Medicína, nebo právo na scestí?


Autoři: J. Vondráček 1;  V. Dvořáková 2
Působiště autorů: Advokátní kancelář Jansta –Kostka a spol., Praha 1;  Právní odbor FN Motol Vedoucí: JUDr. Vladimíra Dvořáková 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(11): 662
Kategorie: Právo a medicína

Úvod

Obecně není ve společnosti přijímáno, že ošetřující lékař nezpůsobil onemocnění nebo zranění, se kterými pacient přichází do ordinace, ale že lékař je ten, koho pacient žádá, aby doporučil sanaci škody na zdraví, kterou lékař nezpůsobil. Ošetřující lékař se pak v dobré víře snaží pacientovi pomoci. S výkony, které byly ošetřujícím lékařem doporučeny v rámci ochrany, upevnění nebo návratu poškozeného zdraví, pacient po poučení dává souhlas.

Poskytování zdravotní péče bylo, je a i v budoucnosti bude vždy provázeno určitým rizikem možných komplikací a momentů, které pacient může, nebo zpravidla vnímá více či méně nepříjemně.

Požadavek, aby zdravotní stav pacienta, poškozený nemocí nebo úrazem, byl sanován ad integrum zcela bez jakýchkoliv negativních průvodních subjektivních vjemů nebo objektivních následků je nesplnitelný. Všechny léky mohou mít kromě významného léčebného efektu i nepříznivé vedlejší účinky. Po operacích zůstane jizva. Po odstraněném chorého orgánu zůstane deficit.

Všechny vedlejší účinky nelze předem zjistit ani eliminovat a bez některých průvodních jevů nelze výkon provést vůbec.Vpich při odběru krve bude vždy pacientem vnímán více či méně nepříjemně.

Zásadní je skutečnost, že pacient s vědomím rizik a průvodních jevů, které péči poskytují, doporučenou léčbu akceptuje. Nebo jí odmítne, pokud jsou pro něho rizika nebo průvodní jevy nepřijatelné. Důležitá je také skutečnost, že lékař je odpovědný za postup, nikoliv za výsledek.

Škoda nebo nežádoucí výsledek může vzniknout i při postupu lege artis. Je zavádějící tvrzení, že každá škoda vzniklá při poskytování zdravotní péče je vždy důvodem k sanaci škody tím, kdo škodu způsobil. Pak by i každá jizva po operaci byla důvodem k odškodnění.

Odškodnění následků anestézie

V současné době vzniká diskuse o odškodnění následků při poskytování anestézie. Počáteční požadavky na odškodnění poškození chrupu při intubaci přecházejí na požadavky na odškodnění posttraumatické stresové poruchy vzniklé stavem větší či menší bdělosti v průběhu podané anestézie. Taková žádost o odškodnění vychází z požadavku, aby pacient měl ztrátu vědomí a bdělosti v celém průběhu celkové anestézie.

V literatuře se uvádí, že v pooperační době má 23 % pacientů určitý stav bdělosti, kdy si části, méně často celý děj, anestézie vybavují a pamatují si některé vjemy, i když je blíže ani přesněji časově nedovedou zařadit. Někteří pacienti mají jen nezávažné vzpomínky, jiní obtíže závažnější. Pacienti uvádějí, že slyšeli různé zvuky, měli pocit ochrnutí, bolesti, pocity úzkosti, paniky, bezmocnosti, ztráty síly a sebeovládání.

Je zavádějící a účelové tvrzení, že všechny tyto pocity pacienti vnímají jako vysoce nepříjemné a že se přetransformují do posttraumatické stresové poruchy. Důležité je obecně přijímané zjištění, že ze záznamů a monitorovacích souborů nelze epizody bdělosti zpětně určit.

V současné době žaloby na bdělost při výkonech prováděných v celkové anestézii v USA představují odškodné 18 000 US dolarů a vyšší.

Diskuse

Je fakt, že z objektivních údajů záznamu o anestézii ani jiných monitorovacích souborů nelze jednoznačně stanovit, že ke stavu bdělosti při anestézii došlo. Vjemy, které pacient získal až na probouzecím pokoji, tedy po ukončení anestézie, pacienti často posouvají do doby, kdy jim ještě byla anestézie podávána.

Významná je skutečnost, že naprostá většina pacientů přistupuje již k samotnému operačnímu výkonu s určitou obavou, úzkostí, strachem z bolesti a výsledku operace. Proto nelze jednoznačně tvrdit, že úzkost či jiné další obtíže udávané pacientem vznikly jako následek bdělosti při podané anestézii.

Posttraumatickou stresovou poruchu je třeba chápat jako závažnou duševní poruchu, která vznikla jiným mechanismem ze zcela jiných závažných příčin. Samotný negativní vjem provázející lege artis provedený operační zákrok v lege artis provedené celkové anestézii nelze akceptovat jako faktor, který vyvolá tak závažný stav, kterým posttraumatická stresová porucha je.

V této souvislostí je třeba znovu upozornit a zdůraznit význam pečlivé, kvalitní, věcné dokumentace, včetně formální stránky anesteziologického záznamu. Jen dokumentace dokládá ex post, že výkony byly provedeny lege artis.

Při posuzování problému oprávněnosti odškodnění bychom měli, podle našeho názoru, vycházet ze skutečnosti, že operační výkon, kterým se odstraňuje porucha zdraví ohrožující život pacienta, nebo významně ohrožující jeho zdraví, nelze označit za mučivé útrapy či otřesné zážitky ve smyslu právního předpisu, i když je výkon provázen pocity pro pacienta nepříjemnými.

Závěr

Zásadně odmítáme názor, že samotné negativní vjemy, které pacienti uvádějí v souvislosti s lege artis podávanou celkovou anestézií plně opodstatňují požadavek na odškodnění. Uváděné subjektivní obtíže lze jen velmi obtížně objektivizovat a nelze je prokazatelně a nevyvratitelně dát do souvislosti s poskytovanou anestézií, a proto dle našeho názoru nezdůvodňují jejich odškodnění.

Neustále zdůrazňování práv pacientů na odškodnění směřuje ke snižování radikality operačních zákroků a činnostem vedoucím k alibismu, který nebude ku prospěchu ani pacientům, ani lékařům. Neustálá hrozba sankcí vede k zvyšování stresu ošetřujících lékařů, k jejich vyhasínání, a následkem obav k nárůstu administrativy.

JUDr. Jan Vondráček

Advokátní kancelář

Jansta-Kostka a spol.

Těšnov 1

110 00 Praha 1

E-mail: kancelar@jansta-kostka.cz


Zdroje

Prameny práva

1. Úmluvo o lidských právech a biomedicíně

2. Listina základních práv a svobod.

3. Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění.

4. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

5. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění.

6. Zákon č, 101/200Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

7. Zákon č 283/1991 Sb., o policii ČR, v platném znění.

8. Zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním( trestní řád), v platném znění.

9. Vyhláška MZ č.440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 11

2008 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se