Vývoj kontaktní přecitlivělosti na alergeny Evropské standardní sady v České republice v průběhu let


Evolution of Contact Sensitivity to The European Standard Series Allergens in the Czech Republic

In 17 dermato-allergology departments in the Czech Republic 56 147 patients with eczema (17 645 males a 38 502 females) were examined using European Standard Series (ESS) during the period 1995–2012. The most frequent sensitizers were: nickel in 15,90 % of patients (females 20,7 %, males 5,66 %), then cobalt in 7,15 % (females 8,20 %, males 4,85 %), balsam of Peru in 6,53 %, fragrance--mix in 5,45 %, fragrance-mix II in 2,69 %, colophonium in 2,55 %, formaldehyde in 2,48 %, paraphenylenediamine in 2,40 %, lanolin alcohol in 2,39 %, Kathon CG in 2,33 % of patients, in other ESS allergens the number of patients sensitized was lower than 2 %.

In a nine-year period 2004–2012 sensitivity to metals and plastic materials increased and sensitivity to epoxy resin chemicals, fragrances, natural substances and pharmaceutical components decreased.

Key-words:
contact dermatitis – contact sensitization – contact allergens – European Standard Series


Autoři: E. Dastychová 1;  J. Dobešová 2;  J. Horažďovský 3;  R. Hromádková 4;  H. Janatová 3;  I. Karlová 2;  F. Keznikl 5;  D. Košťálová 6;  Z. Kulíková 7;  A. Machovcová 8;  M. Makhoul 4;  M. Nečas 1;  H. Němcová 9;  M. Novák 6;  M. Novák 7;  V. Pospíšilová 10;  J. Reslová 11;  I. Řehoř 12;  R. Schmiedbergerová 13;  D. Stuchlík 14;  J. Šich 14;  M. Vaicová 15;  J. Vaněčková 15;  A. Vocilková 16;  A. †vojtěchovská 4;  M. Žemličková 17
Působiště autorů: I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně přednosta prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc. 1;  Odborný kožní lékař – privátní ambulance, Liberec 10;  Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, Kožní ambulance primář MUDr. Olga Filipovská 11;  Kožní oddělení, Ústřední vojenská nemocnice Praha primář MUDr. Jaroslav Hoffmann 12;  Dermatovenerologická klinika, Nemocnice Na Bulovce Praha přednosta prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. 13;  Kožní oddělení, Pardubická krajská nemocnice primář MUDr. David Stuchlík 14;  Klinika nemocí kožních a pohlavních, FN Hradec Králové přednosta doc. MUDr. Karel Ettler, CSc. 15;  Kožní ambulance – privátní ambulance, Makovského, Praha 16;  Dermatovenerologická klinika, 1. LF UK a VFN Praha přednosta prof. MUDr. Jiří Štork, CSc. 17;  Klinika chorob kožních a pohlavních, FN Olomouc přednosta odb. as. MUDr. Martin Tichý, Ph. D. 2;  Kožní oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s. primář MUDr. Jiří Horažďovský, Ph. D. 3;  Oddělení kožní, FN Ostrava primář MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph. D. 4;  Ordinace kožního lékaře – privátní ambulance, Masarykovo náměstí, Kladno 5;  Dermatovenerologická klinika, FN Plzeň přednosta prof. MUDr. Karel Pizinger, CSc. 6;  Dermatovenerologická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha přednosta prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA 7;  Dermatovenerologické oddělení, FN v Motole Praha prim. MUDr. Alena Machovcová, Ph. D., MBA 8;  Kožní oddělení, Nemocnice Sokolov primář MUDr. Helena Němcová 9
Vyšlo v časopise: Čes-slov Derm, 89, 2014, No. 3, p. 108-127
Kategorie: Klinické a laboratorní práce

Souhrn

V průběhu let 1995–2012 bylo v 17 dermatoalergologických ambulancích v České republice vyšetřeno epikutánními testy s alergeny Evropské standardní sady (dále ESS) 56 147 pacientů ekzematiků (17 645 mužů a 38 502 žen). Nejvíce senzibilizovaných bylo na nikl 15,90 % (ženy 20,7 %, muži 5,66 %), následuje kobalt 7,15 % (ženy 8,20 %, muži 4,85 %), dále peruánský balzám 6,53 %, fragrance-mix 5,45 %, fragrance-mix II 2,69 %, kalafuna 2,55 %, formaldehyd 2,48 %, parafenylendiamin 2,40 %, alcoholes adipis lanae 2,39 %, Kathon CG 2,33 %, u ostatních alergenů ESS byla frekvence senzibilizace nižší než 2 %.

Rozdělíme-li časové období 1995–2012 na úseky po 9 letech, zjišťujeme, že v období 2004–2012 došlo k vzestupu senzibilizace na kovy a plastické hmoty, k poklesu senzibilizovaných na gumárenské chemikálie, na fragranty a látky přírodní povahy a na účinné látky farmaceutických přípravků.

Klíčová slova:
kontaktní ekzém – kontaktní senzibilizace – kontaktní alergeny – Evropská standardní sada

ÚVOD

Frekvence senzibilizace na alergeny ESS se v průběhu let mění tak, jak se mění způsob našeho života, respektive „chemizace“ našeho života. Může být také odlišná v různých evropských zemích, což je ovlivněno životním stylem, výrobním zaměřením v jednotlivých zemích, kulturou práce a dalšími faktory.

Epikutánní testy standardní sady kromě vlastní diagnostiky umožňují monitorovat frekvenci senzibilizace na významné kontaktní alergeny a srovnávat tyto údaje v určitém časovém úseku a v určité lokalitě [6, 7, 14].

Používání ESS umožňuje tedy srovnání významnosti jednotlivých kontaktních alergenů v různých zemích.

PACIENTI A METODA

Charakteristika souboru

V průběhu let 1995–2012 bylo v 17 dermatoalergologických ambulancích v České republice vyšetřeno celkem 56 147 – pacientů ekzematiků, z toho 17 645 mužů a 38 502 žen.

Celé období bylo rozděleno na dvě časová pásma: od r. 1995–2003 a od r. 2004–2012. V prvním časovém období bylo vyšetřeno 23 516 pacientů ekzematiků, z toho 8 465 mužů a 15 051 žen, ve druhém časovém období 32 631 pacientů, z toho 9 180 mužů a 23 451 žen. Byla porovnávána frekvence senzibilizace na alergeny ESS v obou obdobích souhrnně a dále byl sledován vývoj frekvence senzibilizace v souboru mužů a žen.

Metodika

U všech pacientů byla zjištěna dermatologická anamnéza, zhodnocen klinický obraz a provedeny epikutánní testy s alergeny ESS a dalšími podle anamnézy jednotlivých pacientů.

Epikutánní testy byly provedeny v remisi onemocnění (záda 4 týdny bez projevů ekzému), aplikovány podle pravidel ICDRG (International contact dermatitis research group) na 48 hodin, odečítání po sejmutí testů, za 72 a 96 hodin, v některých případech i po týdnu. Pozornost byla věnována odlišení eventuálně vzniklých iritačních reakcí od alergických. Hodnocení alergických reakcí podle ICDRG: + erytém a infiltrace, ++ erytém, infiltrace a papulky, +++ erytém, infiltrace, papulky a vezikulky. K testování byly použity kontaktní alergeny firmy Chemotechnique Diagnostics AD a testovací náplast Curatest firmy Lohmann&Rauscher.

Hodnocení výsledků epikutánních testů bylo provedeno u pacientů jednak souhrnně, jednak byl hodnocen odděleně soubor mužů a žen a dále byl srovnáván vývoj frekvence senzibilizace na alergeny ESS ve dvou časových obdobích jak v celém souboru, tak zvlášť v souboru mužů a žen.

Seznam alergenů ESS, koncentrace, vehikulum, v závorce uveden nejčastější výskyt

  1. Kaliumdichromát, 0,5% ve vazelíně (přítomen v cementu, legované oceli, chromočiněné kůži).
  2. Neomycinsulfát, 20% ve vazelíně (možnost senzibilizace v průběhu zevní terapie).
  3. Thiuram-mix, 1% ve vazelíně (nachází se v pryži – ochranné pracovní rukavice, ochranné brýle, masky, koupací čepice, gumové zástěry, obuv, hračky).
  4. Parafenylendiamin, 1% ve vazelíně (možnost senzibilizace z barev na bázi parafenylendiaminu – barvy na vlasy, kožešiny).
  5. Kobaltchlorid, 1% ve vazelíně (obsažen např. v legovaných ocelích, v kobaltových barvách na sklo a porcelán, provází ve stopách sloučeniny chromu, je přítomen spolu s chromem v cementu).
  6. Benzokain, 5% ve vazelíně (zástupce lokálních anestetik prokainového typu).
  7. Formaldehyd, 1% vodný roztok (přítomen v některých dezinfekčních přípravcích, používá se při výrobě některých plastických hmot).
  8. Kalafuna, 20% ve vazelíně (používá se při výrobě lepidel, obsahují ji dosud lepidla některých náplastí, při výrobě papíru).
  9. Clioquinol, 5% ve vazelíně (antiseptikum – nejčastěji se používá v přípravcích pro zevní terapii, signalizuje také přecitlivělost na další chinolinové deriváty).
  10. Peruánský balzám, 25% ve vazelíně (obsahuje směs mnoha organických látek, využívá se při výrobě parfémů, pro hojivé účinky je používán dosud také např. v léčbě bércových ulcerací, je součástí Višněvského balzámu).
  11. N-izopropyl-N-fenyl-parafenylendiamin (IPPD) 0,1 % ve vazelíně (antioxidant černé pryže, je obsažen v gumových výrobcích černé barvy – např. v holínkách, hadicích, držadlech koleček apod.).
  12. Alcoholes adipis lanae (alkoholy vosku ovčí vlny), 30% ve vazelíně (jsou obsaženy v některých dermatologických externech a kosmetických přípravcích, plní funkci emulgátorů, mohou být přítomny i v přípravcích technické oblasti).
  13. Merkapto-mix, 2% ve vazelíně (použití při výrobě pryže jako akcelerátory vulkanizace, výskyt v pryžových výrobcích, např. ochranné pracovní rukavice, ochranné brýle, masky, respirátory, gumové zástěry a obuv, kabely, hadice).
  14. Epoxidová pryskyřice, 1% ve vazelíně (pojivo v lepidlech na kovy, kovové fólie, dlaždice a dřevo, výroba litých podlah).
  15. Parabeny-mix, 16% ve vazelíně (konzervační látky často používané při výrobě kosmetických přípravků a léků k zevnímu použití, v některých potravinách, v průmyslu jako konzervans v olejích, tucích, lepidlech a leštěnkách).
  16. Paratertiarybutylfenolformaldehydová pryskyřice, 1% ve vazelíně (syntetická pryskyřice – součást lepidel gumy a kůže).
  17. Fragrance-mix, 8% ve vazelíně (sloučenina osmi nejčastěji používaných vonných látek – geraniol 2%, amyl--skořicový aldehyd 2%, hydroxycitronellal 2%, skořicový aldehyd 1%, eugenol 2%, oak moss absolute 2%, skořicový alkohol 2%, isoeugenol 2% a sorbitan sesquioleát jako emulgátor – kosmetické přípravky, vzácně farmaceutické a průmyslové).
  18. Quaternium-15, 1% ve vazelíně (konzervační látka kosmetických přípravků – uvolňuje formaldehyd).
  19. Niklsulfát, 5% ve vazelíně (možnost senzibilizace nejčastěji z bižuterie, z poniklovaných součástí oděvů, z poniklovaných předmětů – nůžky, pinzety apod.).
  20. Kathon CG, 0,01% vodný roztok (směs dvou látek chlormetylisotiazolinonu a metylisotiazolinonu v poměru 3 : 1 – konzervant používaný v kosmetických přípravcích, v některých přípravcích pro domácnost a také v průmyslové oblasti).
  21. Merkaptobenzotiazol, 2% ve vazelíně (je obsažen v mnohých výrobcích z gumy – akcelerátor vulkanizace).
  22. Sesquiterpenolaktony-mix, 0,1% ve vazelíně (směs stejných dílů alantolaktonu, kostunolidu a dehydrokostunolidu – obsahuje 3 látky, které se vyskytují velmi často ve  složnokvětých rostlinách).
  23. Primin, 0,01% ve vazelíně (alergen některých rostlin čeledi Primulaceae).
  24. Budesonid, 0,01% ve vazelíně (kortikosteroidní substance používaná k terapii ekzémových onemocnění, může být přítomen i v inhalačních sprejích určených k léčbě respirační alergie).
  25. Tixokortol-21-pivalát, 0,1% ve vazelíně (kortikosteroidní substance – na našem trhu není součástí terapeutik, je používán jako screeningový test ke zjištění senzibilizace na kortikosteroidy třídy A).
  26. 1,2-dibromo-2,4-dikyanobutan, 0,1% ve vazelíně (konzervans některých průmyslových výrobků – např. chladících emulzí, v minulých letech i přípravků kosmetických).
  27. Lyral, 5% ve vazelíně (vonná komponenta – součást směsi fragrance-mix II).
  28. Fragrance-mix II, 14% ve vazelíně (směs 6 často používaných vonných látek – lyral 5 %, citral 2 %, farnesol 5 %, citronellol 1 %, hexylcinnamal 10 %, kumarin 5 % – kosmetické výrobky, vzácně farmaceutické a průmyslové).
  29. Vazelína, 100%.

Poznámka: od 1. 1. 2014 se formaldehyd testuje 2 %, nově byl zařazen 2-metyl-4-izotiazolinon 0,2% aqua – komponenta směsi Kathon CG.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Výsledky zjištěné frekvence senzibilizace na alergeny ESS jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – období 1995-2012
Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – období 1995-2012
Poznámka: od roku 2004 vyšetřeno celkem 32 631 mužů 9 180 žen 23 451 od roku 2007 vyšetřeno celkem 21 042 mužů 5 860 žen 15 182 od roku 2008 vyšetřeno celkem 16 384 mužů 4 445 žen 11 939

Srovnáváme-li výsledky frekvence senzibilizace v souboru ze 17 pracovišť v České republice se soubory z dalších zemí, zjišťujeme, že na prvním místě ve frekvenci senzibilizace je ve všech souborech nikl, na druhém místě nejčastěji fragrance-mix nebo kobalt, což odpovídá také našim zjištěním. Nejvíce se procentuální podíl senzibilizovaných na nikl v ČR 15,95 % blíží souborům v Německu, kde udávají v letech 2007–2008 16,8 %, ve Spojených státech v letech 1970–2002 16,2 %, v Nizozemsku v letech 2007–2008 14,9 % a ve Velké Británii v letech 2002–2007 14,2 % [11,15] – tabulka 2 a obrázek 1.

Tab. 2. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS v různých zemích (seřazeno dle časových období)
Frekvence senzibilizace na alergeny ESS v různých zemích (seřazeno dle časových období)


Vysvětlivky: *PTBP – paratertiarybutylfenolformaldehydová pryskyřice * MDBGN – metyldibromoglutaronitril

Eczema contactum – nikl
Obr. 1. Eczema contactum – nikl

Frekvence senzibilizace na fragrance-mix v České republice 5,45 % se nejvíce podobá zjištěním v Nizozemsku a Německu – 6,4 %, stejně jako na 9 pracovištích v Evropě, kde bylo zjištěno rovněž 6,4 % senzibilizovaných, v Polsku 6,1 %, ve Finsku a Dánsku 6 %, ve Velké Británii 5,5 % a ve Španělsku 4,9 % [11, 16] – viz tabulka 2, obrázek 2.

Eczema contactum – fragrance-mix
Obr. 2. Eczema contactum – fragrance-mix

Na kobalt bylo senzibilizováno v České republice 7,15 % ekzematiků, což je srovnatelné se zjištěním z 9 evropských pracovišť, kde bylo 8 % senzibilizovaných v letech 2002–2003, v letech 2005–2006 bylo na 10 pracovištích v Evropě již 8,8 % senzibilizovaných, v Etiopii 8 %, ve Španělsku 7,5 %, v San Francisku v USA 7,4 %, ve Švýcarsku v Curychu 7,3 %, ve Švédsku 6,4 % a v Německu 6,3 % [2, 8, 10, 11, 13, 16] – viz tabulka 2, obrázek 3.

Eczema atopicum et contactum – kobalt, nikl
Obr. 3. Eczema atopicum et contactum – kobalt, nikl

Frekvence senzibilizace na chrom byla v České republice 4,82 %, což se nejvíce blíží zjištěním na 10 pracovištích v Evropě v letech 1996–2000, kde bylo 4,6 % senzibilizovaných, v letech 2005–2006 již 5,9 % senzibilizovaných, ve Švýcarsku 4,9 %, v Turecku, Itálii a Litvě 4,6 % a ve Švédsku 4,2 % [1, 4, 8, 10, 11, 13] – tabulka 3, obrázek 4.

Tab. 3. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – období 1995–2003 a 2004–2012
Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – období 1995–2003 a 2004–2012

Eczema contactum – chrom (pracovní obuv)
Obr. 4. Eczema contactum – chrom (pracovní obuv)

Jsme si vědomi, že vzájemné srovnání není zcela přesné, neboť se různí jak velikosti souboru, tak i časová období.

Od roku 1995 do roku 2012 bylo zjištěno na alergeny ESS v souboru 56 147 pacientů ekzematiků vyšetřených v ČR celkem 37 759 alergických reakcí. Z tohoto počtu připadalo 15 675 alergických reakcí, tj. 27,91 %, na kovy, v souboru mužů 16,67 %, v souboru žen 33,06 %. Srovnáváme-li dvě časová období 1995–2003 a 2004–2012 je patrný stoupající trend. Procentuální podíl alergických reakcí na kovy v letech 1995–2003 činil 23,73 %, v letech 2004–2012 to bylo 30,93 %. V souboru mužů byl vzestup z 14,67 % na 18,52 %, v souboru žen z 28,83 % dokonce na 35,78 % všech alergických reakcí na alergeny ESS – tabulka 4, graf 1.

Tab. 4. Kovy
Kovy

Kovy – frekvence senzibilizace
Graf 1. Kovy – frekvence senzibilizace

Na gumárenské chemikálie bylo zjištěno celkem 2 504 alergických reakcí, tj. 4,45 % všech alergických reakcí na alergeny ESS, v souboru mužů 5,59 %, v souboru žen 3,94 %. Ve druhém sledovaném období, tj. v letech 2004 až 2012, dochází k poklesu senzibilizovaných z 5,49 % na 3,71 %, a to jak v souboru mužů z 6,69 % na 4,59 %, tak v souboru žen ze 4,81 % na 3,38 % – tabulka 5, graf 2, obrázky 5 a 6.

Tab. 5. Gumárenské chemikálie
Gumárenské chemikálie

Gumárenské chemikálie – frekvence senzibilizace
Graf 2. Gumárenské chemikálie – frekvence senzibilizace

Eczema contactum – antioxidant IPPD (guma hadice) – atopická baze – obráběč kovů
Obr. 5. Eczema contactum – antioxidant IPPD (guma hadice) – atopická baze – obráběč kovů

Eczema contactum – antioxidant IPPD (gumové holínky)
Obr. 6. Eczema contactum – antioxidant IPPD (gumové holínky)

Na fragranty a látky přírodní povahy bylo zjištěno celkem 7 631, tj. 13,59 % alergických reakcí, v souboru mužů 12,64 %, v souboru žen 14,02 %. Při srovnání dvou časových období je ve druhém období překvapivě pokles z 15,41 % na 13,63 % alergických reakcí, přitom v souboru mužů došlo k vzestupu z 12,92 % na 13,58 %, v souboru žen však zjišťujeme výraznější pokles z 16,81 % na 13,65 %, tj. procentuální podíl alergických reakcí na vonné komponenty a látky přírodní povahy se ve druhém časovém období v obou souborech přiblížil – tabulka 6, graf 3.

Tab. 6. Fragranty a látky přírodní povahy
Fragranty a látky přírodní povahy
Poznámka: Od roku 2008 vyšetřeno celkem 16 384 mužů 4 445 žen 11 939

Fragranty a látky přírodní povahy – frekvence senzibilizace
Graf 3. Fragranty a látky přírodní povahy – frekvence senzibilizace

Na plastické hmoty činil procentuální podíl alergických reakcí 2,35 %, více u mužů 3,46 %, u žen pouze 1,85 %. Při srovnání dvou časových období došlo k procentuálnímu vzestupu alergických reakcí v souboru mužů z 2,93 % na 3,95 %, v souboru žen byl mírný procentuální pokles z 2,01 % na 1,74 % – tabulka 7, graf 4 a obrázek 7.

Tab. 7. Plastické hmoty
Plastické hmoty

Plastické hmoty – frekvence senzibilizace
Graf 4. Plastické hmoty – frekvence senzibilizace

Eczema contactum prof. – epoxidy (lepidlo)
Obr. 7. Eczema contactum prof. – epoxidy (lepidlo)

Na účinné látky farmaceutických přípravků bylo zjištěno celkem 2 154 alergických reakcí, což je 3,84 % všech alergických reakcí, častěji byly senzibilizovány na tyto alergeny ženy – 3,95 % alergických reakcí, v souboru mužů 3,59 % alergických reakcí. Srovnáváme-li dvě časová období, zjišťujeme, že došlo k vzestupu alergických reakcí na tuto skupinu alergenů v období 2004–2012, kde tvořily 4,44 % alergických reakcí, v prvním časovém období pouze 2,99 %. Je však třeba zdůraznit, že tato dvě období nelze adekvátně porovnat, neboť zástupce kortikosteroidních substancí budesonid a tixokortolpivalát byly zařazeny do souboru alergenů ESS až v roce 2004. Proto dochází i k vzestupu zjištěných alergických reakcí v pozdějším sledovaném období jak v souboru mužů, tak v souboru žen – tabulka 8, graf 5 a obrázek 8.

Tab. 8. Účinné látky farmaceutických přípravků
Účinné látky farmaceutických přípravků
Poznámka: od roku 2004 vyšetřeno celkem 32 631 mužů 9 180 žen 23 451

Účinné látky farmaceutických přípravků – frekvence senzibilizace
Graf 5. Účinné látky farmaceutických přípravků – frekvence senzibilizace

Eczema contactum – neomycin
Obr. 8. Eczema contactum – neomycin

Na pomocné látky přípravků kosmetických a farmaceutických a formaldehyd bylo zjištěno celkem 5 473 alergických reakcí, tj. 9,75 % všech zjištěných alergických reakcí na alergeny ESS (obr. 9). Tyto alergeny tvoří v souboru žen 9,86 % alergických reakcí, v souboru mužů 9,51 %.

Eczema contactum – parabeny, alcoholes adipis lanae (přípravky farmaceutické)
Obr. 9. Eczema contactum – parabeny, alcoholes adipis lanae (přípravky farmaceutické)

Dibromodikyanobutan byl do ESS zařazen až v roce 2007, proto srovnání dvou časových období na procentuální zastoupení alergických reakcí této skupiny alergenů je nepřesné. V pozdějším období je počet alergických reakcí nižší 9,39 % oproti období 1995–2003, kdy bylo zjištěno 10,25 %. Je zajímavé, že v prvním sledovaném období byly výrazně častěji senzibilizovány ženy 11 % oproti 9,12 % v období 2004–2012, přestože v tomto období byl již od roku 2007 testován dibromodikyanobutan. V souboru mužů bylo v letech 1995–2003 zjištěno alergických reakcí oproti souboru žen výrazně méně, pouze 8,91 %, v období 2004–2012, kdy byl již testován dibromodikyanobutan, došlo k vzestupu na 10,06 % – tabulka 9, graf 6.

Tab. 9. Pomocné látky přípravků kosmetických, farmaceutických a formaldehyd
Pomocné látky přípravků kosmetických, farmaceutických a formaldehyd

Pomocné látky přípravků kosmetických, farmaceutických a formaldehyd – frekvence senzibilizace
Graf 6. Pomocné látky přípravků kosmetických, farmaceutických a formaldehyd – frekvence senzibilizace

Zaměříme-li se na jednotlivé alergeny (viz tab. 3) zjišťujeme, že výraznější vzestup byl pozorován u senzibilizovaných na nikl (z 13,98 na 17,36 %), výrazný na kobalt (z 5,44 na 8,38 %) a také na chrom (ze 4,31 na 5,18 %). Vzestup kontaktní senzibilizace na nikl a kobalt lze přičíst zejména častému používání bižuterie. Vzestup senzibilizovaných na chrom častěji souvisí s výkonem povolání, dalším zdrojem je chromočiněná kůže. Stoupl také procentuální počet senzibilizovaných na parafenylendiamin (z 1,97 na 2,71 %) – graf 7a, 10 a obrázek 9. Vzestup senzibilizovaných na parafenylendiamin souvisí s častým barvením vlasů v posledních letech, navíc zjištěná senzibilizace na parafenylendiamin může signalizovat také senzibilizaci na další účinné látky barev na vlasy – paraaminosloučeniny, tj. 4-toluendiamin a 4-aminofenol. Výrazně stoupl procentuální podíl senzibilizovaných na Kathon CG (z 1,48 na 2,95 %) – obrázek 10. Vzrůstající kontaktní přecitlivělost na Kathon CG, tj. směs chlormetylizotiazolinonu a metylizotiazolinonu, který je často používán v kosmetických přípravcích pro krátkodobý kontakt s pokožkou jako konzervant, souvisí zejména s oblibou používání různých mycích a čistících gelů a s častým používáním přípravků vlasové kosmetiky. Vzestup senzibilizace je pozorován zejména v posledních letech.

Parafenylendiamin – frekvence senzibilizace
Graf 7. Parafenylendiamin – frekvence senzibilizace

Graf 7a. Parafenylendiamin – frekvence senzibilizace dle pohlaví
Graf 7a. Parafenylendiamin – frekvence senzibilizace dle pohlaví

Eczema contactum – PPD (barva na vlasy)
Obr. 10. Eczema contactum – PPD (barva na vlasy)

Naopak pokles senzibilizace byl zjištěn na antioxidant černé pryže fenylizopropylparafenylendiamin (dále IPPD) (z 1,85 na 0,85 %), k poklesu procentuální senzibilizace došlo též u akcelerátorů vulkanizace pryže thiuram-mix, merkapto-mixmerkaptobenzotiazolu. Pokles senzibilizovaných na gumárenské chemikálie můžeme přičíst častějšímu využívání plastických hmot také k výrobě ochranných pracovních pomůcek, jako jsou pracovní rukavice a pracovní obuv. Výrazně poklesl počet senzibilizovaných na formaldehyd, nelze vyloučit, že některé případy senzibilizovaných na formaldehyd nebyly při testování formaldehydu v 1 % koncentraci zachyceny. Od 1. 1. 2014 se formaldehyd začíná testovat v ESS ve 2% koncentraci.

Poklesl také počet senzibilizovaných na peruánský balzám, což je velmi významné a na alcoholes adipis lanae (z 3,22 na 1,79 %), mírný pokles byl pozorován také v procentuální senzibilizaci na parabeny-mix.

Bez výrazných změn je procentuální podíl senzibilizovaných na neomycin, benzokain, kalafunu, clioquinol, epoxidovou pryskyřici, paratertiarybutylfenolformaldehydovou pryskyřici, fragrance-mix, Quaternium 15, sesquiterpenolaktony-mix a primin.

Ostatní kontaktní alergeny ESS, tj. budesonid, tixokortolpivalát, dibromdikyanobutan, fragrance-mix II a lyral byly zařazeny do ESS až v období 2004–2008, proto časové srovnání vývoje senzibilizace na tyto kontaktní alergeny není možno provést.

Jiná je situace při hodnocení obou souborů podle pohlaví. V případě senzibilizace na chrom je pozorován vzestup jak v souboru mužů, tak v souboru žen. Největší rozdíly zjišťujeme u pacientů senzibilizovaných na nikl – u mužů vzestup ze 4,96 na 6,31 %, v souboru žen z 19,05 na 21,70 %. Podobná situace je v případě senzibilizace na parafenylendiamin, v souboru mužů došlo dokonce ve druhém sledovaném období k poklesu z 1,76 na 1,44 %, v souboru žen pozorován vzestup z 2,10 na 3,21 %. Výraznější vzestup senzibilizovaných na Kathon CG byl naopak pozorován v souboru mužů z 1,29 na 3,01 %, v souboru žen z 1,58 na 2,92 %, což je možné v souvislosti s využitím izotiazolinových derivátů také v průmyslové oblasti.

ZÁVĚR

Nejvýznamnějším kontaktním alergenem je v České republice nikl. V roce 2012 bylo na nikl senzibilizováno celkem 18,53 % ekzematiků, v souboru žen 22,81 %, v souboru mužů 6,74 %. Srovnáváme-li období 1995–2003 ve frekvenci senzibilizace na alergeny ESS s obdobím 2004 až 2012 zjišťujeme, že dochází k vzestupu senzibilizace na kovy a plastické hmoty a k poklesu senzibilizovaných na gumárenské chemikálie, na fragranty a látky přírodní povahy a také na účinné látky přípravků farmaceutických.

Včasné vyšetření pacienta epikutánními testy a jeho poučení o výskytu alergenů v prostředí domácím i pracovním je prevencí exacerbací kontaktního ekzému a má také významný dopad ekonomický.

Do redakce došlo dne 27. 3. 2014.

Adresa pro korespondenci:

Doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

I. dermatovenerologická klinika

FN u sv. Anny v Brně

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: eliska.dastychova@fnusa.cz


Zdroje

1. AKYOL, A., BOYVAT, A., PEKSARI, Y., GÜRGEY, E. Contact sensitivity to standard series allergens in 1038 patients with contact dermatitis in Turkey. Contact Dermatitis, 2005, 52, s. 333–337.

2. BILCHA, K. D., AYELE, A., SHIBESHI, D., LOVELL, CH. Patch testing and contact allergens in Ethiopia – results of 514 contact dermatitis patients using the European baseline series. Contact Dermatitis, 2010, 63, s. 140–145.

3. BRASCH, J., SCHNUCH, A., UTER, W. The profile of patch test reactions to common contact allergens is related to sex. Contact dermatitis, 2008, 58, s. 37–41.

4. BRUYNZEEL, D. P., DIEPGEN, T. L., ANDERSEN, K. E., BRANDÃO, F. M. et al. Monitoring the European standard series in 10 centres 1996–2000. Contact dermatitis, 2005, 53, s. 146–149.

5. CARLSEN, B. CH., MENNÉ, T., JOHANSEN, J. D. 20 Years of standard patch testing in an eczema population with focus on patients with multiple contact allergies. Contact dermatitis, 2007, 57, s. 76–83.

6. DASTYCHOVÁ, E., NEČAS, M. Kontaktní přecitlivělost na alergeny Evropské standardní sady. Čes.-slov. Derm., 2009, 84, 6, s. 320–331.

7. GARG, S., MCDONAGH, A. J. G., GAWKRODGER, D. J. Age-and sex-related variations in alergic contact dermatitis to common allergens. Contact Dermatitis, 2009, 61, s. 46–47.

8. GROOT, A. C., MAIBACH, H. I. Frequency of sensitization to common allergens: comparison between Europe and the USA. Contact Dermatitis, 2010, 62, s. 325–329.

9. JANACH, M., KÜHNE, A., SIFERT, B., FRENCH, L. E. et al. Changing delayed-type sensitizations to the baseline series allergens over a decade at the Zurich University Hospital. Contact Dermatitis, 2010, 63, s. 42–48.

10. JONG, CH. T., STATHAM, B. N., GREEN, C. M., KING, C. M., GAWKRODGER, D. J., SANSOM, J. E., ENGLISH, J. S., WILKINSON, S. M., ORMEROD, A. D., CHOWDHURY, M. M. Contact sensitivity to preservatives in the UK, 2004–2205: results of multicentre study. Contact Dermatitis, 2007, 57, 3, s. 165–168.

11. KASHANI, M. N., GOROUHI, F., BEHNIA, F. el al. Allergic contact dermatitis in Iran. Contact Dermatitits, 2005, 52, s. 154–158.

12. LAZAROV, A. European Standard Series patch test results from a contact dermatitis clinic in Israel during the 7-year period from 1998 to 2004. Contact Dermatitis, 2006, 55, s. 73–76.

13. LINDBERG, M., EDMAN, B., FISCHER, T., STENBERG, B. Time trend in Swedish patch test data from 1992 to 2000. A multi-centre study based on age- and sex-adjusted results of the Swedish standard series. Contact Dermatitis, 2007, 56, s. 205–210.

14. MACHOVCOVÁ, A., DASTYCHOVÁ, E., KOŠŤÁLOVÁ, D., VOJTĚCHOVSKÁ, A. et al. Common contact sensitizers in the Czech Republic. Patch test results in 12,058 patients with suspected contact dermatitis. Contact Dermatitis, 2005, 53, s. 162–166.

15. NGUEN, S. H., DANG, T. P., MACPHERSON, C., MAIBACH, H., MAIBACH, H. I. Prevalence of patch test results from 1970 to 2002 in a multi-centre population in North America (NACDG). Contact Dermatitis, 2008, 58, s. 101–106.

16. UTER, W., HEGEWALD, J., ABERER, W., AYALA, F. et al. The European standard series in 9 European countries, 2002/2003 – First results of the European Surveillance System on Contact Allergies. Contact Dermatitis, 2005, 53, s. 136–145.

17. UJTER, W., RÄMSCH, CH., ABERER, W., AYALA, F. et al. The European baseline series in 10 European Countries, 2005-2006 – Results of the European Surveillance System on Contact Allergies (ESSCA). Contact Dermatitis, 2009, 1, s. 31–38.

18. UTER, W., ABERER, W., ARMARIO-HITA, J. C., FERNANDEZ-VOZMEDIANO, J. M. et al. Current patch test results with the European baseline series and extensions to it from the ´European Surveillance System on Contact Allergy‘ network, 2007–2008. Contact Dermatitis, 2012, 67, s. 9–19.

19. THE ESSCA WRITING GROUP The European Surveillance System of Contact Allergies (ESSCA): results of patch testing the standard series, 2004. JEADV, 2008, 22, 2, s. 174–181.

Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská dermatologie

Číslo 3

2014 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se