SBORNÍK ABSTRAKT: 21. ČESKÁ UROGYNEKOLOGIE 2012
B. ZOBRAZOVACÍ METODY


Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2012; 16(Suppl1): 10-13
Kategorie: Sborník abstrakt

Koordinátoři: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc.

7. Srovnání ultrasonografických parametrů levátoru u žen po elektivním a akutním císařském řezu

Dlouhá K, Krofta L, Krčmář M, Feyereisl J

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha

Cíl

Cílem této prospektivní, nerandomizované studie je sledování vlivu porodu na pánevní dno. V našem sdělení porovnáváme parametry levátoru u žen po elektivním a akutním císařském řezu (SC).

Metodika

Pacientky vyšetřujeme na počátku těhotenství a 6 týdnů, 6 měsíců a rok po porodu. Nejprve absolvují klinické vyšetření, je stanoveno POPQ skóre a poté je provedeno ultrazvukové vyšetření v klidu, při kontrakci svalů pánevního dna a při Valsalvově manévru, je sejmut volum, který je následně analyzován off-line. Sledovanými parametry jsou celková plocha urogenitálního hiátu (UGH, cm2), jeho maximální anteroposteriorní (A) a laterolaterální rozměr (B), levátor-uretrální gap (LUG) bilaterálně a parametr H – tedy spojnice UV-junkce a horizontály procházející dolním okrajem spony.

Výsledky

Celkem bylo dosud vyšetřeno 130 pacientek, 6 týdnů po SC, 31 (23,8 %) z nich po elektivním a 99 (76,2 %) po akutním SC. Rozdělíme-li dále skupinu pacientek po akutním řezu podle doby porodní, 84 (64,6 %) mělo SC v I. době porodní a 15 (11,5 %) ve II. době porodní. U žádné z pacientek po SC jsme nezaznamenali avulzní poranění levátoru. Ve statistické analýze dat jsme nenašli rozdíl ve sledovaných parametrech mezi ženami po akutním a elektivním SC a rozdíl nebyl statisticky významný ani u pacientek po SC v I. a II. době porodní. U pacientek po elektivním SC bylo v klidu průměrné UGH 11,92 (minimum 7,67, maximum 17,68), H 3,2 (minimum 2,4, maximum 4,6), za kontrakce bylo UGH 10,56 (minimum 6,92, maximum 15,22), H 3,56 (minimum 2,72, maximum 4,68) a při Valsalvově manévru UGH bylo 13,89 (minimum 9,1, maximum 18,74), H 2,52 (minimum 0,79, maximum 3,51). U pacientek po akutním SC bylo průměrné UGH v klidu 12,3 (minimum 7,79, maximum 19,79), H 3,26 (minimum 2,1, maximum 5), za kontrakce bylo UGH 10,5 (minimum 6,98, maximum 16,98), H 3,58 (minimum 2,28, maximum 5,71) a při Valsalvově manévru bylo UGH 15,53 (minimum 8,22, maximum 27,07) a H 2,46 (minimum 0, maximum 4,18).

Závěr

Nenašli jsme statisticky významný rozdíl v parametrech levátoru u žen po akutním a elektivním císařském řezu, zároveň jsme u žádné z žen neprokázali závažné poranění levátoru, tj. avulzi. Císařský řez se jeví jako protektivní faktor avulzního poranění, i pokud je proveden v II. době porodní.

8. Je fixace single-incision pásky (TVT-S) stejně dobrá jako u transobturatorní pásky (TVT-O) – ultrazvuková studie

Mašata J, Švabík K, Zvára K, Hubka P, El Haddad R, Drahorádová P, Martan A

Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Cíl

Cílem naší studie bylo prokázat, zda rozdíly v uložení a sestupu pásky nejsou příčinou nižší úspěšnosti TVT-S operace. Hlavní hypotézou bylo, zda je příčinou nižší úspěšnosti primárně špatné uložení pásky, nebo špatná fixace, která vede ke zvyšování sestupu pásky po operaci.

Metodika

Do randomizované prospektivní studie bylo v období od ledna 2007 do prosince 2009 celkem zařazeno 197 žen s urodynamicky prokázanou stresovou inkontinencí moči. Pacientky byly randomizovány do tří skupin, TVT-O (68), TVT- S H (64) a TVT- S U přístup (65), skupiny nebyly zaslepeny. Na základě statistické analýzy před zahájením studie bylo stanoveno, že pro finální analýzu je potřeba mít v každé skupině zařazeno 65 pacientek (rozdělených v poměru 1 : 1 : 1).

Předoperačně bylo u všech pacientek provedeno kompletní urogynekologické vyšetření, včetně ultrazvukového vyšetření. Před operací bylo vyšetřeno uložení hrdla močového měchýře a po operaci ještě uložení horního a dolního okraje pásky. Pooperační kontroly byly plánovány 3 měsíce po operaci, rok, 2 roky a 3 po operaci.

U části žen bylo provedeno ještě ultrazvukové vyšetření 1. den po operaci a 2 týdny po operaci.

Výsledky

Pacientky zařazené do studie se nelišily ve věku, body mass indexu (BMI), v paritě, v dříve provedených gynekologických operacích. Průměrná délka sledování v souboru byla 2(SD 0,8) roky.

Ultrazvuková data první den po operaci jsme získali u 44 pacientek ve skupině TVT–O, 46 v TVT-S H a 44 v TVT-S U skupině. Dva týdny po operaci to bylo u 40, 39 a 42 žen; 3 měsíce po operaci jsme měli výsledky od 63, 59 a 56 žen; rok po operaci od 50, 44 a 54 žen, dva roky po operaci od 52, 40 a 35 žen; a 3 roky po operaci od 14, 14 a 12. Těsně po operaci jsme mezi jednotlivými skupinami žen nezjistili žádné rozdíly v klidovém uložení pásky a ani v sestupu pásky během Valsalvova manévru. Sestup horního i dolního okraje pásky byl identický. U žen po TVT-O operaci se průměrný sestup horního okraje pásky v pooperačním období (3 měsíce po operaci) zvýšil ze 6 mm na 9 mm, po té se již nezvyšoval. Naopak u žen po TVT-S operaci se sestupu nadále zvyšoval až na 15 mm.

Závěr

Zvyšování sestupu pásky u žen po TVT-S operacích koresponduje se zvyšujícím se počtem selhání u pacientek s pozitivním stres-testem. Naproti tomu ve skupině žen po TVT-O operaci jsme 3 měsíce po operaci již neprokázali žádné zvýšení mobility pásky. Těsně po operaci jsme neprokázali žádné rozdíly v uložení a sestupu pásky mezi TVT-S a TVT-O operací, rekurence stresové inkontinence po TVT-S byla nejdříve pozorována až 6 týdnů po operaci. Uložení pásky a její sestup může být v časném pooperačním období též ovlivněn otokem a přítomností stehu v poševní incizi.

Fixace pásky jak v TVT-S U i H pozici není optimální, s tím je spojeno zvyšování sestupu pásky v delším časovém odstupu od operace, které koresponduje se zvyšujícím se výskytem recidiv a s pozitivitou stres testu.

9. Sonouroflowmetrie – vyšetřovací metoda „na dálku“

Gärtner M, Zvara P, Krhut J, Juráková M, Petzel M

Porodnicko-gynekologická klinika Fakultní nemocnice, Ostrava

Úvod

Uroflowmetrie je neinvazivní vyšetřovací metoda, pomocí které se hodnotí vyprazdňovací funkce močového měchýře a intenzita průtoku moči vývodnými močovými cestami v závislosti na čase. Patří mezi urodynamické vyšetřovací metody. Smyslem uroflowmetrie je odhalit příčiny poruch průtoku moči dolními močovými cestami. Sonouroflowmetrie je nová metoda určená k vyšetření vyprazdňovací funkce dolních močových cest za použití mobilního telefonu a internetu. Bezdrátové telekomunikační technologie jsou dostatečně silné k tomu, aby byly použity v moderním zdravotnictví.

Metodika

Jedná se o jednoduchou a spolehlivou metodu měření, která je použitelná z jakéhokoliv místa na světě, jež je pokryto signálem mobilního operátora. Pacientka může při močení využít klidu a pohody svého domácího prostředí. Při použití této metody je zachycen mobilním telefonem zvukový signál, který produkuje dopadající proud moči na hladinu vody v toaletě. Tento audiosignál je přenesen k počítači a konvertován ve výstupní grafický signál. Dosud byly publikovány dvě studie, které porovnávaly výsledky u dobrovolníků mužského pohlaví. Ti močili jak na konvenční uroflowmetrii, tak za použití sonouroflowmetrie. V ženské populaci nejsou zatím celosvětově publikována žádná data. Cílem naší studie je ověřit praktickou využitelnost sonouroflowmetrie i v ženské populaci.

Závěr

Dosavadní výsledky z porovnání mikčních křivek z konvenční uroflowmetrie a sonouroflowmetrie nevykazují významné odchylky. To sonouroflowmetrii do budoucna predikuje jako jednu z možných vyšetřovacích metod dysfunkce dolních močových cest. Metoda se jeví jako slibná pro klinickou praxi s možným měřením „na dálku“, kdy budeme moci vyšetřit některé mikční parametry u pacientky bez přímého kontaktu. Takový způsob vyšetřování by měl ušetřit oběma zúčastněným stranám čas i finanční prostředky.

10. MRI pánevního dna u pacientek se symptomatickým sestupem před plánovanou rekonstrukční operací

Lipka R, Krčmář M, Krofta L, Dlouhá K, Feyereisl J

Nemocnice Karviná-Ráj

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha

Cílem této studie je zhodnocení biometrických parametrů kostěné pánve a jejich korelace s mírou avulzního traumatu levátoru u pacientek se závažným symptomatickým sestupem před plánovanou rekonstrukční operací.

Všechny zařazené pacientky podstoupily urogynekologické vyšetření spolu s POP-Q stagingem, MRI-vyšetření v sagitální, axiální a koronární projekci. Získané snímky pak byly nezávisle hodnoceny dvěma vyšetřujícími ohledně výskytu traumatu levátoru a jeho skóringu podle deLanceyho, dále byly měřeny tyto biometrické parametry: sakrokokcygeální-interpubická vzdálenost, bispinální a bituberální vzdálenost, interpubický úhel, úhel levátorové plotny a tloušťka obturátorového svalu.

Studie přinesla několik zajímavých výsledků; jednak vysokou míru incidence avulzního traumatu levátoru ve skupině takto postižených žen a dále pak vztah některých měřených parametrů v závislosti na stupni a závažnosti sestupu pánevních orgánů, což by mohlo napomoci v procesu identifikace rizikových faktorů pro vznik závažného pánevního traumatizmu před vlastním vaginálním porodem.

11. MRI-analýza závěsné a podpůrné komponenty u symptomatických žen ve fertilním věku po vaginálně vedeném porodu

Krčmář M, Havíř M, Krofta L, Dlouhá K, Feyereisl J

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha

Cílem práce je snaha zjistit, zdali existuje vazba mezi narušením normální morfologie ženského pánevního dna, která je viditelná na zobrazení magnetickou rezonancí, a sestupem pánevních orgánů, dále pak analýza MRI-nálezů v souboru mladých žen po vaginálním porodu, které trpí symptomatickým sestupem.

Do studované skupiny bylo zahrnuto 64 žen po vaginálním porodu, u kterých byl potvrzen výskyt klinicky závažné formy sestupu pánevních orgánů podle POP-Q stagingu, následně u nich bylo provedeno vyšetření nukleární magnetickou rezonancí v axiální, koronární a sagitální projekci. Získané snímky byly vyhodnoceny nezávisle dvěma vyšetřujícími.

Nejvyšší incidence klinicky závažné formy prolapsu byla identifikována ve skupině žen, u nichž bylo prokázáno avulzní poranění musculus levator ani a zároveň konkomitantní narušení normální architektoniky pánevního dna, které je dobře patrné na snímcích z MRI. V této skupině je reálný předpoklad výskytu závažného poškození fasciální komponenty podpůrného aparátu pánevního dna, což zvyšuje závažnost celkové pánevní morbidity. Závažnost nálezů navíc pozitivně koreluje s klinickým stagingem sestupu během gynekologického vyšetření.

12. Variace vzdálenosti střední uretry od foramen obturatum

Hubka P, Doumouchtsis S, Berger M, DeLancey J

Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Cíl

Určit vzdálenosti mezi foramen obturatum ke střední části uretry a zjistit vztah mezi danou vzdáleností a tělesnou výškou.

Metodika

Jedná se o zpětnou analýzu 50 dat ze zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) náhodně vybraných pacientek ze souboru žen trpících stresovou inkontinencí a 50 zdravých žen. Skupiny byly shodné ve faktorech věku, parity, rasy a hysterektomie.

Pro zahrnutí do skupiny trpící stresovou inkontinencí bylo třeba alespoň 2 epizod stresové inkontinence v průběhu 3denního vyplňování mikčního deníku a únik moči byl ověřen při naplněném močovém měchýři před zahrnutím do studie.

MRI se prováděla v axiální, koronální a sagitální rovině v řezech o tloušťce 5 mm. K analýze bylo užito programu ImageJ a k 3D-modelaci programu Slicer3D. K analýze výsledků bylo užito projektu Wessa.net – Shapiroův-Wilkův test, t-test a Wilcoxonův test a Spearmanův koeficient pořadové korelace. Za signifikantní byly považovány hodnoty p < 0,05.

Výsledky

Průměrné BMI (± SD) pacientek trpící stresovou inkontinencí bylo 29,3 ± 5,6, u kontrol 27,9 ± 6,4. Průměrná výška pacientek byla 163 ± 5,9 cm a kontrol 162 ± 9,5 cm. Průměrná celková vzdálenost mezi protilehlými foramen obturatum a střední uretrou u pacientek se stresovou inkontinencí byla 64,0 mm (SD 5,5; medián 63,4 mm; dolní kvartil 59,8 mm; horní kvartil 67,9 mm). Stejná vzdálenost byla u kontrol 62,0 mm (SD 6,3; medián 61,5 mm; dolní kvartil 57,3 mm; horní kvartil 66,3 mm). Průměrná vzdálenost střední uretry do foramen obturatum u žen trpících stresovou inkontinencí byla 31,8 mm (vlevo) a 32,1 mm (vpravo). Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi pravou a levou stranou ani mezi skupinou zdravých žen a žen trpících stresovou inkontinencí. Současně byla u žen se stresovou inkontinencí pozorována pouze slabá korelace (menší než 0,4) mezi vzdáleností mezi protilehlými foramen obturatum a střední uretrou.

Závěr

Existuje vysoká míra variability mezi vzdálenostmi mezi foramen obturatum a střední uretrou. Tělesná výška není vhodný parametr k určení výše uvedené vzdálenosti.


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo Suppl1

2012 Číslo Suppl1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se