Riziko kardiovaskulárních příhod při sledování fotbalových zápasů


Cardiovascular risk in subjects watching football matches

This review article outlines the incidence of cardiovascular events in subjects whilst watching football matches. The course of a match often represents a stress situation which activates hormones that influence cardiovascular function. The risk of cardiac infarction is especially increased in diabetic patients.

Key words:
football, stress, diabetes.


Autoři: V. Bartoš
Působiště autorů: Centrum diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny, Praha ;  Přednosta: prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(6): 346-347
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V přehledovém článku je uvedena incidence kardiovaskulárních příhod u osob, sledujících fotbalová utkání. Pro emocionálně založené příznivce představuje průběh zápasu často stressovou situaci, při které se aktivují hormony,ovlivňující funkci srdce a cév. Zvláště u diabetických pacientů představuje stress riziko infarktu myokardu.

Klíčová slova:
fotbal, stress, diabetes.

Úvod

Pro náruživé a emocionální příznivce klubových nebo národních mužstev může být přímé nebo televizní sledování zápasů ve fotbalu nebo v hokeji závažným zdravotním rizikem. U diabetiků by se dokonce mohlo připojit jako aktuální komponenta do souboru znaků metabolického syndromu. Nedávno byla publikována zajímavá studie, hodnotící vztah mezi emocionálním stressem a incidencí kardiovaskulárních příhod v průběhu mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu (10). Akutní příhody byly zaznamenány u 4 279 osob, a to jednak v období, kdy hrálo Německo, jednak v kontrolním období, kdy nehrálo. V době, kdy německé mužstvo hrálo, byla incidence kardiálních příhod 2,66x vyšší, než v kontrolních dnech, u mužů tomu bylo 3,26x více, u žen 1,82x.

Tento rozdíl mezi pohlavími mohl souviset jak s ženskou patofyziologickou ochranou před aterosklerózou, tak s menším zájmem o fotbalová utkání. U osob s koronárními příhodami byla jejich proporce 47,0 % versus 29,1 % v kontrolních dnech. Nejvyšší průměrná incidence těchto příhod byla v průběhu prvních dvou hodin po začátku utkání. Toto dvojnásobně vyšší riziko v průběhu kritického zápasu urgentně nabádá k hledání a realizaci preventivních opatření zejména u rizikových osob, nejjednodušší by bylo vypjaté zápasy nesledovat.

Riziko infarktu myokardu při sledování fotbalu se netýká jen Němců: když v roce 1998 na mistrovství světa Anglie prohrála s Argentinou, přijetí anglických fanoušků pro infarkt do nemocnice se zvýšilo o 25 %, nebylo tomu tak u jiných chorob (2). V průběhu evropského mistrovství světa ve fotbale se také zvýšila kardiovaskulární mortalita u holandských mužů (11) a sledování kopané se dokonce v populaci pokládalo za otázku života a smrti (4).

Naproti tomu tak fatální osud se netýkal francouzských diváků (9). Je možné, že zde působil příznivě francouzský paradox – ochranný efekt popíjení červeného vína.

Zejména při televizním sledování fotbalových zápasů se na kardiovaskulárním riziku mohou podílet i další přídatné okolnosti: nedostatek spánku, přejídání, nadměrné pití alkoholu a kouření při nervozitě z průběhu utkání. Hlavní příčinou je však pravděpodobně stress.

Stress

Ačkoliv stress není choroba, může být spouštěcím mechanismem pro celou řadu poruch nebo i onemocnění. Ke stressu dochází, když něco způsobuje, že je organismus jakoby pod nátlakem. Zdroje stressu mohou být fyzické, jako je nemoc nebo zranění, nebo mentální, jako jsou problémy v manželství, v práci, či finanční problémy. Z časového hlediska je můžeme označovat za chronické s dlouhodobými projevy či následky, nebo akutní, které mají různě dlouhé trvání, ale bývají také spojeny se značnou intenizitou při svém začátku. Mezi ty akutní patří reakce nevyrovnaného a náruživého příznivce sportovního mužstva na úspěšnou či neúspěšnou situaci, nebo na oprávněnou, popřípadě neoprávněnou křivdu v průběhu utkání. Když dojde ke stressu, organismus se připravuje k akci. Tuto akci definoval zprvu u zvířat, ale později i u člověka Walter Canon (1) jako akutní stressovou reakci s názvem „fight-or-flight“; překládáme to jako „útok nebo útěk“. Všimněte si, že v názvu původního článku jsou slova strach, vztek a emocionální vzrušení, vesměs pocity, kterými lze popsat chování některých sportovních fandů. Při této stressové reakci se aktivují mnohé hormony, jejichž metabolickým cílem je transportovat uskladněnou energii, hlavně glukózu a tuk do buněk a připravit je k adaptaci, především srdce a mozek.

Důležitou roli v udržení homeostázy při stressu mají kortikosteroidy a katecholaminy. Prostřednictvím beta-adrenoreceptorů se uplatňují pozitivní chronotropní, inotropní a lusitropní mechanismy, které kontrolují funkci srdce a upravují stressem navozenou tachykardii, výkyvy v krevním tlaku a konstrikci cév v mnohých partiích těla (6). Mozek při stressu trpí dysregulací neuroanatomických a neurofyziologických mechanismů, které spolu se změnami tlaku krve představují riziko vzniku náhlých mozkových příhod (5). V literatuře je možno nalézt velké množství observačních zpráv o vzniku náhlých srdečních příhod, infarktů myokardu a dokonce i úmrtí v průběhu sledování sportovních zápasů a jsou i informace o vzniku tranzitorních i vážnějších cévních mozkových příhod. V rámci koncepce stressové reakce by je bylo možno zařadit do kategorie „útěk“.

Do kategorie „útok“ v rámci stressové reakce by bylo možno zařadit informace o vandalství při fotbale, které velmi často nalézáme v novinách a časopisech, ale z hlediska jejich patofyziologie, zejména jako důsledek stressu jsou v odborných časopisech velmi vzácné. Pod názvem patofyziologie vandalství při fotbale se v Google nenalezla ani jedna položka, za to pod názvem vandalství při fotbale jich bylo zaregistrováno 1 580!

Vědecký rozbor tohoto fenomenu chybí, i když se mu věnuje pozornost kriminologická. Existuje rozsáhlý text Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (7), který obsahuje kapitolu Fotbalové chuligánství, zaměřenou hlavně na epidemiologii a preventivní strategii.

Stress a diabetes

Stress se už dlouho podezírá z vlivu na metabolickou aktivitu (8). Efekt stressu na metabolismus glukózy je zprostředkován řadou kontraregulačních hormonů, které jsou uvolňovány v odpovědi na stress a vedou ke zvýšení glykémie a poklesu účinnosti inzulínu. Tento efekt mobilizující energii má adaptivní význam ve zdravém organismu. Avšak u diabetu vzhledem k absolutnímu či relativnímu nedostatku inzulínu, nemůže být zvýšení glukózy v krvi vyvolané stressem adekvátně metabolizováno. Stress tedy přispívá ke chronické hyperglykémii u diabetu, i když existují kontradikční zprávy jak u diabetu typu 1 i typu 2.

Vliv fotbalového stressu na průběh glykémie byl dokumentován kontinuálním monitorováním glykémie u diabetika v průběhu semifinálového utkání Itálie proti Holandsku při evropském mistrovství v roce 2000 (3). Glykémie dosahovaly vrcholu v době, kdy se kopaly penalty. Vysoká psychologická zátěž v této situaci zřejmě negativně ovlivňuje kardiovaskulární systém s chorobnými následky u predisponovaných diváků, jakými jsou i diabetici. Není proto překvapením, že mezi osobami postiženými kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními problémy při sledování fotbalových nebo i hoke-jových zápasů se nachází dost diabetiků.

Závěr

Množící se televizní přenosy vypjatých mezinárodních i klubových zápasů ve fotbalu i v hokeji či jejich přímé sledování na stadionech mohou v dramatických okamžicích vyvolávat u náruživých a nevyrovnaných jedinců stressové situace. Jejich důsledky v souvislosti se stressovou reakcí mohou být příčinou jednak kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod, jednak působit negativně na okolí, v extrémních případech i formou vandalismu.

V prvním případě jsou ohroženy osoby se zvýšeným aterosklerotickým rizikem, především diabetici. V druhém případě jde o mentálně a psychicky nevyrovnané osoby, které nejsou schopny nebo nechtějí své emocionální projevy krotit. Prvně uvedená situace je příležitostí pro lékaře, druhá situace je příležitostí pro energické pořadatele nebo pro policii.

S podporou výzkumného záměru 00023001.

Prof. MUDr. Vladimír Bartoš,DrSc.

Centrum dibetologie, IKEM

Vídeňská 1958,

140 21 Praha 4


Zdroje

1. Cannon, W.B. Bodily changes in pain, hunger,fear and rage: An account of recent researches into the function of emocional excitement. Appleton, New York, 1915.

2. Carroll, D., Ebrahim, S., Tilling, K. et al. Admissions for myocardial infarction and world cup football: database survey. Brit. med. J. 2002, 325, p. 1439-1442.

3. Cavallo, M.G., Romeo, S., Coppolino, G., Pozzilli, P. Continous glukose monitoring during European soccur cup semiofinal, Italy against Holland. Diabettologia 2001, 44, p. 268.

4. Kirkup,W., Merrick, D.W. A.matter of life and death: population mortality and football results. J. Epidemiol. Comm. Health 2003, 57 p. 429-432

5. Pfaff, D.W., Martin, E.M., Ribeiro, A.C. Relations between mechanisms of CNS arousal and mechanisms of stress. Stress 2007, 10, p. 311-313.

6. Santos, I.N., Spadari-Bratfisch, R.C. Stress and cardiac adrenoceptors. Stress 2006, 9, p. 69-84.

7. Stevens, A, Kesslerová, I, Steinacková, K. Přehled osvědčených postupů při prevenci různých typů násilí v Evropské unii. Vydavatelství KUFR 2007, 139 s.

8. Surwit, R.S, Schneider, M.S. Role of stress in the etiology and treatment of diabetes mellitus. Psychosomatic Med. 1993, 55, p. 380-393.

9. Toubiana, L., Hanslik,T., Letrilliiart, L. French cardiovascular mortality did not increase during 1996 European football championship. Brit. med. J. 2001, 322, p.1306-1306

10. Gilbert-Lampen.U., Lejster, D., Greven, S. et al. :Cardiovascular events during world cup soccer. New Engl. J. Med. 2008, 358, p. 475-483.

11. Witte, D.R., Bot, M.L., Hoes, A.E. et al. Cardiovascular mortality in Dutch men during 1996 European football championship: longitudinal population study. Brit. med. J. 2000, 321 p. 1552-1554.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2008 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se