Profesionální hudebníci a nemoci z povolání – kazuistika


Professional musicians and occupational diseases – a case study

Diseases of the locomotor system are the most frequent health problems of our population. The same applies to art professions. In a number of cases, clinical criteria are fulfilled and correspond with work load, i.e. occupational diseases are found in art professions too. In their case study, the authors described the disease found in a musician – guitarist, pianist, singer and composer.

Key words:
locomotar apparatus, vertebropathy, arthrosis of carpometacarpal joints, rehabilitation


Autoři: Machartová V.ihash2 1 2
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň, přednostka MUDr. Vendulka Machartová, Ph. D. 1;  Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, ředitelka MUDr. Jitka Landová 2
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 63, 2011, No. 3-4, s. 152-153.
Kategorie: Kazuistiky

Souhrn

Onemocnění pohybového aparátu jsou nejčastějším zdravotním problémem naší populace. Není tomu jinak ani u uměleckých profesí. V řadě případů jsou splněna klinická kritéria a odpovídající pracovní zátěž, tj. i u uměleckých profesí zjišťujeme nemoci z povolání. Ve své kazuistice autorky popsaly případ onemocnění u hudebníka – kytaristy, klavíristy, zpěváka a skladatele.

Klíčová slova:
pohybový aparát, vertebropatie, artróza karpometakarpálních kloubů, rehabilitace

Úvod

Onemocnění pohybového aparátu jsou onemocnění, která můžeme posuzovat podle platného Seznamu nemocí z povolání, a to především podle kapitoly II., položky 9. a 10. V naší praxi se setkáváme nejen s pacienty s „fyzicky náročnou prací“, kde je zdokumentovaná vysoká hmotnost manipulovaných předmětů, ale i s profesemi s „lehkou fyzickou prací“, kde je v popředí zátěže organismu vysoká četnost pohybů.

Mezi nejčastější onemocnění připadající v úvahu u hudebníků patří podle platného Seznamu nemocí z povolání (dále Seznam) [1] onemocnění pohybového aparátu (neuropatie, tentinitidy, epikondylitidy, burzitidy, artrózy) jako onemocnění, která jsou uvedena v Kapitole II. tohoto Seznamu. U hudebníků se mohou zjistit i onemocnění dýchacích cest (profesionální rinitida a profesionální astma bronchiale např. při expozici kalafuně), tj. onemocnění uvedená v Kapitole III. platného Seznamu. V platném Seznamu nemocí z povolání, který je nyní definován NV 114/2011 Sb., nejsou uvedena onemocnění páteře, tj. tato onemocnění páteře nemůžeme v České republice považovat za nemoc z povolání.

Stereotypní pohyby s vysokou četností pohybu v oblasti horních končetin jsou příčinou vzniku onemocnění z dlouhodobého nadměrného jednostranného zatížení (především Kapitola II., položky 9.a 10. platného Seznamu). Příklady klinických diagnóz připadající v úvahu u nejznámějších hudebních nástrojů jsou uvedeny v tabulkách 1–3.

Kazuistika

Pacient (54 let) se dostavil na ambulanci kliniky s bolestmi rukou trvajícími přes 2 roky, tyto bolesti byly více obtěžující v oblasti levé ruky. Z anamnestických údajů nás zaujal údaj o opakovaných spontánních pneumotoraxech u nemocného v 20 letech, v období, kdy studoval hru na fagot a cvičil na nástroj 8–12 hodin denně. Ze zdravotních důvodů změnil své zaměření na konzervatoři na studium skladby. Pacient je astenického habitu (výška 176 cm, hmotnost 65 kg, BMI 21), vegetarián. Chronicky se léčí pro dechové potíže od svých 20 let. Základní klinické vyšetření prokázalo potíže v oblasti rukou a zápěstí oboustranně. Z doplňujících klinických vyšetření neurologické vyšetření a EMG vyšetření potvrdilo podezření na tetanii. Tento neurologický nález však nespadal do onemocnění, která lze hodnotit jako nemoci z povolání. Pouze rentgenografické vyšetření kloubů rukou potvrdilo artrózu II.–III. stupně v oblasti karpometakarpálních skloubení oboustranně; splňovalo podmínku klinického onemocnění, které je uvedené v Seznamu. Rentgenologickému nálezu odpovídal klinický nález s omezeným pohybem rukou.

O spolupráci byla požádána příslušná krajská hygienická stanice, která provedla šetření u nemocného. Byla měřena a posouzena lokální svalová zátěž. Průměrná svalová síla u svalové skupiny předloktí a ruky levé horní končetiny byla 15–20% Fmax, při frekvenci pohybů 31–40/min. Průměrná svalová síla u svalové skupiny předloktí a ruky pravé horní končetiny činila 6 % Fmax, při frekvenci pohybů prstů 70–110/min. Četnost pohybů svalové skupiny předloktí a ruky za směnu v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil překračuje stanovené limitní hodnoty, v této situaci má význam i neměnná pracovní poloha. Nemocný často vystupoval v prostředí kolonády v Mariánských Lázních, takže při vzniku jeho onemocnění se mohl uplatnit i faktor zevního prostředí (vlhko, chlad), který zhoršuje prognózu onemocnění.

Na základě zjištěných skutečnosti jsme vystavili posudek o nemoci z povolání, kdy byla artróza karpometakarpálních skloubení oboustranně hodnocena jako nemoc z povolání.

Tab. 1. Diagnózy – housle
Diagnózy – housle

Tab. 2. Diagnózy – kytara
Diagnózy – kytara
 

Tab. 3. Diagnózy – klavír
Diagnózy – klavír
 

Závěr

Chronické bolesti pohybového aparátu jsou u uměleckých profesí velice časté, mezi nejčastější stesky patří bolesti zad – vertebrogenní syndromy však nejsou uvedeny v našem Seznamu. Onemocnění typu neuropatií, tendinitid, artróz jsou již v Seznamu uvedeny a lze je posuzovat jako nemoci z povolání.

Ideální je situace, když nedojde k těžšímu poškození zdraví a je zahájena léčba již počátečních příznaků. Velice důležitou součástí této preventivní péče je vhodná rehabilitace i v období, kdy ještě hudebník potíže nemá, tato rehabilitace by měla být vždy vedená zkušeným fyzioterapeutem, který dovede posoudit nefyziologickou zátěž organismu během pracovního výkonu. Situace, kdy jsou již manifestní bolesti, přináší postiženému nejen fyzickou nepohodu, ale u uměleckých profesí velice často i psychické problémy, které mají později vliv na jejich uplatnění v umělecké sféře.

Došlo dne 3. 10. 2011.

Přijato do tisku dne 17. 10. 2011.

Kontaktní adresa:

MUDr.Vendulka Machartová, Ph.D.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Alej Svobody 80

323 00 Plzeň

e-mail: machartova@fn.plzen.cz


Zdroje

1. Nařízení vlády č. 114/2011 Sb.

2. http://www.medecine-des-arts

3. http://www.nvdmg.nl/

4. http://www.artsmed.org

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství
Článek Rejstříky

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3-4

2011 Číslo 3-4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se