screeningové programy i aktivity vedoucí ke včas-nému záchytu nádorového onemocnění. Ztotožňuje se s výzvou EP zavádět další techniky včasné diagnostiky, jakmile budou z vědeckého hlediska potvrzeny.

V současnosti toto tvrzení platí hlavně pro diagnostiku kolorektálního karcinomu. ČOS spolu s Gastroenterologickou společností ČLS JEP připravuje návrh preventivního vyšetření, které by kromě zjišťování skrytého krvácení ve stolici (haemoccult) zahrnovalo také endoskopické vyšetření tlustého střeva (kolonoskopie) v 50. roce života člověka.

Členové EP volají po zavedení vnitrostátních onkologických registrů za účelem vypracování celounijní studie o výskytu rakoviny a rozdílných šancích na přežití této choroby. Česká republika drží v této oblasti naprostý unikát, který je vzorem pro ostatní země EU. V Česku již desítky let existuje Národní onkologický registr (NOR). Sběr dat do tohoto registru je povinný dle zákonného opatření a zároveň naprosto nutný pro plánování potřeby onkologické péče a hodnocení jejího přínosu. Sběr dat, jejich ověření a ukládání stojí v současnosti zhruba 10 milionů Kč ročně. Prezentace epidemiologie zhoubných nádorů v ČR je k dispozici všem občanům na interaktivním národním portálu www.svod.cz. V úzké návaznosti na tento národní populační registr zajišťuje ČOS chod dalších klinických registrů sledujících především nejnákladnější protinádorovou léčbu a její výsledky. V komplexních onkologických centrech také vznikají registry sledující kvalitu poskytované péče.

EP vyzývá členské státy, aby zajistily, že po celém jejich území budou k dispozici multidisciplinární onkologické týmy, aby mohla být všem pacientům poskytnuta optimální individuální léčba. I tento bod je z hlediska ČOS v naší zemi vyřešený. Česká onkologická společnost od 1. ledna 2006 akreditovala síť 18 pracovišť, ve kterých je pacientům garantováno zajištění komplexní péče v oblasti diagnostiky a léčby nádorových onemocnění. Tvoří ji zdravotnická zařízení se statutem komplexního onkologického centra (KOC) nebo komplexní onkologické skupiny (KOS).

Rezervy a prostor pro zlepšování existují ve vzdělávání onkologů a zdravotnických pracovníků, aby včas rozpoznali psychologické a sociální potřeby pacientů v zájmu zlepšení kvality života a zmírnění úzkostí a depresí u onkologických pacientů. Většina center KOC nemá vlastního psychologa a v sociální oblasti se onkologickým pacientům stále nedostává informací typu jak požádat o invalidní důchod, kam se obrátit při nedostatku finančních prostředků apod.

EP v usnesení naléhá na Komisi a členské státy, aby onkologii uznaly za lékařskou specializaci a zajistily pro onkology celoživotní vzdělávání v souladu se schválenými pokyny. V ČR se budoucí onkologové připravují dva roky v oboru vnitřního lékařství, po kterém následuje atestační vzdělání v oboru radioterapie nebo klinická onkologie. Českým onkologům je k dispozici také kontinuální celoživotní vzdělávání. Lékaři z jiných oborů (ORL, chirurgie, stomatologie atd.) si mohou doplnit nástavbové onkologické vzdělání, ovšem pouze ve své původní specializaci. EP vyzývá členské státy, aby podporovaly a propagovaly paliativní péči, tedy péči o nevyléčitelně nemocné, a aby vypracovaly pokyny pro její využívání. V České republice je paliativní péče zavedena jako samostatný obor. Na našem území je provozováno 12 hospiců, lékaři věnující se této problematice mají k dispo-zici 2 monografie jako učebnice a pro praktické lékaře je vypracován manuál, jak přistupovat k pacientům, jimž je poskytována paliativní léčbě.

EP vyzývá, aby se prostřednictvím sítí zdravotnických pracovníků zabezpečilo šíření osvědčených postupů pro léčbu a péči, a aby tak bylo zajištěno, že občané budou mít přístup k nejlepší léčbě, která je k dispozici. Tento požadavek je v ČR podporován prostřednictvím internetových stránek www.linkos.cz. Web je určen nejen odborné veřejnosti, ale ve specializované sekci i nemocným s onkologickou diagnózou, jejich rodinám a přátelům. Stránky jsou pravidelně aktualizovány a doplňovány o nové informace. Jejich návštěvnost se blíží 30 tisícům unikátních přístupů měsíčně. Na odbornou veřejnost je potom více zaměřen projekt „Národní onkologický program on-line“, který na stránkách www.onconet.cz prezentuje síť komplexních onkologických center, jejich vybavení a probíhající projekty.

Z pohledu pacientů je důležitá dostupnost léků proti rakovině. ČOS má detailní přehled o dostupnosti jednotlivých onkologických léků v naší zemi. Ukazuje se, že dostupnost léků je vyšší, než jsou momentální požadavky lékařů v terénu. Tento nepoměr je však relativní, protože nejnákladnější onkologická léčba je dostupná pouze v Komplexních onkologických centrech, a nedořešenou otázkou stále zůstává, zda jsou všichni pacienti správně směřováni k léčbě do onkologických center. K definitivnímu zodpovězení této otázky je nutné zlepšit nejen spolupráci jednotlivých KOCů s okresními onkology, ale i zvýšit medicínskou gramotnost české veřejnosti. Pouze dobře informovaný pacient se totiž může aktivně podílet na rozhodování o své vlastní léčbě. K naplnění tohoto cíle slouží internetové stránky www.linkos.cz, které jsou pro všechny zaručeným a garantovaným zdrojem informací o onkologické problematice.

EP vybízí Komisi a členské státy, aby v rámci farmaceutického fóra na vysoké úrovni prozkoumaly, jak by bylo možné rychleji zpřístupnit pacientům inovativní a život zachraňující léky proti rakovině. Řešení vidí v rychlejším uvádění léků na trh a jejich rychlejším schvalování prostřednictvím centralizovaného postupu EU. Bude zvážen podmíněný proces, zatímco se budou shromažďovat údaje o hodnotě léků pro pacienty při reálném použití. Tento bod zaručuje nově nastavený systém tvorby cen a úhrad v ČR.

EP vybízí členské státy, aby podle evropských pokynů přijaly národní charty práv pacientů a aby do vývoje zdravotnických politik zahrnuly účast a poznatky pacientů. V ČR národní chartu práv pacientů nemáme. Práva pacientů však existují a jsou vyvěšena v každém zdravotnickém zařízení.

V našem státě existuje Národní onkologický program, který byl vypracován na základě podmínek a potřeb České republiky a v souladu se závěry Světové zdravotnické organizace (WHO) přijatými ke kontrole nádorových onemocnění. Cíle Národního onkologického programu České republiky směřují ke snižování výskytu nádorových onemocnění a nižší úmrtnosti, ke zlepšování kvality života onkologicky nemocných a k racionalizaci nákladů na diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění v ČR.

V neposlední řadě EP naléhá na vlády České republiky a Itálie, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, jež vstoupila v platnost v únoru 2005. ČOS opakovaně vyzvala zákonodárce, aby Rámcovou úmluvu ratifikovali.

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.

předseda České onkologické společnosti

e-mail: jvorlic@fnbrno.cz

tel.: 602 109 451

www.linkos.cz