Profesionální onemocnění v malé slévárně olova


Professional diseases in a small lead foundry

The increased values of lead metabolites in urine were found during a toxicological examination in a small foundry entreprise and subjective complaints related to a locomotor apparatus of upper extremities were reported. Therefore, workers were consequently completely examined at the outpatient department of the Clinic of Occupational Diseases in Pilsen and specialized examinations were undertaken besides the laboratory examination. The work exposure was proved by a hygienic assessment, in two cases the measurement of a local muscle load was completed. Results of the toxicological examination resulted in a short hospitalization in a number of workers during which the mobilization of lead by chelates was undertaken.

Key words:
lead, increased lead exposure, local muscle load, syndrome of carpal tunnel


Autoři: I. Šebová
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni, přednostka MUDr. Vendulka Machartová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 63, 2011, No. 3-4, s. 119-122.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Při odběru na závodě v provozu malé slévárny olova zaměřeném na toxikologické vyšetření olova byly zjišťovány zvýšené hodnoty metabolitů olova v moči a často byly uváděny subjektivní obtíže v oblasti pohybového aparátu horních končetin. Pracovníci byli proto následně kompletně vyšetřeni na ambulanci KPL FN Plzeň a vedle laboratorního vyšetření byla doplněna odborná vyšetření. Pracovní expozice byla ověřena hygienickým šetřením, ve dvou případech bylo doplněno i měření lokální svalové zátěže. Výsledky toxikologického vyšetření si u řady pracovníků vyžádaly krátkou hospitalizaci, během které byla provedena mobilizace olova cheláty.

Klíčová slova:
olovo, zvýšená expozice olovu, lokální svalová zátěž, syndrom karpálního tunelu

Úvod

V roce 1999 jsme byli požádáni tehdejší okresní hygienickou stanicí o provedení odběru na závodě v malé slévárně olova. Práce ve slévárně byla okresním hygienikem zařazena do kategorie 3 s rizikovým faktorem olova. Odběry v provozu se uskutečnily v letech 1999–2005. Následně probíhala vyšetření na ambulanci či na lůžkovém oddělení KPL FN Plzeň až do současnosti. Dílčí výsledky vyšetření jsme popsali v našich předchozích sděleních v letech 2007 a 2009 [1, 3]. Nyní uvádíme další zjištěné skutečnosti.

Metodika

Při vyšetření na závodě jsme získávali anamnestické údaje týkající se pracovního zařazení na pracovišti s expozicí olovu a subjektivních potíží a odebírali jsme biologický materiál – krev, moč a vlasy k toxikologickému vyšetření [1, 2, 3, 5]. Při vyšetření na ambulanci kliniky jsme získali podrobnější anamnestické údaje, provedli vyšetření krevního obrazu a základních biochemických parametrů a doplnili odborná vyšetření podle uváděných subjektivních obtíží (neurologické, ortopedické, RTG, EMG vyšetření). Stupeň závažnosti syndromu karpálního tunelu byl hodnocen podle metodického opatření č. 9 Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2003 [6]. Toxikologické vyšetření zahrnovalo stanovení hladiny olova v krvi, moči a ve vlasech a koproporfyrinu III a kyseliny delta-aminolevulové v moči [4]. Během hospitalizace na našem lůžkovém oddělení jsme aplikovali 1 injekci Chelintoxu (Ca Na2-EDTA) v i. v. infuzi k mobilizaci olova. Laboratorní vyšetření včetně toxikologie uskutečnil Ústav klinické biochemie a hematologie FN Plzeň. K objektivizaci pracovní expozice jsme vyžadovali hygienické šetření u Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje [9] a lokální svalovou zátěž posuzovala laboratoř fyziologie práce Zdravotního ústavu se sídlem v Plzni metodou integrované elektromyografie [8].

Soubor vyšetřených

Vyšetřili jsme opakovaně v období od roku 1999 do současnosti celkem 24 pracovníků, kteří během sledovaného období pracovali ve slévárně olova. Jde o provoz, kde se odlévají tzv. olověné póly (kontakty do autobaterií). Olovo je buď v cihlách o hmotnosti 40–50 kg, nebo ve špalíčcích a odřezkách zbylých z dalšího opracování hotových odlitků. Pec k tavení olova se zahřívá trvale, zakládání olova se děje dvakrát během směny, cihly se vkládají ručně, odřezky lopatou. Pracovní doba je 8hodinová, pracuje se ve dvou směnách, ranní a odpolední. Po přípravě formy (vystříkání směsí korku s lepidly vzduchovou pistolí) a vložení mosazných pólových vložek se roztavené olovo půlkilovou fankou odebírá z pece a nalévá do formy. Po utuhnutí kovu se forma otevře, horké odlitky se postupně vyjmou z formy a „odgrotují“ nožíkem. Poté se kotoučovou pilou odřízne pólová noha a na frézce odfrézuje horní zářez pólu. Odřezky při opracování odlitků padají do bedny na zemi. Hotové odlitky se ukládají do bedny na pracovním stole, bedny se po naplnění posouvají ručně po stole a nakloněné rovině na paletu na zemi. Další manipulace je již vysokozdvižnými vozíky. Póly jsou různé velikosti a hmotnosti od 125 g do 1244 g a nejtěžší 1544 g. Plná fanka s olovem má hmotnost 6,5–8 kg. Za směnu pracovník vyrobí cca 850–1050 kusů odlitků, na fréze opracuje cca 2 200 kusů. Podle profesí šlo o 18 slévačů, o 2 pracovníky provádějící střídavě obrábění kovů a slévání, o 1 obráběče kovů a o 3 údržbáře-zámečníky. Dominantní končetinou byla pravá horní končetina, čistý obráběč kovů byl levák.

Výsledky vyšetření

Subjektivní obtíže budící podezření na akutní či chronickou intoxikaci olovem neuváděl žádný pracovník. Několik pracovníků uvádělo obtíže na horních končetinách od nástupu do práce ve slévárně do zapracování, u některých z nich obtíže přetrvávaly. V tabulce 1 uvádíme přehled délky expozice ve slévárně, přítomnost subjektivních obtíží na horních končetinách a přítomnost chorobného nálezu při odborném vyšetření neurologickém, ortopedickém a EMG. Nejkratší expozice byla 10 dní u slévače, nejdelší 9 let u údržbáře, 8 let u obráběče kovů a 6 let u slévače. Bolesti rukou, předloktí, brnění prstů rukou či bolesti ramenních kloubů, zápěstí nebo loktů uvádělo 18 vyšetřených, zcela bez obtíží bylo 6 dělníků. EMG vyšetření bylo provedeno u 8 osob, patologický nález byl u 6 z nich, jednalo se vždy o lézi n. medianus v oblasti karpu, z toho u 3 bylo jen postižení senzitivních vláken. Současně i postižení motorických vláken n. medianus v karpálním tunelu měli 3 dělníci, a to slévač po expozici cca 6 měsíců oboustranně, kde tíže dosahovala odškodnitelného stupně (DML n. medianus dx. 6,7 ms, DML n. medianus sin. 5,5 ms, vpravo senzitivní vedení nevýbavné, vlevo SCV 33,3 m/s), syndrom karpálního tunelu velmi lehkého stupně nedosahující ani stupně pro ohrožení měl po 3leté expozici dělník, který střídavě pracoval jako obráběč kovů a slévač. Ve třetím případě dosahoval syndrom karpálního tunelu odškodnitelného stupně vlevo (DML n. medianus dx. 4,6 ms, SCV 36,0 m/s, DML n. medianus sin. 5,9 ms, senzitivní vedení nevýbavné) po expozici 24 měsíců u slévače. K objektivizaci pracovní zátěže vyšetřených, u nichž dosahoval syndrom karpálního tunelu odškodnitelného stupně, jsme vyžádali hygienické šetření, které provedla Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje [9]. Hygienické šetření bylo doplněno o hodnocení lokální svalové zátěže měřením, které provedla laboratoř fyziologie práce Zdravotního ústavu se sídlem v Plzni [8]. Byly měřeny pracovní činnosti na odlévání olověných pólů a na ořezávání pólů na pile. Podle výsledků měření překračovala hmotnost některých ručně manipulovaných břemen při manipulaci s olověnými cihlami přípustný limit pro muže daný nařízením vlády, tj. 50 kg. Celosměnová četnost pracovních pohybů vzhledem k velikosti vynakládaných svalových sil (při zhotovení 850 ks pólů je cca 17 000 za pracovní směnu pro každou ruku) je nadlimitní pro svalové skupiny flexorů obou předloktí. Podle závěru hygienického šetření byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání uvedené v kapitole II, položka 10 – Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování [7]. Hlásili jsme dvakrát nemoc z povolání, a to oboustranný syndrom karpálního tunelu a levostranný syndrom karpálního tunelu, vždy u slévače. Bodovali jsme u obou bolestné i ztížení společenského uplatnění. K operaci syndromu karpálního tunelu nedošlo. Oba pracovníci změnili pracovní zařazení. Kloubní nálezy byly ortopedem hodnoceny jako počínající artrózy, dále šlo o prvozáchyt tendosynovitidy pravého předloktí, parciální rupturu dlouhé hlavy bicepsu vlevo ortoped uváděl jako staršího data a neindikoval k léčbě.

Tab. 1. Výsledky klinického vyšetření
Výsledky klinického vyšetření

Po zjištění zvýšených hodnot olova v krvi a ve vlasech jsme hospitalizovali na našem lůžkovém oddělení 14 exponovaných, z toho 4 byli hospitalizováni dvakrát a v 1 případě byla hospitalizace pětkrát. Mobilizace olova 1 inj. Chelintoxu byla provedena u 13 osob, u 5 osob byla mobilizace opakována. Po mobilizaci chelátem došlo ke zvýšenému vylučování olova z organismu u 11 hospitalizovaných. Podmínky expozice olovu u jednotlivých vyšetřených byly objektivizovány hygienickým šetřením [9], kterým bylo ověřeno, že pracovali za podmínek, za nichž vzniká ohrožení nemocí z povolání uvedené v kapitole I, položka 1 – Nemoc z olova a jeho sloučenin. Známky zvýšené expozice olovu jsme tudíž hlásili jako ohrožení nemocí z povolání, tj. ohrožení nemocí z olova u 11 pracovníků. Převážně, v 7 případech, se jednalo o slévače olova, 1 pracoval jako údržbář, 1 jako obráběč kovů, 2 pracovali střídavě jako slévač a obráběč kovů.

Závěr

Během let 1999–2011 jsme vyšetřili nejprve během odběrů uskutečněných přímo v závodě malé slévárny olova, posléze na ambulanci a lůžkovém oddělení kliniky 24 dělníků exponovaných olovu [1, 3]. Pracovní expozice byla ověřena hygienickým šetřením. Během hospitalizace byla provedena mobilizace olova Chelintoxem [1, 5]. Otrava olovem nebyla zjištěna. Prokázali jsme laboratorní známky zvýšené expozice olovu u 11 exponovaných, které jsme hlásili jako ohrožení nemocí z povolání. V dalším vyšetření jsme se zaměřili na často uváděné obtíže na horních končetinách. Syndrom karpálního tunelu odškodnitelného stupně byl potvrzen ve dvou případech a hlášen jako nemoc z povolání. Ve screeningovém toxikologickém vyšetření se osvědčilo stanovení hladiny olova ve vlasech [1, 2, 3]. Posílili jsme uvědomění pracovníků o nutnosti dodržování zásad především osobní hygieny. Na pracovišti došlo i ke stavebním úpravám.

Došlo dne 3. 10. 2011.

Přijato do tisku dne 17. 10. 2011.

Kontaktní adresa:

MUDr. Irena Šebová

Klinika pracovního lékařství LF UK Plzeň

Alej Svobody 80

323 00 Plzeň

e-mail: sebovai@fnplzen.cz


Zdroje

1. KOHOUT, J. Zvýšená expozice olovu u odlévačů. Pracov. Lék., 2007, 59, 3, s. 115–117.

2. MACHARTOVÁ, V. Vhodný expoziční test v riziku olova. Pracov. Lék., 2007, 59, 3, s. 82–85.

3. ŠEBOVÁ, I. Pracovnělékařská péče v malé slévárně olova. Pracov. Lék., 2009, 61, 1, s. 18–20.

4. SENFT, V. Základy toxikologie. In Racek J. et al. Klinická biochemie. 2. vydání, Praha: Galén, 2006, s. 293–298.

5. MACHARTOVÁ, V. Nemoc z olova nebo jeho sloučenin. In Pracovní lékařství (kolektiv autorů). Základní primární pracovnělékařská péče. I. vydání, Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, s. 180–181.

6. Metodické opatření č. 9 Stanovení nejméně středního stupně závažnosti izolovaného syndromu karpálního tunelu. In Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 10, říjen 2003, s. 3–5.

7. Seznam nemocí z povolání In Příloha k Nařízení vlády č. 290/ 1995 Sb., v platném znění.

8. Nařízení vlády č. 178/ 2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

9. Metodický návod k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. In Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 5, ročník 2008.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství
Článek Rejstříky

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3-4

2011 Číslo 3-4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se