Fexofenadin – nesedativní a imunomodulační antihistaminikum v léčbě alergických projevů

Úvod

Antihistaminika 1. generace nejsou plně selektivní k receptoru H₁ a kvůli své lipofilitě přestupují přes hematoencefalickou bariéru. To má za následek množství nežádoucích účinků, jakými jsou například zhoršená soustředěnost, ospalost až sedace nebo suchost sliznic, a z toho vyplývající omezení. Nové molekuly jsou selektivní ligandy receptorů H₁, mají širší protizánětlivé působení a zároveň redukované nežádoucí účinky.

Nesedativní antihistaminika

Novější antihistaminika působí jako inverzní agonisté a jsou vůči receptorům H₁ selektivní. Na rozdíl od 1. generace mají sníženou lipofilitu, a tak hematoencefalickou bariérou pronikají velmi omezeně, ovlivňují jen minimum jiných receptorových systémů, a mají proto nižší riziko nežádoucích účinků na úrovni CNS, včetně sedativního působení. Dostatečně hydrofilní antihistaminika se proto označují jako nesedativní antihistaminika a jsou vhodná i k dennímu užití. Nesedativní antihistaminika 2. generace netlumí ani při vysokých dávkách, což umožňuje v případě potřeby podávání více tablet nebo užívání vyšších dávek bez negativního vlivu na bdělost pacienta.

Protizánětlivé působení antihistaminik 2. generace

Působení antihistaminik 2. generace je komplexní a přispívá rovněž k potlačení bakteriálního i virového zánětu. Tato skupina látek tlumí syntézu a uvolňování mediátorů ze žírných buněk a bazofilů, tlumí produkci prostaglandinů a leukotrienů, inhibuje migraci eozinofilů a zároveň snižuje expresi adhezivních molekul na povrchu buněk. Těchto vlastností se využívá v dlouhodobé terapii a prevenci alergických projevů. Jedním ze zástupců této generace je systémově podávaný fexofenadin.

Vlastnosti fexofenadinu

Molekula fexofenadinu byla identifikovaná v roce 1982 jako farmakologicky aktivní metabolit jiného antihistaminika – terfenadinu. Působením cytochromu P450 v játrech terfenadin oxiduje na aktivní metabolit fexofenadin, který ovšem nevykazuje proarytmogenní efekt, jenž byl předtím důvodem stažení původního terfenadinu z trhu v 90. letech 20. století.

Fexofenadin se po perorálním podání rychle vstřebává, maximální plazmatické koncentrace je dosaženo za 1–3 hodin, ze 2/3 se váže na plazmatické bílkoviny. Nemetabolizuje se v játrech a vylučovaný je převážně žlučí, přičemž okolo 10 % dávky je vyloučeno ledvinami. U pacientů s poruchami funkce ledvin či jater nebo starších pacientů zpravidla není nutná úprava dávkování.

Indikace fexofenadinu

Fexofenadin je indikovaný u dospělých a dětí od 12 let ke zmírnění příznaků sezónní alergické rýmy v dávce 120 mg 1× denně a v dávce 180 mg 1× denně k léčbě chronické idiopatické kopřivky.

Klinické studie prokázaly, že antihistaminový efekt začíná během 1 hodiny, s dosažením maxima za 6 hodin a s trváním po dobu 24 hodin. Studie se zaměřeném na sezónní alergické rýmy demonstrovaly, že pro udržení konzistentního účinku trvajícího 24 hodin je dávka 120 mg dostačující.

Léčivo je vhodné k dlouhodobému užívání, vznik tolerance nebyl prokázaný ani po 28 dnech užívání. Ani ve vysokých dávkách není fexofenadin kardiotoxický, nebyly pozorované žádné významné změny intervalu QTc u sledovaných pacientů ani u zdravých dobrovolníků.

Závěr

Hlavní výhodou nových H₁ antihistaminik, jako je fexofenadin, je absence sedativního účinku, jsou tudíž vhodná i u pacientů, jejichž zaměstnání vyžaduje zvýšenou pozornost a zahrnuje řízení nebo obsluhu strojů. Nová antihistaminika jsou dobře snášená a ideální k dlouhodobé symptomatické léčbě řady alergických onemocnění, jako jsou kopřivky a polinózy. Antihistaminika 2. generace působí protizánětlivě i v případě bakteriálních a virových infekcí a některá z nich, například fexofenadin, jsou spojená se zvýrazněným imunomodulačním působením. Od ledna jsou léčivé přípravky s obsahem fexofenadinu v silách 120 a 180 mg nově dostupné kromě 30tabletového také ve 100tabletovém balení.

(lexi)

Zdroje: 
1. Doležal M. Přehled H₁ antihistaminik určených nejen po sezónní pylovou alergii. Praktické lékárenství 2012; 8 (2): 55–61.
2. Braunová J., Račanský M. Moderní antihistaminika v léčbě alergie – současné trendy v symptomatické terapii alergických onemocnění. Klinická farmakologie a farmacie 2015; 29 (3): 100–104.
3. SPC Ewofex. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0125863&tab=texts