GYNEKOPATOLOGIE
Autoři:
P. Dundr
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 48, 2012, No. 2, p. 106
Kategorie:
MONITOR aneb nemělo by vám uniknout, že...
GYNEKOPATOLOGIE
… přítomnost nepravidelných velkých jader má u světlobuněčného karcinomu ovaria prognostický význam
Světlobuněčný karcinom ovaria je často považován za nádor se špatnou prognózou, pro jehož grading v současné době nejsou definovaná kritéria. Někteří autoři doporučují automaticky hodnotit všechny tyto nádory na podkladě histologického typu jako grade 3. Ukazuje se však, že přinejmenším část (možná většina) světlobuněčných karcinomů ovaria má v časných stádiích prognózu dobrou a jiní autoři proto opět pouze na podkladě histologického typu hodnotí tyto nádory jako grade 2.
Autoři z několika japonských pracovišť analyzovali 87 světlobuněčných karcinomů ovaria ve stádiu pT1 se zaměřením na výskyt buněk s nepravidelnými velkými jádry a jejich význam pro prognózu. Jako velké jádro autoři hodnotili jádro, které mělo alespoň dvojnásobnou velikost (délku) oproti mediánu velikosti (délky) všech nádorových jader. V případě výskytu velkých jader se hodnotila jejich kontura. Jádra s nerovnou jadernou membránou byla klasifikována jako nepravidelná velká jádra. Aby byl případ s ohledem na výskyt těchto jader hodnocen jako pozitivní, muselo alespoň 10 % všech velkých jader spadat do skupiny nepravidelných velkých jader. U 2 případů s nejpočetnějšími velkými jádry autoři provedli podrobnou analýzu ve vztahu k celkovému počtu jader (počítali 20 zorných polí při zvětšení 200x). U případu s největším počtem velkých jader bylo hodnoceno celkem 1253 jader, z toho 31 bylo velkých jader (2,5 %) a 4 nepravidelná velká jádra (0,32 %). Z uvedených výsledků vyplývá, že hodnocení výskytu těchto jader si nežádá složitější morfometrickou ani matematickou analýzu. Minimální počet velkých jader nebyl stanoven a k zařazení do pozitivní skupiny tedy stačí 1 velké jádro, které má současně nepravidelnou jadernou membránu.
Statisticky autoři hodnotili vztah výskytu nepravidelných velkých jader k 5ti letému bezpříznakovému období / 5ti letému přežití. Výsledky byly následující: všechny nádory – 88,9 % / 90,3 % pacientek; nádory bez nepravidelných velkých jader – 98,3 % / 100 % pacientek; nádory s nepravidelnými velkými jádry – 59,7 % / 62% pacientek.
Na podkladě získaných výsledků lze konstatovat, že výskyt nepravidelných velkých jader se zdá být prognosticky významným faktorem, jehož hodnocení je poměrně jednoduché. Pokud se prokáže jeho význam na větším souboru pacientek, mohl by se stát základem pro grading světlobuněčných karcinomů ovaria.
Zdroj:
Matsumoto N et al. Clinical and prognostic value of the presence of irregular giant nuclear cells in pT1 ovarian clear cell carcinoma. Pathol Oncol Res 2011; 35: 276–288.
– P. Dundr –
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2012 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Neurodegenerativní onemocnění: přehled současné klasifikace a diagnostických neuropatologických kritérií
- Neuropatologie farmakorezistentní epilepsie - strukturální podklad a mechanismy epileptogeneze
- Vybrané biomarkery primárnych nádorov centrálneho nervového systému: krátky prehľad
- NÁDORY ASOCIOVANÉ S EPILEPSIÍ
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
nový kurzVšechny kurzy