Rizikové faktory při práci v pekárně


Risk factors at work in the bakery

The baking industry is a significant field of food production. The paper summarizes risk factors of working environment in a particular bakery and describe the process of gaining background documents for the categorization of the work place. It presents a review of occupational diseases in food industry and particular cases of diseases developed at the work place under the supervision.

Employees of bakeries are exposed to a number of risk factors. The most significant is the exposure of rye and wheat flour – dusts with irritating and allergy causing effects. Warm environment, excessive load of muscle groups of upper extremities and work at night are other occupational risk factors. A systematic follow up of all factors of working environment and working conditions from the perspective of their negative impact on health of employees forms the basis for risk assessment in the working environment. Methods of measuring particular factors and criteria for evaluation of findings were developed for categorization of working positions. The dust load is categorized in relation to an acceptable exposure limit (AEL) which is defined according to the dust origin; the AEL value for flour dust for eight hours working shift is 4 mg/m3. Acceptable exposure limits exceeded the given norm during the first measurement. The measures were taken to lower the concentration of flour dust in the working environment in collaboration with an employer, organization of protection of public health, workers of laboratories of health institutes and physicians providing occupational medical services so that AEL is no more exceeded. Lowering concentrations of dust in working environment is a significant preventive measure with a positive impact on health of employees. The role of an occupational medical service in prevention of professional diseases is discussed.

Key words:
occuaptional medical care, flour dust, categorization, acceptable exposure limit


Autoři: J. Ticháčková 1;  J. Chaloupka 2
Působiště autorů: Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové, územní pracoviště Trutnov vedoucí pracoviště MUDr. Hana Řádová, Ph. D. 1;  Klinika nemocí z povolání, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Jiří Chaloupka, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 61, 2009, No. 4, s. 176-181.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Významným odvětvím potravinářské výroby je pekárenství. Práce shrnuje přehled rizikových faktorů pracovního prostředí v konkrétní pekárně a dokumentuje průběh získávání podkladů pro kategorizaci pracoviště. Uvádí přehled nemocí z povolání způsobených v potravinářství a konkrétní případ nemocí vzniklých na sledovaném pracovišti.

Zaměstnanci pekáren jsou na pracovišti vystaveni řadě působících rizikových faktorů. Nejvýznamnějším je expozice prachu žitné a pšeničné mouky. Ty patří mezi prachy s dráždivým a alergizujícím účinkem. Dalšími rizikovými faktory pracovního prostředí jsou zátěž teplem, přetěžování svalových skupin horních končetin a noční práce.

Základem pro analýzu rizik v pracovním prostředí je systematické sledování všech faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska jejich možného škodlivého působení na zdraví zaměstnanců. Pro zařazení prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody měření jednotlivých faktorů a kritéria pro hodnocení získaných výsledků. Zátěž prachem je kategorizována s ohledem na přípustný expoziční limit (PEL), který je stanoven podle povahy prachu; hodnota PEL pro moučný prach pro osmihodinovou pracovní směnu je stanovena na 4 mg/m3. Při prvním měření přípustné expoziční limity na pracovišti vysoce přesahovaly stanovenou normu. Spoluprací zaměstnavatele, orgánu ochrany veřejného zdraví, pracovníků laboratoří zdravotního ústavu a lékařů poskytujících pracovně lékařské služby se podařilo přijmout opatření ke snížení koncentrace moučného prachu v pracovním prostředí tak, že hodnota PEL není překračována. Snižování koncentrací prachu v pracovním prostředí je významným preventivním opatřením, které má ve svém důsledku pozitivní dopady na zdraví zaměstnanců. Autoři diskutují o úloze pracovnělékařské péče v prevenci vzniku profesionálně podmíněných onemocnění.

Klíčová slova:
pracovnělékařská péče, moučný prach, kategorizace, přípustný expoziční limit

Úvod

V souladu s ustanoveními zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet na pracovišti bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky [2]. Jedním ze základních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je identifikace nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů a na základě zjištěných skutečností přijímání opatření k předcházení negativních účinků na zdraví zaměstnanců [10]. Hodnocení pracovního prostředí je povinen provádět zaměstnavatel. Účelem závodní preventivní péče je ve spolupráci zaměstnavatele a zdravotnického zařízení vykonávajícího pracovnělékařskou péči zabezpečit nezbytnou prevenci zaměřenou na ochranu zdraví zaměstnanců před jeho poškozením nepříznivými podmínkami pracovního prostředí [5]. Poskytovaná pracovnělékařská péče by měla zahrnovat dohled na pracovní prostředí a na výkon prací, sledování zdravotního stavu zaměstnanců a možné souvislosti jeho změn s pracovním prostředím a pracovními podmínkami i poradenskou činnost lékaře zaměřenou na zlepšení pracovních podmínek a omezení jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Nedílnou součástí pracovnělékařské péče je hodnocení vlivu pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců a jeho vývoj a také posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě výsledků pracovnělékařských prohlídek [6].

Práce v různých odvětvích potravinářství jsou spojeny s řadou faktorů v pracovním prostředí, které mohou vést k poškození zdraví pracujících osob. Podle údajů Registru nemocí z povolání bylo v oblasti klasifikace ekonomických činností CZ NACE v položce C10 – výroba potravinářských výrobků, uznáno v r. 2008 celkem 35 nemocí z povolání a 2 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce nemocí z povolání bylo uznáno v kapitole III položce 10.1 (asthma bronchiale) – 11 nemocí z povolání a v kapitole III položce 10.2 (jiná alergická onemocnění dýchacích cest ) – 9 nemocí z povolání. Na dalších místech v počtu uznaných nemocí z povolání jsou nemoci uznané podle kapitoly II položky 10 (nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z JNDZ) – celkem 9 nemocí z povolání a nemoci uznané podle kapitoly IV položky 1 (kožní) – 3 nemoci z povolání. Dvě nemoci z povolání byly uznány podle kapitoly II položky 9 (nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z JDNZ) a jedna nemoc z povolání podle kapitoly V položky 2.02 (erysipeloid). Jako ohrožení nemocí z povolání byla uznána jedna nemoc periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z JNDZ a jedna nemoc asthma bronchiale [9].

Z uvedeného přehledu je patrné, která nejčastější rizika v potravinářské výrobě působí nemoci z povolání a kterým tedy je nutno při provádění pracovnělékařské péče věnovat zvláštní pozornost. Nejvíce jsou zastoupeny nemoci vznikající alergickým působením moučného prachu na dýchací cesty a plíce. Kromě těchto onemocnění je však nutno věnovat pozornost i přetěžování malých svalových skupin na horních končetinách. Nelze opomenout ani alergogenní působení různých látek z pracovního prostředí na kůži.

Důležitým nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví a významným preventivním opatřením pro ochranu zdraví pracujících je kategorizace prací. Jedná se o povinnost zákonem uloženou zaměstnavateli, který je povinen aktivně vyhledávat možné rizikové faktory na pracovišti, zhodnotit jejich významnost a podle míry rizikovosti práce a případných vlivů pracovních faktorů na zdraví zaměstnanců zařadit práce do jedné ze 4 kategorií [1].

Materiál a metoda

Popis pracoviště

Budova pekárny se nachází na okraji města, v jeho průmyslové zóně blízko komunikace se zastávkou městské hromadné dopravy. Hlavní výrobní činností je produkce širokého sortimentu pekařských výrobků. Celý výrobní proces je zabezpečen v těchto částech pekárny: hlavní hala s rohlíkovou a chlebovou linkou, částečně oddělená výrobní hala s linkou na výrobu jemného pečiva, balírna jemného pečiva, výrobna koblih, perníkárna, rozvažovna přísad do těst, místnost na čištění plechů a přepravek, sklady MTZ, sociální zařízení mužů a žen se sanitárním vybavením. Celkový počet zaměstnanců je cca 210, z toho je 140 výrobních zaměstnanců, z nichž je 25 zařazeno na rizikových pracovištích. Budova je vytápěna vlastní plynovou kotelnou.

Stravování ranní směny je zajištěno dovozem teplých obědů v termosech externím dodavatelem. Výdej obědů se provádí v jídelně-kantýně, kde je i možnost zakoupení svačiny.

Obsluhu rohlíkové linky zajišťuje 5 pracovníků. Další jsou po jednom na mísírně těsta, u dělicího stroje, dvou rohlíkových strojů, plynové pece, na výstupu pečiva z linky a u počítačky upečených rohlíků.

Obsluhu chlebové linky zajišťují 4 pracovníci na těchto pracovních místech: kvasné zařízení a stroj pro kontinuální výrobu chlebového těsta KVT, dělicí stroj, tvarovací stroj (skulovačka, rozvalovačka těsta se zaprašovačem), plynová pec a výstup pečiva z linky se tříděním chleba.

Pracovní režim na těchto linkách je od 20,00 hod. večer do 7,00 hodin ráno následujícího dne. Převážná část prací tedy probíhá v noci ve 12hodinových směnách.

Při práci zaměstnanci používají osobní ochranné pracovní pomůcky: pracovní oblečení, obuv, rukavice.

Větrání haly pekárny je částečně přirozené pomocí oken v jedné obvodové zdi a částečně nucené pomocí vzduchotechniky. Jedná se o odtah horkého vzduchu z prostoru pecí do centrálního potrubí s vývodem ke stropu a dále ven mimo pekárnu a o celkové odsávání haly pekárny řešené 15 stropními ventilátory rozmístěnými rovnoměrně po celém stropě pekárny.

Nejzávažnějšími pracovními riziky, která mohou poškodit zdraví zaměstnanců, jsou prach žitné a pšeničné mouky a zátěž teplem. Žitná a pšeničná mouka patří do skupiny prachů s dráždivým a alergizujícím účinkem. Mohou vyvolávat rozvoj alergické rinitidy, konjunktivitidy a bronchiálního astmatu.

Dalším rizikovým faktorem pracovního prostředí, který působí na pracovníky na obou linkách pekárny, je zátěž teplem. Obecným rizikovým faktorem pro práci zaměstnanců v pekárně je noční práce.

Metodika měření

Pro potřeby zařazení prací do kategorií byla na pracovištích provedena měření prašnosti. Prašnost v pracovním ovzduší byla měřena pomocí osobních dlouhodobých jednostupňových odběrů vzorků ovzduší v dýchací zóně pracovníků za použití čerpadel SKC a odběrových hlavic I.O.M. se skleněnými mikrovláknitými filtry. Koncentrace prachu byla stanovena gravimetricky jako podíl navážky prachu na filtru a odebraného objemu vzduchu.

Měření prováděli pracovníci Oddělení průmyslových škodlivin Zdravotního ústavu na základě rozhodnutí KHS. Měření prašnosti v pracovním ovzduší bylo provedeno podle standardního operačního postupu SOP/PP7, ještě podle nařízení vlády č. 523/2002 Sb., ČSN EN 481, 482, 689, 1232. Rozšířená nejistota měření činí 20 % [4].

Během měření, které probíhalo při noční směně, byla vykonávána práce na obou linkách, chlebové i rohlíkové a byly v provozu odtahy horkého vzduchu z prostoru obou pecí a stropní ventilátory.

Výsledky

Výsledky měření prašnosti na dvou pracovních místech jsou uvedeny v tabulce 1. Skladba prací během měření odpovídala časovému snímku průměrné pracovní směny.

Tab. 1. Výsledky měření prašnosti na dvou pracovních místech
Výsledky měření prašnosti na dvou pracovních místech
Kp1,2 (3,4): časově vážená průměrná koncentrace prachu z obou měření č. 1 a 2 (3 a 4)

Celosměnová expozice prachu C8h na obou obslužných místech chlebové linky byla vypočtena s ohledem na zákonnou třicetiminutovou přestávku během pracovní směny. Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2. Celosměnová expozice prachu C8h na obslužných místech chlebové linky
Celosměnová expozice prachu C8h na obslužných místech chlebové linky

Podle tehdy platného nařízení vlády č. 523/2002 Sb. byl povolen při 8hodinové pracovní směně pro obsah prachu z mouky v pracovním ovzduší přípustný expoziční limit PELc = 4 mg prachu/m3 vzduchu [4]. Na základě měření celkové expozice prachu z mouky v pracovním ovzduší lze konstatovat, že naměřené hodnoty prachu v pracovním prostředí obou linek pekárny vysoce překračovaly přípustný expoziční limit na chlebové i rohlíkové lince. Práce byly proto zařazeny KHS vzhledem k riziku prachu do kategorie 4.

Pracovnělékařská péče

Pracovnělékařská péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem, zaměstnanci a jejich zástupci ochranu zdraví před vznikem pracovních úrazů, nemocí z povolání a dalších nemocí souvisejících s prací. Musí se zejména zabývat sledováním zdravotního stavu zaměstnanců odpovídajícím míře zdravotních a bezpečnostních rizik na pracovišti. Tento úkol je realizován systémem lékařských preventivních prohlídek pracovníků. Nedílnou součástí pracovnělékařské péče je i dohled nad pracovními podmínkami pracovníků se vztahem k jejich zdraví. Tato úloha je zabezpečena sledováním pracovišť a prací, identifikací nebezpečí a faktorů v pracovním prostředí a poradenskou a konzultační činností pro zaměstnavatele, která má za úkol navrhnout taková opatření, která umožní zlepšení kvality pracovního prostředí a snížení zátěže pracujících [8].

Pracovnělékařské služby jsou zajištěny smluvně s pracovníky Oddělení pracovního lékařství místní pobočky ZÚ a vykonávány kolektivem dvou lékařek a dvou zdravotních sester. Lékařské preventivní prohlídky jsou u zaměstnanců pekárny prováděny 1krát ročně. Minimální náplní vstupní a periodické preventivní prohlídky, zaměřené na riziko moučného prachu a zátěže teplem, je základní interní vyšetření, vyšetření funkce plic, EKG, u osob nad 45 let zátěžové EKG. Minimální náplní výstupní lékařské prohlídky je základní interní vyšetření, vyšetření funkce plic a vyšetření zátěže teplem v rozsahu periodické prohlídky. Praktickým cílem lékařských prohlídek je zjistit změny zdravotního stavu v souvislosti s vykonávanou prací, popř. odhalit takové změny zdravotního stavu, které by vedly ke změně zdravotní způsobilosti k práci, nebo dokonce mohly být uznány za nemoci z povolání. Zásadní význam pro tuto činnost má podrobná a přesná formulace lékařského nálezu a její zápis ve zdravotnické dokumentaci.

Opatření ke zlepšení pracovních podmínek

Ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči byla navržena opatření ke snížení prašnosti v pracovním prostředí pekárny. Zaměstnavatel provedl technická a organizační opatření vedoucí ke zlepšení pracovních podmínek a pracovního prostředí. Byl nainstalován kryt na dělicí stroj na chlebové lince ke snížení prašnosti moučného prachu. Dále bylo zavedeno režimové opatření týkající se pracovní doby a směnnosti. Trvalá práce ve třísměnném provoze byla nahrazena prací ve dvou 12hodinových směnách, kdy se zaměstnanci pravidelně střídají po 3 hodinách na pracovních místech obou linek. Zaměstnancům se zátěží teplem jsou poskytovány minerální tablety Imunoplus s příchutí černého rybízu a pomeranče.

Po realizaci provedených opatřeních vedoucích ke snížení celkové prašnosti na pracovišti bylo provedeno nové měření prašnosti v pracovním prostředí v pracovním režimu s pravidelným střídáním pracovníků po 3 hodinách na všech operacích chlebové i rohlíkové linky a při jedné třicetiminutové přestávce. Zjištěná celosměnová prašná koncentrace C12h byla nyní na jednotlivých pracovištích 0,58–1,76 mg/m3.

Mezitím došlo ke změně legislativních podkladů pro stanovení přípustných koncentrací prachu v pracovním prostředí. Nyní je již podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoven pro obsah prachu z mouky v pracovním ovzduší při 12hodinové pracovní směně přípustný expoziční limit pro celkovou prašnost PELc = 2,67 mg/m3 vzduchu [3]. Celková expozice prachu nyní již nepřekračuje přípustný expoziční limit na pracovišti pekárny, a to ani na chlebové, ani na rohlíkové lince. Práce byly přeřazeny KHS do kategorie 2. Lékařské preventivní prohlídky jsou zaměřeny nyní již jen na riziko tepelné zátěže a faktor noční práce. Minimální rozsah vstupního vyšetření byl stanoven na základní vyšetření, vyšetření funkce plic a zátěžové EKG. U periodické a výstupní prohlídky je doporučeno zátěžové EKG u osob do 45 let věku ve lhůtách 1krát za 2 roky a u osob nad 45 let věku 1krát za rok. Vzhledem k noční práci jsou periodické prohlídky prováděny 1krát za rok k posouzení zdravotního stavu s ohledem na práci v nočních směnách.

Kazuistika

Paní M. J., narozena 1954, pracovala v pekárně od roku 1986. V roce 1988 se objevily první dýchací obtíže (pocit dráždění v hrdle, rýma, suchý kašel, dušnost). Přestože se zdravotní obtíže stupňovaly, k lékaři nechodila, protože měla strach ze ztráty zaměstnání. V roce 2005 se obtíže zhoršily natolik, že navštívila praktického lékaře, kterým byla odeslána na Kliniku nemocí z povolání Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Pro podezření na bronchiální astma byla vyšetřena alergologem, bylo provedeno testování příčiny vzniku přecitlivělosti. Na základě výsledků vyšetření bylo konstatováno, že onemocnění splnilo klinické podmínky pro možné uznání profesionality onemocnění. KHS Královéhradeckého kraje byla požádána o ověření podmínek vzniku onemocnění na pracovišti pro účely posouzení možné nemoci z povolání. Šetřením na pracovišti byl prokázán přímý kontakt paní M. J. s žitnou a pšeničnou moukou. Jmenované byly po komplexním posouzení zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledků lékařských vyšetření a ověření podmínek vzniku onemocnění na pracovišti uznány dvě nemoci z povolání – alergická rinitida a bronchiální astma vzniklé z přecitlivělosti na moučný prach z pracoviště.

Diskuse

Podle § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů mohly být práce, dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové, zařazeny do kategorie nižší. Dále je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek včetně dodržování metody a způsobu zjištění a hodnocení rizikových faktorů [2].

Na oblast ochrany zdraví na pracovišti navazují programy podpory zdraví. Tyto využívají zkušeností z prospektivních epidemiologických studií, které prokázaly podíl faktorů způsobu života a práce na vzniku a vývoji chronických onemocnění. Pekárna své zaměstnance podporuje ve zvyšování tělesné zdatnosti čtvrtletním příspěvkem dvou set korun na rehabilitaci, což zaměstnanci přijímají s povděkem. Plánování a zavádění programů podpory zdraví na pracovišti je cílevědomý a dlouhodobý proces. V tomto ročním období by bylo vhodné podporovat upevnění zdraví, např. vakcinací proti chřipce.

Otázkou do širší diskuse zůstává, zda by se u postižené i za současných pracovních podmínek v pekárně, charakterizovaných podstatně nižší expozicí pracujících moučnému prachu, vyvinulo bronchiální astma. Je známo, že při vzniku alergických onemocnění nehraje rozhodující roli ani koncentrace působící škodliviny – alergenu – v pracovním prostředí, ani míra expozice zaměstnanců. Pro rozvoj onemocnění dostačuje opakovaný kontakt, někdy i s minimálním množstvím alergenu. Z tohoto hlediska se pravděpodobně technickými a technologickými zásahy do výrobního procesu v blízké době nepodaří riziko expozice pracujících moučnému prachu v pekárně úplně odstranit. Rozhodující roli proto hraje důsledně prováděná pracovnělékařská péče. Ve spolupráci s registrujícím praktickým lékařem zaměstnanců je nutné se soustředit na odhalování časných příznaků možných alergických onemocnění a v případě jejich potvrzení zajistit včasné vyřazení zaměstnance z další expozice. Tím je možné omezit vznik obtížně léčitelných forem nemoci. V případě naší nemocné hrála významnou roli dlouhodobá disimulace jejích zdravotních obtíží z obavy ze ztráty zaměstnání jak při pracovnělékařských prohlídkách, tak i u jejího ošetřujícího praktického lékaře. Při preventivních lékařských prohlídkách prováděných v prostředí lékařské ambulance nebyly objektivizovány změny zdravotního stavu, které by vedly k dřívějšímu odhalení tohoto onemocnění. Omezení expozice pracujících moučnému prachu přesto považujeme za významné preventivní opatření, které ve svém důsledku jistě bude mít pozitivní dopady na zdraví zaměstnanců.

V řadě prací byly publikovány zdravotní důsledky expozice biologickým prachům. Tyto studie prokazovaly vliv expozice organickým prachům na rozvoj respiračních symptomů a chronické bronchitidy. Bylo prokázáno, že vyšší expozice prachu rovněž ovlivňuje pracovní schopnosti a společenské uplatnění nemocných, má tedy i významné ekonomické dopady [7].

I přesto, že došlo ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, je tedy nutno dále důsledně provádět preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců. Přitom jejich spolupráce, především nezatajování důležitých anamnestických údajů a spolupráce jejich registrujícího praktického lékaře, jsou důležitým předpokladem včasného odhalení možných zdravotních obtíží souvisejících s pracovním prostředím a pracovními podmínkami.

Závěr

Hodnocení rizik při práci nikdy není jednorázovou záležitostí. Je nutno jej provádět kontinuálně v pravidelných intervalech v závislosti na povaze rizik, změnách pracovní činnosti, závažných změnách na pracovišti, jako jsou např. změny technologie, použití jiných strojů, zařízení a změny organizace práce. Po provedené technologické změně a změně režimu práce bylo pracoviště pekárny zařazeno pro kategorii moučného prachu do nižší 2. nerizikové kategorie, kde není překračován přípustný expoziční limit. Tuto pozitivní změnu pracovních podmínek bylo možné realizovat na základě spolupráce zaměstnavatele, orgánu státního zdravotního dozoru, pracovníků laboratoří zdravotního ústavu a lékařů poskytujících pracovně lékařské služby.

Došlo dne 23. 10. 2009.

Přijato do tisku dne 13. 11. 2009.

Kontaktní adresa:

MUDr. Jaroslava Ticháčková

ZÚ se sídlem v Hradci Králové, územní pracoviště Trutnov

Úpická 100

541 01 Trutnov

e-mail: jaroslavatichackova@seznam.cz


Zdroje

1. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění.

2. Zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění.

3. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

4. Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

5. BRHEL, P., MANOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E. et al. Pracovní lékařství. Základy primární pracovnělékařské péče. NCONZO Brno, 2005, 338 s. ISBN 80-7013-414-3.

6. Doporučení Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k pracovnělékařské péči/službě, dostupné na www.pracovni-lekarstvi.cz/files/doporuceni_SPL_k_PLS_2007-05-25.doc.

7. HNIZDO, E., SULLIVAN, P. A., MOON BANG, K. et al. Association between chronic obstructive pulmonary disease and employment by industry and occupation in the US population: a study of data from the Third National Health and Nutrition Examination Survey. Am. J. Epidemiol., 2002, č. 156, s. 738–746.

8. Koncepce oboru pracovní lékařství. Dostupné na: www.pracovni-lekarstvi.cz/files/koncepce.doc.

9. Registr nemocí z povolání. Dostupné na:

www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani.

10. TUČEK, M., CIKRT, M., PELCLOVÁ, D. Pracovní lékařství pro praxi. Praha: Grada 2005, 344 s., ISBN: 80-247-0927-9.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 4

2009 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se