Ukázky básnické tvorby českých lékařů na rozhraní 20. a 21. století Několik sond do jejich tvorby


Autoři: S. Káš
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(12): 734-736
Kategorie: Historie/fejeton

Tento článek přináší ukázky z básnického díla několika českých lékařů, kteří se kromě své odborné práce věnovali i poezii. Těch lékařů – básníků je pochopitelně mnohem více, ale vybral jsem z nich ty, jejichž díla mě zvláště zaujala, jichž si vážím, nebo které blíže znám; někteří z nich jsou i mými přáteli. Všichni jsou tvůrci, kteří publikovali svá díla na konci 20, či na začátku 21 století..

Z jejich básnického díla jsem jako ukázky z prostorových důvodů vybral jen drobnější útvary, ty jsou u dnešních básníků nejtypičtější

Básníky jsem seřadil abecedně; ukázky jsou uvedeny jejich základní biografií a bibliografií.

Václav Babula

Narodil se v roce 1938 ve Zlíně. Po promoci na brněnské lékařské fakultě v roce 1962 pracoval na poliklinikách a v nemocnicích, nyní je soukromý praktický lékař v Praze. Od mládí v něm soupeřily dvě lásky – medicína a poezie. Věnoval se nakonec oběma. Psal a píše texty ke skladbám mnoha zpěváků (Gott, Černoch, Janda, Hegerová aj.) Někdy vznikl napřed text, jindy otextoval hotovou hudební skladbu. Ale při této práci se cítil velmi omezen. Pěkná melodie, jak sám říká, lehce zrodí příběh. Ale musí se vzápětí nemilosrdně rozstříhat do slok a refrénu. Myšlenka a sebedokonalejší rým musí mít určitý počet slabik, a básník se promění v matematika dosazující slova do rytmu hudby. Proto píše raději básničky jako takové, a většinou ve volném verši, kde je sám sobě králem. Je autorem několika básnických sbírek Život je kapka deště (1986), bibliofilský tisk Vánoce (1989), Prstoklady lásky (2001), což je imitace japonské poezie haiku), Cena tvého života (2002, jiný název Cesta totožnosti) a Láskoviny(2005)

Ze sbírky Prstoklady lásky uvádím čtyři trojverší imitující japonskou poezii.

Že máš padesát?

dokud umíš milovat,

nemusíš se bát.

*

Žena je hračka.

Ten, kdo ji nepomačká,

je v roli žáčka.

*

Stačí kus domu,

ptáci ve větvích stromu

a slunce k tomu.

*

Jsem sexuolog.

Já bez myšlenky na sex

neudělám krok.

Ivo Hais

Světlo světa spatřil 5. července 1918 v Praze. Gymnázium i lékařkou fakultu vystudoval v hlavním městě, po válce pracoval ve farmaceutickém výzkumu Spofy, v letech 1961–1970 byl vedoucím katedry chemie a biochemie hradecké lékařské fakulty. V r. 1970 musel odejít z místa přednosty ústavu i z fakulty, jelikož nepochopil nutnost vstupu sovětských vojsk, naštěstí se jej ujala farmaceutické fakulta, kde mohl pracovat, nikoliv však učit. V r. 1989 byl rehabilitován a dostal titul profesora. Jeho doménou byla chromatografie, v níž patřil k předním světovým odborníkům.

Mimo medicínu měl i mnoho kulturních zájmů, vytvářel grafiku, psal, měl samostatné výstavy, a hlavně se věnoval poezii, napsal celkem asi 600 básní, které vycházely v různých časopisech.

Z těchto veršů uvádím jako ukázku báseň Paridův soud z roku 1972

Ty královský pasáku vovcí,

můžeš se vykašlat na smrtelný holky,

protože samy bohyně ti dělají striptýz.

Na tvým boubelatým jabku

se vodráží vobrýlený čelo Palas Atény, DrSc.,

klisní zadek ženy starého Dia

a outlej pás děvky Venuše.

Pozor, ty nejsou zvyklý na férovou hru,

Jsou zvyklý podmazávat soudce.

A ty, co prohrajou,

no nepřej si ten bál.

Já kdybych byl na tvým místě,

vyhlásil bych rovnost bodů

a to jabko bych sněd sám.

Jenže ty ovoce nebaštíš.

Voč raději máš ženský maso.

Ctirad John

Narodil se v Čičenicích u Strakonic v r. 1920. Za války se zúčastnil protiněmeckého odboje ve skupině Předvoj. Po promoci na pražské lékařské fakultě v roce 1949 pracoval na Mikrobiologickém ústavu pražské lékařské fakulty profesora MUDr. Františka Patočky, kde se stal v r. 1960 docentem, v letech 1970–1987 byl přednostou Mikrobiologického ústavu.

Profesorem mikrobiologie a imunologie se stal až po pádu komunismu v r. 1990. V roce 2006 byl pasován na Rytíře lékařského stavu. Vydal i sbírku medicínského humoru – výbor Alarich a ti druzí, Medicína v županu a jiné historky. Sám napsal sbírku veršů Jen tak veršovánky pro mé blízké (2005), která zachycuje nostalgické vzpomínky a reflexy na věci mu drahé

Z této knížky uvádím báseň Albertovská zimní.

Neslyšně padá sníh

Na oblou rotundu i na můj hebký šál.

Kdosi tu přešel přede mnou.

Kam se sem zatoulal?

Chodívám nachýlen o holi

V předtuše všeho zlého,

Vždycky se znovu proměním

V medika z devětatřicátého.

Varhany začnou sněžně hrát

Requiem za Jana Opletala.

Nejhloub se zaříz’ listopad

Kdy zloba všechno rozmetala

Dnes jsem se v rozpacích ohlédl,

Až se mi zatajil dech.

Šla v mojích šlépějích studentka

S batůžkem na zádech.

Josef Kořenek

Narodil se v roce 1943 v Loučce na Zlínsku. Jelikož jeho rodiče odmítli vstoupit do JZD, pracoval nejprve jako dělník v kožedělném průmyslu, pak dálkově studoval ve Zlíně a na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Teprve v r. 1962 se dostal na medicínu v Olomouci a promoval v r. 1968. Byl praktickým lékařem ve svém rodišti a k tomu externí aspirant v IKEM u profesora Widimského, navíc soukromě studoval etiku, morálku a některé biblické obory u profesora Dacílka.

Po roce 1989 mohl studovat dálkově na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě Palackého univerzity teologii a křesťanskou výchovu. Nyní kromě práce na obvodě přednáší na lékařské fakultě v Olomouci lékařskou etiku. Jako básník debutoval ve sborníku Hnízda stěhovavých ptáků. První sbírka poezie Hloubení (1985) s medicínskou tématikou již ukázala zahledění do filozofických hlubin. Po delší pauze, více než patnáctileté, pak vyšly další sbírky Situace(2003), Pohledy (2005), Na cestě(2005), Duhové kódy (2006) a Rozpůlený hurikán (2007), verše orientované do sféry duchovní a etické.

Z poslední sbírky Rozpůlený hurikán uvádím verše Vyslovit více ukazující jeho zaujetí pro laskavé vztahy

Vyslovit více

pohlazením

nečekaně předat slunce

a každé setkání

žít jako audienci

Vyslovit více

chlebem dobrého slova

stůl všedního slova

prostřít laskavostí

Vyslovit více

vysvobodit ze zajetí

Pohladit

Jindřich Tošner

Narodil se v roce 1947 v  Žatci. Pochází z rodiny veterinárního lékaře. Po promoci v roce 1971 se stal gynekologem a imunologem, nyní pracuje na gynekologicko-porodnické klinice Lékařské fakulty v Hradci Králové, od roku 1988 docent, od roku 1991 je přednostou kliniky. Absolvoval několik delších studijních pobytů ve Švédsku, Holandsku a Velké Britanii.

Je i majitelem nakladatelství Medexart a vydavatelem časopisu Gynekolog.

Mimo odborná díla psal již od mládí verše, teprve ve zralém věku kolem padesátky vydal dvě sbírky poezie ovlivněné nemocničním prostředím a svou profesí: Nic se nestalo(1996), Noční vizita (1996). Později vydal knihu Jak velké ryby chytají gynekologové(2004).

Z jeho eseje Revoluce nemocničních maličkostícituji krátký úryvek charakteristický pro jeho tvorbu:

Zřejmě neřešitelný nemocniční zlozvyk je probouzení pacienta před šestou hodinou ranní jen pro změření teploty. Snad má sestra před předáním služby za povinnost zjistit, zda jsou všichni pacienti naživu. Nevím.

Protipólem těchto řádků jsou skeptické verše Nemocniční knihovna ze sbírky Noční vizita

Na onkologii nikdo nečte

Seiferta, Žáčka ani Sýse,

jen Lew Archer a Maigret

po pokojích prochází se.

V nemocnici básníka

nikdo nepotřebuje.

Jedinou cenu má život

a ten se v básních nepřiděluje.

Zdeněk Vojtěch

Narozen roku 1958 v Litomyšli. Pochází z lékařské rodiny. Po promoci v roce 1983 na pražské lékařské fakultě se stal neurologem se zvláštním zájmem o epileptologii, nejprve na neurologickém oddělení v Pardubicích, potom v pražské nemocnici Na Homolce. První své ranné verše otiskl ve dvou výborech Klíčení a Prvovýstupy.

Nebyl tím příliš nadšen, v tehdejší době něco nemohlo být vytištěno a něco z jeho veršů bylo dokonce upraveno, takže se pak další básně zdráhal publikovat. Měl k tomu krásné přirovnání, které rozvinul v příměru o pěstování prasátka.. Chovatel o ně pečuje, dá ho na výstavu, je oceněn, dostane za ně několik stříbrňáků a pak zjistí, že si z něj lidé udělali zabíjačku. A ještě z něj uřízli jen jednu nožku a z té udělali jitrnice. A prasátko pajdalo o třech nohách a křičelo. A tak své další verše si piplal sám. Až po pádu komunismu mi poslal několik básní a dovolil mi laskavě je otisknout v jednom informativním článku o málo známých autorech. Teprve mnohem později vyšla velmi originální sbírka Dokončený Vojtěch (2004).

Jedny z jeho veršů zde uvádím jako ukázku jeho tvorby

Vývar z Hamleta s játrovými knedlíčky

Když se v Dánsku šuškalo, že novej král je vrah

a že starýmu nalil do hlavinky

skrz ucho z jedovatýho blínu čaj

a ještě mu začal dělat do královny

Hamlet připustil, že na tom

bude něco anebo toho něco trochu víc

bylo ticho, když na celej Elsinor

šílel dánskej kralevic

a každýho popad strach

když slyšel tyhle novinky

poslouchal, že ani nedýchal

a pod spodní prádlo si vzal suchý plínky

proti tý pravdě, kterou jako balón

vykopával pomatenej princ

bylo ticho, když na celej Elsinor

šílel dánskej kralevic

ale všichni věděli, že pravda vypelichá

a že jí přejdou volovinky

když ponoří se do ticha

jako játrovej knedlíček do polívky

a tak, když chlastal král, zněl kanón

a když blbnul Hamlet, nedělo se nic

když na celej Elsinor

mlčel dánskej kralevic

ale když novej dánskej král obědval

nemluvil, natož aby se smál

aby mu nezaskočil do koláčový dírky

Hamlet jako knedlíček do polívky

Alois Volkman

Narodil se v roce 1937 v Chudobíně na Olomoucku. Lékařskou fakultu absolvoval na Palackého univerzitě v Olomouci, kde promoval v r. 1961. Od roku 1969 působil na Kladensku jako obvodní lékař v Otvovicích u Budče, a to až do odchodu na odpočinek. Po krátké přestávce si zařídil soukromou ordinaci v Libčicích nad Vltavou.

První verše psal do časopisů a různých almanachů. První jeho samostatná sbírka Malá vizita (1976) vzbudila hned pozornost. Po ní následovaly další Tlak mé krve (1979), a Znovuzrození.(1982, to byl soukromý tisk křesťanské poezie, který mohl vyjít knižně až v roce 1991). Následovaly sbírky To je věc ((1987) což je poezie o běžných věcech viděných z dvou kontrastujících úhlů pohledu, Silent musae(1991) verše k úmrtí jeho přítele Jaroslava Seiferta. Pak přišly další sbírky: Ptám se svých slov (1991), Stáčení podzimu (1994), PokRok rodiny(1994), K prahu domova (1998, k výročí vzniku ČSR), Stopy, co drby tropí (2002).

Verše jsou velmi lapidární, snaží se o co největší stručnost, někdy mají až charakter aforismu. V prvních sbírkách je výrazně patrná jeho profese lékaře, později přechází k obecným otázkám, zvláště k problémům ekologickým a k otázce svědomí.

Ze sbírky Tlak mé krve uvádím báseň Antikoncepční tělísko

Háďátko, kvůli němuž přibývá

vyhnanců z ráje mateřství.

Červ vylíhlý u umělé hmoty,

napadající ty nejvzácnější plody.

Člověče, co všechno nejsi !

Stačí pouťová tretka a nejsi !

*

A ze stejné sbírky verše typické pro Volkmana, mající charakter téměř aforismu

Civilizační věk jako úchylný

Bude jednou souzen.

Bude jednou souzen.

Bude-li kým.

Tento přehled není zdaleka úplný, naopak. je zcela subjektivní. Jak jsem uvedl na začátku, jsou zde uvedeny ukázky z děl těch, k nimž či k jejichž dílu mám osobně bližší vztah. Svůj článek se pokusím doplnit ještě stručným přehledem ostatních lékařů – básníků publikujících v této době.

Jan Cimický

Narozen 1948, psychiatr, zajímající se hlavně o resocializační problematiku, drogovou závislost a alkoholismus. Byl primářem v Psychiatrické léřebně v Bohnicích, později primář Centra duševní hygieny „Modrá laguna“ v Praze. Autor velkého množství různých literárních prací, mezi nimi i několika sbírek poezie: Psychoterapie slov(1982), Stopami dláždění (1993). Lásko šílená (1996) a Rákosová flétna (2001)

Dušan Cvek

Narozen 1926, Brno. Ftizeolog, autor básnických sbírek Zrána (1963), Tekutý vzduch (1963), Pravděpodobnosti (1964), Jediné místo (1976), Cestou stromů (1980), Milosrdná zem (1981), Krajina v přízemí(1996).

Jiří Drtil

Narozen 1937, ambulantní psychiatr z Liberce, autor sbírky poezie Povídání.

Zdeněk Durek

Narodil se v roce 1937, medicínu vystudoval v Praze, současně studoval i orientální jazyky. Pracoval jako internista ve Vinohradské nemocnici, v roce 1966 emigroval, od r. 1967 žije v Chicagu, je specialista na tropické choroby. Překládal i z havajštiny, tahitštiny a fidžijštiny. V krátkém časovém úseku v devadesátých letech vyšel u nás větší počet útlých básnických sbírek: Mahagonový kouzelník (1994), Cesty a proměny (1994), Těžké hodiny(1994), Čekání na čas (1994), Nářek hmyzu (1995), Prameny života (1995), Země Li(1995). Pařížské klávesnice (1995),Prodlevy(1995), Tělesnosti (1996), Ptákopravci(1996), Démon na koni (1996), Soud představ (1996), Zlaté mlhy (1996), Plavby bez hvězd(1996), Zahrady dědiců (1996). Po delší pauze vyšly další sbírky Horečná setkání Uličky paměti.

Tomáš Hájek

Narozen 1964 v Krnově. MUDr. a PhDr., pracuje na Filozofickém ústavu ČSAV, básník a prozaik. Autor sbírky veršů Stoupání do plynu (1991)

Stanislav Havelka

Nrozen 1927, Litoměřice. Internista, revmatolog a profesor pediatrie, autor básnické sbírkyHlas (1999).

Neklan Hejda

Narozen 1921, disident, dramatik, prozaik, básník. Sbírka poezie Verše starého pána (1995).

Petr Hrbáč

Narozen 1958, Brno. Pediatr, básník a prozaik, Sbírky básní: Via borealis(1994), Studna potopeného srdce (1996), Podzemní hvězda(1998), Špička(2001).

Jan Hýsek

Narozen 1959, Praha. Lékař v Kutné Hoře, Libavě a Kladně. Autor píšící pod mnoha pseudonymy prózu i poezii. Sbírka veršů Prokletý mráz (1944 pod jménem Stradomír Hromništský)

Pavel Janíček

Narozen 1952, Hradčany. Přednosta ortopedické kliniky MU v Brně. Autor sbírky poezie Tvé básně (2003).

Stanislav Juhaňák

Narozen 1965, Kroměříž. Psychiatr, majitel nakladatelství Triton, básník, píšící pod jménem Staso (přezdívka ze skautingu) Autor sbírek veršů Křik noci (1995) a Oblak vyplouvající ze studny tíhy (1997)

Svatopluk Řehák

Narozen 1926, Český Brod. Profesor oftalmologie a přednosta oční kliniky v Hradci Králové), potom soukromá praxe v Rychnově nad Kněžnou. Autor četných básnických sbírek halasovského typu: Spirála (1964), Čas sluncí(1978), Hodina s půlnoci (1978), Na shledanou zítra(1980), Slunce na skalpelu (1983), Ohlédnutí(1985), Mezipřistání(1986), Vítr ze strnišť (1989), Čas zapadajících sluncí (1995), Labutě noci (2000), Algorytmy života(2000).

Míla Šimková

Narozena 1939, Dvůr Králové. Internistka, pak lékařka v Nemocnici milosrdných bratří v Letovicích. Autorka sbírek poezie: Příliš sama na lásku (2002), Vlašťovky na drátě (2003),Bílé episody (2004),Třpyt rosyCizí chodec (v tisku).

Jaroslav Valenčík

Narozen 1928, Předmostí u Prostějova. Dětský psychiatr v Kroměříži a v Opařanech. Pod jménem Jan Vinařický napsal sbírku přírodní lyriky Rákosový stvol (1979).

Bohumil Ždichynec

Narodil se v roce 1942 v Sedlci-Prčicích, promoval na pražské lékařské fakultě v roce 1966, je internistou, specialistou na rehabilitaci, kardiologii angiologii. Byl primářem interního oddělení nemocnice, vědecký pracovník Výzkumného ústavu balneologického a Rehabilitačního ústavu pro cévní choroby v Chotěboři.

Kromě velké řady odborných i popularizačních prací psal i poezii.V ní debutoval v pražské Viole v r. 1966. Jeho první sbírka veršů Zvuky do prázdna(1968) však nemohla vyjít, první publikované sbírky Soukromé Benátky (1987) jakož i další sbírky Bel ami (1900) a Orfeův návrat (1900) vyjadřovaly rozporné pocity člověka ve světě, který si vytvořil a který se mu moc nepovedl.

Další sbírky veršů: Na konci života (1992), Tanec v prázdném sále (1996), Syndrom Titaniku (2000) a 24 hodin v těle nadčlověka(2001).

Hojně veršů má roztroušených v různých literárních časopisech

MUDr. Svatopluk Káš, CSc.


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 12

2008 Číslo 12

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se