Professor Medicinae Internae, Jiří Widimský

JI­ŘÍ,

Pro­fessor Me­di­ci­nae Internae

WI­DIMSKÝ,

Me­di­ci­nae Uni­versae Doctor, Doctor Scientia­rum, Fellow of Euro­pean So­cie­ty of Cardio­lo­gy, Fellow of Ame­ri­can Heart Asso­cia­tion, člen Čes­ké lé­kař­ské aka­de­mie,

OCTO­GE­NA­RIUS

Na­ro­zen 31. břez­na 1924 v Plz­ni, pro­mo­val na Kar­lo­vě uni­ver­zi­tě v ro­ce 1950. Po pro­mo­ci pra­co­val v ne­moc­ni­ci v Kar­lo­vých Va­rech na in­ter­ních obo­rech a r. 1951 byl při­jat do ÚCHOK. Br­zy se stal ve­dou­cím kardio­pulmo­nální la­bo­ra­to­ře, r. 1970 před­nos­tou II. in­ter­ní vý­zkum­né zá­klad­ny IKEM a r. 1978 ve­dou­cím ka­ted­ry kardio­lo­gie IPVZ. Od r. 1993 je vě­dec­kým pra­cov­ní­kem kardio­lo­gické kli­ni­ky IKEM a uči­te­lem subka­tedry kardio­lo­gie IPVZ.

Vzdě­lá­ní v kardio­pulmo­lo­gii zís­kal při opa­ko­va­ných po­by­tech v Gö­te­borgu. R. 1957 ob­há­jil kan­di­da­tu­ru lé­kař­ských věd, r. 1968 se pak ha­bi­li­to­val, v r. 1969 ob­há­jil dok­to­rát lé­kař­ských věd a v ro­ce 1978 byl jme­no­ván pro­fe­so­rem vnitř­ní­ho lé­kař­ství.

Hlav­ní­mi oblast­mi je­ho zá­jmu by­ly a jsou arte­riální hy­per­ten­ze, plic­ní hy­per­ten­ze, pa­to­fy­zio­lo­gie dý­chá­ní, he­mo­dy­na­mi­ka, zá­tě­žo­vé tes­ty, ische­mická sr­deč­ní cho­ro­ba, sr­deč­ní se­lhá­ní, farma­ko­te­ra­pie kardiálních one­moc­ně­ní –⁠ abych vy­jme­no­val ale­spoň ty nej­zná­měj­ší.

Je­ho pub­li­kač­ní čin­nost je vskut­ku ob­di­vu­hod­ná: ja­ko hlav­ní au­tor na­psal 52 mo­no­gra­fií, při­spěl do 56 za­hra­nič­ních a 34 čes­kých mo­no­gra­fií, byl edi­to­rem 5 mo­no­gra­fií uve­řej­ně­ných ve Švý­car­sku. Je au­to­rem 597 od­bor­ných pub­li­ka­cí v do­má­cích a za­hra­nič­ních ča­so­pi­sech a dlou­hé řa­dy kon­gre­so­vých abstrakt.

Je­ho ob­sáh­lá re­dakč­ní prá­ce v na­šich i za­hra­nič­ních lé­kař­ských spo­leč­nos­tech mu vy­nes­la řa­du čest­ných člen­ství.

Prof. Wi­dimský je vy­so­ce vzdě­la­ný –⁠ a to ne­jen od­bor­ně, ale i vše­obec­ně (např. ctí váž­nou hud­bu, his­to­rii), je zcesto­va­lý, vy­ba­ve­ný ja­zy­ko­vě, ne­po­mí­jí ani „tě­les­ný tré­nink“ –⁠ vě­nu­je se vod­ním i zim­ním sportům, cyklisti­ce a tu­ris­ti­ce po ho­rách, ze­jmé­na své ob­lí­be­né Šu­ma­vě, kam se uchy­lu­je, aby ob­no­vil své tvůr­čí sí­ly. Měl štěs­tí v ro­din­ném ži­vo­tě, je­ho man­žel­ka Dag­mar je vy­ni­ka­jí­cí part­ner­kou, kte­rá na­po­moh­la i je­ho od­bor­ným úspě­chům. Je ot­cem 2 sy­nů, dnes již zná­mých kardio­lo­gů.

Je po­di­vu­hod­né, v ja­ké du­šev­ní a tě­les­né po­ho­dě a kon­di­ci se do­ží­vá své­ho ju­bi­lea. Je­ho du­šev­ní ka­pa­ci­ta snad ne­má hra­nic; stá­le se vě­nu­je vě­dě a psa­ní, od­bor­nou prá­ci stří­dá s tě­les­nou i du­šev­ní rekrea­cí –⁠ je jed­ním z má­la, asi též ge­ne­tic­ky vy­vo­le­ných. Dnes je na prv­ním mís­tě nesto­rů čes­ké kardio­lo­gie.

Vá­že­ný osla­venče, mi­lý pří­te­li,

Zná­me se vel­mi dlou­ho, kdoby Tě vlast­ně z okru­hu me­di­cí­ny ne­znal?Po­znal jsem Tě nej­prve z li­te­ra­tu­ry, pak z před­ná­šek a blí­že ro­ku 1962,kdy jsem byl na pře­da­testačním kurzuz in­ter­ny II. stup­ně v Pra­ze v ÚCHOKa stá­žo­val jsem i na kardio­lo­gickém pra­co­viš­ti.Tam jsme spo­lu snad po­pr­vé mlu­vi­lidé­le. A pak jsme se již ví­da­ličas­tě­ji, v kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti, nasjez­dech, při­se­dal jsem u kardio­lo­gických ates­ta­cí. Vždy­cky jsem si Tě vel­mivá­žil pro Tvé ši­ro­ké a hlu­bo­ké zna­los­ti,ta­ké pro Tvou pa­měť, pra­co­vi­tost, hou­žev­na­tosta pří­jem­né chví­le strá­ve­né ve Tvé spo­leč­nos­ti.Do­vol, abych Ti ze srd­ce po­přál všenej­lep­ší, hlav­ně dal­ší dlou­há lé­ta pev­né­hozdra­ví a pra­cov­ní i osob­ní spo­ko­je­nos­ti.

Tvůj M.Š.