Konzervační látky průmyslových kapalin, přípravků kosmetických a farmaceutických jako možné příčiny kontaktní přecitlivělosti


Conservation Substances in Industrial Liquids, Cosmetic and Pharmaceutical Products as Potential Causes of Contact Sensitivity

The paper presents the review on possible sensibilizations to conservation substances used in the industry, cosmetic and pharmaceutical products. The attention is paied especially to widely used conservants releasing folmaldehyde and products based on izo-thiazoline which may be also the cause of professional eczema in workers in the metal and machine industry.

Key words:
eczema, contact allergens, conservation substances, conservation additives


Autoři: E. Dastychová
Působiště autorů: I. dermarmatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně, přednosta Doc. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 59, 2007, No. 4, s. 142-146.
Kategorie: Souborný referát

Souhrn

Autorka podává přehled o možnosti senzibilizace na konzervační látky používané v průmyslové oblasti, kosmetických a farmaceutických přípravcích. Pozornost je věnována zejména široce používaným konzervantům uvolňujícím formaldehyd a přípravkům na izothiazolinové bázi, které mohou být také příčinou profesionálního ekzému u pracovníků v kovopůrmyslu a strojírenství.

Klíčová slova:
ekzém, kontaktní alergeny, konzervační látky, konzervační přísady

Úvod

Senzibilizace na konzervační látky dermatologických léků, kosmetických přípravků i přípravků používaných v technické oblasti je významná zejména u ekzematiků. Kontaktní přecitlivělost na konzervační přísady může být příčinou profesionálního ekzému zejména u pracovníků v kovoprůmyslu a strojírenství.

Ke konzervaci technických kapalin se používají nejčastěji konzervanty uvolňující formaldehyd, ke kterým náleží Bioban P-1488, Bioban 1135, Bioban 1246, benzylhemiformal, 2-hydroxymetyl-2-nitro-1,3-propandiol a 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin. Pacient může být senzibilizován na látku samu, na formaldehyd nebo na oba současně. Tato problematika je zvláště aktuální u pracovníků v kovoprůmyslu, kteří jsou v kontaktu s chladicími emulzemi, tj. zejména u obráběčů kovů. V kosmetických přípravcích je z této skupiny konzervantů používán Bronopol, Quaternium-15, imidazolidinylurea, diazolidinylurea, DMDM-hydantoin. Podobně izothiazolinové deriváty jsou používány jak v technické oblasti, tak v kosmetickém průmyslu a je mezi nimi možnost skupinové přecitlivělosti. V technické oblasti, zvláště ke konzervaci průmyslových kapalin, se používají benzizothiazolinon a octylizothiazolinon, v kosmetických přípravcích Kathon CG tj. směs 5-chloro-2-metyl-4-izothiazolinonu a 2-metyl-4-izothiazolinonu v poměru 3 : 1.

Některé další konzervanty používané ke konzervaci farmaceutických a/nebo kosmetických přípravků jsou používány také v technické oblasti [8, 10, 13, 15, 18, 23, 26, 38, 39]. Určení zdroje senzibilizace a v některých případech i posouzení eventuální profesionality kontaktního ekzému může být proto obtížné.

Bližší údaje vztahující se k jednotlivým skupinám konzervačních látek uvádí následující text.

Formaldehyd a formaldehyd odštěpující konzervanty:

Formaldehyd se dosud používá ke konzervaci některých kosmetických a farmaceutických přípravků. V průmyslové oblasti je jeho použití velmi široké (např. průmysl plastických hmot), významné je jeho použití ve zdravotnictví – obsahová součást některých dezinfekčních přípravků. Je součástí Evropské standardní sady (dále ESS). Určení zdroje senzibilizace může být obtížné. Podle literárních údajů se pohybuje senzibilizace na formaldehyd od 1,4–10,9 % [3, 16, 17, 27, 28, 35]. V letech 1997–2001 činila v ČR 4,1 % (n = 12058 – údaje z 10 pracovišť v ČR), v našem souboru v letech 2001–2003 (n = 900) činila senzibilizace na formaldehyd 2,5 %.

Konzervanty uvoňující formaldehyd používané v průmyslové oblasti:

  • Bioban P-1488 – chemicky směs 4-(2-nitrobutyl)morfolinu a 4,4‘-(2-metyl-2-nitro-trimetylen)dimorfolinu. Je používán zejména v kovoprůmyslu jako konzervant olejů a emulzí a také v kožedělném průmyslu.
  • Bioban CS 1135 – chemicky směs 4,4-dimetyloxazolidinu a 3,4,4-trimetyloxazolinu. Je rovněž používán v kovoprůmyslu, může být obsažen také např. v latexových barvách, v disperzních lepidlech, v tekutých voscích apod.
  • Bioban CS 1246 – chemicky 1-aza-5-etyl-3,7-dioxabicyclo(3.3.0)octan. Je také využíván v kovoprůmyslu, olejích, latexových barvách, disperzních lepidlech a v těsnicích hmotách.
  • Benzylhemiformal – chemicky fenylmetoxymetanol má obdobné použití, tj. řezné a hydraulické chladicí oleje, disperzní lepidla, politury, čisticí a mycí přípravky, zvláště v technické oblasti. Může být používán také jako konzervační přípravek v papírenském a textilním průmyslu.
  • 2-hydroxymetyl-2-nitro-1,3-propandiol je využíván ke konzervaci různých olejů a emulzí, někdy při úpravě vody.
  • 1,3,5-tris(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin je používán ke konzervaci jak technických výrobků (různé typy technických olejů), tak kosmetických přípravků.
  • Metylen-bis(metyloxazolidin) je využíván ke konzervaci olejů a emulzí v kovoprůmyslu a také v kožedělném průmyslu ke konzervaci kůží.

Zprávy o kontaktní senzibilizaci na konzervanty odštěpující formaldehyd používané v průmyslové oblasti jsou uváděny zejména jako příčiny vzniku kontaktního ekzému u pracovníků v kovoprůmyslu [2]. V našem souboru testovaných ekzematiků v letech 2001–2003 (n = 900) byla zjištěna kontaktní senzibilizace na 1,3,5-tris (2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin 1,3%, Bioban CS-1135 2,0%, Bioban P-1487 0,7%, Bioban CS-1246 1,2%, metylen-bis(metyloxazolidin) 2,6%.

Přípravky používané ke konzervaci zejména kosmetických přípravků:

  • Bronopol, chemicky 2-brom-2-nitropropandiol, je používán často. Kontaktní senzibilizace je udávána v literatuře 0,4–2,6 % [22, 37]. V souboru 2161 cíleně testovaných ekzematiků (1989–1996), kteří používali kosmetické přípravky, jsme zjistili senzibilizaci na Bronopol ve 3,5 % [6]. V letech 1997–1999 (n = 664) to bylo 2,2 %, v letech 2001–2003 (n = 900) 2,2 % – ve dvou případech (2 z 20) souvisela kontaktní přecitlivělost na Bronopol se senzibilizací v technické oblasti. Tři pacienti byli současně senzibilizováni na konzervanty této skupiny používané výhradně v technické oblasti, a to na Bioban CS-1246 (2 z 20), na Bioban CS-1135 (1 z 20), současně na formaldehyd (6 z 20), na imidazolidinylureu a diazolidinylureu (2 z 20). Bronopol se využívá někdy také v technické oblasti (např. v některých řezných olejích, chladicích emulzích, mazadlech, čisticích prostředcích v průmyslu i v domácnosti).
  • Quaternium-15, chemicky N-(3-chloroallyl) hexaminiumchlorid, je součástí ESS. Jeho přítomnost je možná i v některých průmyslových přípravcích, např. ve vodou ředitelných barvách, politurách, tmelech, v latexových nátěrových hmotách, vodou ředitelných lepidlech a inkoustech a dalších. Kontaktní přecitlivělost je uváděna v evropských zemích od 0,37 % (Goosens-Belgie) do 1,9 % [4, 24, 36], v USA je vyšší až do 9 % (častější používání ve vyšších koncentracích) [16, 34]. V ČR je udávána přecitlivělost na tento konzervant v r. 1995 – 0,5 %, v r. 1996 – 0,4 % [30], v letech 1997–2001 – 0,68 %. V našem souboru v letech 1997–1999 (n = 664) činila přecitlivělost pouze 0,2 %, v letech 2001–2003 (n = 900) to bylo 0,7%.
  • Imidazolidinylurea (Germall 115) je často používaným konzervačním přípravkem v kosmetickém průmyslu. Senzibilizaci udává Goosens v 0,17 % [21], Pecquet v 0,45 % [33], v našem souboru v letech 2001–2003 činila 1,6 %.
  • Diazolidinylurea (Germall II) je rovněž často používaným konzervačním přípravkem v kosmetickém průmyslu, vzácně i farmaceutickém. Goosens udává senzibilizaci u ekzematiků v 0,25 % [24], Pecquet v 0,92 % [33], v našem souboru v letech 2001–2003 činila 1,8 %. Skupinová přecitlivělost mezi diazolidinylureou a imidazolidinylureou je častá [34].
  • DMDM-hydantoin, chemicky dimetyloldimetyl hydantoin, vede k senzibilizaci u ekzematiků podle NACDG (North American Contact Dermatological Group) v 1,9–2,6 % [34]. V našem souboru v letech 2001–2003 jsme zjistili 0,4 % senzibilizovaných.

Konzervanty na izothiazolinové bazi:

V průmyslové oblasti se používá z této skupiny sodná sůl 1,2-benzizothiazolin-3-onu (Proxel GXL). Je používaná jako konzervant zejména v technických výrobcích, např. řezných a hydraulických olejích, chladicích emulzích, disperzních barvách a lepidlech, v průmyslových čisticích přípravcích, v některých fotochemikáliích a také ke konzervaci v textilním a papírenském průmyslu.

  • Octylizothiazolinon (Kathon 893) se používá v technických oborech obdobně jako benzizothiazolinon a navíc také v kožedělném průmyslu a rovněž v některých kosmetických přípravcích. Mezi izothiazolinovými deriváty je možnost skupinové přecitlivělosti [29]. V našem souboru 900 pacientů ekzematiků byla v letech 2001–2003 zjištěna kontaktní senzibilizace na 1,2-benzizothiazolinon-3-on v 0,2 %, na octylizothiazolinon v 0,6 % případů.
  • Kathon CG je směs 5-chloro-2-metyl-4-izothiazolinonu a 2-metyl-4-izothiazolinonu v poměru 3:1. Je součástí ESS. Používá se ke konzervaci především kosmetických přípravků (také některých toaletních papírů a osvěžujících kapesníků), dále v prostředcích pro domácnost (mycí, čisticí prostředky, leštěnky apod.), v lepidlech, vodových barvách, inkoustech, občasně i jako konzervant v kovoprůmyslu v chladicích kapalinách a řezných olejích. Kontaktní přecitlivělost na Kathon CG u ekzematiků se pohybuje v evropských zemích od 0,9–6,1 % [3, 5, 6, 14, 16, 19, 20, 21, 24, 25, 35, 37, 40]. Údaje z 10 pracovišť v ČR: v r. 1995 – 0,9 %, v r. 1996 – 1,2 % [30], v letech 1997–2001 – 1,4%. V našem souboru 1916 ekzematiků (období 1992–1996) byla zjištěna senzibilizace v 1,5 % [6], v souboru 664 ekzematiků (období 1997-1999) – 3,8% a v souboru 900 ekzematiků (období 2001–2003) – 1,9 %.

Organické sloučeniny rtuti:

  • Thiomersal je používán ke konzervaci různých imunobiologických preparátů, některých očních a nosních kapek, roztoků k uchovávání kontaktních očních čoček, v kosmetických přípravcích určených k aplikaci do oblasti očních víček. Kontaktní přecitlivělost se podle literárních údajů pohybuje v evropských zemích v rozmezí 1,3–18,2 % [24, 32]. Novák uvádí přecitlivělost ve sledovaném 20letém období v jednotlivých časových úsecích se stoupající tendencí [31]. V našem souboru 900 pacientů v letech 2001–2003 činila 12,4 %.
  • Fenylmercuriacetát je užíván jako konzervant v kosmetickém (např. šampony, ústní vody, zubní pasty) a farmaceutickém průmyslu. Kontaktní přecitlivělost na fenylmercuriacetát jsme zjistili v souboru 900 ekzematiků v letech 2001-2003 5,4%.

Mezi organickými i anorganickými sloučeninami rtuti je možnost skupinové přecitlivělosti, proto senzibilizace na Thiomersal a také fenylmercuriacetát může do jisté míry signalizovat obecně přecitlivělost na rtuť. Organické sloučeniny rtuti byly zvláště v minulých letech používány ke konzervaci průmyslových kapalin, se senzibilizací je třeba počítat proto zvláště u starších pracovníků kovoprůmyslu.

Deriváty kyseliny p-hydroxybenzoové:

Parabeny jsou deriváty p-hydroxybenzoové kyseliny. Jsou využívány ve farmaceutickém, kosmetickém průmyslu i v technické oblasti a také v potravinářském průmyslu. Používá se metyl-, etyl-, propyl-, izopropyl-, butyl- a izobutylester. Jsou součástí ESS jako parabeny-mix (obsahuje metyl-, etyl-, propyl- a butylparaben). V literatuře je udávána senzibilizace na parabeny od 0,8 do 3 % [1, 16, 17, 27, 28, 35]. V ČR v roce 1995 činila 1,5 % (n = 3446), v roce 1996 – 1,7 % (n = 3989) [30], v letech 1997–2001 – 1,3 % (n = 3388). V našem souboru 8212 ekzematiků (období 1983–1996) činila senzibilizace 0,58 % [6], v souboru 664 ekzematiků (období 1997–1999) – 1,5 % a v souboru 900 ekzematiků (období 2001–2003) – 1,6%. Zdrojem senzibilizace byly častěji přípravky farmaceutické než kosmetické.

Quarterní amoniové báze:

  • Benzalkonium chlorid je používán ke konzervaci poměrně často jak ve výrobcích kosmetických, tak i farmaceutických a také v některých roztocích pro uchovávání kontaktních očních čoček. Kontaktní přecitlivělost na benzalkonium chlorid se vyskytuje zřídka. Novák uvádí kontaktní přecitlivělost v evropských zemích od 0,07 do 7,24 % [31]. V našem souboru činila 0,4 %.

Diquanidiny:

  • Chlorhexidin diglukonát je používán jako konzervant ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, může být přítomen v dezinfekčních přípravcích. Případy kontaktní přecitlivělosti jsou sporadické. Goosens udává 0,29 % (n = 8521) [24], v našem souboru (období 2001–2003) činila 2,0 %.

Další konzervační přísady:

  • Fenoxyetanol je používán ke konzervaci kosmetických a farmaceutických přípravků, je také součástí směsné konzervační látky Euxyl K400 – směs dibromodicyanobutanu s fenoxyethanolem (1 : 4), který je používán i v technické oblasti. Senzibilizaci na fenoxyetanol jsme zjistili v 0,3 %, na směs Euxyl K400 ve 2,5 % (3 pacienti pracovali v kovoprůmyslu) – období 2001–2003, n = 900.
  • Benzotriazol je využíván ke konzervaci řezných olejů, emulzí, mazadel a také roztoků a emulzí ve fotografickém průmyslu.
  • Chloracetamid se používá jako konzervant řady kosmetických přípravků a využíván je také v technické oblasti (klihy, leštidla na boty, lepidla, řezné a chladicí oleje). Kontaktní přecitlivělost se pohybuje podle literárních údajů v rozmezí 0,25–1,5 % [24, 34], v našem souboru (období 2001–2003) činila 2,1 %.
  • Chlorokrezol je využíván jako konzervant v kosmetických i farmaceutických přípravcích, dále v technických výrobcích, jako jsou lepidla, tiskařské barvy, nátěrové hmoty, textilní apretury, chladicí emulze v kovoprůmyslu. Senzibilizace na chlorokrezol se vyskytuje zřídka, Goosens udává 0,17 % [24], v našem souboru 900 ekzematiků (období 2001–2003) byla zjištěna v 0,4 % .
  • Chloroxylenol se používá v kovoprůmyslu, v tiskařském, kožedělném a textilním průmyslu, ale především v kosmetických výrobcích, popř. i ve farmaceutických přípravcích; senzibilizuje zřídka [34].
  • Kyselina sorbová je využívána ke konzervaci jak přípravků farmaceutických, tak kosmetických, široce v průmyslu potravinářském a také v technické oblasti. Frekvence senzibilizace se pohybuje od 0,3 do 1,4 % [34, 37], v našem souboru byla zjištěna 0,2 % (období 2001–2003).
  • Triclosan je používán ke konzervaci jak v průmyslu farmaceutickém, tak kosmetickém a rovněž v technické oblasti (např. chladicí emulze). Kontaktní přecitlivělost se pohybuje kolem 0,5% [34], v našem souboru činila 0,5 % (období 2001–2003).
  • Glutaraldehyd se využívá ke konzervaci v kosmetické oblasti (vlasové přípravky, ústní vody, zubní pasty), dále v některých léčivech, dezinfekčních prostředcích a také technických výrobcích, jako např. v barvách, vývojkách apod. Se senzibilizací se setkáváme nejčastěji u zdravotnického personálu [34]. V našem souboru (období 2001–2003) jsme zjistili přecitlivělost v 0,9 %.
  • Dichlorofen se může nacházet v některých farmaceutických a kosmetických přípravcích a též jako konzervant v průmyslové oblasti (řezné oleje, chladicí emulze). Zprávy o kontaktní přecitlivělosti jsou ojedinělé [34], v našem souboru (období 2001–2003) jsme zjistili senzibilizaci v 0,6 % případů.

Závěr

Při vyšetřování příčin kontaktního ekzému, zvláště vzniklého v souvislosti s výkonem povolání, je třeba pomýšlet i na méně obvyklé kontaktní alergeny, které se mohou uplatnit především při poškození kůže ve smyslu iritační dermatitidy nebo mohou dále komplikovat ekzém atopický či ekzém kontaktní vyvolaný jiným alergenem. K těmto méně obvyklým alergenům patří pomocné látky a z nich zvláště konzervanty používané nejen v kosmetických a farmaceutických přípravcích, ale široce také v průmyslové oblasti.

Správné posouzení eventuální profesionality onemocnění v případě senzibilizace na konzervační přísady vyžaduje velmi pečlivou anamnézu, kritické zhodnocení lokalizace a průběhu onemocnění a také zkušenosti vyšetřujícího.

Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZ ČR NR 9203-3/2007.

Došlo dne 17. 9. 2007.

Přijato do tisku dne 24. 9. 2007.

Kontaktní adresa:

Doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

I. dermatovenerologická klinika

FN u sv. Anny

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: eliska.dastychova@fnusa.cz


Zdroje

1. Albert, M. R., Chang, Y., Gonsales, E. Concomitant positive reactions to allergens in a patch testing standard series from 1988–1997. Am. J. Contact. Dermat., 1999, 10, 4, s. 219–223.

2. Andersen, K. E., Rycroft, R. J. G. Recommended patch test concentrations for preservatives, biocides and antimicrobials. Contact. Dermatitis, 1991, 25, s. 1–18.

3. Bangha, E., Elsner, P. Senzitizations to allergens of the European standard series at the Department of Dermatology in Zurich 1990–1994. Dermatology, 1996, 193, 1, s. 17–21.

4. Boffa, M. J., Beck, M. H. Short communications: Allergic contact dermatitis from quaternium 15 in Oilatum cream. Contact Dermatitis, 1996, 35, s. 45–63.

5. Bruze, M., Gruvberger, B., Persson, K. Contact allergy to a contaminant in Kathon CG in guinea pig. Dermatosen, 1987, 35, 5, s. 165–168.

6. Dastychová, E. Kontaktní senzibilizace na některé obsahové součásti dermatologických extern a kosmetických přípravků. Čs. Derm., 1999, 74, 3, s. 118–121.

7. Dastychová, E., Nečas, M., Pěnčíková, K., Jedličková, H., Semrádová, V. Contact hypersensitivity to selected excipients of dermatological topical preparations and cosmetics in patients with chronic eczema. International Journal of Immunopathology and Pharmacology.

8. Dastychová, E., Nečas, M., Pěnčíková, K. Aktuální kontaktní alergeny. In Sborník abstrakt. IX. Luhačovické dny 22.–23. 3. 2002, Společnost alergologie a klinické imunologie, Česká pneumologická a ftizeologická společnost.

9. Dastychová, E., Nečas, M., Pěnčíková, K. Contact hypersensitivity to adjuvants of dermatological topical medicaments and cosmetics. European Academy of Dermatology and Venerology JEADV, 2002, 16, Suppl.1, s. 36–67.

10. Dastychová, E., Nečas, M., Pěnčíková, K. Vzájemné vztahy kontaktní přecitlivělosti na obsahové součásti průmyslových kapalin, kosmetických a farmaceutických přípravků. Alergie, 2002, 4, Suppl. 3, s. 44.

11. Dastychová, E., Nečas, M., Pěnčíková, K. Kontaktní ekzém obličeje (vyvolávající alergeny). Derma 3. tisícročia, 2002, 4, 2, s. 18.

12. Dastychová, E., Pěnčíková, K., Mořkovská, M., Nečas, M. Kontaktní přecitlivělost na kyselinu sorbovou a galan propylnatý. Čs. Derm., 2002, 4, s. 68–74.

13. Dastychová, E., Záhejský, J. Nežádoucí účinky pomocných látek v dermatologických externech a kosmetických přípravcích. Čs. Derm., 1993, 68, s. 26–29.

14. Dastychová, E., Záhejský, J. Zjišťování častosti kontaktní přecitlivělosti na konzervační prostředek Kathon CG. Čs. Derm., 1989, 64, 5, s. 303–307.

15. Dickel, H., Kuss, O., Schmidt, A., Schmitt, J., Diepgen, T. L. Inzidenz berufsbedingter Haut-krenkheiten in haurgefährdenden Berufsordnungsgruppen. Hautarzt, 2001, 52, s. 615–623.

16. Dickel, H., Taylor, J. S., Bickers, D. R., Rehse, E., Merk, H. F. Patch testing eith a standard series. Dermatosen, 1998, 46, 6, s. 234–243.

17. Enders, F., Przybilla, B., Ring, J., Burg, G., Braun-Falco, O. Epicutaneous testing with a standard series. Results in 12026 patients. Hautarzt, 1988, 39, 7, s. 779–786.

18. Fiedler, H. P. Lexikon der Hilsstoffe für Pharmazie, Kosmetik und angrenzende Gebiete. Editio Cantor, K. G. Aulendorf i. Württ., 1971, s. 89–90, 280–283, 327, 430.

19. Foussereau, J., Brändle, I., Boujnah-Khouadaja, A. Allergisches Kontaktekzem durch Isothiazolin-3-on-Derivate. Dermatosen, 1984, 32, 6, s. 208–211.

20. Foussereau, J. An epidemiological study of contact allergy to 5-chloro-3-ethylisothiazolone (3-methyl-isothiazolone ins Strasbourg). Contact Dermatitis, 1990, 22, 2, s. 68–70.

21. Frosch, P. J., Schulze-Dirks, A. Kontaktallergie auf Kathon CG. Hautarzt, 1987, 38, s. 422–425.

22. Frosch, P. J., White, I. R., Rycroft, R. J. G., Lahhi, A., Burrows, D., Camarasa, J. G., Ducombs, G., Wilkinson, J. D. Contact allergy to Bronopol. Contact Dermatitis, 1990, 22, s. 24–26.

23. Fuchs, T., Ippen, H. Hautallergien durch Konservierungsmittel. J. Pharmatechnol., 1985, 6, s. 52–55.

24. Goossens, A., Cleas, L., Drieghe, J., Put, E. Antimicrobials: preservatives, antiseptics anddesinfectants. Contact Dermatitis, 1997, 39, s. 133.

25. Groot, A. C. Isothiazoline preservative as important contact, allergen in cosmetics. Dermatosen, 1987, 35, 5, s. 169–173.

26. Groot, A. C. The frequency of contact allergy in atopic patients with dermatitis. Contact Dermatitis, 1990, 22, s. 273–277.

27. Hegyi, E., Doležalová, A., Danilla, T., Monovská, L., Gejdoš, M., Danyszová, J., Nováková, V., Čimová, V. Inzidenz von Kontaktallergien in der West-Slowakei. Dermatosen, 1994, 42, 4, s. 148–152.

28. Hegyi, E., Hudáková, G. Inzidenz der Kontaktsensitivität auf Kontaktallergene der Standardreihe bei Patienten über 40 Jahre mit besondere Berücksichtigung der Frauen. Dermatosen, 1997, 45, 1, s. 6–11.

29. Kawai, K. e., Nakagawa, M., Sasaki, Y., Kawai, K. y. Occupational contact dermatitis from Kathon® 930. Contact Dermatitis, 1993, 28, s. 117.

30. Košťálová, D., Dastychová, E., Dobešová, J., Horažďovský, J., Machovcová, A., Reslová, J., Roudnická, B., Vaněčková, J., Vojtěchovská, A., Žemličková, M. Výsledky epikutánních testů standardní sadou alergenů v ČR v letech 1995–1997. In Sborník dermatologie a životní prostředí, Praha 27.–29. 5. 1998, s. 44 (poster).

31. Novák, M. Benzalkoniumchlorid – méně diagnostikovaný (ne)profesionální kontaktní alergen. Pracov. Lék., 2001, 53, 1, s. 19–23.

32. Novák, M., Klézlová, V. Alergie na merthiolát (Thiomersalum) v souboru standardních epikutánních testů u různých ekzémů a ulcus cruris ve třech časových obdobích mezi roky 1979–1999. Čs. Derm., 2000, 75, 1, s. 3–10.

33. Pecquet, C., Bayrou, O., Leynadier, F. Prevelance of positive patch tests with preservatives. Contact Dermatitis, 2002, 46, Suppl. 4, 58, s. 73.

34. Rietschel, R. L., Fowler, J. F., jr. Fisher’s Contact Dermatitis. Philadelphia : Lippincott Williams-Wilkins 2001, s. 211–253.

35. Serra-Baldrich, E., Lluch, M., Valero, A., Malet, A., Gimenez, Camarassa, J. M. Contact dermatitis: clinical review of 800 patients tested using the standard European series. Allergol. Immunopathol., 1995, 23, 2, s. 67–72.

36. Shrank, A. B. Allergy to cutting oil. Contact Derm., 1985, 12, s. 229.

37. Shehade, S. A., Beck, M. H., Hillier, V. F. Epidemiological survey of standard series patch test results and observations on day 2 and day 4 readings. Contact Dermatitis, 1991, 24, s. 119–122.

38. Schnuch, A. Benzalkoniumchlorid. Dermatosen/Occup. Environ., 1997, 45, s. 179–180.

39. Vocílková, A., Dastychová, E., Dobešová, J., Horažďovský, J., Košťálová, D., Macháčková, J., Reslová, J., Vaněčková, J. Rozbor výsledků standardních epikutánních testů na území České republiky. Čs. Derm., 1995, 70, 3, s. 125–128.

40. Záhejský, J., Janeš, K., Dastychová, E. Die Diagnostik von Kontaktüberempfindlichkeit auf Konservierungsmittel auf Basis von Isothiazolin-on bei Ekzematikern. Parfümerie und Kosmetik, 1991, 72, 3, s. 171–181.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 4

2007 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se